3.11.2017 (18:58) | 2.11.2017 (19:11) Odpovědět # X
Vlastimil
Dobrý večer.
Zkusil jsem dnes při fumigaci tu Vaši metodu s prkýnkem a hřebíkem do podmetu a šlo to pěkně. Jen se zeptám na jednu věc.
Mám tři včelstva, všechna zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Dvě jsem dostal s loňskými matkami a tam jsou včely v chumáči ve spodních nástavcích. Když kouknu zvrchu pod fólii, tak vidím u těchto dvou včelstev jen prázdný vrchní nástavek. Ale u třetího včelstva, je to letošní silný oddělek je spousta včel hned pod fólií ve vrchním nástavku. Je to tak normální, že jsou některé včelstva jsou ve spodním a druhá v horním nástavku?
A když provádím fumigaci, není lepší těm co jsou v horním nástavku dát zapálený pásek s Varidolem do horního nástavku než do podmetu?
Včelí chomáč bude tam, kde jsou zásoby. Jestli z nějakého důvodu v horním nástavku zásoby nemají, tak tam nebudou. Případně jestli mají zásoby v horním i tom nižším, tak začnou na nižším a přes zimu se propracují vzhůru. Navíc teď ještě není vysloveně zima, takže včely zimní chomáč nemusí dodržovat tak striktně, a můžou si po úlu courat kde je napadne. Prostě rozumné důvody to nejspíš má, nechal bych to na včelách :-)
Fumigace - no lepší to určitě je, je to doporučovaný postup z příbalového letáku. Jenže je to pracné, musíte kvůli tomu vyndávat rámky (a teď jak - je zima, a na každém rámku sedí včely .... ). Do podmetu se to dává proto, že to je mnohem snažší, a účinnost je i tak dostatečná.
31.10.2017 (17:40) | Květa
Pane Kavan, ještě něco: Jaké je "dostatečné utěsnění úlu" při fulmigaci ? Děkuji Vám, kv.
Že se zavře česno i očka. Jde hlavně o to aby včely nemohly vyletět, protože pak by je to neléčilo.
30.10.2017 (23:46) | Anton
Ďakujem za Vaše skúsenosti s mednou kravou a aj zverejnené rozmery. Chcem si včelárenie vyskúšať, ale je to na dnešnú dobu veľa poznatkov, zložitá problematika, ktorej sa pri bežnom včelárení asi nedá vyhnúť. S tou mednou kravou myslím, že áno. Spravím si ju sám a kúpim len to najnutnejšie.
Tiež sa mi páčil Váš jednoduchý opis niekdajšieho brtníčenia. Odkiaľ to, prosím, viete? Ďakujem...
Zdravím. Rozměry pro krávu jsou spíš orientační; pokud dodržíte sklon stěn, tak další rozměry můžou být různé. Včely jsou šikovné a přizpůsobí se.
Brtničení - přiznám se že nemám tušení. Někde jsem to četl, myslím že na více místech. Mohlo by to být zmíněno v knížce Zapomenutá řemesla 2 (Janotka, Linhart), ale to jenom hádám.
25.10.2017 (09:22) | Květa
Ještě jsem na wikipedii četla větu: "Samičky roztoče žijí asi dva měsíce. Přes zimu přežívají na včelách asi 200 dnů." Nemůžu si to nějak srovnat v hlavě...
Děkuji Vám, potěšilo mě, že není nutné umístit pásky přímo mezi rámky. Masku jsem měla na mysli tu, která je doporučována při aplikaci léčiv. A mám ještě otázku, která Vám asi bude připadat směšná. Nikdy jsem nedokázala na podložce na měl identifikovat jediného roztoče. Je obtížné rozeznat ho mezi běžným spadem ?(-:
Masku - ani nevím že je doporučovaná :-) Žádnou nepoužívám, normálně to člověk nedýchá. Když hoří léčivo, tak už je to stejně uvnitř úlu.
Roztoči - no když už víte jak vypadají, tak to není tak těžké. Jsou to takové hnědorudé lesklé oválky až kolečka, tipuju že asi 1mm velká. Když uvidíte na podložce větší množství stejně vypadajících oblých kousků, tak to budou nejspíš oni. Jiné věci na podložce taky nejsou tak pěkně zakulacené.
Životnost roztočů - v tomhle je lepší zeptat se většího odborníka. Obecně se mluví o 2-3 měsících, a delší plodová pauza (typicky přes zimu) je způsob jakým se divoké včely můžou roztočů zbavovat. Těch 200 dnů se mi taky nezdá, ale možná je to nějak špatně formulované nebo vytržené z kontextu. Ono by to koneckonců i naznačovalo zimu 200 dnů dlouhou, což je taky poněkud divné.
Mám důmyslnou pomůcku z malého prkýnka, které je na jedné straně protlučené dlouhým hřebíkem :-) Na hřebík se napíchne knot (hřebík je svisle, takže knot drží tak nějak šikmo) zapálí se to, a takto vloží do podmetu. Prkýnko leží na dně, hřebík trčí nahoru, knot je na něm (někdy opřený o prkýnko) ... Včely z toho pochopitelně jsou vyděšené, ale zvládnou to. Máte je zavřené jen půl hodiny, pak úl otevřete a můžou vylétat, pokud chtějí.
Masku - jestli myslíte co mám na hlavě proti včelám, tak včelařský klobouk. Je to nejlepší - chrání dobře, větrá to, ani v létě se v tom člověk neudusí ...
24.10.2017 (11:19) | Květa
Dobrý den, pane Kavan, chystám se na přeléčování a neumím se rozhodnout, jak nejlíp na to. Četla jsem o umístění pásku do podmetu, pokud se tam nasvislo vejde. Jak to děláte Vy ? Včely prý jsou z toho vždycky hodně vyděšené.. Budu to dělat poprvé a jsem vyděšená taky. Květa
24.10.2017 (11:15) | 15.10.2017 (08:16) Odpovědět # X
Vlastimil
Dobrý den. Dnes ráno jsem si všiml že na přední stěnu úlu nalétává sýkora. Šel jsem se tedy podívat a ona hned odlétá, ale evidentně chytala včely které se po jedné vracely z průzkumných letů. Je na tento problém nějaké řešení?
No tak nepotěší to, ale nic moc s tím nenaděláte. Jedna sýkora snad nic fatálního nezpůsobí; včely mají i normálně spoustu ztrát o kterých ani nevíte, protože se dějí někde mimo. Můžete zkusit k úlů dát nějakého strašáka, ale většino to asi spíš necháte být. Když nic neleze do úlu a nelikviduje ho, tak se nic moc neděje.
14.10.2017 (17:19) | Petr Linhart
Zdravím, Dnes jsem u jednoho oddělku zjistil (při léčení), že i přes intenzivní krmení (naposledy před 15tým zářím, 10 kg cukerného roztoku) holky mají jen čtyry rámky zásob, co s tím? Můžu ještě krmit?
Zdravím. No, tak na rámkové míře 39x24 čtyří plné zavíčkované rámky odpovídají zhruba těm 10kg (resp. obvykle trochu míň, ale ne o moc). Takže podle mně to situaci docela odpovídá. Pokud ale včelstvo není vysloveně malé, tak bych jim pro jistotu dal víc; normální včelstvo za zimu spotřebuje cca 10-11kg zásob, no a nikdy nechcete aby jeli vysloveně nadoraz, protože pak stačí jakýkoli problém a zásoby nevystačí.
14.10.2017 (17:19) | Petr Linhart
Děkuju za radu, bojím se, aby se neutahaly, když vlastně teď už mají být v klidu. Někdo mi radil je teď nechat a na konci února jim do sklenice s prosakovacím víčkem dát dvě deci vlažného medu. Co Vy na to?
13.10.2017 (10:01) | Numery telefonów
http://www.datacenter.malopolska.pl/
Sehr cool und interessant. Ich wünsche Ihnen ein schönes Wochenende!
pokud mohu, ráda bych se pomocí Vašich stránek zeptala jestli
máte Vy někdo jiný zkušennosti s chovem včel v klátu?
Nemohu najít na internetu nic konkrétního , nějakou metodiku chovu.
Většina klátů se tak jen tváří z venku, ale uvnitř jsou hranaté a osazeny rámky. Já prosím o radu, jak včelařit v klasickém dutém klátu s divokým dílem.
Zdravím. Zkušenosti s tím nemám a nikoho takového neznám. Lidi takto obvykle nevčelaří, protože když na vás přijde veterinární kontrola, tak vám to může zakázat. Obvykle teda nechodí, musel by vás někdo napráskat.
Metod včelaření v klátech bylo patrně víc, ale běžná byla ta co popisuju tady: http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelari-a-vcelareni/historicka-provozni-metoda.html . Je to v zásadě velice jednoduché, většinu času necháváte včely na pokoji.
26.9.2017 (19:05) | Vlastimil
Dobrý den.
Dnes jsem si všiml na jednomočku u jednoho z mých třech včelstev, že je ušpiněno jakoby drobnými kapičkami hnědé barvy. Byly pouze v otvoru kterým včely lezou do očka. Česno je čisté. Jedná se o tmavé kapičky průměru půl až jeden mm a je to u včelstva které mělo při léčení gabonem největší spad kleštíka, pohyboval se celý měsíc léčby mezi 30 až 95 brouků denně. Myslel jsem, že je to alarmující množství, ale v časopise Včelařství psali že spad v řádu desítek je normální, tak nevím... Nemůžou mít ty hnědé kapičky nějakou spojitost s nosemozou? Děkuji, delší dobu jsem se neozval, vím že jsem Vás otázkami zahltil jeden čas až až
Zdravím. K nemocem se nikdy nevyjadřuju, na to jsou větší autority než já. Hnědé kapičky budou pravděpodobně výkaly; může to mít spojitost s nosemózou, ale stejně tak to může být spojeno s tím, že bylo dva týdny hnusně a včely nemohly létat ven, tkaže se pak hromadně vyprázdnily když se udělalo hezky. Pokud není úl hodně pokálený i zevnitř, tak bych to neřešil.
26.9.2017 (19:05) | Vlastimil
Děkuji!
20.9.2017 (11:01) | Martin Čermák
Dobrý den, jen malá reakce ode mne (z jiného soudku) na Váš článek ze dne 2.9.2017 - Povinné zkoušky začínajících včelařů. Souhlasím s Vámi, je to přesně tak, jak píšete. A nejen, že si vydělají komisaři, budou také nastaveny nerovné podmínky. Už vidím, jak nějaký komisař na Moravě přistupuje stejně přísně k neznámému nováčkovi i k strýcovi ze stejné vesnice, kterému je 80 a včelaří 60let... Výsledkem bude, že "stará garda" si to dá a mladí to dostanou jen když se to bude starý gardě hodit (cizí konkurence ne, ale můj vnuk ano....). Cesta do pekel...
No, pořád věřím že něco takového přece není možné skutečně udělat. Jestli se to ale nakonec rozjede, tak to bude přinejmenším cenná zpráva o stavu společnosti.
10.9.2017 (19:35) | Vladimír Franěk
Po posledním vytočení medu vkládám gabonové pásky.Jeden rámek odstraním a vytvořím širší uličku aby mohly včely pásek oblézat z obou stran.Po měsíci pásky vyjmu a vždy zjišťuji,že včely širší uličku zastavěly.Nemohu rámky srazit k sobě abych doplnil ten,který jsem vyjmul.Co poradíte?
Zdravím. No, moc nepomůžu, protože s tím zkušenosti nemám. Ale jako nápad - zkusil bych do prázdného prostoru vložit prázdný rámek jen s nataveným pruhem mezistěny nahoře, a gabon pověsit do něj. Teoreticky by proužek měl motivovat včely aby stavěly do tohoto rámku a ne různě napříč. Normálně to funguje celkem spolehlivě, otázkou je jestli ten visící pásek gabonu je nějak nerozhodí.
10.9.2017 (19:31) | 8.9.2017 (18:15) Odpovědět # X
Květa
Dobrý den, pane Kavan, mám několik otázek: kdy je dobré v zimě včelám uzavřít úl úplně, jestli nechat být varroa dno jako v létě, myslím tím drátěná síť a pod ní pouze podložka na měl, jak zajistit prodyšnost stropu, když strůpková fólie je neprodyšná a měl by se otvor ve stropě, vedoucí do krmítka, nechat jako větrání nebo překrýt uteplivkou a ještě ujištění, Vy skutečně žádné uteplivky nepoužíváte ? Mnohokrát děkuji :-)
1) Kdy úplně zavřít úl - nikdy. úl musí vždycky aspoň nějak větrat. Já nechávám otevřené česno (zmenšené vložkou), a očka aspoň na "větrací" mřížku.
2) Varroa dno můžete nechat jak je
3) Prodyšnost stropu - úplně prodyšný nebude, ale dá se pod fólii dát třeba tlustý koberec. Ten bude částečně cucat vlhkost, která pak nebude zůstávat v úlu. A nebo dáte nahoru aspoň jeden prázdný nástavek, čímž se problémy s vlhkostí přesunou o patro výš, kde už včely nejsou. Já nedělám ani jedno, ale nechávám pootevřená očka, takže to stále trochu větrá.
4) Strop mám od výroby zateplený polystyrenem ... asi 2 cm tlustý nebo tak nějak. Nic dalšího tam na zimu nepřidávám.
10.9.2017 (19:31) | Milan
Jak jedu já r.39/24cm á4 nástavky: Varroa dno v.10cm zúžené česno ale zdola otevřené, deska pouze při odběru měli, nebo při monitoringu před ošetřením odpařovači KM. Očko pootevřené v nejvyšším VN. Střecha u palubk.úlů 3cm polystyren+1cm netkaný vlněný filc a odrazná ALU 1mm folie DenBraven, mezery okolo profilu VN cca 2mm (v železářství, používá se na odraz.stěnu za radiátory topení). Tím kondenzující voda je akumulována nad ALU folií. U nových úlů Styrodur2800C40 s vnitřním Alu nástřikem je střecha 60*60cm s výškou postranic 8cm, pod STDR je filc a ALU folie. Filce budu měnit za 40mm dusané ovčí vlny. Na střeše 4 dlaždice 30x30cm /už ne kameny/. VN váží cca 25dkg. Aby neplesnivěly rámky při zimování (vzdálené od černa)mají vlastní větrání v nejvyšším nástavku, bud v 2VN, nebo 3VN, dle síly vč.
Hlavní je prostě bytelná střecha s akumulací zkondenzovaných vodních par.
Zkusil jsem od 25.4.2017 upravený THB 24r.39*24cm, letošní bombastický rozvoj s výnosem 5kg, ostatní jsem ponechal a dokrmil cca 12kg 1:1. Jak to bude přes zimu nevím. Osvědčí-li se, postavím ještě 1-2 ks, ale už pouze STDR s pokovenou ALU vrstvou uvnitř (není totožná s folií DenBraven).
Pozn: V současné době zimuji 15 vč. 468m.n.m, lesní oplocenka s navazujícím sadem. Rád si vyslechnu co ostatní...
29.8.2017 (17:54) | Hanz
Rád bych se podělil o svou zkušenost. Velmi mi pomohl na léčbu varroa přípravek thymovar.
Tak je to schválené léčivo a navíc i dotované. Ono stačí v těch eshopech, kde se prodává, zadat číslo chovatele a dotace je hotová. A to je fajn, že se to nemusí vyběhávat...mají to takhle udělané např. zde https://www.ivcelarstvi.cz/thymovar-prouzky-2-x-5-ks-dotovano-P1520/
24.8.2017 (16:32) | Květa
Dobrý den, pane Kavan, děkuji Vám za povzbudivé odpovědi. Při manipulaci s plnými nástavky jsem zjistila, že mám veliký problém je unést a přemístit (byl to vážně běs a odneslo to hodně včel), tak uvažuji o nástavcích nízkých. Používáte je a mohl byste mi říct, co si o tom myslíte ? Mně by to asi velmi pomohlo, ale nevím o tom téměř nic a hlavně , je-li možné je běžně a trvale bez problémů používat. Děkuji..:-)
Může pomoct i třeba přišroubovat si na okraje nástavků nějaká držátka.
Nicméně - já s nízkými nástavky zkušenosti nemám, ale používají se docela dost. Mně osobně se líbí, má to svoje výhody - nejen kvůli hmotnosti, ale i kvůli tomu, že prostor úlu je rozčleněn na víc dílů, takže se s tím dá víc čachrovat. Kdybych si pořizoval včely teď znovu, tak bych pravděpodobně nízké nástavky zvolil taky.
Nevýhodou je že potřebujete víc nástavků a víc rámků, takže víc místa kam to všechno dát.
Dobrý den, navazuji na naši konverzaci ze dne 12.8.17, kdy jsem přidala nástavek s 5 mezistěnami a 5 loučkami na volnou stavbu. Včely v nástavku v menším počtu lezou, nicméně doposud nic nepostavily. Přítel včelař od kterého jsem oddělek koupila mi doporučil znovu začít přikrmovat roztokem 3:2, k původním 8 kg cukru ještě aspoň 10 až 15kg přidat, aby mi přidaný nástavek vystavěly. Nesmím ho prý ale nechat přez zimu nahoře , ale po vystavění zhruba za měsíc ho mám podložit pod stávající nástavky.
Přikrmovat je potřeba ne proto aby dostavěly nástavek, ale proto, aby měly na zimu dost zásob. Na to musíte kouknout, a pokud mají málo, tak opravdu dokrmte (teď už je na to dávno čas). Jestli další nástavek postaví nebo ne není důležité, stejně ho nebudou používat, jestli v něm nemají zásoby. Ohledně toho jestli má být nahoře nebo dole viz. diskuze s Květou.
Univerzální doporučení - když jste na pochybách, tak nechte včely jak jsou, a jen je nakrmte tolik, aby měly na zimu aspoň 15kg zásob. Ony si to samy zorganizují jak potřebují, a vy budete přes zimu mít čas si to promyslet na příští rok.
19.8.2017 (17:14) | Květa
Taky mám pořád trochu obavy, aby měly na přežití dost zásob a nevím, jak spolehlivě zjistit, jestli je jich dost.
To je jednoduché. Jeden rámek 39x24 plně z obou stran naplněný zavíčkovanými zásobami obsahuje asi 2,5kg zásob (pro jistotu můžete počítat trochu míň, třeba 2,2kg - ono to množství trochu kolísá). Vy se můžete podívat do úlu, projít plásty, a odhadnout kolik naplněných by to dohromady dalo. Pak stačí vynásobit, a víte kolik zásob mají. plnohodnotné včelstvo by mělo jít do zimy aspoň s 15kg; oddělky bývají menší, zkousnou i trochu méně. Pokud si nejste s čímkoli jistá, radši přikrmte, a experimentujte až příští rok, kdy už budete zkušenější včelař.
19.8.2017 (17:12) | Květa
A kdybych jim přidala ještě jeden nástavek dolů, aby tam byl tedy připravený ? Podle toho, co píšete, by to nebyla chyba a já bych měla trochu lepší pocit, i když by pro něj nebyl zrovna rozumný důvod, ale přesto bych jej měla :-), jestli mi rozumíte.
Komentáře