Omlouvám se za svoji značnou natvrdlost, ale rozumím tomu správně tak, že volných nástavků se na zimu přidává i více než jeden ? A jaká je k tomu úvaha nebo-li z čeho se přitom vychází ? Je to aktuální velikost a síla včelstva ? Když mám plně obsazený jeden nástavek a druhý jen z menší části, bylo by lepší nechat to tak nebo přidat ještě jeden úplně volný ? Když si dnes znovu pročítám statě o uspořádání a dynamice v úlu, uvědomuji si, že jsem udělala chybu. Když byl první nástavek zaplněný a včely potřebovaly prostor, rozšířila jsem nástavkem nahoru. Takže nadále neměly prostor na plození a nepomohla jsem jim ani trochu. Uplynulo pár týdnů, čas plození se nyní bude chýlit ke konci a já jsem bezradná, co udělat. Dole je plný nástavek plod a zásoby, nad ním je rozestavěný, z velké části prázdný. Co s tím, pane Kavan ? prosím...
Tak nejdřív to nejdůležitější: NEPROPADEJTE PANICE! :-) Kdyby se včely bývaly usadily v díře ve stromě, nikdo by jim ji nezvětšoval. Včely si umí poradit s kdečím, a přidáním nástavku je rozhodně nezničíte, ať to uděláte jakkoli.
Ano, přidáním nástavku na konci snůšky nahoru včelám moc nepomůžete, hodil by se jim spíš dole. No, nezvencly se z toho, katastrofa se nekoná, prostě si poradily v tom prostoru který mají. Možná je to trochu zdrželo v rozvoji, což je trochu škoda, ale nic vážnějšího se nestalo. Pokud tápete, nechte to včelám tak, jak to je, ony si to samy před zimou uspořádají jak potřebují (budou zimovat v dolním nástavku a nechají si nad hlavou volnou díru). Přes zimu si vklidu rozmyslíte podle jaké provozní metody budete postupovat.
Kolik nástavků se na zimu přidává - na zimu nemusíte přidat žádný, a nebo taky můžete přidat všechny co máte. Včely je přes zimu nebudou používat, takže jim to je jedno. Výhodou prázdného prostoru kolem je ta lepší cirkulace vzduchu, a taky skutečnost, že nemusíte přemýšlet kam dát na zimu prázdné nástavky (protože všechny jsou v úlu). Výhodou nepřítomnosti prázdného prostoru je že včely můžou na jaře o něco dřív rozpustit zimní chomáč, jak už jsem psal.
Já včely zimuju tak, že obsazují horní jeden až dva nástavky 39x24, a pod tím mají ještě třetí neobsazený. Úl je takto rovnou srovnaný tak, jak ho chci mít na jaře, všechno je připravené, takže na jaře mi do včel stačí zběžně kouknout na prohlídku, a nic dalšího už s nimi dělat nemusím. Někdo jiný může mít jiné priority, tak to dělá jinak. Špatně není ani jedno.
19.8.2017 (13:38) | 18.8.2017 (21:04) Odpovědět # X
Květa
Taky jsem na to myslela, zní to docela šíleně. Jeho včely neznají kyselinu ani aerosol, to je pěkné. Proč mu nikdo nevěří ? Odrazuje lidi ta pracnost nebo tkví nedůvěra ještě v něčem jiném. Ještě k mým včelám. První nástavky s oddělky jsou zaplněné. Kam je lepší rozšířit dalšími nástavky, nahoru nebo dolů, vzhledem k nynějšímu ročnímu období. Zůstanou na zimu nejspíš z velké části prázdné. Zdravím Vás.
Mně teda odrazuje právě ta pracnost. Nevím co ostatní :-)
Kam přidat nástavky - jako obvykle záleží na včelaři :-) Leoš Dvorský přidává pár volných nástavků na zimu nahoru, protože je pak lepší cirkulace vzduchu a předchází to přílišnému vlhnutí vnitřku úlu. Já je naopak přidávám dolů, protože je tam chci mít na začátku příští sezóny, a když je tam dám teď, tak je pak nebudu muset přehazovat. Fatální není ani jedno.
17.8.2017 (16:43) | Květa
Zase úvaha ohledně tolik potřebného obměňování díla kvůli nemocem. Ne, že bych se svými "zkušenostmi" chtěla oponovat, ale jak to dělají divoké včely, co udělají se starými nevhodnými plásty ? Jiné téma: Vím, že v kapitole o nemocech píšete, že o tom nevíte tolik, abyste mohl radit. Ale četla jsem zajímavou práci (kterou možná znáte) a posílám Vám odkaz. http://www.vcelarskyspolek.cz/wp-content/uploads/2015/01/Svitkova_metoda-boj_s_varoazou_pomoci_cukru.pdf Přesto, co píšete (viz. výše) by mě strašně zajímalo , co si o tom myslíte, pokud byste byl ochoten to přečíst. Děkuji Vám, kv.
Obměňování díla - no taky to nemám z vlastní hlavy, vypozorovali to autoři Rašovské metody. Pointa je v tom, že včely se v prostoru svého úlu pohybují, neobsazují ho celý. No a části plástů, které zrovna nejsou obsazené, jsou rychle likvidovány škůdci - v zimě třeba myši, v létě různí zavíječi atd. Staré plásty jsou plné organických zbytků, což je přesně to, po čem škůdci jdou. Prý staré plásty zlikvidují velmi účinně, především v zimě, kdy včely obsazují jen jejich menší část.
Druhou možností, kterou prý častěji aplikují asijské včely, je staré plásty neřešit. Včelstvo žije na jednom místě dokud to jde, a pak buď umře a nebo ho opustí. Buď jak buď to trvá několik let, během kterých dá včelstvo život několika rojům, které zase začínají v čistém.
Ad Svítkova metoda - znám to, a po pravdě řečeno nevím co si o tom myslet. Pokud to cukrování funguje (což by bylo potřeba ozkoušet), tak je to dobrá doplňková metoda na tlumení varroázy - dobrá protože je mechanická, tudíž si proti ní nemůže roztoč vypěstovat odolnost. Na druhou stranu je to dost pracné ... vážně leze 15x-20x za rok do každého včelstva?
14.8.2017 (16:50) | Květa
Promiňte, prošla jsem si opět Vaše stránky a na téma medovicový nebo-li melicitózní med jsem odpovědi na své otázky našla. Nechci Vás tím tedy již zdržovat. Také jsem našla odpověď na otázku prostoru, kde píšete, že včely si udržují teplo pouze v chomáči. I když si nějak stále nedokážu představit, že by jim teplo neunikalo více do velkého chladného prostoru kolem než kdyby byl minimální. A co se týká přidávání nástavků, když o tom přemýšlím, souhlasím s Vámi. Ale proč převládá opačný názor ? Tomu nerozumím.
Ve včelařství převládá spousta názorů, s tím se holt nedá nic dělat :-) Schválně chvíli sledujte nějaké včelařské diskuze, a uvidíte, že na kteroukoli otázka existují minimálně dvě odpovědi, a každá má zhruba stejné množství příznivců. Vám nezbývá než se chytit toho, co vám dává největší smysl, a ověřovat si co se vám nezdá. Ale znovu opakuji, že včely se dokáží srovnat s kdečím. Pokud se na začátku rozhodnete, že budete chovat včely v těsném prostoru, tak vám to bude určitým způsobem fungovat - a nikdy si prakticky neověříte že to jde i ve velkém. A naopak.
Logika za udržováním včel v teple je naprosto jasná - pro člověka byla vždycky zima největším nepřítelem, takže každému připadá naprosto logické že to platí pro všechny. Ve skutečnosti včely nemají problém se zimou, dokud mají co jíst. Umí se zahřívat VELMI účinně, mají tudíž u sebe ústřední topení i výbornou izolaci (z vlastních těl). Nějaké tepelné ztráty samozřejmě mají, ale celkem malé.
To, co včely přes zimu ohrožuje, není mráz, ale nedostatek zásob. Člověk by řekl že když teda nebudou muset tolik topit, tak toho tolik nesní a lépe se zásobami vydrží. Prakticky na zahřívání zase tolik nespotřebují, protože největší nápor na zásoby je když v zimě začnou plodit. No a když v zimě včely zahřejete, začnou plodit dřív, a tím pádem jim zásoby mizí rychleji. Nefunguje to úplně takhle přímočaře, ale tento vliv je rozhodně významný.
14.8.2017 (15:45) | Květa
Dobrý den, pane Kavan, "nashromáždilo se mi" více dotazů a také mě zaujala Vaše diskuze s panem Milanem o nevyužitém prostoru. Zatím jsem vždycky četla, že volný prostor na zimu vadí kvůli schopnosti udržovat teplo. Když píšete, že včely nevyhřívají celý prostor, nevím, jak je to myšleno resp. jak to dělají, když tam ten volný prostor je. S přidáváním dalšího nástavku jsem čekala, až když téměř došlo místo v tom již obsazeném. Včelař, od kterého jsem oddělky koupila, mi řekl, že bude na letošní přezimování nejspíš stačit pouze ten jeden původní nástavek. U silnějšího oddělku jsem již jeden přidala a u druhého už začíná být také pomalu plno. Navíc jsem se teď dočetla, že včely by nikdy neměly přezimovat pouze v jednom nástavku.?
Další věc, kterou jsem se dočetla a překvapila mě, je to, že medovicová snůška je naprosto nevhodná pro přezimování. Vlastně nevím, kdy včely sbírají medovici, ale když žijí divoce v lese, tak předpokládám že průběžně a v létě a na jeho sklonku ještě intenzivněji než v době hlavní snůšky, tím by tedy měly mít na zimu hodně zásob právě z ní. Ale asi je to jinak.?
A ještě bych se chtěla zeptat, jak odhadnout, že zásob je na zimu dostatek.
Ad volný prostor: Leoš Dvorský to měřil, a změřil že v prostoru úlu je přes zimu prakticky stejná teplota jako venku. Včely si svoje teplo velmi účinně drží uvnitř chomáče, a do okolí ho uniká jen málo. Velikost prostoru může hrát roli na jaře, kdy včely v malém prostoru můžou trochu dřív rozpustit zimní chomáč a přejít na "letní režim". Ale já na to nehraju.
Velký prostor naopak umožňuje lepší větrání, takže vzduch i interiér úlu tolik nevlhne. Což pak včelá pomáhá s udržením teploty v chomáči, a brání plesnivění neobsazených plástů.
Nástavky přidávám s předstihem, protože není důvod včely nechávat tísnit. Zvlášť v létě, kdy problémy s teplotou rozhodně nejsou (naopak spíš problémy s vysokou teplotou a větráním, čemuž větší prostor naopak pomáhá).
Ale jako spousta věcí ve včelaření - ani jedno včely nezabije. Včely si umí poradit v malém i velkém prostoru, záleží jen na vás co jim dáte.
Ad medovice: medovici včely sbírají od jara do podzimu; narozdíl od květů je medovicová snůška méně nárazová. Zato se dost liší rok od roku, závisí i na skladbě lesa, jeho kondici a tak dále. Není to úplně tak, že by na konci léta najednou stouplo množství medovice. Jde spíš o to, že zdroje květů postupně mizí, zatímco medovice se udrží déle. Takže to, co si včely nanosí na konci léta a na podzim, je potom opravdu převážně medovice.
Že by byla naprosto nevhodná je trochu silné vyjádření. Je po jejím trávení trochu více zbytků než po květovém medu, což může včelám způsobit problémy, jelikož přes zimu drží všechny výkaly v sobě až do jara. Nicméně tady mluvíme v kategoriích "vhodnější" a "méně vhodné" - včely zimující pouze na medovici rozhodně nejsou beznadějně odsouzeny k záhubě. Navíc včely obvykle zimuji na směsi všeho co za ten rok nasbíraly (nebo dostaly ke krmení), takže málokdy jsou odsouzené pouze k medovici.
Druhá věc je melicitózní med, který může opravdu při zimování způsobit vážné problémy (ale taky nemusí). O něm píšu více tady: http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelari-a-vcelareni/melicitozni-med.html
Dobrý den, od 28.7.2017 mám jeden oddělek na 10 rámcích 2/3Langstrothu. 29.7.2017 jsem přendaladala 1 plodový plást z prostředku oddělku a 2 plásty z kraje se zásobami jsem umístila po stranách tohoto plodového plástu a vše jsem umístila do nástavku nad nástavek s oddělkem. Vyndané plásty z oddělku jsem nahradila mezistěnami. Mezistěnami jsem vyplnila prostor po obou stranách zásob v novém nástavku. Zakrmila jsem ihned medocukerným těstem umístěným na loučky a to ještě jednou po odebrání prvního těsta včelami. Poté jsem dodala postupně zhruba v dvoudenních intervalech celkem 8kg cukru v roztoku 3:2. Včera 10.8. jsem přikrmování ukončila odebrala krmítko a zjistila, že včely již obsadily 3/4 druhého nástavku. Všude okolo je plno rozkvetlých luk, jetel vojtěška a spousta jiných lučních květin a mimo jiné úl stojí u lesa. </p><p>
Dotaz zní mám přidat další nástavek, nebo už je mám nechat jak jsou? ( Plodiště na dvou 2/3 Lang nástavcích) </p><p>
P.S. Postupně plánuji převést včelstvo na loučky s vodící lištou pro volnou stavbu </p><p>
Zdravím. Nejsem zastáncem opratrného rozšiřování na poslední chvíli. Takže podle mě - přidejte nástavek klidně hned, nemá cenu znervózňovat včely nedostatkem místa. Nejhorší co se může stát je, že ten nástavek navíc nevyužijí.
11.8.2017 (14:21) | Monika Šťastná
Děkuji. Nástavek jsem přidala. Dala jsem do něj 5 mezistěn (co mi zbyly ze startovacího nákupu) a 5 horních louček na volnou stavbu. Nástavek jsem umístila nahoru na dva plodištní nástavky( přestože jak čtu na Vašich stránkách, asi jsem ho mněla podložit) Uvažuji tak, že na jaře, až bude chomáč přesunut nahoru, vyndám spodní uvolněný nástavek, ve kterém byl na začátku umístěn oddělek a tím pádem budu moci odstranit staré tmavé dílo, na kterém jsem oddělek koupila a nahradit jej opět loučkami na volnou stavbu. Jinak Včely jsem ode dne , kdy jsem je dovezla domů, nerozebírala (nechci je rušit v přípravách na zimování) Pozoruji je jen před česnem, kde trávím každou volnou chvilku a podle toho jak nosí pyl jsem usoudila, že matka plodí a že je vše v pořádku. Dále je občas sleduji přes stropní folii a pohledem do podmetu. Včelky nijak výrazně nereagují, tak mám pocit, že je moc neruším.
Ještě jednou děkuji.
11.8.2017 (14:21) | Kaven
No, ony se ty včely přesunou nahoru jen pokud tam budou mít zásoby. Pokud zásoby budou v dolním, tak tam budou i zimovat, protože zimovat musí na zásobách. Otázku kdy a kam přidat nástavek by měla řešit provozní metoda. Pokud si nejste jistá, tak bych nový nástavek radši podstavil a nechal včely zimovat v tom nástavku, kde si to všechno na zimu připravily samy, i kdyby byl starší. Ten jeden rok to ve starším díle zvládnou, a během příští sezóny už si to zorganizujete podle svého.
Nerušení včel podporuji :-)
11.8.2017 (14:21) | Monika Šťastná
Už jsem na Vašich stránkách termín provozní metoda četla, můžete mi prosím objasnit co to znamená?
Pak ještě poprosím o vysvětlení Vašeho tvrzení v odpovědi na mou otázku ohledně přidaného nástavku. cituji : nejhorší co se může stát je když ten nástavek navíc nevyužijí,...
protože v předchozích odpovědích často používáte obrat, že včely mohou být v továrním komíně a je jim to jedno. Asi jsem to pochopila jinak než je to myšleno.
Promiňte pokud jsem trochu natvrdlejší, ale včelařím teprve necelé 3 týdny :-)
11.8.2017 (14:21) | Kaven
:-) Jo, přesně tak je to myšleno - přinejhorším ten nástavek prostě nevyužijí, což nikomu nevadí. Žádné dramatické následky to mít nebude.
11.8.2017 (14:21) | Monika Šťastná
Děkuji a přeji krásné sny o včeličkách.
Monika
11.8.2017 (14:21) | Monika Šťastná
Dobrý den, navazuji na naši konverzaci ze dne 12.8.17, kdy jsem přidala nástavek s 5 mezistěnami a 5 loučkami na volnou stavbu. Včely v nástavku v menším počtu lezou, nicméně doposud nic nepostavily. Přítel včelař od kterého jsem oddělek koupila mi doporučil znovu začít přikrmovat roztokem 3:2, k původním 8 kg cukru ještě aspoň 10 až 15kg přidat, aby mi přidaný nástavek vystavěly. Nesmím ho prý ale nechat přez zimu nahoře , ale po vystavění zhruba za měsíc ho mám podložit pod stávající nástavky.
Dobrý den, moc prosím o radu, stala se mi katastrofa, mám včelky druhý rok a pěstuju je bezrámkově. Letos jsem je šla poprvé obrat a bylo tam tolik medu, že se mi plástve od soušek utrhly a zůstaly v úlu i s medem, co s tím mám dělat? Bože! děkuju Dana
Nepříjemné, a navíc odpovídám až druhý den ... no v zásadě můžete dělat jedinou věc - vzít si rukavice a větší mísu, a všechny utrhané plásty vybrat. Omést z toho včely jak to půjde (moc to nepůjde), zbytek někam schovat, nakouskovat na cedník a nechat vykapat. Vymačkávání bude ošidné kvůli těm včelám co na tom sedí.
7.8.2017 (15:33) | Milan
Likvidace utržených plástů musí být v THB okamžitá, jinak vytékající med, ve Vašem případě spíš sladina na dně hrozí loupežemi a to když máte třeba jen jeden úl. Jak se Vám to utržení "povedlo"? Lepší je do loučky (strana do úlu) udělat středem na pile drážku hl.2mm a do té injekční stříkačkou napustit vosk.
THB byl za Atlantikem navržen převážně na kazetový (packed) provoz. Nezimují vč., nechají je umřít, úl vymetou a poštou další rok objednají nový oddělek s M.
Pro náš provoz musí být THB upraven, jinak včelky nepřežijí tvrdou zimu, nelze je dostatečně krmit, monitorovat, léčit.
Vč. pochopitelně vadí větší prostor, který neobsednou. V úlu musí být vč.uzavíretelná přepážka při zazimování (s reflexní ALU folií) a sestava chomáče vč. +zásob musí být kompaktní. Jinak musí být řešen i strop. Howgh!
7.8.2017 (15:33) | Kaven
No tak tady musím oponovat. Včelám nevadí prostor který neobsednou, protože v zimě stejně celý prostor nevyhřívají. Taky aby jim to vadilo - až do vynálezu nástavkových úlů včelám nikdy nikdo prostor na zimu nezmenšoval. Včely v krávě krmit lze úplně stejně jako v nástavcích, i když může být potřeba jim to dávat pomaleji postupně, aby stíhaly stavět plásty. Taky se to dá ošéfovat úplně bez krmení, když si nanosí dost. Totéž s léčením - fumigovat se kráva může úplně stejně jako nástavky, nota bene používat odpařovače nebo aerosol. Proč by ne? Fungovalo by to i na košnice nebo kláty, natož na mednou krávu.
29.7.2017 (23:24) | honza
jsem zacatecbik, mam od 30.6. oddělek, je ve dvou nastavcich celkem 18 ramku, jak zazimovat ? co to je silne vcestvo, mam nějak odstranit jeden nástavek.
Nepíšete na jaké rámkové míře. Ale ono to je jedno, i na nízkých rámcích by to bylo dostatečně silné včelstvo. No, stačí dohlídnout aby měli dost zásob (podle potřeby dokrmit, teď je na to zrovna vhodná doba), a to je celé. Nástavky nechte jak jsou, včelám to nevadí když jsou v zimě ve větším prostoru.
29.7.2017 (23:20) | 25.7.2017 (08:23) Odpovědět # X
Marek
Dobrý den!
Mám dotaz ohledně krmení . Pořídil jsem si oddělky na Lang. 2/3.
Krmítko je vnitřní dvourámkové. Teď když o tom přemýšlím,kam dát toto krmítko aby dostavěly celý nástavek .tzn mám 8 rámků ,2 zabírá krmítko .Kam s ním ? přidat nástavek prázdný a do něj? Díky za info
Zdravím. Nojo, rámkové krmítko je holt dělané na umístění místo rámků. Když ho místo rámků dávat nechcete, tak dát ho do prázdného nástavku je docela dobré řešení. Včely si ho najdou.
8.7.2017 (21:03) | Vlastimil
Máte pravdu, ráno jsem na to oko skoro neviděl a teď už je to o dost lepší
Psala jsem, že dám pokoj, ale nejde to, napadají mě další otázky, tak mě když tak zaražte, pane Kavan. Třeba jsem si přečetla zase Vaše povídání o nemocech a chci se zeptat, jak dál postupovat. Píšete o plodové pauze, dá se tedy říct, že v oddělcích, ve kterých začaly včely nově plodovat v květnu až v červnu, by se tento rok roztoči neměli kriticky rozmnožit ? Přeléčují se i přesto ? A kdy ? Z prostředků bych dala přednost kyselině mravenčí nebo thymolu, co používáte Vy ? Potom mě zaujalo tam, kde píšete o své medné krávě, že jste na konci léta přikrmil dvěma kilogramy cukru. Zarazilo mě tak malé množství, pokud už jste se přikrmovat rozhodl. Vím, že je to jiná situace, ale já vlasně dávám nyní včelám přibližně třičtvrtě kila cukru na den jednomu oddělku, včely to vezmou, já jen nevím, jestli to tak mám dělat stále, každý den do konce srpna například ? Není to nějak moc ? Čím více se dozvídám , tím měně vím, takový pocit mám. Pomozte , prosím (((-:, kv.
Na to je potřeba říct především jedno - nepropadejte panice! :-) Včely nejsou žádné uťáplé chudinky, jsou to mazaná stvoření schopná řešit si svoje problémy samy. Máte teď několik malých, ale plnohodnotných včelstev. Ta od vás nečekají vůbec nic, pracují na svém přežití jako byste nebyla.
Nemoci - já se tématu nemocí zásadně vyhýbám, protože v tomto směru prostě nejsem dost vzdělaný. Mám na to samozřejmě nějaké názory, ale nestavím se být nějakou autoritou. Takže k tomu řeknu jedno - pokud nemáte jasnou představu jak chcete léčení řešit, dělejte to standardním způsobem (což dnes obnáší nejspíš tři léčení Varidolem na podzim). Místní včelařský spolek vám k tomu dodá všechno léčivo i informace. Tím získáte celý rok, během kterého si můžete udělat lepší představu čím a jak budete chtít léčit do budoucna.
Krmení - dvě kila zásob na zimu jsou samozřejmě málo; co jim dáte na krmení ale není to jediné, co mají k jídlu. Většina včelí existence se točí kolem získávání jídla z okolí, kvůli tomu se koneckonců chovají. Normální včelstvo by mělo být schopné zcela bez přikrmování za rok nahromadit tolik zásob, aby přežilo do dalšího roku (kdyby ne, tak už by včely dávno vymřely). Obvykle nahromadí víc.
Já jsem medné krávě původně nechtěl dávat vůbec nic, protože jsem včely chtěl nechat zcela přírodně, jestli to zvládnou. Na poslední chvíli jsem vyměknul a nalil jim poslední zbytek cukru. Žádná jiná úvaha za tím nebyla.
Krmíte denně tři čtvrtě kila na včelstvo. Samozřejmě to odeberou, protože včely nemají nikdy dost. Budou brát dokud to mají kam dávat, i kdyby úl praskal ve švech. Nicméně je třeba si uvědomit, že krmení je určeno jen k tomu, aby pomohlo včelám překonat nějaké kritické období. Vaše včely měly kritické období teď, protože byly někam přesunuty, je jich málo, a neměly skoro nic do startu, protože šlo o oddělek.
Včely potřebují jedinou věc - mít v úlu dost zásob, aby mohly z něčeho žít. Pokud nemáte vůbec představu, podívejte se do úlu. Pokud tam budou mít dost zásob, krmit nemusíte.
Ohledně krmení je druhá důležitá věc - během srpna zajistit, aby včely měly v úlu dostatek zásob na zimu (cca 15 - 20kg na včelstvo). Zdůrazňuju že jde o zásoby v úlu - když si je včelstvo nanosí z přírody, tak nemusíte krmit nic, když si nanosí půlku, tak musíte doplnit druhou půlku. Jinak by to přes zimu nepřežily. Když toto máte zajištěno, je letošní krmení vyřízeno.
4.7.2017 (13:53) | Květa
Zase Vám moc děkuji. Ještě jen jednu otázku, potom už Vám snad dám na chvíli pokoj. Mám připravenou spoustu rámků jen s proužkem mezistěny nahoře. Můžu je v této fázi použít nebo by byly lepší celé mezistěny ? Zdravím Vás, kv.
To v zásadě záleží na vás. Celé mezistěny stavění urychlí, ale včely to zvládnou i bez nich. I když pět rámků + 2-3 souše + 1 mezistěna, to už je skoro plný úl. Když jim ty zbylé 2-3 rámky dáte jen s proužkem, tak to bude úplně v pořádku.
3.7.2017 (09:38) | Květa
Mockrát Vám děkuji za odpověď, pane Kavan, s tím krmítkem to bylo asi tak, že se musel trochu zvednout tunýlek, který se dává přes štěrbinu, možná by bylo jistější ho dát pryč a použít plovák. Oddělek jsem koupila již s matkou na pěti rámcích, plod tam nějaký byl, dala jsem ke každému dvě tři souše se zbytky medu po vytáčení a jeden rámek s prázdnou mezistěnou. Bylo to tak správně ? Teď jen budu muset hlídat, kdy přidat další rámky. Chci se Vás pane Kavan taky zeptat, zda jste náhodou nečetl knihu od Radomila Hradila "Včely jinak" (Alternativy v chovu včel a přístupu k nim). Autoři tam píšou o včelách jinak než je dnes běžné. Nemám teď na mysli jenom původnější způsoby chovu, ale celkový přístup. Ráda bych znala Váš názor. Děkuji Vám.
Oddělek s matkou na pěti rámcích si už svůj plod bez problémů ošéfuje, a případný volný prostor kolem mu nebude dělat problémy. Rámky doplňte rovnou na plný počet, nemá smysl jim to dávat po kouskách. Akorát později koukněte jestli to nemají už všechno obsazené, protože kdyby jo, tak je dobré jim dát další nástavek. Můj oddělek se většinou během prvního roku nerozroste na víc než jeden nástavek 39x24, ale kdyby ten váš byl silnější, tak ať se má kam rozrůstat. Jinak už to nechte na včelách - dokud budou mít co jíst, bude se jim dařit.
Knížku neznám, ale bude pro vás dobrým vstupem do světa včelaření, kde každý radí něco jiného :-) Pokud vám z té knížky bude něco připadat rozumné (dobře vysvětlené, logické) tak to vyzkoušejte - je to nejlepší způsob jak si ověřit co funguje. Příští rok můžete jeden nebo dva oddělky nechat na experimenty, resp. na každý zkusit nějakou jinou metodu která vám přijde rozumná. Na konci roku pak uvidíte co bylo lepší.
1.7.2017 (16:17) | Květa
Dobrý den, pane Kavan,
letos jsem začala včelařit, přečetla mnohé od mnohých, ale Vaše stránky mám nejradši. Je na nich všechno a přehledně a píšete tak pěkně a přátelsky, mám zrovna pocit, jako bych slyšela Váš vlídný hlas. Děkuji Vám.
Moje akutní otázky se týkají před pár dny přivezených oddělků. Začala jsem přikrmovat a používám stropní krmítko, ve kterém jsem hned při první kontrole našla hodně utopených včel.Vámi popsaný způsob lavorku s plovákem v horním nástavku je mi moc sympatický. Jen si říkám, že včely budou muset ohřívat veliký prostor horního nástavku, který neobývají. Také píšete, že v létě za teplých dnů mají včely problém spíš s horkem a odvětráváním, přičemž moje zkušená kolegyně mi říkala, že i za těchto dnů je třeba prázdná místa v úlu uteplovat, jak to jde. Úly mám izolované polystyrénem 2cm silným. Také nevím, jak často včely v tomto stádiu krmit a kontrolovat, abych je zbytečně netrápila. Četla jsem, že oddělky se mají krmit častěji po menších dávkách. Prohlížet rámky, jak na tom včely jsou a jestli není třeba rozšiřovat nechci moc často (cítím se při tom hodně provinile), ale neumím odhadnout, za jak dlouho to bude potřeba. Prosím Vás tedy o pár rad a děkuji Vám.
Zdravím. Tož nejdřív děkuji za ocenění :-) a teď ten dotaz.
Tož v létě skutečně včely nedrží teplo na jednom místě jako to dělají v zimě, nicméně je to proto, že s příliš nízkou teplotou problémy nejsou. V létě usilovně zateplovat plnohodnotné včelstvo je tak trochu zbytečná práce (izolace dokonce zpomalí prohřívání úlu ranním sluncem). Na druhou stranu oddělek může být dost slabý, a část plodu může pomřít prostě jen proto, že v něm není dost včel které by teplotu udržely. Tady hodně záleží na tom v jakém je stadiu, a jestli v něm je dost včel. To samozřejmě nemáte šanci odhadnout.
Když už to stropní krmítko máte, tak je škoda ho nevyužít. Pokud se v něm včely topí, udělejte to jako v tom mém lavorku - stčte do roztoku nějaký svazek slámy, trávy atd. Včelám to pomůže a vy můžete v pohodě krmítko používat. A neřešit otázky velkého prostoru.
Jak často krmit a kontrolovat - dejte jim krmení a tak jednou za dva tři dny nahlédněte jestli už ho vybrali nebo ne. Když jo, můžete zase trochu dolít. Obecně oddělek který dosud neploduje nemá spotřebu moc velkou. Když mu tam nalijete 5 litrů, tak to vůbec nemusí stihnout odebrat a zpracovat dřív než se to začne kazit. Tak nalijte spíš míň a občas jenom nahoru koukněte jak to ubývá. Při tom vůbec nerozebíráte dílo a včely v podstatě nerušíte.
Přímo do díla je dobré kouknout zhruba v době kdy by už měla být vylíhnutá matka, a pak v době kdy už by měla plodovat. Tady zase jde o to v jakém stadiu svůj oddělek máte. V zásadě je dobré na vlastní oči vidět že oddělek už má svůj vlastní plod. Jakmile má, tak už je to vlastně plnohodnotné (i když malé) včelstvo, nemusíte se o něj tak bát a příliš ho hlídat.
22.6.2017 (10:25) | Ondra
Dobrý den,
chtěl jsem jen poděkovat za nakopnutí a velice "stravitelnou " formu rad, náhledů a návodů. Mnohdy jsem se i nasmál. Teď se jdu smát ke svým prvním včelstvům. Snad je zvládnu přezimovat. Ondra: 2 včelstva a 2 roje. Ať se daří.
Je to poměrně běžné a stejně nemáte jak v tom těm mravencům zabránit. Po pravdě sám nevím jestli mravenci spíš škodí (kradou zásoby) a nebo pomáhají (žerou roztoče a šíří kyselinu mravenčí). Slyšel jsem obojí, potvrzené nemám ani jedno.
13.6.2017 (15:32) | Roman
dobrý den, rád bych se zeptal, zda jsou nějaké zkušenosti s přezimováním včel v úlech "medná kráva"?
Pouze z jednoho zimování a včely to nepřežily. Krávu bych z toho ale nevinil, problémů tam bylo víc. Objektivně není důvod proč by včely v krávě měly zimovat hůř než v libovolném jiném tenkostěnném úlu.
6.6.2017 (21:40) | Vlastimil
Dobrý večer.
Dnes bych poprosil o radu ohledně stěhování včelstva. Od starého pána mám již jedny zmiňovaná včelstva a ty jsem si umístil u domu kde bydlím, což je asi sedm kilometrů vzdušnou čarou od místa kdy byly včelky původně.
Dnes mi tentýž pan včelař slíbil, že mi o víkendu dá další včelstvo s loňskou matkou. Bude to zase na rámcích 39x27 jako v prvním případě, ale už vím do čeho jdu a jsem za včelstva rád i když určité již zmíněné komplikace ohledně rozdílných rámkových rozměrů tady jsou.
Toto druhé včelstvo bych ale rád umístnil na pozemku vzdáleném jen cca 1700 metrů vzdušnou čarou od místa odkud je přivezu.
Mám obavy, že se létavky vrátí na své domovské místo. Starý pán mi poradil abych je nechal den zavřená v úle a že to bude vpořádku, ale v literatuře uvádí že při vzdálenosti do tří kilometrů si včely cestu domů najdou i po třech dnech.
Měl bych je snad nechat tři dny zavřené?
Ještě mě napadlo, dovézt je na pár dní domů a pak teprve na místo kam je chci dát nastálo. Vzdálenosti by to byly delší třech kilometrů.
Rád bych si oba úly nechal doma na stálo a mám slíbený koncem července od dalšího místního včelaře ještě silný oddělek na deseti rámcích, ale bojím se reakce sousedů. Chci mít na zahradě letos pro začátek jen jeden úl, aby poznali že jim žádné velké nebezpečí od včel nehrozí ;-) a rozšířit na tři úly postupně, třeba příští rok.
Včely si skutečně dokáží najít cestu i z velké dálky, ale současně včela má domov tam, kde má matku. I já bych to nechal zavřené pouze jeden den. Tři dny zavření by včelstvo zvládlo (pokud by mělo očka otevřená na průduchy), ale přijde mi to drastické a nedělal bych to.
Měnit lokaci dvakrát (nejdřív domů a pak někam jinam) není dobrý nápad. Včelám chvíli trvá než se zorientují na novém místě, a i to převážení znamená stres. Samozřejmě by to zvládly, ale líp jim bude když je dáte rovnou na cílové místo.
6.6.2017 (21:40) | Vlastimil
Opět děkuji za informace. ☺️ Udělám to jak píšete.
Včelstvo bude zatím na stanovišti jediné, bylo by i tak lepší po jednodenním uzavření otevřít jen očko a česno nechat kvůli slídění a loupeži zavřené? V případě že doporučíte česno nechat zavřené tak jak dlouho?
6.6.2017 (21:40) | Kaven
Když je to včelstvo i s funkční matkou, a není vysloveně hodně malé, tak klidně otevřete česno (zvlášť když nebude mít kdo loupit). Česno zavřené a očko otevřené používám jen pro čerstvé oddělky, které jsou ze začátku opravdu hodně slabé. Těm pak česno otevírám když se začnou líhnout první dělnice nové matky.
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Včera se tady přehnal silná bouřka s krupobitím a když to skončilo, leželo před úlem spoustu mrtvých a promoklých včel. Ale dnes jich zase lítala spousta, tak se snad stačily většinou poschovávat.
Před pár dny jsem viděl, že je už nástavek na všech rámcích obsazen včelama, tak jsem je dnes rozdělal a chtěl přidělat další nástavek aby se vešly.
Zjistil jsem ale, že jsou všechny rámky na kterých jsem je dostal moc vysoké a tudíž je nemohu rozdělit do obou nástavků a doplnit mezistěnami a stavebními rámky jak jsem původně chtěl, ale musím je všechny nechat ve spodním nástavku aby konce rámků trčely do dna. Tyto rámky jsou mají rozměr 39x27 a dva dokonce 39x30 a já mám nástavky na rámky 39x24.
Přeskládal jsem tedy rámky ze stávající bedýnky, kde byly na teplou stavbu, do jiné bedýnky kterou jsem již předělal na stavbu studenou, jak mi zde bylo doporučeno s tím že jsem se snažil do středu dát ponejvíce plásty s plodem a dál od středu plásty s nektarem. Doplnil jsem vše ještě jedním stavebním rámkem, který jsem tam dal místo jedné neforemné, prázdné souše.
Při prohlídce jsem našel matku, vajíčka, plod ve formě larev i zavíčkovaný plod. Také vestavěnou trubčinu a vylíhlé trubce.
Nakonec jsem neznal, že i když včely sedí na všech plástech, tak mají ještě místa dost a o připravený další nástavek jsem nerozšiřoval.
Počkám asi týden, ale budu muset kvůli vysokým rámkům na kterých teď včely sedí rozšířit směrem nahoru. Přidám tedy nad stávající bedýnku nástavek naplněný osmi rámky s mezistěnou a třemi rámky stavebními.
Mohl bych poprosit o zpětnou vazbu na výše uvedené? Snažil jsem se celou situaci vyřešit pokud možno dle mého uvážení logicky, ale bylo to dobře?
Ještě se chci zeptat, jak nejlépe pokračovat dál? Rád bych se deseti velkých rámků které musím kvůli rozměrům nechat ve spodním nástavku postupně zbavil a nahradil je už mými rámky 39x24. Ale jak to udělat, když jsou plné plodu a zásob?
Hlavně nezmatkovat :-) Já myslím že postupujete rozumně a to je nejdůležitější. Celý postup teď bude chaotický kvůli těm různě velkým rámkům, ale s tím holt nic nenaděláte. Primární snaha bude konečně se zbavit těch velkých rámků, a pak už to bude všechno fungovat líp.
Jsou v zásadě dvě dobré chvíle kdy se dají rámky sebrat. 1) rámky se zásobami sebrané kvůli vytáčení medu. 2) Brzy na jaře rámky z dolních nástavků, které včely na podzim opustily protože se stáhly nahoru.
Teď ty vysoké rámky ... No, za dané situace je fakt asi jediná možnost rozšířit nahoru. Tak to udělejte, a dejte jim tam tentokrát samé mezistěny ať se jim tam dobře staví. Pokud to dobře dopadne, tak na podzim po krmení by měly mít většinu zásob v horním nástavku. Přes zimu se do něj tedy stáhnou, a na jaře by ty dolní plásty s velkými rámky měly být volné a měly by se dát vyhodit.
Znamená to že letos včelstvo nebude mít pro rozvoj úplně ideální podmínky (rozšiřování dolů by jim asi sedělo víc), ale nezvencne se z toho, a vám to umožní celkem dobře přejít na svoji rámkovou míru.
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Děkuji.
Jsem rád, že jste mi potvrdil můj úsudek a že nedošlo k nějakému fatálnímu omylu :-)
Když to tedy shrnu, tak nyní přidám nahoru plný nástavek mezistěn a budu zimovat na dvou nástavcích.
Včely by měli být přes zimu ve vrchním nástavku kde budou baštit nanosené medné zásoby a na jaře by měl být spodní nástavek prázdný (nebo určitě bez plodu) protože matka bude klást ve vrchním nástavku na plástech uvolněných po zásobách.
Nemohl bych ten spodní nástavek odebrat už před zimou po vylíhnutí zimních včel a zimovat včelstvo jen v jednom nástavku se zásobami? Případně prázdné velké rámky ve spodním nástavku vyjmout a nahradit je již před zimou rámky s mojí mírou s mezistěnama?
31.5.2017 (20:26) | Kaven
Spíš ne, protože včely se definitivně stáhnou nahoru až v době, kdy už by se do úlu nemělo lézt. Jen to nechte na jaro, včelám je jedno co mají přes zimu pod sebou
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Děkuji za rady i komentáře. Jsem rád že se zde člověk může takto ptát a dostane vždy přímou a jasnou odpověď, narozdíl od jiných včelařských poraden např. na FB kde co odpověď to jiný názor a často i spoustu pitomých narážek od rádoby zasvěcených včelařů.
Nevadí, že zde vkládám otázky tak často? Nerad bych dopadl jako otravný tazatel... :-)
31.5.2017 (20:26) | Kaven
No, zatím to zvládám :-)
Já nechci vypadat jako že jsem snědl všechnu moudrost světa; jiní včelaři můžou věci dělat jinak a taky funkčně. Ale dobře vím, že příliš mnoho názorů začínajícímu včelaři vůbec nepomůže.
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Poznatek ohledně přidaného vrchního nástavku:
Díval jsem se, že poslední tři dny se včely pomalu přesunují do přidaného vrchního nástavku a na nových mezistěnách začínají budovat dílo. Je jich tam ale jen několik desítek i když subjektivně bych řekl, že přeci jen každý den přibývají. Přesto je jisté že naprostá většina včel leze do úlu česnem ve varoa dnu a očkem ve spodním nástavku. Nosí pyl (snad i nektar) ale vše ukládají do spodního nástavku kdy jsou ty vysoké rámky kterých bych se rád zbavil. Do vrchního nástavku zatím nic neukládají, protože nemají na holých mezistěnách dostavené dílo a tudíž nemají ukládat kam. U tohoto horního nástavku je také otevřené očko, ale tudy včely do úlu vůbec nechodí.
Napadlo mě, jestli nemám očko v dolním nástavku s těmi vysokými rámky které bych rád zrušil, zavřít a nechat otevřené jen to očko ve vrchním nástavku, abych včely jaksi nasměroval, kam by bylo dobré po dostavění díla nosit zásoby. Zkrátka očko v dolním nástavku zavřít a nechat otevřené očko ve vrchním nástavku a samozřejmě otevřené česno.
Já to už před dvěma dny i zkusil, ale včely lezli do úlu jen česnem, vrchního očka si ani nevšimli a u uzavřeného očka se po chvíli začali hromadit včely, které byly zvyklé tudy vcházet a nyní nemohli. Očividně si nevěděli rady jak se dostat do úlů, tak jsem jim očko po cca. dvou minutách zase otevřel a včely se hned hrnuli dovnitř.
Tak nevím, mám jim nechat vše otevřené jak to měli dosud, nebo být neoblomný a nutit je aby si našli cestu očkem ve vrchním nástavku s dosud nevystavěným dílem a to spodní očko zavřít?
Děkuji za názor
Vlasta
31.5.2017 (20:26) | Kaven
To je v pořádku, ony nahoru nepůjdou hned. Důležité je aby to nahoře postavily a postupně tam začaly dávat zásoby. Hlavní část zásob tam pravděpodobně uloží až při krmení, a definitivně se nahoru stáhnou během zimy. Může se samozřejmě stát že se z nějakého důvodu rozhodnou jinak, ale teď je příliš brzo dělat závěry.
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Pane Kavane, opět děkuji za uklidňující odpověď ;-)
Když jeden začíná, nemá zkušenosti a v okolí ani dobrého přítele na kterého by se obrátil, tak je navýsost rád za možnost konzultace a dobré rady či porozumění od zkušenějšího včelaře.
Vlasta
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Dobrý den.
Po dvou týdnech jsem se zase kouknul do včel a viděl jsem že přidaný horní nástavek mají tak to 75 % na mezistěnách dostavěné dílo a některé plásty začínají zanášet některém. Na dvou plástech je i částečně plod v různých stádiích vývoje, ale zavíčkované není ještě nic.
Myslím si, že matka občas klade ve vrchním nástavku, ale jelikož tam ještě všechno dílo není dostavěné, tak jakmile se uvolní ve spodním nástavku (s těmi vysokými rámky co bych potřeboval v zimě zrušit a nahradit mojí mírou) místo, sleze dolů a klade zase tam. S tím se asi nedá nic dělat a nechám tomu volný průběh?
Také jsem si poslední tři dny všiml, že některé včely jako by jezdí hlavně na trubcích, ale občas i na dělící ho (nebo léta kácí?) a vystrkují je ven z česna. Myslel jsem že už začaly vyhánět trubce z úlů, ale na plástech je zakladena nová trubčina, tak proč by jedny vyháněly a mladé si odchovávaly? A proč je občas vidět že to dělá i včela včele? Vyhánějí slídivky?
Ještě se chci zeptat jestli je lepší teď do včel vůbec nechodit a nechat je až do cca. půlky srpna, kdy se začne přikrmování, úplně klidně bez "dozoru". Tak mi to radil starý pán, co mám od něj včely.
Jestli mohu zase poprosit o názor, budu rád.
Krásné letní dny
Vlasta
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Omlouvám se, opravím věty první a třetí odstavec:
Po dvou týdnech jsem se zase kouknul do včel a viděl jsem že přidaný horní nástavek mají tak to 75 % na mezistěnách dostavěné dílo a některé plásty začínají zanášet nektarem.
Také jsem si poslední tři dny všiml, že některé včely jako by jezdí hlavně na trubcích, ale občas i na dělnicích (nebo létavkách? ) a vystrkují je ven z česna.
31.5.2017 (20:26) | Kaven
Zdravím.
Já myslím že to probíhá jak má. Zásoby dávají nahoru, staví tam, takže to je dobře. Na podzim budou mít zásoby nahoře, a na zimu se na ně stáhnou (na zimu opustí celý úl kromě té části kde jsou zásoby).
"Ježdění" na trubcích - na vyhazování trubců je moc brzo, to dělají na podzim. Nejspíš jde opravdu o vyhánění cizích včel.
Jo, všechno běží podle plánu, takže skutečně není důvod do nich lézt. Až do případného vytáčení a krmení do toho není třeba zasahovat.
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Děkuji!
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Dobrý den.
Snad se nebudete zlobit, když opět poprosím o konzultaci.
Před týdnem mi jeden starší včelař poradil jak urychlit zlikvidování těch vysokých starých rámků, které mám ve spodním nástavku. Doporučil mi chytnout matku, která přebíhala ze spodního nástavku do vrchního a zpět a kladla občas nahoře, ale jak se vylíhl plod dole zase se vrátila a kladla do těch starých vysokých rámků co chci zrušit. Poradil mi ať matku chytnu, dám jí do vrchního nástavku a oba nástavky oddělím mateří mřížkou, matka bude klást jen nahoře a až za tři týdny vylétne ze spodního nástavku plod, ať staré plásty nahradím novými s mojí mírou.
Před týdnem jsem to tedy udělal a dnes se šel podívat jak vše pokračuje.
Matka klade nahoře a tři spodní plásty už byly bez plodu, ten se vylíhl. Na těchto třech plástech bylo jen trochu nezavíčkovaného nektaru a trochu pylu. Já jsem tyto tři rámky vyndal a hned dnes je nahradil novými, už mými rámky s mezistěnami. Myslím si že je lepší aby se doplňovaly postupně a včely si je když tak mohly vystavět postupně a zanosit zásobami než jim najednou vyměnit celý nástavek starých rámků za nové s holými mezistěnami.
Jen si říkám aby to stačily všechno do konce léta vystavět. V tom vrchním nástavku matka klade, je tam i nezavíčkovaný a zavíčkovaný nektar, ale pořád i dost volného místa. Je viděl, že včely přes den dost létají a nosí pyl, určitě nosí i nektar, ale přesto si říkám jestli bych je neměl přikrmit (podnítit) aby to stihly....
A ještě jsem si dnes všiml jedné věci. Když jsem prohlížel ty staré vysoké plásty ve spodním nástavku, tak jedna ta buňka vypadala jako by vystavěly matečník. Protáhlá buňka uprostřed plástu. Vylomil jsem ji, uvnitř byl červík. Nikdy jsem matečník na vlastní oči neviděl, takže si jistý nejsem zda se o něj opravdu jednalo. Může být, že tím jak jsem matku uzavřel ve vrchním nástavku, tak si dole chtěly vychovat matku novou?
31.5.2017 (20:26) | Kaven
Zdravím. Jo, to by mohlo fungovat. Ta podlouhlá buňka uprostřed plástu vypadalo nějak takto? http://www.med-votice.cz/img/mid/103/nouzovy-matecnik--foto--jan-klaudys-.jpg Tohle je nouzový matečník, který včely staví kolem už existujícího plodu; je to včelí způsob jak vyřešit situaci když nečekaně přijdou o matku. Je teda trochu zvláštní že si ty dolní včely připadaly tak opuštěné když byly oddělené jen mřížkou, no ale možné to je. Jakou máte mřížku? Pokud jde o jednoduchou plastovou co se jen položí na horní loučky rámků, tak tu někdy včely považují za velkou překážku a nechtějí skrz ní procházet. Kovové mateří mřížky bývají lepší. Průchodnost mřížky lze zlepšit tak, že se natočí mezerami souhlasně z mezerami mezi rámky.
Každopádně podruhé už matečník asi nezaloží, protože nebudou mít z čeho (všechen plod je zavíčkovaný).
Ad podněcování - nejsem toho velkým příznivcem. Když včely nevystaví dva nástavky, tak se vůbec nic nestane, stejně budou zimovat jen v jednom. Budou prostě zimovat tam, kde to postavené mají a jsou tam zásoby. Dostavět to můžou pak na jaře.
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Ta buňka byla méně vystouplá, nebyla tak přilepená k plástu a asi poloviční na délku.
Ano, mám bílou, plastovou mřížku (tu mi poradily v místním včelařském obchodě) a je položená souhlasně s mezerami mezi rámky.
Nevím to jistě, ale mám pocit, že jsem nezavíčkovaný plod včera viděl i v tom spodním nástavku. Ono je toho při kontrole tolik na koukání, že jeden po zavření úlu má hlavu plnou dojmů a ani si vše nedokáže vybavit. Každopádně matku jsem do horního nástavku přendával a mřížku vkládal v neděli a kontrolu dělal v pátek, tedy po pěti dnech.
Chci se zeptat jestli mám tedy včelstvo znovu rozebrat a zkontrolovat jestli zase nenarazí nějaký nouzový matečník (jestli to tedy u mě vůbec byl matečník) a v případě že poradíte se do včel kouknout, tak po jaké době?
Včera jsem také dostal do jedné včelky žihadlo pod oko. Vlezla mi do klobouku a bodla mě. Dneska na klávesnici skoro nevidím
31.5.2017 (20:26) | Kaven
S bílými plastovými mřížkami nemám moc dobré zkušenosti. Teď už teda nepoužívám žádné, ale když jsem je používal, tak stejně moc nefungovaly. Včely tu druhou část úlu chápaly jako něco odděleného, a vůbec tam nelezly.
Po dalším nouzovém matečníku teda koukněte za pár dní (zavíčkování plodu trvá 9-11 dnů od nakladení vajíčka), a radši bych ho zlikvidoval taky. Ať v úlu nejsou dvě matky, nakonec by to mohla odnést ta plodící. Pak už by tam žádný nezavíčkovaný plod být neměl (pokud bude, tak je někde chyba).
Žihadla - fintu na to nemám. Ale mám dobrou zprávu - jak budete včelařit, reakce na žihadlo bude pořád slabší a slabší. Nakonec to sice zabolí, ale poměrně rychle to bez následků přejde. Taky jsem ze začátku opuchával a byl z toho poněkud nervózní, ale už během druhého roku jsem pozoroval že to je daleko lepší.
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Máte pravdu, ráno jsem na to oko skoro neviděl a teď už je to o dost lepší
26.5.2017 (22:16) | Vlastimil
Tak včera pozdě večer, jsem si od starého pana včelaře který mi předává zkušenosti, dovezl nástavek se včelama. Jedná se o včelstvo s loňskou matkou na šesti rámcích doplněných soušemi, takže je bedýnky plná, tedy celkem jedenáct rámků 39x24.
Pán mi je přendal z včelařského vozu, tak jsou na míře 39x27 ale do mé bedýnky na rámky 39x24 se vešly.
Říkal, ať je tak za deset dní zkontroluji a když budou mít vše zastavěno, tak abych jim přidal pod tento nástavek další bedýnky, naplněnou mezistěnama, stavební rámky prý dávat nemám.
Chci se zeptat na názor. Pan včelař už je starý a dělá včely s láskou ale tak nějak po staru.
Tak gratuluji ke včelám. A jo, naprosto souhlasím - další nástavek doplňovat dolů. V zásadě ani nemusíte čekat až budou mít zastavěno - jestli to je velké silné včelstvo, tak mu to půjde rychle, a je lepší mu včas dát dost místa.
Akorát jestli jen mezistěny a ne stavební rámky - to už záleží na vás. Já už mezistěny používám pouze v podobě těch úzkých proužků natavených do horní části rámku, abych včelám "nalajnoval" že nemají stavět napříč, jinak stavbu plástu nechávám kompletně na nich. Je to samozřejmě trochu pomalejší než když staví na mezistěnách, ale zase výrazně klesne spotřeba mezistěn (ono to taky něco stojí), a mám jistotu že si včely můžou stavět co uznají za vhodné (zatímco mezistěny jim vnutí dělničinu). Ze svého pohledu to považuju za lepší, ale samozřejmě můj pohled nemusí sdílet každý. Každopádně mezistěny nejsou chyba, ani bez mezistěn by to nebyla chyba.
26.5.2017 (22:16) | Vlastimil
Dobrý večer.
Děkuji za odpověď, tak nějak jsem si to představoval i já, že bych nyní nazebroval (snad je to správný včelařský výraz pro střídavě) do toho přidávajícího nástavku vždy střídavě rámek s mezistěnou (protože jich mám připravených spoustu) a stavební rámek.
Zřejmě to udělám už zítra, protože jsem dnes kouknul pod víko a včely jsou již na devíti rámcích k obsazení celé bedýnky jim zbývají jen ty krajní plásty.
Ještě se ale zítra kouknu, jestli mají všech devět obsazených rámků zeneseny, ale pyl nosí srdnatě, tak věřím že budou mít vše plné.
Napadá mě ale, že budu muset ty čtyři rámky 39x27 na kterých jsem včely dostal, přeložit do toho spodního, přidaného nástavku, protože se na výšku v tom vrchním nevejdou, když je dám dolů, tak budou viset do dna, kde je místo...
No, snad to nějak pokládám a včelkám to nezkomplikuju :-)
26.5.2017 (22:16) | Vlastimil
Zrovna jsem dokončil svoji první prohlídku včelstva.
Nakonec jsem bedýnku nepřidával, protože jsem po prohlídnutí plástů zjistil že tam mají ještě místa dost.
Jelikož mám rámky dané na tzv. teplou stavbu, tak se chci zeptat jestli je normální, že čím blíže k česnu, tím jsou plásty víc obsazeny včelama. V předu je plno a čím dále od česna tím méně včel, na předposledním rámku jich bylo pár a na poslední souši (té nejdále od česna) je prázdno, netknutá, nezastavěná. Ale asi prvně zaplní ten předek a pak se pomalu posouvají do zadu?
Matku jsem našel na třetím rámku ze předu, plod tam byl také, zavíčkovaný i červíci, ale jak jsem byl pln adrenalinu :-) tak jsem si vůbec nevšiml, jestli jsou zakladená nějaká vajíčka.
Tu zadní, nedoknotou souš jsem vyndal (byla taková nafouklá a špatně tam pasovala) a abych ji nahradil, tak jsem jeden plást se zásobama přeložil směrem dozadu a místo něj vložil stavební rámek (asi čtvrtý od zadu), snad to bylo dobře?
Děkuji za případné odpovědi
Vlasta
26.5.2017 (22:16) | Kaven
Obsazení plástů - to je přirozené včelí chování. Když je dáte do prázdné dutiny, tak začnou stavět od místa nejblíž k česnu, na které můžou plásty pověsit. Takže v nástavkovém úlu začnou stavět od horních louček rámků nejnižšího nástavku, a blízko u česna.
Ad teplá stavba - radši bych to přerovnal na studenou. Ono sice zní negativně, ale pro včely je větší problém horko a větrání v létě, než zima v zimě.
Jinak umístění nových rámků atd ... teď v létě to v podstatě nepokazíte, včely bez problému využívají celý prostor, a do zimy mají spoustu času přerovnat si to podle svého.
26.5.2017 (22:16) | Vlastimil
Ano, otočím to na studenou. Starý pán mi to taky říkal že je podle něj lepší studená, úly prý nemají tendenci plesnivět a menší teplota je také jednou z protirojových opatření.
Poprosím ještě o jednu radu.
Vyndal jsem ze dna podložku, je prý lepší ji kvůli větrání když tam přes léto není, a nešlo jsem na ní tři živé malinké brouky. Měli takovou zrzavou barvu, tak si myslím že se jednalo o kleštíky. Je to nutné nějak řešit? V jedné knize zmiňují možnost likvidace trubčiny např. ve slunečním tavidle, prý se tím varoáza tlumí....
26.5.2017 (22:16) | Kaven
Ohledně včelích nemocí a léčení se radši obraťte na někoho povolanějšího, není to moje parketa.
Za sebe jen řeknu že varroáza je všude a bude všude bez ohledu na to jaká opatření uděláte. Otázka není jestli ve včelstvu kleštíci jsou (protože určitě jsou, nebo velmi rychle budou), ale spíš kolik jich tam je. Takže kvůli nalezení několika brouků není třeba panikařit.
Komentáře