Možná se to sem nehodí, ale chci vám napsat, že včera jsem dovezl svoje první včelky (odkazuji na svoji návštěvu zde 10.12.2014). Jsou to 6-ti rámkové oddělky 42x17. Samozřejmě na ně průběžně celý den čumím... Nevím, jestli je normální celkem "hustý" letový provoz, nechal jsem otevřený celý letový otvor cca 25x170 mm. Teď večer, jsem jim to trošku víc zúžil na cca 10 mm + díra v nástavku. Doufám, že nešlo o vykrádání, možná moje zbytečná panika.. Byl krásný letní den, třeba je to tak normální. Ale řeknu vám, měl jsem obavy, ale ony jsou úplně klidné a já v jejich blízkosti taky. Doufám, že mě odněkud ze shora vidí děda, teda tchán včelař, a směje se :-)
Gratuluji ke včelařskému startu :-) Touhle dobou na vykrádání může dojít, zúžené česno by si rozjetý oddělek měl ale bez problému ubránit. Očko v nástavku bych pro jistotu zavřel (resp. otočil na neprůchodnou "větračku", jestli tam máte takovou tu standrardní otáčecí krytku). Nicméně provoz u úlu normálně kolísá a nic to neznamená, takže není potřeba panikařit. Jen je pozorujte, příští rok pak už budete mít představu co je v úlu normální a co ne.
28.6.2015 (00:03) | miron
Dobrý den, děkuji za odpověď, poskytnuté rady a inspiraci. Na netu je opravdu mnoho materiálu, týkajícího se mnou dotazovaného tématu. Teď jen vybrat to "pravé". Ale i v tomto se podržím Vaší rady-vyzkoušet a přemýšlet. Ještě jednou díky za Vaši vstřícnost. Pokud bych v budoucnu narazil na problémy pro mne neznámé pramenící z neznalosti, dovolím si se na Vás obrátit s prosbouo o radu.
Přeji vše dobré a ještě jednou díky. Srdečně zdravím. Miron
Vážený pane,se zájmem sleduji Vaše stránky.Děkuji Vám za Vaši záslužnou činnost, kterou cením o to víc v poslední době, kdy jsem byl pozván kamarádem na medobraní a včely mě chytli opravdu za srdce. Kamarád mi do hlavy zasel pěkného brouka a začínám uvažovat, zda s jeho pomocí nezkusím se s včelkami trochu skamarádit. Jsem naprostý laik a proto bych si chtěl jen ověřit, zda se pro tohoto krásného koníčka vůbec hodím.Zaujala mě Vámi popisovaná metoda "medné krávy" což si myslím je pro začátek a prověření způsobilosti docela ideální řešení. Po prostudování Vámi publikovaných zkušeností (plánek, fotodokumentace, popis metody) trochu tápu (možná, že jsem se nedostal ke všem informacím). Není mi jasné, zda je nutné provádět nějaká zvláštní opatření před zimou pro zazimování včelstva (zateplení "úlu"-jeho původní určení pro africké prostředí asi tuto eventualitu asi nevyžadovalo). Dále mě zajímá, jakým způsobem je včelstvo přikrmováno-je nutno zhotovit specielní krmítko, odpovídající tvaru medné krávy ? Jak se provádí preventivní ošetření proti parazitům ? Možná, že moje dotazy zní přihlouple, ale prosím o schovívavost se zřetelem na můj zcela laický pohled a přístup a snad i pozici úplného začátečníka.
Předem děkuji za odpověď. Přivítám i další Vaše zkušenosti z praxe při využití této metody chovu, které nebyly publikovány, popř. odkaz na další infokanály.
Přeji Vám příjemné léto a úspěchy ve Vaší zájmové i privátní činnosti. A ještě jednou dík za Vaši nezištně prováděnou osvětu. Se srdečným pozdravem Miron
Zdravím. Tož především přeju hodně štěstí do včelařského startu :-) A teď ...
1) Zateplení medné krávy není žádné. Zateplení není nutné, divokým včelám taky nikdo jejich dutiny nezateploval, ani v našich klimatických podmínkách. I moderní úly bez zateplení mají své zastánce, včely umí teplotu velmi dobře regulovat. Nechci zabřednout do diskuze jestli je lepší zateplovat nebo ne, ale faktem je že fungují oba typy úlů.
2) Přikrmování. To je jednoduché - do nějaké větší misky nalijete cukerný roztok, do něj dáte otýpku slámy, sena, nebo něčeho podobného, a takto jim to dáte do úlu (u krávy normálně dovnitř, postavit na podlahu). Včely si můžou sednout na tu slámu, a roztok upíjet. Stejný způsob krmení používám i v klasických nástavkových úlech a jsem zcela spokojený.
3) Paraziti. Nevím jak to dělají ostatní. Já jsem si udělal držáček na knot, který jsem položil na podlahu pod plásty a zapálil. Česno se dá zavřít třeba špuntama nebo nějakou lištou, podle toho jak je to dělané.
Po zkušenostech budete muset zapátrat po internetu. Já mám svoje první kraví zkušenosti tady na webu (pod Včelařské pomůcky); napoprvé to nedopadlo úplně slavně. Ale to nebylo chybou krávy, měl jsem před zimou víc nakrmit a česno zmenšit. Letos jsem krávu neosadil, protože jsem jak na potvoru neměl jediný roj.
22.6.2015 (20:26) | Jan W
No 28/5 jsem je odchytl, 8/6 objevil vajíčka a hned stavěli ty matečníky. Cca 12 ks. Bylo mi řečeno, že je jim to malé, proto jsem přidal nástavek, který také zakladly. Je mi divné, že larvičky jsou nyní téměř všude a ty trubčí buňky vystavené jednotlivě, ale skoro na všech rámcích. Včelař mi je zkoukl včera a byl hned hotový - zlikvidovat. Chodím ke včelaři 2 roky, tak vím, jak má plod vypadat a takto ne. Jen mi to nejde do hlavy, proč se po odchycení takto chovají? Jinak moc díky za rady a názor - rád na Vaše stránky chodím a doplňuji znalosti :-) W.
Tak důvod pro hrboplod je jasný - dlouhá nepřítomnost matky. Matka neustále šíří hormony, které dělnicím zabraňují pohlavně dospět; pokud tam matka není, tak dělnice nakonec dospějí a stanou se z nich trubčice. Obvykle je na to potřeba minimálně měsíc bez matky.
Takto zpětně mi teda přijde pravděpodobné že roj o matku přišel během přeletu (to se občas stane), a nebo jste ji nějakou nehodou zamáčknul při odchytávání roje. To první mi přijde pravděpodobnější, protože to včelám dává delší dobu bez matky. Mám ozkoušeno že roj, který přijde o matku, už nikam podruhé nepřelétává, a včely sedící na větvi postupně pomřou. To se ale teď nemohlo projevit, protože jste roj z větve odchytil ... No, každopádně už je jasné proč dělaly ty matečníky. Škoda že mě to nenapadlo na začátku, bývalo by se to řešilo snáz.
Každopádně teď už jen buď dodat tu matku a doufat že to dopadne, a nebo opravdu včelstvo zlikvidovat. A nebo ho nelikvidujte, nechte ho vegetit a stavět plásty, aspoň vám nadělá do zimy nějaký vosk ... a třeba i kapku medu. Ten je ale potřeba někdy během srpna odebrat, jinak vám ho do zimy zase snědí.
22.6.2015 (10:10) | Jan W
Dobrý den, s tím silným rojem mám asi velký problém. Je to zřejmě trubcokladné. Mám ho 3 týdny a je všude zakladeno (plodiště i nástavek), ale na přeskáčku a jsou zavíčkované jen jednotlivé trubco buňky. Bylo mi doporučeno okamžitě ho zlikvidovat. Jaký je Váš názor - zkušenost? Já se snažím začínat a moc zkušeností nemám a likvidovat je mi to líto. Dík W
Hmmm ... tak první věc je jestli jste si stoprocentně jistý že jde o hrboplod. Ano, rozházené a chaoticky zavíčkované buňky jsou toho dokladem, ale přeci jen jste to ještě nikdy neviděl a můžete se zmýlit. Podívejte se po internetu na fotky hrboplodu, můžete to i ukázat nějakému místnímu včelaři. Ať je jistota; není úplně obvyklé že by se v roji brzy po usazení objevily trubčice. Na to včelstvo potřebuje obvykle aspoň měsíc bez matky.
Druhá věc - je všude pouze hrboplod, nebo jsou tam i plochy normálního plodu? Pokud to druhé, tak je ve včelstvu i matka, a ta to pravděpodobně časem vyhraje (trubčice se stáhnou a nakonec chcípnou).
Pokud tam jednoznačně jsou jen trubčice a matka ne, tak to je horší. Kdybyste měl víc včelstev, tak bych vám taky poradil ať to zbytečně nezachraňujete, protože výsledek je dost nejistý. Ale když máte jen jedno, tak by ho člověk přeci jen rád zachránil. V tom případě můžete odněkud koupit oplodněnou matku (pošlou ji normálně poštou v přidávací klícce), a zkusit ji do včelstva přidat. Nemusí se to povést, a i když se to povede, tak matka nemusí nad trubčicema vyhrát. Ale když to dopadne dobře, tak převezme iniciativu, trubčice se stáhnou a včelstvo bude zachráněno.
19.6.2015 (18:49) | Anna
Ono je to všetko pekné chovať včely, ale čo v takom prípade, ak včely ohrozujú obyvateľov v susedných nehnuteľnostiach.
Náš sused je 4 roky včelár a úle má umiestnené v záhrade rodinného domu, obkolené rodinnými domami a bytovými domami. V priebehu devoéch týžd%nov mu uleteli 4 krát roje včiel, najprv poletovali nad jeho stromami a potom sa usadili na stromoch v susedných záhradách. V okolí je veľa malých detí, dokonca detské ihrisko. A tu je ten problém. Stále sme v strehu, či v našej záhrade nesedí roj, momentálne už 2 dni na susedovej višni, ktorá má konáre až nad našou záhradou a tu si sedí dva dni. Včelár si behá v klokúbu proti včelám pod stromom a asi čaká, kedy roj sadne do jeho úla, alebo neviem na čo. Vážená včelári, aj takéto problémy majú obyvatelia obcí, nielen si radiť ako včeláriť, ale aj ako nespôsobovať problémy okolo bývajúcim. ĎAkujem, že som mohla napísať, čo trápi občanov susediacich so včelárom..
Ano, takovéto problémy mohou být, píšu o tom na několika místech v sekci Začínáme včelařit. Není to problém včel, je to záležitost konkrétního člověka a mezilidských vztahů. Je to něco, co musíte řešit konkrétně s ním. Především on musí vědět co konkrétně vám vadí, a spolu musíte vymyslet co by se dalo udělat, aby se problém vyřešil. Bývá třeba zvykem sousedům za dobrou vůli darovat na konci sezóny trochu medu. A kdyby šlo o mě, vzal bych si to na triko a pár děcek vzal přímo ke včelám a ukázal jim vnitřek úlu, kdyby měly zájem. Po tom se každý začne na včely dívat jinak.
Jinak objektivně zhodnoceno - většinou se nestává že se vyrojí každé včelstvo, takže tolik rojů by mělo být spíš vyjímečně (tady ale záleží i dost na samotném včelaři, on sám tomu může předcházet). Dále roj sedící nízko a v dosahu by měl samozřejmě co nejdřív sundat, pokud obtěžuje okolí. V nejhorším se na něj dají zavolat hasiči, ti ho ale zlikvidují, a v zájmu včel silně doporučuju to nedělat. Roj sedící tak vysoko, že se sundat nedá, ani neobtěžuje. Včely létají dost vysoko, a o děti či sebe se nemusíte bát. Obecně, létající včely ze 4 úlů se bez problému rozptýlí v okolí, a dost bych se divil že mimo roje skutečně nějak obtěžují.
19.6.2015 (18:49) | Anna
som rada že ste reagoval na moju poznámku, ale s týmto včelárom sa nedá dohodnúť, má v záhrade 20 úľov, sľúbil pred dvomi rokmi, že ich dá do extravilánu obce, ale sľub daný pred starostom a poslancami OZ nedodržal a myslím si, že iba klamal
19.6.2015 (18:49) | Kaven
Nojo, tak to potom nezbývá než to řešit nějak důrazněji; i když jestli nezabral ani starosta, tak to už nevím. Znovu ale musím říct že to je záležitost konkrétního člověka a ne včelařů obecně. Já bych na začínající včelaře naopak apeloval - nedávejte úly tam, kde budou někomu vadit, a aktivně udržujte dobré vztahy se sousedy. Včely někdy opravdu mohou být druhým na obtíž.
19.6.2015 (18:45) | 12.6.2015 (09:39) Odpovědět # X
Tomáš S.
Je v prodeji léčivo proti varroáze - thymovar. Já s ním mám jen samé pozitivní zkušenosti. :)
Thymovar je super na varroa. I já jsem byl spokojen s jeho účinností.
19.6.2015 (18:45) | Tim
Taky mám podobnou zkušenost z thymovarem.
11.6.2015 (11:14) | Jan W
Dobrý den. Prosím o radu. Chytil jsem silný roj ze známého včelstva, usadil jsem ho. Bylo jich moc, takže plodiště 39/30 - 2 souše + 9 mezistěn. "tekly" přes dno ven, tak jsem dal dolu polonástavek se soušemi 39/17. Po týdnu v plodišti vystavěly 5 mezistěn, vše je zakladené a napočítak jsem tak 15 matečníků včetně původních souší. Hodně včel se drží dole - úplně jsou vyvěšené. Co s tím?
No to je jednoduché - dodejte jim dolů nástavek ať mají kam stavět, když tam chtějí, a buďte rád, že máte krásné silné včelstvo. Divné jsou ty matečníky - to se právě vyrojily, a chtějí se rojit znovu? Stát se to může, ale obvyklé to není. Jsou matečníky vůbec zakladené? Každopádně teď už proti tomu nic neuděláte, nemá smysl jim matečníky rozbíjet nebo tak něco. Přinejmenším jestli se opravdu vyrojí, tak víte kdy to bude - od okamžiku zakladení za 16 dní (trochu plus mínus, ale ne moc).
Každopádně základní pravidlo je jednoduché - dát včelám dost místa. Jestli potřebují stavět dolů aby měly místo na plod, tak jim přidejte nástavek dolů. To že začínají stavět do podmetu naznačuje, že je nejvyšší čas.
30.5.2015 (22:18) | David
Dobrý večer.. Chtěl jsem se jen zeptat na termín- "CHCÍPNOUT"
To myslíte vážně, že včelstvo " CHCÍPNE" ???
Můj děd, otec i známí včelaři, nikdy nepoužijí výraz "CHCÍPNOUT"-- Včelstvo nám padne, včela zemře, uhyne... ale nikdy nechcípne...
Vaše věta v sekci oddělek zní -
"Pokud mu dáme do startu zásob jen málo, může během horšího počasí nebo snůškové mezery chcípnout. ""
Ano, už se nad tím jeden včelař pozastavil. Já s tím problém nemám, rozhodně to není výraz opovržení. Když mluvím o zvířatech, tak ho používám naprosto běžně; řekl bych to i o našem psovi, a to ho mám hodně rád.
Možná jsem tím porušil nějaké nepsané včelařské pravidlo. Ale po pravdě řečeno, když jeden včelař mluví o druhém jako o "příteli" i když ho nemůže ani cítit a zrovna ho pomlouvá, působí to divně zase na mě. Pro mě to slovo není natolik vyprázdněné, abych ho mohl použít na kohokoli, kdo má shodou okolností stejného koníčka jako já.
27.5.2015 (20:56) | Ivo
Dovolte jeden postřeh.. Hledal jsem na netu "Rašovskou metodu" a tedy navštívil stránky SZEŠ Chrudim. Velmi mne zaujaly články týkající se jak obměny díla, tak i protirojová opatření - chovem trubců, a také překvapila až nenávistná reakce na "chrudimský názor". Jsem začínající včelař a teď mi řekněte, jak se v tom vyznat. Selský rozum mi říká, že v Chrudimi mají pravdu (viz matka, která tvoří nerojící se včelstvo je prostě nesmysl). Mám pocit, že, bohužel, v tom opravdu hrají zásadní roli peníze za matky F1 atd... Nechci zde šířit nějaké kacířské myšlenky, jen tom nerozumím.
Zdravím. Dobrý dotaz - odpověď si zasloužila víc prostoru, takže jsem jí věnoval stránku tady: http://www.domaci-vcelarstvi.cz/jak-se-vyznat-ve-vcelarskych-radach.html (je to v sekci Začínáme včelařit). Ony takovéto věci vrtají hlavou více lidem.
Kromě peněz za matky F1 bude jistě hrát roli i zvyk, neochota měnit názory, apriorní odmítání nových myšlenek a jiného směru uvažování. Svým způsobem to i chápu, všechny nové názory potřebují čas. Pokud máte jako já pocit, že "rašovské" názory jsou smysluplnější, pak se podle nich řiďte. Časem buď jeden z táborů vymizí, nebo můžou oba koexistovat. Docela dobře si dovedu představit situaci, kdy velkovčelaři budou měnit a šlechtit matky (protože ve velkoprovozu se to víc vyplatí) a malovčelaři budou chovat trubce (protože je to jednodušší a dává to dobré výsledky). Proč ne? Každá skupina má jiné východisko a jiné priority, a tak může používat jiné postupy.
27.5.2015 (20:56) | Ivo
Díky za článek. Také jsem si uvědomil, že mnoho diskusí začíná slovy "včelařím XX let", jako by to měl být argument pro vyřčený názor. Nikomu neberu zkušenosti, možná zvyk, já zatím žádné nemám. Jen se snažím zaujmout nějakou linii a podle ní postupovat. Nemůžu si pomoct, ale jsou mi bližší "alternativní postupy", protože, podle mého, se snaží přiblížit přirozenému chování včel. Je to možná i tím, že od včel očekávám zlepšení opylení stromů na zahradě, a trochu toho medu pro vlastní potřebu, ale hlavně radost!!! Ještě jednou díky za váš názor
22.5.2015 (21:33) | Ivo
Dobrý den, začínám včelařit viz můj příspěvek v prosinci, budu mít oddělky s již plodící matkou. Není mi jasné, jestli musím dát oddělku nutně souše nebo mezistěny. Osobně bych chtěl dát jen prázdné rámky. Stihnou vyrobit plásty na zásoby a další plod??
Zdravím. Ano, stihnou postavit kolik potřebují, já jim taky dávám rámky pouze s úzkým proužkem mezistěny. Ale pozor, pokud dáte úplně prázdné rámky, tak plásty nastaví napříč. Musíte jim dát buď rámky se zašpičatělou horní loučkou, a nebo natavit jen proužek mezistěny. Píšu o tom v O včelaři a včelaření -> Mezistěny
22.5.2015 (21:33) | Ivo
Děkuji za rychlou odpověď. Rámky mám v plánu dělat s břitem na horní loučce, jak o tom píšete.... Jen jsem nevěděl, že včelky tak rychle stihnou vyrobit plásty. Už se mi to blíží - oddělky by měly být koncem června :-)
22.5.2015 (21:33) | Kaven
Tak včely jsou schopné stavět poměrně rychle. Ale jestli budete mít ty oddělky až na konci června, tak to je docela pozdě, myslel jsem že někdy teď. V tom případě bych jim tam radši tak dva tři rámky s mezistěnou dal, čistě pro jistotu.
Díky. Nakonec jsem to přepsal na "silné" včelstvo; mělo tam být "rozjeté", ale to taky může být zavádějící :-)
21.4.2015 (09:07) | Jan W
Dobrý den.
Chtěl bych se zeptat, jak správně barevně rozlišit nové úly. Zakládám si 6 úlů a nevím, jestli mohou být všechny v přírodní barvě a stačí jen jinak barevná kolečka u vstupu a nebo jestli mám dát každému úlu jinou barvu a jaké jsou nejvhodnější. A pokud barvy, má mít vždy jednotlivý úl jednu barvu a nebo každý nástavek jinou? Děkuji mnohokrát za radu.
Zdravím. No, žádné "správné" rozlišení neexistuje :-). Barvy pomůžou včelám v orientaci a omezí zalétávání, ale myslím že nikdy nikdo nezměřil jak moc. Asi úplně ideální by bylo mít jednobarevné úly a každý jiný, ale s tím je víc práce a až začnete doplňovat a odebírat nástavky, tak se jednobarevnost špatně udržuje. Výsledek takových úlů nebude nijak zásadní, ono zalétávání až tolik nevadí, protože na nulu ho neomezíte nikdy. </p><p>
</p><p>
Pokud už si se včelí orientací lámete hlavu, tak nejlepší je umístit úly v menších skupinkách (třeba po třech) na různá místa, místo do jedné dlouhé řady. Pak na barvách moc nezáleží; pokud použijete standardní barevná plastová očka, tak to bude pro včely až až. Ani není důležité aby měl jeden úl všechna očka stejná.
21.4.2015 (09:03) | 13.4.2015 (14:48) Odpovědět # X
Pavel
Zimoval jsem na dvoch,a chcel jsem dát do spod nástavek mezistěn .A ten spodní jsem chcel dát jako medník, a hned mateří mřížku.Ale ten spodní je jak jsem psal plný plodu a pylu. Tak jsem si nevěděl rady. A ve vrchním to samé,a cukr ze zimy.Já vím že cukr nesmí jít do medníku, proto jsem nevěděl jak to udělat.Dělám to poprvé tak jsem jím nechcel uškodit děkuji.
Ještě mám jednu otázku, když jsem chcel rozšířit včely jak jem psal,a ve spodnim i vrchnim je plod i moc pylu 3 aš 4 rámky pylu,a vevrchnim ještě moc zásob.Do medníku přeci nemužu dát pyl ani zásoby.Tak nevím jak to udělat.Mohl by jste ještě poradit.Nemám tu nikoho kdo by mi to šel ukázat dekuji.Když chci dát na spodek jenom mezistěny a souše nemam.
Tohle velmi záleží na tom jakým způsobem ty včely vlastně vedete, jakou máte provozní metodu. Z kontextu usuzuji (možná špatně) že klasické tři nástavky, s mateří mřížkou pod nejvyšším (který slouží jako medník). V tom případě - do medníku klidně můžete dát mezistěny, na začátku to ani jinak nejde. Pokud se včely srovnají s mateří mřížkou, tak budou nahoře stavět stejně dobře jako kdekoli jinde. Obvykle se doporučuje do medníku převěsit ještě dva rámky s plodem (ale bez matky), aby to včely víc přesvědčilo že nad mřížku mají lézt. Jinak dokud včelám zůstane nějaký pyl dole u plodu, tak se nemusíte bát část pylu přesunout do jiného nástavku (v nejhorším si pro něj včely budou chodit kousek dál). Staré zásoby do medníku mohou jít jen pokud jsou medové, tj. nepocházejí z krmení cukrem. To záleží na tom jak a na čem včely zimovaly, a jestli jste krmil.
11.4.2015 (19:00) | pavel
Zdravím, potřeboval bych poradit.Můžu rozšířit včeli nástavkem mezistěn do spodu i když nejsou prověšeny v podmetu,nástavky jsou plné včel jsou silná.U nás to kvete jak o závod.A ten spodní ze soušema dám nahoru jako medník.Nebo mám ještě počkat děkuji.
Určitě rozšířit; až budou viset do podmetu, tak už se to bude dělat špatně. Vím že se občas doporučuje rozšiřovat pomalu a po kouskách, ale já nevidím důvod proč včely záměrně tísnit v malém prostoru. Jen ať mají pořád dost místa kam se rozvíjet. K čemu je dobré čekat až začnou stavět do podmetu? Stejně dobře jim tam můžu dát nástavek, aby stavěly do něj, kde je to mnohem užitečnější.
3.4.2015 (09:33) | Jan W
Dobrý den, krásné a poučné stránky. Jsem začínající včelař a přečetl jsem je jedním dechem. Ještě mi tu chybí (a nebo jsem si nevšiml) odkazy na odborné a slušné výrobce - prodejce úlů a dalších potřeb. Ale i tak velké díky, že se podělíte o znalosti a zkušenosti. Ať se Vám daří!!!
zvažoval som včelárenie a vlastný medík, ale potom čo som sa všetko dočítal na web, aj ma skoro chuť prešla. Našťastie som narazil na váš web a znovu som chytil elán. Veľmi pekne ďakujem za rady a skúsenosti. V je písané jasne, zrozumiteľne a jednoducho aj pre úplného začiatočníka, pritom ale myslím informáciami v ničom nezaostáva za inými webmi. Ešte raz veľká vďaka.
souhlasím s komentářem Pavla (12.2.15), tyhle stránky jsou opravdu velmi motivační, takže do toho letos snad půjdu poprvé taky. Jsou tu i jiné stránky o alternativním včelaření (např. https://mamevcely.wordpress.com/), ale ty Vaše jsou prostě psané přímo pro mě. Takové BIO s lidskou tváří :-) Moc děkuju za Vaši nezištnost, čas a úsilí, které tomu věnujete. Přeju hodně zdaru!
Díky :-) Rozhodně nemám v úmyslu konkurovat jiným webům, spíš mám snahu doplnit to, co jsem jinde nenašel, nebo to říct tak, jak bych chtěl aby to někdo na začátku řekl mně. Přeju hodně zdaru!
24.2.2015 (09:17) | Ondra
Sleduji vaše zkušenosti z medné krávy. Právě jsem dokončil výrobu té své a chtěl jsem se poradit ohledně velikosti otvorů - píšete, že jste je měl moc velké a asi proto tam vnikla myš. Já jsem je tedy udělal něco málo přes 1cm v průměru - není to málo? Dohromady je jich 6 rovnoměrně rozmístěné po celé šířce základny. Díky!
24.2.2015 (09:17) | Kaven
Tak to já je mám srovnatelné, možná o kapku větší. Mám letos v úmyslu přes ně natlouct laťku tak, aby průchodná byla jen cca dolní polovina otvorů. Uvidím jak to bude vypadat, kdyby mi to připadalo malé, tak pilkou přes ty otvory proříznu podélný otvor jako normální česno. Nicméně včely se dokáží srovnat s dost malým otvorem; např. u nástavkového úlu mi obvykle skoro všechny včely lezou očkem, což je jen jeden provrtaný otvor. A lezou tím skoro všechny, dolů do česna jdou jen když je u očka opravdu hodně plno.
Komentáře