Domácí včelařství

Hledání

Aktuality

Počet návštěv od 27.12.2013

statistiky

Povinné zkoušky začínajících včelařů

Už je to několik měsíců, kdy se ve včelařském spolku vylíhnul nápad že "včely by směl chovat jen ten, kdo by absolvoval kurz a prozkoušení". Řada včelařů se ozvala, závěr je, že reakce jsou tak padesát na padesát - půlka včelařů je pro, půlka ne. Co si o tom celém myslet?

Zaprvé je vidět hluboko zakořeněné "regulační" uvažování - všechno bude lepší když se to zreguluje. To nemá nic společného se včelami, je to prostě vrostlý světonázor, způsob uvažování. V dané diskuzi včely jen tvoří kulisy; je to jedinečný prostor jak se zastánci a odpůrci státních regulací mohou pohádat, ale nic jiného. Já osobně regulace rád nemám, a na základě komunistického příkladu jsem přesvědčen že regulace vedou do pekla. Z této pozice přistupuju i ke včelám. Bohužel ale vím kolik lidí tento názor nesdílí. Převaha regulací je prostě morem dnešní doby.

Do mozaiky přispívají ohlasy příznivců relulace. Jeden včelař je myšlenkou nadšený, a z popisu vyplývá, že by adept měl dostat zkloušku až když pod vedením dosáhne určitého medného výnosu. Další by zase povolil včelaření jen v některých typech úlů. Další by se spokojil s několikaměsíčním kurzem a zaškrtávacím testem. Jinými slovy - řada lidí by nadšeně regulovala, ale každý jinak.

Regulace má zcela předvídatelné důsledky - zesložití vstup do včelaření. Takže velkovčelaři a lidé kteří se tím živí si kurz udělají, zatímco hobby včelaři s pár včelstvy si řeknou, že jim to za to nestojí, a s chovem přestanou. Výsledkem bude přesun včelařského těžiště směrem k velkochovům. Chceme to? Není to náhodou přesně to, co máme v oblasti pěstování obilí a chovu zvířat, a co se považuje za neblahý aspekt našeho zemědělství? Na celé akci si dále přivydělají různí komisaři a lektoři. Včelaři ty peníze, co budou muset dát komisařům, nebudou mít na rozvoj provozu; na druhou stranu ale je pravda, že si zase vydělají díky ztrátě konkurence. Ten, kdo nakonec prodělá, je zákazník. Dále bude vynaložena velká snaha na jednotnost včelařské zkoušky, která ovšem vyjde vniveč. Stejně jako u autoškol nebo zbrojních průkazů vás komisař kdykoli na čemkoli bez ohledu na metodiku může potopit. Pokud je snaha, tak vždycky jde člověka dotlačit k nějaké chybě. Bude snaha nebo nebude? Nevíme, pravděpodobně to bude individuální. Docela očekávám, že napoprvé vám to nikdo nedá, abyste museli zaplatit několikrát a komisaři si trochu vydělali. Což znamená, že náklady (časové i finanční) budou ve skutečnosti o něco vyšší než se řekne na začátku - a tím pádem ještě složitější vstup do včelaření.

Když jsem začínal včelařit já, na všech stranách se bědovalo jak je včelařů málo, jsou staří, a brzo vymřou. Uplynulo pár let, situale se změnila, a voilá! Konečně máme co omezovat a řídit, tak hurá to toho! Absurditu toho všeho krásně ilustroval článek v časopisu Včelařství o způsobu získávání medu o afrických pygmejů, který byl napsán v duchu obdivu ke vznešeným divochům. Dotyční včely nechovají, jen vybírají divoká hnízda. Jejich způsobem je pokácet strom (v daném případě i několik, aby se k tomu hlavnímu dostali) a vybrat co najdou - to nedělali ani středověcí brtníci! Chudáci pygmejové by nikdy žádný test včelařských dovedností nesložili - v rámkových mírách se nevyznají, matku neumí chovat, možná ani neví že v hnízdě nějaká královna vůbec je! Ale češi samozřejmě zkoušky mít musí. Až se na to většina včelařů vykašle, tak můžeme jezdit do Afrika a obdivovat jak si ty přírodní národy se vším poradí. Češi by to zvládli taky, asi i líp ... jenže nesmí!