Stavět či nestavět
Tady je potřeba trochu obhajovat moje stanovisko. Po většinu historie byl vosk cennou komoditou, a způsob včelaření zároveň neumožňoval získávat med jinak, než že spolu s ním sebereme i celé plásty. Včelař tak vosk odebíral automaticky, jinak to nešlo. V moderní době rámkové včelaření a medomety umožnily odebírat med, ale zachovat včelám plásty. V téže době poklesla cena včelího vosku, jelikož se objevilo velké množství umělých materiálů, které ho byly schopny nahradit (např. parafín). Kdosi potom spočítal, že vosk je energeticky hodně bohatá surovina, a že kilo vosku obsahuje tolik energie, kolik tři kila medu. Když se to dalo všechno dohromady, včelaři se rozhodli nutit včely stavět co nejméně. Dává to smysl - Včelí dílo už bylo možné po získání medu zachovat a vrátit do úlu, a za každé kilo plástů, které včely NEPOSTAVÍ, získá včelař tři kila medu, které včely NESEŽEROU.
Těchto úvah se stále drží většina včelařů, tedy aspoň u nás. Motto je "nenechat včely stavět". Plásty odebrané při vytáčení medu se tedy do včelstva znovu vrací, a nebo se schovávají, aby se jimi mohl rozšiřovat včelstvo na jaře. Nutno podotknout, že před neustálou recyklací těch samých plástů už dlouho zkušenější včelaři varují. V plástech se tak neustále kumulují zbytky a výkaly plodu, který se v nich vyvýjel, a včely tak žijí ve stále špinavějším prostředí. Takové včelstvo pak nedokáže odolávat nemocem a snadno jim podlehne. Pravidelná obměna včelího díla je tedy už dlouho považována za důležitou, ale dost včelařů na ni kašlalo a kašle - protože věří že méně stavění = více medu.
Aby bylo možno dílo obměňovat a přitom omezovat stavění včel, byly vynalezeny mezistěny. Jsou to uměle vyrobené pláty z vosku, které se nataví do rámku a slouží jako základ plástu; včelám pak stačí jen dostavět na něm buňky. Omezování stavění včel vede krom jiného k jednoznačné preferenci medu před voskem, a včelařský provoz potom začíná vosk spotřebovávat (především na mezistěny), místo aby ho produkoval. To považuji za silně nezdravou situaci, znamená to že na každý ryze medový provoz u nás musí být dotován voskem z primitivních provozů někde v africe, kde ještě včelaří postaru.
Nemálo toho, modernější studie ukázaly zajímavou věc - včely mají přirozenou potřebu produkovat vosk a stavět. Pokud stavět nemají kde, šupinky vosku jen hází na zem, odkud je jiné včely vyhodí. Znamená to, že včely vosk produkují i tehdy, když nemají co stavět; zabráněním stavění tedy neušetříme žádný med, a dokonce přijdeme o vosk, který včely rozhází do okolí, místo aby z něj slepili dílo, ze kterého ho potom budeme umět vytavit.