Související články
Vaše provozní metoda
Svou provozní metodu si sestavte podle toho jak včelám rozumíte a co vám připadne logické a dobré. Jak už jsem naznačoval, je těžké říct jaké včelařovy zásahy jsou jednoznačně dobře. Nicméně poskytnu nějakou kostru. Takže Vaše metoda by určitě měla obsahovat:
- Odběr medu. Bez odběru medu nemá v podstatě smysl včelařit. Med je to hlavní, proč se včely chovají. Aby bylo možné med rozumně odebírat a neničit přitom zbytek úlu, je nutné zajistit aby na plástech nebyly pomíchané zásoby a plod. Obvyklá doba odběru medu je po květu ovocných stromů a potom v druhé polovině léta. Nicméně pokud máte zdroj nárazové snůšky jindy, pak se tomu medobraní musí přizpůsobit.
- Oddělení zásob a plodu. Abyste mohli vytáčet med, musíte mít zaručeno že rámky určené k vytočení neobsahují plod, ale pouze zásoby.
- Obměnu díla. Pro zajištění hygieny a tím i obranyschopnosti včel proti nemocem je velmi důležité likvidovat staré plásty a nechávat včely stavět nové - tomu se právě říká "obměna díla". Obecným pravidlem je, že každý rok by se měla zlikvidovat 1/3 všech plástů, lepší ale je vzít polovinu. Likvidují se ty plásty, které jsou nejstarší a včely v nich nejvíc plodovaly; poznají se podle barvy, čím jsou tmavší, tím jsou zasviněnější. Provozní metoda by měla umožňovat vybrat plásty k likvidaci snadno a rychle, bez zdlouhavého probírání a hledání. V klasickém nástavkovém úlu se nejlépe vyberou plásty ze spodního nástavku na jaře, kdy včely obsazují pouze horní část úlu a dole je tedy prázdno. Pak můžete vzít celý nástavek a nahradit ho novým s mezistěnami. Provozní metoda by měla potom zajistit, že ty nejšpinavější plásty se postupně propracují dolů, odkud mohou být odebrány.
- Povinné léčení. To je nakázáno zákonem, proto se musí dodržet, ať už na to máte názor jakýkoli. Zbytečné to určitě není. Léčí se proti varoáze na podzim a v zimě, většinou zapalováním speciálních knotů s nakapaným léčivem. Případně aerosolem, nebo kyselinou mravenčí a tak dále. Tomu zde věnovat nehodlám, jelikož se v tomto necítím fundovaný a provádím to, co mi doporučují místní včelaři.
- Zimování včel na dostatku zásob. Ať už to děláme jakkoli, měli bychom mít přiměřenou jistotu, že včely jsou do zimy s dostatečnými zásobami. Můžeme toho docílit tím, že včely dokrmíme, a nebo tím, že jim dostatek zásob necháme. Jistotu získáme buď prohlídkou úlu, a nebo krmením "naslepo" (když dáme každému úlu 20 kg cukru, tak si můžeme být jistí, že tam nemají méně než 20kg zásob.
- Množení včelstev. Žádné včelstvo nevydrží věčně, a je dobré doplňovat ztráty z vlastních zdrojů. Množit můžete v zásadě buď oddělky, nebo odchytem rojů. Oddělky se v současné době preferují před roji, protože nesnižují výnosy. Na druhou stranu množení rojem je přirozenější a vzniklé včelstvo je mnohem životaschopnější - oddělku trvá celou sezónu aby se dostal do přezimováníschopného stavu, zatímco roj je schopný vytvořit fungující včelstvo ještě v té samé sezóně. Oddělky lze dělat od pozdnějšího jara do cca prvního medobraní, roje vylétávají obvykle v květnu a červnu.
Vaše metoda může přijmout i jiné, často prováděné, nikoli však nezbytné operace. Nicméně se tím člověk nesmí nechat strhnout. Moje teze při sestavování provozní metody byly (a jsou):
- netrávit u včel zbytečně mnoho času
- provádět co nejméně zásahů
- nevynakládat na to příliš mnoho peněz
- zajistit včelám dostatečně hygienické podmínky obměnou díla
- při zachování těchto pravidel získat co nejvíc medu
Proč přehazovat nástavky?
Pokud jste se mrkli na některou ze zde odkazovaných provozních metod, pak jste si všimli, že se často přehazují nástavky nahoru a dolů, přidávají se nové do přesně definovaných míst a vůbec se s tím celkově dost šachuje. Dotyčná provozní metoda to ne vždycky vysvětluje. Proč se to tedy dělá?
Inu, důvodem je přesně to, co by provozní metoda měla zaručovat - oddělení zásob a plodu, a obměnu díla. To jsou hlavní problémy běžného provozu; pokud se nám nepodaří udělat rámky se zásobami a bez plodu, pak nemůžeme vytáčet med a včelaříme v podstatě zbytečně. A pokud se nám nepodaří snadno odstranit staré plásty v situaci, kdy na nich není plod, pak nemůžeme ozdravovat včelstvo obměnou díla. Každá provozní metoda se snaží využít přirozené dynamiky včelstva a případně externích pomůcek tak, aby tyto dvě vlastnosti zaručila. A nejde jen o to aby je zaručila, ale také aby je zaručila bez zbytečné námahy. Abychom ve chvíli, kdy potřebujeme provést rutinní úkol (jako třeba vytočení medu) šli do úlu přesně a najisto, věděli co kde je, a nemuseli namáhavě vytahovat jednotlivé rámky a dumat co s nimi.
Zásadní oporou při snaze porozumět tomu "proč se to dělá" je znalost uspořádání a dynamiky úlu. Není to nic těžkého, pár pravidel. Ale potřebujete je chápat, abyste věděli proč provozní metoda doporučuje to co doporučuje, případně proč to doporučuje zbytečně a dalo by se to dělat i jinak. Svoji provozní metodu byste měli chápat do detailu, abyste věděli proč se co dělá, a případně jak to zachránit když věci nejdou jak by měly.