Dnes bych poprosil o radu ohledně stěhování včelstva. Od starého pána mám již jedny zmiňovaná včelstva a ty jsem si umístil u domu kde bydlím, což je asi sedm kilometrů vzdušnou čarou od místa kdy byly včelky původně.
Dnes mi tentýž pan včelař slíbil, že mi o víkendu dá další včelstvo s loňskou matkou. Bude to zase na rámcích 39x27 jako v prvním případě, ale už vím do čeho jdu a jsem za včelstva rád i když určité již zmíněné komplikace ohledně rozdílných rámkových rozměrů tady jsou.
Toto druhé včelstvo bych ale rád umístnil na pozemku vzdáleném jen cca 1700 metrů vzdušnou čarou od místa odkud je přivezu.
Mám obavy, že se létavky vrátí na své domovské místo. Starý pán mi poradil abych je nechal den zavřená v úle a že to bude vpořádku, ale v literatuře uvádí že při vzdálenosti do tří kilometrů si včely cestu domů najdou i po třech dnech.
Měl bych je snad nechat tři dny zavřené?
Ještě mě napadlo, dovézt je na pár dní domů a pak teprve na místo kam je chci dát nastálo. Vzdálenosti by to byly delší třech kilometrů.
Rád bych si oba úly nechal doma na stálo a mám slíbený koncem července od dalšího místního včelaře ještě silný oddělek na deseti rámcích, ale bojím se reakce sousedů. Chci mít na zahradě letos pro začátek jen jeden úl, aby poznali že jim žádné velké nebezpečí od včel nehrozí ;-) a rozšířit na tři úly postupně, třeba příští rok.
Včely si skutečně dokáží najít cestu i z velké dálky, ale současně včela má domov tam, kde má matku. I já bych to nechal zavřené pouze jeden den. Tři dny zavření by včelstvo zvládlo (pokud by mělo očka otevřená na průduchy), ale přijde mi to drastické a nedělal bych to.
Měnit lokaci dvakrát (nejdřív domů a pak někam jinam) není dobrý nápad. Včelám chvíli trvá než se zorientují na novém místě, a i to převážení znamená stres. Samozřejmě by to zvládly, ale líp jim bude když je dáte rovnou na cílové místo.
6.6.2017 (21:40) | Vlastimil
Opět děkuji za informace. ☺️ Udělám to jak píšete.
Včelstvo bude zatím na stanovišti jediné, bylo by i tak lepší po jednodenním uzavření otevřít jen očko a česno nechat kvůli slídění a loupeži zavřené? V případě že doporučíte česno nechat zavřené tak jak dlouho?
6.6.2017 (21:40) | Kaven
Když je to včelstvo i s funkční matkou, a není vysloveně hodně malé, tak klidně otevřete česno (zvlášť když nebude mít kdo loupit). Česno zavřené a očko otevřené používám jen pro čerstvé oddělky, které jsou ze začátku opravdu hodně slabé. Těm pak česno otevírám když se začnou líhnout první dělnice nové matky.
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Včera se tady přehnal silná bouřka s krupobitím a když to skončilo, leželo před úlem spoustu mrtvých a promoklých včel. Ale dnes jich zase lítala spousta, tak se snad stačily většinou poschovávat.
Před pár dny jsem viděl, že je už nástavek na všech rámcích obsazen včelama, tak jsem je dnes rozdělal a chtěl přidělat další nástavek aby se vešly.
Zjistil jsem ale, že jsou všechny rámky na kterých jsem je dostal moc vysoké a tudíž je nemohu rozdělit do obou nástavků a doplnit mezistěnami a stavebními rámky jak jsem původně chtěl, ale musím je všechny nechat ve spodním nástavku aby konce rámků trčely do dna. Tyto rámky jsou mají rozměr 39x27 a dva dokonce 39x30 a já mám nástavky na rámky 39x24.
Přeskládal jsem tedy rámky ze stávající bedýnky, kde byly na teplou stavbu, do jiné bedýnky kterou jsem již předělal na stavbu studenou, jak mi zde bylo doporučeno s tím že jsem se snažil do středu dát ponejvíce plásty s plodem a dál od středu plásty s nektarem. Doplnil jsem vše ještě jedním stavebním rámkem, který jsem tam dal místo jedné neforemné, prázdné souše.
Při prohlídce jsem našel matku, vajíčka, plod ve formě larev i zavíčkovaný plod. Také vestavěnou trubčinu a vylíhlé trubce.
Nakonec jsem neznal, že i když včely sedí na všech plástech, tak mají ještě místa dost a o připravený další nástavek jsem nerozšiřoval.
Počkám asi týden, ale budu muset kvůli vysokým rámkům na kterých teď včely sedí rozšířit směrem nahoru. Přidám tedy nad stávající bedýnku nástavek naplněný osmi rámky s mezistěnou a třemi rámky stavebními.
Mohl bych poprosit o zpětnou vazbu na výše uvedené? Snažil jsem se celou situaci vyřešit pokud možno dle mého uvážení logicky, ale bylo to dobře?
Ještě se chci zeptat, jak nejlépe pokračovat dál? Rád bych se deseti velkých rámků které musím kvůli rozměrům nechat ve spodním nástavku postupně zbavil a nahradil je už mými rámky 39x24. Ale jak to udělat, když jsou plné plodu a zásob?
Hlavně nezmatkovat :-) Já myslím že postupujete rozumně a to je nejdůležitější. Celý postup teď bude chaotický kvůli těm různě velkým rámkům, ale s tím holt nic nenaděláte. Primární snaha bude konečně se zbavit těch velkých rámků, a pak už to bude všechno fungovat líp.
Jsou v zásadě dvě dobré chvíle kdy se dají rámky sebrat. 1) rámky se zásobami sebrané kvůli vytáčení medu. 2) Brzy na jaře rámky z dolních nástavků, které včely na podzim opustily protože se stáhly nahoru.
Teď ty vysoké rámky ... No, za dané situace je fakt asi jediná možnost rozšířit nahoru. Tak to udělejte, a dejte jim tam tentokrát samé mezistěny ať se jim tam dobře staví. Pokud to dobře dopadne, tak na podzim po krmení by měly mít většinu zásob v horním nástavku. Přes zimu se do něj tedy stáhnou, a na jaře by ty dolní plásty s velkými rámky měly být volné a měly by se dát vyhodit.
Znamená to že letos včelstvo nebude mít pro rozvoj úplně ideální podmínky (rozšiřování dolů by jim asi sedělo víc), ale nezvencne se z toho, a vám to umožní celkem dobře přejít na svoji rámkovou míru.
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Děkuji.
Jsem rád, že jste mi potvrdil můj úsudek a že nedošlo k nějakému fatálnímu omylu :-)
Když to tedy shrnu, tak nyní přidám nahoru plný nástavek mezistěn a budu zimovat na dvou nástavcích.
Včely by měli být přes zimu ve vrchním nástavku kde budou baštit nanosené medné zásoby a na jaře by měl být spodní nástavek prázdný (nebo určitě bez plodu) protože matka bude klást ve vrchním nástavku na plástech uvolněných po zásobách.
Nemohl bych ten spodní nástavek odebrat už před zimou po vylíhnutí zimních včel a zimovat včelstvo jen v jednom nástavku se zásobami? Případně prázdné velké rámky ve spodním nástavku vyjmout a nahradit je již před zimou rámky s mojí mírou s mezistěnama?
31.5.2017 (20:26) | Kaven
Spíš ne, protože včely se definitivně stáhnou nahoru až v době, kdy už by se do úlu nemělo lézt. Jen to nechte na jaro, včelám je jedno co mají přes zimu pod sebou
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Děkuji za rady i komentáře. Jsem rád že se zde člověk může takto ptát a dostane vždy přímou a jasnou odpověď, narozdíl od jiných včelařských poraden např. na FB kde co odpověď to jiný názor a často i spoustu pitomých narážek od rádoby zasvěcených včelařů.
Nevadí, že zde vkládám otázky tak často? Nerad bych dopadl jako otravný tazatel... :-)
31.5.2017 (20:26) | Kaven
No, zatím to zvládám :-)
Já nechci vypadat jako že jsem snědl všechnu moudrost světa; jiní včelaři můžou věci dělat jinak a taky funkčně. Ale dobře vím, že příliš mnoho názorů začínajícímu včelaři vůbec nepomůže.
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Poznatek ohledně přidaného vrchního nástavku:
Díval jsem se, že poslední tři dny se včely pomalu přesunují do přidaného vrchního nástavku a na nových mezistěnách začínají budovat dílo. Je jich tam ale jen několik desítek i když subjektivně bych řekl, že přeci jen každý den přibývají. Přesto je jisté že naprostá většina včel leze do úlu česnem ve varoa dnu a očkem ve spodním nástavku. Nosí pyl (snad i nektar) ale vše ukládají do spodního nástavku kdy jsou ty vysoké rámky kterých bych se rád zbavil. Do vrchního nástavku zatím nic neukládají, protože nemají na holých mezistěnách dostavené dílo a tudíž nemají ukládat kam. U tohoto horního nástavku je také otevřené očko, ale tudy včely do úlu vůbec nechodí.
Napadlo mě, jestli nemám očko v dolním nástavku s těmi vysokými rámky které bych rád zrušil, zavřít a nechat otevřené jen to očko ve vrchním nástavku, abych včely jaksi nasměroval, kam by bylo dobré po dostavění díla nosit zásoby. Zkrátka očko v dolním nástavku zavřít a nechat otevřené očko ve vrchním nástavku a samozřejmě otevřené česno.
Já to už před dvěma dny i zkusil, ale včely lezli do úlu jen česnem, vrchního očka si ani nevšimli a u uzavřeného očka se po chvíli začali hromadit včely, které byly zvyklé tudy vcházet a nyní nemohli. Očividně si nevěděli rady jak se dostat do úlů, tak jsem jim očko po cca. dvou minutách zase otevřel a včely se hned hrnuli dovnitř.
Tak nevím, mám jim nechat vše otevřené jak to měli dosud, nebo být neoblomný a nutit je aby si našli cestu očkem ve vrchním nástavku s dosud nevystavěným dílem a to spodní očko zavřít?
Děkuji za názor
Vlasta
31.5.2017 (20:26) | Kaven
To je v pořádku, ony nahoru nepůjdou hned. Důležité je aby to nahoře postavily a postupně tam začaly dávat zásoby. Hlavní část zásob tam pravděpodobně uloží až při krmení, a definitivně se nahoru stáhnou během zimy. Může se samozřejmě stát že se z nějakého důvodu rozhodnou jinak, ale teď je příliš brzo dělat závěry.
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Pane Kavane, opět děkuji za uklidňující odpověď ;-)
Když jeden začíná, nemá zkušenosti a v okolí ani dobrého přítele na kterého by se obrátil, tak je navýsost rád za možnost konzultace a dobré rady či porozumění od zkušenějšího včelaře.
Vlasta
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Dobrý den.
Po dvou týdnech jsem se zase kouknul do včel a viděl jsem že přidaný horní nástavek mají tak to 75 % na mezistěnách dostavěné dílo a některé plásty začínají zanášet některém. Na dvou plástech je i částečně plod v různých stádiích vývoje, ale zavíčkované není ještě nic.
Myslím si, že matka občas klade ve vrchním nástavku, ale jelikož tam ještě všechno dílo není dostavěné, tak jakmile se uvolní ve spodním nástavku (s těmi vysokými rámky co bych potřeboval v zimě zrušit a nahradit mojí mírou) místo, sleze dolů a klade zase tam. S tím se asi nedá nic dělat a nechám tomu volný průběh?
Také jsem si poslední tři dny všiml, že některé včely jako by jezdí hlavně na trubcích, ale občas i na dělící ho (nebo léta kácí?) a vystrkují je ven z česna. Myslel jsem že už začaly vyhánět trubce z úlů, ale na plástech je zakladena nová trubčina, tak proč by jedny vyháněly a mladé si odchovávaly? A proč je občas vidět že to dělá i včela včele? Vyhánějí slídivky?
Ještě se chci zeptat jestli je lepší teď do včel vůbec nechodit a nechat je až do cca. půlky srpna, kdy se začne přikrmování, úplně klidně bez "dozoru". Tak mi to radil starý pán, co mám od něj včely.
Jestli mohu zase poprosit o názor, budu rád.
Krásné letní dny
Vlasta
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Omlouvám se, opravím věty první a třetí odstavec:
Po dvou týdnech jsem se zase kouknul do včel a viděl jsem že přidaný horní nástavek mají tak to 75 % na mezistěnách dostavěné dílo a některé plásty začínají zanášet nektarem.
Také jsem si poslední tři dny všiml, že některé včely jako by jezdí hlavně na trubcích, ale občas i na dělnicích (nebo létavkách? ) a vystrkují je ven z česna.
31.5.2017 (20:26) | Kaven
Zdravím.
Já myslím že to probíhá jak má. Zásoby dávají nahoru, staví tam, takže to je dobře. Na podzim budou mít zásoby nahoře, a na zimu se na ně stáhnou (na zimu opustí celý úl kromě té části kde jsou zásoby).
"Ježdění" na trubcích - na vyhazování trubců je moc brzo, to dělají na podzim. Nejspíš jde opravdu o vyhánění cizích včel.
Jo, všechno běží podle plánu, takže skutečně není důvod do nich lézt. Až do případného vytáčení a krmení do toho není třeba zasahovat.
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Děkuji!
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Dobrý den.
Snad se nebudete zlobit, když opět poprosím o konzultaci.
Před týdnem mi jeden starší včelař poradil jak urychlit zlikvidování těch vysokých starých rámků, které mám ve spodním nástavku. Doporučil mi chytnout matku, která přebíhala ze spodního nástavku do vrchního a zpět a kladla občas nahoře, ale jak se vylíhl plod dole zase se vrátila a kladla do těch starých vysokých rámků co chci zrušit. Poradil mi ať matku chytnu, dám jí do vrchního nástavku a oba nástavky oddělím mateří mřížkou, matka bude klást jen nahoře a až za tři týdny vylétne ze spodního nástavku plod, ať staré plásty nahradím novými s mojí mírou.
Před týdnem jsem to tedy udělal a dnes se šel podívat jak vše pokračuje.
Matka klade nahoře a tři spodní plásty už byly bez plodu, ten se vylíhl. Na těchto třech plástech bylo jen trochu nezavíčkovaného nektaru a trochu pylu. Já jsem tyto tři rámky vyndal a hned dnes je nahradil novými, už mými rámky s mezistěnami. Myslím si že je lepší aby se doplňovaly postupně a včely si je když tak mohly vystavět postupně a zanosit zásobami než jim najednou vyměnit celý nástavek starých rámků za nové s holými mezistěnami.
Jen si říkám aby to stačily všechno do konce léta vystavět. V tom vrchním nástavku matka klade, je tam i nezavíčkovaný a zavíčkovaný nektar, ale pořád i dost volného místa. Je viděl, že včely přes den dost létají a nosí pyl, určitě nosí i nektar, ale přesto si říkám jestli bych je neměl přikrmit (podnítit) aby to stihly....
A ještě jsem si dnes všiml jedné věci. Když jsem prohlížel ty staré vysoké plásty ve spodním nástavku, tak jedna ta buňka vypadala jako by vystavěly matečník. Protáhlá buňka uprostřed plástu. Vylomil jsem ji, uvnitř byl červík. Nikdy jsem matečník na vlastní oči neviděl, takže si jistý nejsem zda se o něj opravdu jednalo. Může být, že tím jak jsem matku uzavřel ve vrchním nástavku, tak si dole chtěly vychovat matku novou?
31.5.2017 (20:26) | Kaven
Zdravím. Jo, to by mohlo fungovat. Ta podlouhlá buňka uprostřed plástu vypadalo nějak takto? http://www.med-votice.cz/img/mid/103/nouzovy-matecnik--foto--jan-klaudys-.jpg Tohle je nouzový matečník, který včely staví kolem už existujícího plodu; je to včelí způsob jak vyřešit situaci když nečekaně přijdou o matku. Je teda trochu zvláštní že si ty dolní včely připadaly tak opuštěné když byly oddělené jen mřížkou, no ale možné to je. Jakou máte mřížku? Pokud jde o jednoduchou plastovou co se jen položí na horní loučky rámků, tak tu někdy včely považují za velkou překážku a nechtějí skrz ní procházet. Kovové mateří mřížky bývají lepší. Průchodnost mřížky lze zlepšit tak, že se natočí mezerami souhlasně z mezerami mezi rámky.
Každopádně podruhé už matečník asi nezaloží, protože nebudou mít z čeho (všechen plod je zavíčkovaný).
Ad podněcování - nejsem toho velkým příznivcem. Když včely nevystaví dva nástavky, tak se vůbec nic nestane, stejně budou zimovat jen v jednom. Budou prostě zimovat tam, kde to postavené mají a jsou tam zásoby. Dostavět to můžou pak na jaře.
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Ta buňka byla méně vystouplá, nebyla tak přilepená k plástu a asi poloviční na délku.
Ano, mám bílou, plastovou mřížku (tu mi poradily v místním včelařském obchodě) a je položená souhlasně s mezerami mezi rámky.
Nevím to jistě, ale mám pocit, že jsem nezavíčkovaný plod včera viděl i v tom spodním nástavku. Ono je toho při kontrole tolik na koukání, že jeden po zavření úlu má hlavu plnou dojmů a ani si vše nedokáže vybavit. Každopádně matku jsem do horního nástavku přendával a mřížku vkládal v neděli a kontrolu dělal v pátek, tedy po pěti dnech.
Chci se zeptat jestli mám tedy včelstvo znovu rozebrat a zkontrolovat jestli zase nenarazí nějaký nouzový matečník (jestli to tedy u mě vůbec byl matečník) a v případě že poradíte se do včel kouknout, tak po jaké době?
Včera jsem také dostal do jedné včelky žihadlo pod oko. Vlezla mi do klobouku a bodla mě. Dneska na klávesnici skoro nevidím
31.5.2017 (20:26) | Kaven
S bílými plastovými mřížkami nemám moc dobré zkušenosti. Teď už teda nepoužívám žádné, ale když jsem je používal, tak stejně moc nefungovaly. Včely tu druhou část úlu chápaly jako něco odděleného, a vůbec tam nelezly.
Po dalším nouzovém matečníku teda koukněte za pár dní (zavíčkování plodu trvá 9-11 dnů od nakladení vajíčka), a radši bych ho zlikvidoval taky. Ať v úlu nejsou dvě matky, nakonec by to mohla odnést ta plodící. Pak už by tam žádný nezavíčkovaný plod být neměl (pokud bude, tak je někde chyba).
Žihadla - fintu na to nemám. Ale mám dobrou zprávu - jak budete včelařit, reakce na žihadlo bude pořád slabší a slabší. Nakonec to sice zabolí, ale poměrně rychle to bez následků přejde. Taky jsem ze začátku opuchával a byl z toho poněkud nervózní, ale už během druhého roku jsem pozoroval že to je daleko lepší.
31.5.2017 (20:26) | Vlastimil
Máte pravdu, ráno jsem na to oko skoro neviděl a teď už je to o dost lepší
26.5.2017 (22:16) | Vlastimil
Tak včera pozdě večer, jsem si od starého pana včelaře který mi předává zkušenosti, dovezl nástavek se včelama. Jedná se o včelstvo s loňskou matkou na šesti rámcích doplněných soušemi, takže je bedýnky plná, tedy celkem jedenáct rámků 39x24.
Pán mi je přendal z včelařského vozu, tak jsou na míře 39x27 ale do mé bedýnky na rámky 39x24 se vešly.
Říkal, ať je tak za deset dní zkontroluji a když budou mít vše zastavěno, tak abych jim přidal pod tento nástavek další bedýnky, naplněnou mezistěnama, stavební rámky prý dávat nemám.
Chci se zeptat na názor. Pan včelař už je starý a dělá včely s láskou ale tak nějak po staru.
Tak gratuluji ke včelám. A jo, naprosto souhlasím - další nástavek doplňovat dolů. V zásadě ani nemusíte čekat až budou mít zastavěno - jestli to je velké silné včelstvo, tak mu to půjde rychle, a je lepší mu včas dát dost místa.
Akorát jestli jen mezistěny a ne stavební rámky - to už záleží na vás. Já už mezistěny používám pouze v podobě těch úzkých proužků natavených do horní části rámku, abych včelám "nalajnoval" že nemají stavět napříč, jinak stavbu plástu nechávám kompletně na nich. Je to samozřejmě trochu pomalejší než když staví na mezistěnách, ale zase výrazně klesne spotřeba mezistěn (ono to taky něco stojí), a mám jistotu že si včely můžou stavět co uznají za vhodné (zatímco mezistěny jim vnutí dělničinu). Ze svého pohledu to považuju za lepší, ale samozřejmě můj pohled nemusí sdílet každý. Každopádně mezistěny nejsou chyba, ani bez mezistěn by to nebyla chyba.
26.5.2017 (22:16) | Vlastimil
Dobrý večer.
Děkuji za odpověď, tak nějak jsem si to představoval i já, že bych nyní nazebroval (snad je to správný včelařský výraz pro střídavě) do toho přidávajícího nástavku vždy střídavě rámek s mezistěnou (protože jich mám připravených spoustu) a stavební rámek.
Zřejmě to udělám už zítra, protože jsem dnes kouknul pod víko a včely jsou již na devíti rámcích k obsazení celé bedýnky jim zbývají jen ty krajní plásty.
Ještě se ale zítra kouknu, jestli mají všech devět obsazených rámků zeneseny, ale pyl nosí srdnatě, tak věřím že budou mít vše plné.
Napadá mě ale, že budu muset ty čtyři rámky 39x27 na kterých jsem včely dostal, přeložit do toho spodního, přidaného nástavku, protože se na výšku v tom vrchním nevejdou, když je dám dolů, tak budou viset do dna, kde je místo...
No, snad to nějak pokládám a včelkám to nezkomplikuju :-)
26.5.2017 (22:16) | Vlastimil
Zrovna jsem dokončil svoji první prohlídku včelstva.
Nakonec jsem bedýnku nepřidával, protože jsem po prohlídnutí plástů zjistil že tam mají ještě místa dost.
Jelikož mám rámky dané na tzv. teplou stavbu, tak se chci zeptat jestli je normální, že čím blíže k česnu, tím jsou plásty víc obsazeny včelama. V předu je plno a čím dále od česna tím méně včel, na předposledním rámku jich bylo pár a na poslední souši (té nejdále od česna) je prázdno, netknutá, nezastavěná. Ale asi prvně zaplní ten předek a pak se pomalu posouvají do zadu?
Matku jsem našel na třetím rámku ze předu, plod tam byl také, zavíčkovaný i červíci, ale jak jsem byl pln adrenalinu :-) tak jsem si vůbec nevšiml, jestli jsou zakladená nějaká vajíčka.
Tu zadní, nedoknotou souš jsem vyndal (byla taková nafouklá a špatně tam pasovala) a abych ji nahradil, tak jsem jeden plást se zásobama přeložil směrem dozadu a místo něj vložil stavební rámek (asi čtvrtý od zadu), snad to bylo dobře?
Děkuji za případné odpovědi
Vlasta
26.5.2017 (22:16) | Kaven
Obsazení plástů - to je přirozené včelí chování. Když je dáte do prázdné dutiny, tak začnou stavět od místa nejblíž k česnu, na které můžou plásty pověsit. Takže v nástavkovém úlu začnou stavět od horních louček rámků nejnižšího nástavku, a blízko u česna.
Ad teplá stavba - radši bych to přerovnal na studenou. Ono sice zní negativně, ale pro včely je větší problém horko a větrání v létě, než zima v zimě.
Jinak umístění nových rámků atd ... teď v létě to v podstatě nepokazíte, včely bez problému využívají celý prostor, a do zimy mají spoustu času přerovnat si to podle svého.
26.5.2017 (22:16) | Vlastimil
Ano, otočím to na studenou. Starý pán mi to taky říkal že je podle něj lepší studená, úly prý nemají tendenci plesnivět a menší teplota je také jednou z protirojových opatření.
Poprosím ještě o jednu radu.
Vyndal jsem ze dna podložku, je prý lepší ji kvůli větrání když tam přes léto není, a nešlo jsem na ní tři živé malinké brouky. Měli takovou zrzavou barvu, tak si myslím že se jednalo o kleštíky. Je to nutné nějak řešit? V jedné knize zmiňují možnost likvidace trubčiny např. ve slunečním tavidle, prý se tím varoáza tlumí....
26.5.2017 (22:16) | Kaven
Ohledně včelích nemocí a léčení se radši obraťte na někoho povolanějšího, není to moje parketa.
Za sebe jen řeknu že varroáza je všude a bude všude bez ohledu na to jaká opatření uděláte. Otázka není jestli ve včelstvu kleštíci jsou (protože určitě jsou, nebo velmi rychle budou), ale spíš kolik jich tam je. Takže kvůli nalezení několika brouků není třeba panikařit.
18.5.2017 (17:01) | Vlastimil
Dobrý den.
Už od zimy hledám informace o včelaření a netrefil jsem na tyto přehledné, jednoduše a přitom účelně vedené stránky. Je tady vše popsané pěkně, takovou přátelskou, neformální formou a člověk se najednou cítí tak nějak pokojně ;-)
Mám slíbené tři oddělky do již zakoupených nástavkových úlů 39x24.
Včelařit mě učí jeden 83 letý čamrda, který to dělá spíš z lásky ke včelám než z honby za ziskem. Nebrání se ani novinkám v chovu i když třeba v léčení je konzervativní a co je nařízeno to provede.
Vím že se u některých včelařů od chemikálií v léčbě ustupuje, ale na vlastní včely teprve čekám, tak tuto otázku zatím neřeším.
Každý kdo začíná se včelama má starost hlavně aby ze začátku nic nepokazil, oddělky mu do zimy zesílely a přežily zdárně zimu.
Jedna z prvních věcí co je nutné, bude zakrmení cukerným roztokem.
Díval jsem se na různé způsoby jak to dělat. Většina starších včelařů krmí sklenicema s prosakovacíma víčkama. Mě se na tom nelíbí že roztok při otáčení sklenic stříká a zablemcá jak vrchní loučky, tak i okolí a tím může dojít k přilákání cizích včel a vyloupení úlů.
Zaujalo mě ale, jak to dělají třeba v Rusku či ve Francii formou cukerným roztokem napuštěných mikrotenových sáčků které položí na horní loučky a včely z nich vyberou veškerý obsah čistě a jednoduše. Zde ukázka - https://youtu.be/vS9_f3UyWv0
Zdravím. Tak předně vám přeju úspěšný včelařský start!
S krmením pomocí sáčků zkušenosti nemám, vidím to teď poprvé. Funkční to asi bude, ale mně nejvíc vyhovuje metoda nádoby s plovákem, viz tady: http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelari-a-vcelareni/krmeni-vcel.html . Pro velkovčelaře to asi není, protože by potřebovali těch lavorků hodně, ale mně to vyhovuje.
Sklenice s prosakovacím víčkem se mi taky nelíbily, ale funkční to je. Pointa je v tom, že dírky ve víčku jsou tak malé, že poměrně hustý roztok z nich sám nevytéká. Včely ho můžou skrz dírky cucat, ale vlastní vahou sám nevyteče.
18.5.2017 (17:01) | Vlastimil
Děkuji za informace. Také jsem o tomto způsobu krmení v nádobách četl. Je to jednoduché a přirozené. Někde ale uvádějí, že se ze slámy mohou přenášet nemoci, to mi ale připadá jako hloupost, to by včely nemohly lézt po ničem...
Ještě se ale zeptám na jednu věc ohledně umístění úlů.
Mám vybrané pěkné místo s výletem na jih. Je chráněné ze severu a západu vysokou budovou a osluněné od rána do přibližně 14, hodin odpoledne. V okolí je spousta včelí pastvy, potok, les, pole. Řeklo by se ideální místo. Jediný problém je v tom, že tam při větrném dni jako je třeba dnes dost profukuje. Některé publikace uvádějí že je nevhodné umístit úly na místa kde fouká. Když ono tady na Vysočině (konkrétně Jihlava 500m.n.m.) je větrno často. Nějaká výsadba větrolamu z keřů nepřichází v úvahu. Pozemek není můj a majitel si nepřeje kromě travního porostu žádnou další vegetaci zkrzevá nároku na údržbu.
Hezký víkend
Vlastimil
18.5.2017 (17:01) | Kaven
Tak velký vítr včelám vadí, ale musela by to být fakt velká vichřice aby jim znemožnila létat. Ono dokonalé místo pro úl se dá hledat donekonečna, vždycky to z nějakého hlediska může být lepší. Jenže to nemá cenu přehánět. Včely jsou obecně šikovné a s velkou spoustou věcí se dokážou vyrovnat. Takže jestli mají dobré místo, jen na něm občas fouká, tak to nejspíš bude v pořádku.
18.5.2017 (17:01) | Vlastimil
Ano, místo je to klidné. Nikdo tam moc nechodí, je to vpodstatě uzavřený areál. A místo té slámy zkusím dát do krmného lavoru dřevovlnu. Manželka tím podkládá jahody, tak ji pár hrstí uzmu ;-)
28.4.2017 (07:03) | Martin
Velice děkuji za názor. Taktéž jsem vděčný za celý tento web, poskytuje mi nemalou oporu v mých začátcích.
28.4.2017 (06:59) | 27.4.2017 (12:20) Odpovědět # X
Martin
Dobrý den. Jaký je Váš názor na články v posledním čísle Včelařství (5/2017), konkrétně Kalendárium a Pro začínající včelaře?
- V kalendáriu autor velmi ostře kritizuje tvorbu oddělků stylem odchovu matky v nouzovém matečníku. Vy tuto metodu používáte, neboť, jak píšete, nákup matky stojí peníze a včely si jí dokáží vychovat sami. (Je mi jasné, že v tomto případě to autor kritizoval z důvodu, že je sám chovatel matek, tudíž z toho má byznys).
- a v článku pro začínající včelaře je obsáhle popsáno přidávání nástavků s převěšováním plástů (narušení celistvosti plodového tělesa, "zebrování" mezistěnami atd...). Důvod je mi jasný, ale z vašich stránek chápu, že lze rozšířit prostor přidáním (ať dolů, nebo nahoru) celého nástavku. Lze to takto provést se stejným úspěchem, nebo opravdu musím pro větší jistotu k předejití rojové nálady převěšovat?
Zdravím. Květnové včelařství buď ještě nemám, a nebo jsem ho někam zašantročil. Nicméně
1) Nouzový matečník. Nevím jak to autor "ostře kritizuje", ale faktem je, že to je funkční postup. Samozřejmě se zvlášť dodanou matkou má oddělek větší šance na přežití, a pokud je matka z čisté linie, tak nedojde k žádnému křížení a tak dále. Na druhou stranu je to věc, kterou si nemůžete udělat sami. Musíte ty matky od někoho koupit, a stojí vás to čas, peníze a "nesamostatnost". Ohledně křížení - nejsem velký fanda superčistých plemenných linií. Má to svůj význam, nic proti tomu, ale já radši nechám fungovat přírodu tak, jak to má zařízené.
2) Převěšování plástů - to je zase jedna z těch věcí, které dělat můžete a nemusíte. Je to složitější než operace s celými nástavky. Efekt roztrhávání plodového tělesa je sporný; pokud včely nové plásty potřebují, a mají prostor na správném místě, tak si je postaví i bez roztrhávání. Převěšování plodu má větší význam při použití mateří mřížky, kdy potřebujete dělnice nad mřížku nějak nalákat, jinak to tam neberou za své. Bez mřížky ale takový problém nemáte. "Zebrování" je zase to samé - snaha strčit včelám volný prostor až pod nos. Funguje to, ale nutné to není a včely jsou radši když to neděláte.
28.4.2017 (06:59) | Kaven
Tak už jsem si to přečetl. "Pokud někdo podlehne jednoduchým návodům, které spočívají v ponechání odchovu matky na nouzovém matečníky, který si oddělek narazí na otevřeném plodu, tak ať radši oddělky ani nedělá. Postrádá to smysl." </p><p>
</p><p>
Tak to je pěkný příklad včelařské arogance. Autor mohl říct "tento typ oddělků nedělám protože to a to", a to by bylo přínosné. Ale takovýhle výkřik do prázdna? Sotva lze popřít že takto dělá oddělky nemálo včelařů a úspěšně si tím včely množí, takže smysl to asi nepostrádá. Může mít důvody proti ... koneckonců proč ne, každá metoda má pro a proti. Ale autor se je ani nepokouší vysvětlovat. </p><p>
</p><p>
Takže - oddělek s nouzovým matečníkem má menší šanci na přežití. Pokud dostane zralý matečník nebo rovnou matku, tak to má jednodušší. Na druhou stranu je daleko jednodušší a samostatnější dělat oddělky s nouzovými matečníky, než shánět přirozené matečníky nebo matky. To se pak musí buď nakupovat, a nebo si ty matky člověk musí chovat sám, což rozhodně není pro každého. Jestli by autor článku nejradši viděl včelaře, co neustále nějaké potřeby nakupují, tak já bych radši viděl včelaře co si dokážou se vším poradit sami. Naštěstí jsou oba dva typy, což je správně a tak to má být.
22.4.2017 (20:59) | Bára Z.
Dobrý den,
mám možná hloupnou otázku. Včelaření mě moc zajímá a fascinuje, ale bohužel nevím, jak se k němu úplně dostat. Sama si bohužel úly nemám kde postavit, ale chtěla bych se zeptat, jestli nevíte o nějaké možnosti na Praze 1/2/3, kam by se dalo docházet se o včelaření učit a pomáhat? Díky moc. Hezký večer.
Já jsem z podkrkonoší, takže jak je to v Praze nevím. Ale třeba odpoví nějaký jiný návštěvník webu.
22.4.2017 (20:59) | Milan
Dobrý den, v Praze je klub (mladých?) včelařů v botanické zahradě v Tróji, zkuste to tam.
28.3.2017 (15:16) | Martin Č
Dobry den, mam takovy zajimavy poznatek: vloni jsem usadil dva oddelky kazdy do jednoho nastavku 29/34, nechal jsem zavrene cesno a otevrene ocko. Takto jsem je i nechal zimovat. Ted na jare jsem jim vycistil podmet, otevrel cesno a...nic. Stale vyutivaji ocka a cesno uplne ignoruji. V techto teplych dnech ale zacina byt u ocka naval, presto cesnem neletaji. Obcas na nej spadne unavena vcela s pylem, odpocine si a pak leti do ocka, misto aby vlezla rovnou do cesna. Mam jim na jeden den ocko uplne zavrit, abych je donutil pouzit cesno v nadeji, ze si na nej zvyknou? Zatim je nechavam, at si to delaji po svem. Pekny den.
Moje taky dávají přednost očkům a do česna lezou jen když to jinak nejde. Proč by ne, je to jejich věc. Od toho tam koneckonců ta očka jsou, aby se používala.
16.3.2017 (14:00) | Marie
Dobrý den, moc pěkně napsaný web - děkuji za inspiraci a důležité informace! :)
Teprve se chystám si včely přivést.
Nevyznáte se náhodou i v "papírování"? Potřebuji převést včely do jiného kraje. Potřebuji veterinární osvědčení k přemístění včel mimo území kraje - nevíte, kdo tento formulář vydává/vyplňuje?
Uf, s papírama na mě nechoďte :-) Našel jsem tohle: http://www.beedol.cz/2008/prevoz-vcelstev/
Já bych prostě zavolal nebo napsal na veterinární správu, a oni vám řeknou.
16.3.2017 (14:00) | Marie
Děkuji za rychlou odpověď :) To jsem si nemyslela, že je převoz včel taková věda... :( na veterinární správu jsem psala před 3 dny zatím bez odpovědi..
Kdy si myslíte, že je pro včely nejlepší doba na stěhování?
16.3.2017 (14:00) | Kaven
Státní správa dokáže udělat vědu z čehokoli ... Je lepší tam zavolat, maily jsou málo vlezlé a úředníci je občas řeší příliš laxně.
Nejlepší doba na stěhování je podle mně právě teď , případně ještě o pár týdnů dřív. Včely se teprve rozkoukávají, mapují terén a hledají zdroje snůšky, takže jim nevadí když je budou hledat někde úplně jinde. Navíc je v úlu nejméně zásob z celého roku, takže to nebude tak těžké na nošení. Ne že by jindy včely přenášet nešlo, ale teď je to docela vhodné.
16.3.2017 (14:00) | Ivo
Dobrý večer, jsem také "čerstvý" včelař, dovolím si jen k převozu včel doplnit, abyste si nejdříve ověřila, že v místě, ze kterého budete včely převážet, není žádné veterinární opatření. Pokud se jedná o spolehlivý zdroj, má dotyčný i potvrzení z veteriny, že jsou jeho včely v pořádku. Pokud by nedej bože byl v místě nákupu včel mor, máte smůlu a byť by byly včely zdravé, nesmíte je přemístit.
16.3.2017 (14:00) | Marie
Děkuji za informaci :) Dobré vědět..
12.3.2017 (16:45) | Vašek
Zdravím, především díky za skvělý web. Začínám včelařit a hledám co nejjednodušší způsob. Myslíte, že by bylo možné aplikovat provozní metodu, při které bych vždycky počkal na uvolnění horního nástavku (tj. zaplnění zásobami), jeho odebrání a podložení dospod? Včely by tak během snůšky soustavně "cestovaly" dolů. Chápu, že výhos by asi nebyl optimální, ale to mě netrápí.
Zdravím. No, to je v podstatě to, co dělám já. Funguje to pokud je snůška dostatečná na to, aby se aspoň ten jeden nástavek naplnil. A je lepší když je snůška spíš dlouhodobá a plynulá, než silná a jednorázová.
12.3.2017 (16:45) | Vlastimil
Dobrý den.
Dala by se tato metoda podkládání popsat nebo dát odkaz kde by se o tom dalo něco bližšího najít?
Je to zřejmě pro včely přirozené a pro včelaře efektivní způsob včelaření.
Děkuji Vlasta
12.3.2017 (16:45) | Kaven
Pointa je v zásadě v tom, že na jaře jsou včely na nejstarších plástech v nejhornějším nástavku, pod sebou mají aspoň jeden nástavek s mladšími plásty nebo mezistěnami. Jak na jaře začnou nosit, tak se horní nástavek plní zásobami, což včelám zabírá prostor a ty jsou stlačovány do nižšího nástavku. Při vytáčení se vezme všechno v horním nástavku, a počítá se s tím, že ho včely celý naplnily a teď už tam není plod, pouze zásoby. </p><p>
</p><p>
Buď jednorázově na jaře, a nebo postupně během léta je potřeba přidávat nástavky tak, aby včely měly pořád dost místa (takže to na 39x24 znamená obvykle 3 nástavky, na nižší míře víc). Nové nástavky se přidávají vždycky dospodu, aby naspodu pořád byly ty nejmladší plásty a nahoře ty nejstarší. Po vytočení se všechny plásty rovnou vytaví, protože šlo o ty nejstarší a ty už by stejně bylo potřeba zlikvidovat. </p><p>
</p><p>
Dlužno podotknout, že když je snůška malá a horní nástavek se ani na konci léta nenaplní, tak to nefunguje, protože plod v horním nástavku pořád je. Zrovna loni jsem s tím měl problém a nemohl jsem plásty dostatečně obměnit. Z tohoto pohledu by to bylo lepší provozovat na nižší rámkové míře, kde jsou nástavky menší a tudíž větší šance že je včely zaplní i při slabší snůšce. Taky mě napadlo na jaře místo několika rámků v horním nástavku dát polystyrénový nebo dřevěný kvádr, aby tam bylo míň plástového prostoru a včely ho snáz zaplnily zásobami. Pokud bude špatná snůška i letos, tak už to udělám, ale předtím to vycházelo i bez toho.
12.3.2017 (16:45) | Vlastimil
Dobrý večer.
Děkuji za popis, připadá mi to vše logické a pro včely přirozené. Taky mi nejde o to, kolik vytočím medu, jsem hlavně rád, když si mohu po práci v klidu sednout k úlu a dívat se jak lítají a nosí pyl. To je relax
5.3.2017 (17:53) | Martin Č
Dobry den, obracim se na Vas opet s dotazem, coby uplny zacatecnik. Vloni jsem si privezl prvni oddelky, usadil je do ulu, doplnil ramky s mezistenami, zazimoval v jednom nastavku 29/34. Problem je v tom, ze plasty, na kterych jsem je musel usadit jsou priserny, stary az hamba, chtel bych se jich co nejdrive zbavit, ale jak to udelat? Jsou situovany v prostred nastavku, ke krajum jsem daval mezisteny, tam je ted panenske dilo se zasobymi. Napada me jen moznost je prevesit s plodem (ktery tam pravdepodobne na jare bude) do pridaneho nastavku nahoru a pockat az se plodove teleso posune dolu... Ale ty plasty jsou fakt hnusny, ani bych ten med z nich nechtel.... Nenapada me zadna finta jak se jich zbavit tak, aby byly zrovna prazdny. Existuje reseni?
Zdravím. Nojo, to teď moc nepůjde. V zásadě lze buď na podzim dát ty staré plásty dolů (v zimě se včely stáhnou nahoru a opustí je, na jaře budou prázdné), a nebo je teď dát nahoru a nechat plodiště stlačit zásobami. To bych udělal já, ale pak budete v těch starých plástech mít med. Ono moc nevadí když se med točí z tmavých plástů, ale to záleží na vás.
Teoreticky by šlo staré plásty omést (aby na nich určitě nebyla matka), dát je nad mateří mřížku, a počkat až se všechen plod vylíhne. Pokud do toho mezitím včely nenanosí zásoby, tak je pak budete moci rovnou odstranit. Jenže tohle bych dělal radši až když bude tepleji (včely musí plod v oddělených plástech udržet v teple), a to zase bude snůška, takže místo plodu v těch plástech stejně zase budou zásoby.
Takže já bych se smířil s medem v tmavých plástech a šel cestou vytlačení plodu zásobami. V tom případě by ty nejstarší plásty měly být v nejvyšším nástavku a pokud možno nas okrajích (včely dávají plod přednostně doprostřed). Pokud by toto uspořádání znamenalo nějaké přesuny rámku a roztrhávání plodiště, tak bych s tím počkal až když bude doopravdy jaro, kvůli tomu teplu.
5.3.2017 (17:53) | Martin Č
Dekuji za odpoved, pujdu cestou medu v tmavych plastech, trochu jste mne uklidnil, ze to neni takova tragedie
22.2.2017 (21:17) | Vašek
Rozhodl jsem se že začnu včelařit. Nejdřív jsem se pochopitelně pustil do četby teorie. Váš web se mě moc líbí. Hledal jsem právě pohled někoho kdo nevčelaří moc dlouho, jelikož má své začátky v živé paměti a staří ostřílení včelaři mnohdy nejsou schopni dostatečné empatie která je při výuce čehokoliv potřeba. Vedle rad mého kamaráda který včelaří též krátce budu v letošním roce kdy hodlám začít s chovem čerpat z vašich rad a snažit se svým selským rozumem najít vlastní cestu. Za vše Díky. Vašek
22.2.2017 (21:13) | 8.2.2017 (08:40) Odpovědět # X
Milada
Dobrý den, jsem laik a o včelách se teprve dovídám. Tyto stránky jsou moc hezké, přehledné, udělaly mi radost a ráda se tady vracím získávat informace.
cca v listopadu jsem zjistil, že mi jedny včely něco postavily do podmetu. Hodlám jim to zarazit (stavbu odstranit). Chci se jen zeptat, jestli mám počkat do začátku jara, nebo jim to mám odstranit raději teď, ale mám obavu, že je budu zbytečně moc rušit, i když mám možnost otevřít pouze podmet ze zadní strany - nástavky bych nerozebíral. Je zajímavé, že v horním nástavku se jim moc stavět nechtělo a spodek je pěkně postavený...
Přeji Vám i všem zdejším návštěvníkům mnoho štěstí a zdraví v novém roce!!!
Zdravím. Když to jde udělat zezadu a nebudete rozebírat dílo, tak můžete klidně teď; nebo prostě kdykoli dokud včely nelétají, aby se do toho nepletly. Moc to nemordujte, udělejte to rychle (vosk bude v zimě křehký a snadno se bude odlamovat), a včely to bez problému zvládnou.
Jinak pokud včely potřebují místo na plod, staví od hranice zásob směrem dolů. V takové situaci mohou mít nad sebou dvacet prázdných nástavků a stejně budou stavět dolů. Pokud jim příště budete chtít přidat místo na plodiště, je potřeba dávat nové nástavky pod něj a ne nad něj.
Za přání děkuji, a vám taky hodně včelařského zdaru!
8.1.2017 (17:54) | Ivo
Díky za radu, odstraním... S tou stavbou v medníku jsme tu již řešili, možná si vzpomenete, ale já jsem dělal chybu v tom, že jsem jim dal jen prázdné rámečky (mezistěny nemám a nechci dávat), souše jsem neměl. Narazil jsem na rady v diskusích o volné stavbě, tak snad to bude letos lepší. Aspoň teď si myslím, že vím jak na to, ale již tuším, že příroda si to udělá zase podle sebe :-)))
8.1.2017 (17:54) | Kaven
Jo, to je pravda. Žádná metoda nefunguje na 100%, a včely k tomu kdykoli můžou přistoupit jinak :-)
22.12.2016 (13:11) | Ondra K.
Dobrý den,
omlouvám se, že opět po čase otravuji...ale mám trochu nedorozumění se ZO ČSV. Nemohu na internetu nikde najít relevantní informace o povinnostech vůči místní organizaci, které nejsem členem. Spousta informací je protichůdných. Je nutné oznamovat ZO ČSV počty mých včelstev, umístění, nebo způsoby léčení? Já měl za to, že to je vše otázkou pouze pro Veterinární správu, a počty včelstev se hlásí na obecní úřad, s samozřejmě do Hradišťka. A jsem povinnen respektovat usnesení místní organizace, ikdyž nejsem členem?
Zdravím. Pro jistotu jsem se podíval sem, jestli se něco během poslední doby nezměnilo: https://dl.dropboxusercontent.com/u/86811452/Prezentace%20%C3%BA%C4%8Dastn%C3%ADk%C5%AF/CRHA%20KAREL/Kapesni_pruvodce_pro_zacatecniky_dil_1-4.pdf . Vypadá to že ne, dokument je stále na webu Šance pro včely veřejně prezentovaný. Když to vezmem striktně, pak skutečně všechny zákonem dané povinnosti máte vůči veterinární správě, obecnímu úřadu a Hradištku. ČSV při tom můžete využít jako prostředníka, ale taky nemusíte.
Nicméně z čistě praktického hlediska není dobré dělat okázale na ČSV dlouhý nos, jelikož jeho členové mají řadu způsobů jak vám znepříjemnit život. Dlouhodobě je určitě lepší se se včelaři "ve funkci" nehádat. Doporučil bych tedy udělat blbečka ("já to nevěděl"), vyslechnout si co všechno vůči ČSV musíte, splnit z toho to, co vás příliš nezatíží, a zbytek nějak zašulit. Ono samozřejmě je protivné když vás komanduje někdo, kdo na to z principu nemá právo. Nicméně oznámit předsedovi ČSV "mám 5 včelstev" nic nestojí, a předejde to problémům, i když to teoreticky dělat nemusíte.
22.12.2016 (13:11) | Ondra K.
Děkuji moc za informace. Přeju krásné svátky a vše nej do noého roku.
28.11.2016 (15:54) | Antonín
Jsem právě ve stadiu "Mám do toho jít?". Už jsem nakloněn na stranu že ano, ale mám ještě hodně pochyb. O včeličkách uvažuji už léta, ale až teď se naskytlo vhodné místo. Je tam ale problém: jak moc vadí drátěný plot ve směru výletu včel vzdálený asi 1,5 metru před úlem??
Zdravím, tak to je dobře že jste se odhodlal, to se chválí :-)
Plot - problém by s tím být neměl, akorát bych k plotu vysadil nějaké kytky nebo keř, aby bylo včelám jasné že to je překážka, která se musí přeletět, a neměly tendence narážet do drátů. Pokud to navíc pokvete, tak budou mít příjemný bonus.
14.11.2016 (11:09) | Modrá včela
Dobrý den, děkuji za Vaše milé stránky! Jsme moc ráda, že mám kam nahlédnout. Všude kolem nikdo včely nemá a když má, tak to jsou staří mistři:-) Já začnu až na jaře...Největší hrůzu mám, abych svojí nevědomostí včelám neškodila, no spoléhám na to, že budou chytřejší než já:-)
Včelám se nedá ublížit nevědomostí, je jim jedno kdo stojí vedle úlu :-) Jediné, co jim může ublížit, jsou nevhodné zásahy. A na to je jednoduchá pomoc - dělejte jen to, co vám připadá nezbytné, a zapojujte u toho selský rozum. Vždycky si pamatujte, že v běžných situacích si včely poradí i bez vás.
No a druhý rok už z toho nebudete tak vyjukaná, a budete vědět na co konkrétně se ptát, když něco nebude jasné. A nakonec si zvyknete i na to, že vám každý poradí něco jiného :-)
Držím palce!
7.11.2016 (09:58) | Martin
Dobrý den. Trochu přeskočím v čase... Rád bych se zeptal, jak naložit se situací, kdy na jaře, před snůškou, kontrolou zjistím velké množství zbylých zásob (cukr z krmení). Jde mi o to, aby zbylé cukerné zásoby nebyly doplněny snůškou a nedošlo k mísení medu a cukru? Děkuji, Martin
Zdravím. No, to je věc, kterou by měla řešit provozní metoda :-) Ani není potřeba dělat tu kontrolu, protože lze předpokládat, že včelám vždycky něco ze zimy zbyde (kdyby ne, pravděpodobně by to nepřežily).
Potřebujete prostě zajistit aby v nástavku, ze kterého pak budete med odebírat, staré zásoby nebyly - a nebo aspoň aby byly najisto medové a nikoli cukrové. Takže např. když přidáváte medník, dáte do něj jen plásty zcela bez zásob. Nebo jen mezistěny, aby si to včely dostavěly. Když víte, že v tom a tom nástavku před snůškou nebyly žádné staré zásoby, tak tam žádné staré zásoby nebudou ani po snůšce. A aby tam ty zásoby nebyly, to si musíte zajistit vhodnou metodou a vhodnou organizací úlu, tak, aby vám to sedělo do ostatních prací co děláte.
Druhé možnost je nekrmit cukrem, a nebo jím krmit pouze částečně a včelám nechávat do zimy i dost medu. Pak se lze spolehnout, že včely přes zimu přednostně jedly cukr (byl do plástů přinesen později, takže při konzumaci byl první na ráně), a to, co tam zbylo je (téměř) výhradně med. Pak už vám smíchání starých a nových zásob nevadí.
7.11.2016 (09:58) | Martin
Aha, rozumím. Avšak, když přidám nástavek (jakože přidám), nehrozí, že by včely zásoby přenosily výše, aby níže mohly plodovat? Vím, že zde uvádíte, že to včely s největší pravděpodobností neudělají, ale jiní včelaři zase udávají (menšina), že si zásoby včely přenosí. Tak právě z toho mám obavy, jestli je opravdu možné, že by to včely přeskupily.
7.11.2016 (09:58) | Kaven
Nepřenesou. Včely zásoby přenášet můžou, ale pokud by to už někdy dělaly, tak na podzim v rámci příprav na zimu. Během sezóny se zásoby neustále točí - něco se konzumuje, jiné zase přináší - takže odnášet zásoby aby udělaly místo nemá smysl. Když se jim zásoby nelíbí tam, kde jsou, tak je včely prostě přednostně snědí.
7.11.2016 (09:58) | Martin
Výborně, děkuji. Martin
24.10.2016 (21:38) | Petr Linhart
Dobrý den, opět otravuji s otázkou. Dnes jsem byl kouknout na včely, bylo sedm stupňů a v úlu byl klid. O to víc mě překvapilo, že z česna drze přede mnou vylezla vosa. Očkem jsem zkontroloval včely, jsou v chomáči v pořádku. Ihned jsem zmenšil česno. A teď dotaz. Zimuju v jednom nástavku s očkem otevřeným na větrání. Česno jsem zmenšil na šterbinku 5 cm širokou. Není to moc? Přece jenom včely při slunečních dnech dělají prolety a doteď měli česno široké 30 cm. Je normální, že se vosa procházela v klidu uvnitř úlu? Jako začátečník mám možná blbé otázky, ale prosím, můžete mi odpovědět? Díky. Petr
Tak to musela být nějaká zbloudilá vosa. Touhle dobou už mají být vosí hnízda vymřelá, a žít jenom matky, které jsou někde zalezlé a čekají na zimu. Teď už vosy řádit nebudou, není třeba se jich bát.
Velikost česna - já jim ho zmenšuju na takovou tu nižší škvíru, která je ale přeci jen skoro přes celou šířku nástavku. Předpokládám že těch 5cm by včely taky nerozházelo, ale přeci jen bych jim to radši zvětšil.
24.10.2016 (21:38) | Petr Linhart
Moc díky, docela jsem si oddychl. Už jsem se bál, jak vyloupí úl. Česno tedy opět zvětším. Díky. Petr
24.10.2016 (21:34) | 13.10.2016 (10:00) Odpovědět # X
Ondra Kotouček
Dobrý den,
měl bych po čase opět jeden dotaz, tentokrát k zimování. Mám oddělky od letošního června. V srpnu jsem zjistil, že dva byly vyloupeny, tak jsem krmil a krmil. O víkendu jsem kontroloval stav zásob a rozložení, a každý oddělek má zhruba 8-9 rámků 39x24 zásob, některé zavíčkované, některé ne, a vždy 4-5 ve spodním nástavku a 4 v horním. Budou jim tyto zásoby stačit? A je to rozložení takto v pořádku, nebo bych měl všechny zásoby převěsit do jednoho z nástavků ? Děkuji moc za odpověď.
8-9 rámků se zásobama by jim mělo stačit. Rozložení - no, je divné že si to včely rozhodily takhle do dvou nástavků. Normálně to nechávám pouze na nich, ale v tomto případě bych asi opravdu zásoby převěsil tak, aby byly všechny v horním nástavku a u sebe. To je ten stav který na zimu potřebují. Je zvláštní že si to takto neudělaly samy od sebe, ale možná k tomu byl nějaký vnější důvod ... těžko říct.
24.10.2016 (21:34) | OK
Diky moc za odpověď, hned o víkendu to zkontroluji a převěsím.
Komentáře