Už od zimy hledám informace o včelaření a netrefil jsem na tyto přehledné, jednoduše a přitom účelně vedené stránky. Je tady vše popsané pěkně, takovou přátelskou, neformální formou a člověk se najednou cítí tak nějak pokojně ;-)
Mám slíbené tři oddělky do již zakoupených nástavkových úlů 39x24.
Včelařit mě učí jeden 83 letý čamrda, který to dělá spíš z lásky ke včelám než z honby za ziskem. Nebrání se ani novinkám v chovu i když třeba v léčení je konzervativní a co je nařízeno to provede.
Vím že se u některých včelařů od chemikálií v léčbě ustupuje, ale na vlastní včely teprve čekám, tak tuto otázku zatím neřeším.
Každý kdo začíná se včelama má starost hlavně aby ze začátku nic nepokazil, oddělky mu do zimy zesílely a přežily zdárně zimu.
Jedna z prvních věcí co je nutné, bude zakrmení cukerným roztokem.
Díval jsem se na různé způsoby jak to dělat. Většina starších včelařů krmí sklenicema s prosakovacíma víčkama. Mě se na tom nelíbí že roztok při otáčení sklenic stříká a zablemcá jak vrchní loučky, tak i okolí a tím může dojít k přilákání cizích včel a vyloupení úlů.
Zaujalo mě ale, jak to dělají třeba v Rusku či ve Francii formou cukerným roztokem napuštěných mikrotenových sáčků které položí na horní loučky a včely z nich vyberou veškerý obsah čistě a jednoduše. Zde ukázka - https://youtu.be/vS9_f3UyWv0
Zdravím. Tak předně vám přeju úspěšný včelařský start!
S krmením pomocí sáčků zkušenosti nemám, vidím to teď poprvé. Funkční to asi bude, ale mně nejvíc vyhovuje metoda nádoby s plovákem, viz tady: http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelari-a-vcelareni/krmeni-vcel.html . Pro velkovčelaře to asi není, protože by potřebovali těch lavorků hodně, ale mně to vyhovuje.
Sklenice s prosakovacím víčkem se mi taky nelíbily, ale funkční to je. Pointa je v tom, že dírky ve víčku jsou tak malé, že poměrně hustý roztok z nich sám nevytéká. Včely ho můžou skrz dírky cucat, ale vlastní vahou sám nevyteče.
18.5.2017 (17:01) | Vlastimil
Děkuji za informace. Také jsem o tomto způsobu krmení v nádobách četl. Je to jednoduché a přirozené. Někde ale uvádějí, že se ze slámy mohou přenášet nemoci, to mi ale připadá jako hloupost, to by včely nemohly lézt po ničem...
Ještě se ale zeptám na jednu věc ohledně umístění úlů.
Mám vybrané pěkné místo s výletem na jih. Je chráněné ze severu a západu vysokou budovou a osluněné od rána do přibližně 14, hodin odpoledne. V okolí je spousta včelí pastvy, potok, les, pole. Řeklo by se ideální místo. Jediný problém je v tom, že tam při větrném dni jako je třeba dnes dost profukuje. Některé publikace uvádějí že je nevhodné umístit úly na místa kde fouká. Když ono tady na Vysočině (konkrétně Jihlava 500m.n.m.) je větrno často. Nějaká výsadba větrolamu z keřů nepřichází v úvahu. Pozemek není můj a majitel si nepřeje kromě travního porostu žádnou další vegetaci zkrzevá nároku na údržbu.
Hezký víkend
Vlastimil
18.5.2017 (17:01) | Kaven
Tak velký vítr včelám vadí, ale musela by to být fakt velká vichřice aby jim znemožnila létat. Ono dokonalé místo pro úl se dá hledat donekonečna, vždycky to z nějakého hlediska může být lepší. Jenže to nemá cenu přehánět. Včely jsou obecně šikovné a s velkou spoustou věcí se dokážou vyrovnat. Takže jestli mají dobré místo, jen na něm občas fouká, tak to nejspíš bude v pořádku.
18.5.2017 (17:01) | Vlastimil
Ano, místo je to klidné. Nikdo tam moc nechodí, je to vpodstatě uzavřený areál. A místo té slámy zkusím dát do krmného lavoru dřevovlnu. Manželka tím podkládá jahody, tak ji pár hrstí uzmu ;-)
28.4.2017 (07:03) | Martin
Velice děkuji za názor. Taktéž jsem vděčný za celý tento web, poskytuje mi nemalou oporu v mých začátcích.
28.4.2017 (06:59) | 27.4.2017 (12:20) Odpovědět # X
Martin
Dobrý den. Jaký je Váš názor na články v posledním čísle Včelařství (5/2017), konkrétně Kalendárium a Pro začínající včelaře?
- V kalendáriu autor velmi ostře kritizuje tvorbu oddělků stylem odchovu matky v nouzovém matečníku. Vy tuto metodu používáte, neboť, jak píšete, nákup matky stojí peníze a včely si jí dokáží vychovat sami. (Je mi jasné, že v tomto případě to autor kritizoval z důvodu, že je sám chovatel matek, tudíž z toho má byznys).
- a v článku pro začínající včelaře je obsáhle popsáno přidávání nástavků s převěšováním plástů (narušení celistvosti plodového tělesa, "zebrování" mezistěnami atd...). Důvod je mi jasný, ale z vašich stránek chápu, že lze rozšířit prostor přidáním (ať dolů, nebo nahoru) celého nástavku. Lze to takto provést se stejným úspěchem, nebo opravdu musím pro větší jistotu k předejití rojové nálady převěšovat?
Zdravím. Květnové včelařství buď ještě nemám, a nebo jsem ho někam zašantročil. Nicméně
1) Nouzový matečník. Nevím jak to autor "ostře kritizuje", ale faktem je, že to je funkční postup. Samozřejmě se zvlášť dodanou matkou má oddělek větší šance na přežití, a pokud je matka z čisté linie, tak nedojde k žádnému křížení a tak dále. Na druhou stranu je to věc, kterou si nemůžete udělat sami. Musíte ty matky od někoho koupit, a stojí vás to čas, peníze a "nesamostatnost". Ohledně křížení - nejsem velký fanda superčistých plemenných linií. Má to svůj význam, nic proti tomu, ale já radši nechám fungovat přírodu tak, jak to má zařízené.
2) Převěšování plástů - to je zase jedna z těch věcí, které dělat můžete a nemusíte. Je to složitější než operace s celými nástavky. Efekt roztrhávání plodového tělesa je sporný; pokud včely nové plásty potřebují, a mají prostor na správném místě, tak si je postaví i bez roztrhávání. Převěšování plodu má větší význam při použití mateří mřížky, kdy potřebujete dělnice nad mřížku nějak nalákat, jinak to tam neberou za své. Bez mřížky ale takový problém nemáte. "Zebrování" je zase to samé - snaha strčit včelám volný prostor až pod nos. Funguje to, ale nutné to není a včely jsou radši když to neděláte.
28.4.2017 (06:59) | Kaven
Tak už jsem si to přečetl. "Pokud někdo podlehne jednoduchým návodům, které spočívají v ponechání odchovu matky na nouzovém matečníky, který si oddělek narazí na otevřeném plodu, tak ať radši oddělky ani nedělá. Postrádá to smysl." </p><p>
</p><p>
Tak to je pěkný příklad včelařské arogance. Autor mohl říct "tento typ oddělků nedělám protože to a to", a to by bylo přínosné. Ale takovýhle výkřik do prázdna? Sotva lze popřít že takto dělá oddělky nemálo včelařů a úspěšně si tím včely množí, takže smysl to asi nepostrádá. Může mít důvody proti ... koneckonců proč ne, každá metoda má pro a proti. Ale autor se je ani nepokouší vysvětlovat. </p><p>
</p><p>
Takže - oddělek s nouzovým matečníkem má menší šanci na přežití. Pokud dostane zralý matečník nebo rovnou matku, tak to má jednodušší. Na druhou stranu je daleko jednodušší a samostatnější dělat oddělky s nouzovými matečníky, než shánět přirozené matečníky nebo matky. To se pak musí buď nakupovat, a nebo si ty matky člověk musí chovat sám, což rozhodně není pro každého. Jestli by autor článku nejradši viděl včelaře, co neustále nějaké potřeby nakupují, tak já bych radši viděl včelaře co si dokážou se vším poradit sami. Naštěstí jsou oba dva typy, což je správně a tak to má být.
22.4.2017 (20:59) | Bára Z.
Dobrý den,
mám možná hloupnou otázku. Včelaření mě moc zajímá a fascinuje, ale bohužel nevím, jak se k němu úplně dostat. Sama si bohužel úly nemám kde postavit, ale chtěla bych se zeptat, jestli nevíte o nějaké možnosti na Praze 1/2/3, kam by se dalo docházet se o včelaření učit a pomáhat? Díky moc. Hezký večer.
Já jsem z podkrkonoší, takže jak je to v Praze nevím. Ale třeba odpoví nějaký jiný návštěvník webu.
22.4.2017 (20:59) | Milan
Dobrý den, v Praze je klub (mladých?) včelařů v botanické zahradě v Tróji, zkuste to tam.
28.3.2017 (15:16) | Martin Č
Dobry den, mam takovy zajimavy poznatek: vloni jsem usadil dva oddelky kazdy do jednoho nastavku 29/34, nechal jsem zavrene cesno a otevrene ocko. Takto jsem je i nechal zimovat. Ted na jare jsem jim vycistil podmet, otevrel cesno a...nic. Stale vyutivaji ocka a cesno uplne ignoruji. V techto teplych dnech ale zacina byt u ocka naval, presto cesnem neletaji. Obcas na nej spadne unavena vcela s pylem, odpocine si a pak leti do ocka, misto aby vlezla rovnou do cesna. Mam jim na jeden den ocko uplne zavrit, abych je donutil pouzit cesno v nadeji, ze si na nej zvyknou? Zatim je nechavam, at si to delaji po svem. Pekny den.
Moje taky dávají přednost očkům a do česna lezou jen když to jinak nejde. Proč by ne, je to jejich věc. Od toho tam koneckonců ta očka jsou, aby se používala.
16.3.2017 (14:00) | Marie
Dobrý den, moc pěkně napsaný web - děkuji za inspiraci a důležité informace! :)
Teprve se chystám si včely přivést.
Nevyznáte se náhodou i v "papírování"? Potřebuji převést včely do jiného kraje. Potřebuji veterinární osvědčení k přemístění včel mimo území kraje - nevíte, kdo tento formulář vydává/vyplňuje?
Uf, s papírama na mě nechoďte :-) Našel jsem tohle: http://www.beedol.cz/2008/prevoz-vcelstev/
Já bych prostě zavolal nebo napsal na veterinární správu, a oni vám řeknou.
16.3.2017 (14:00) | Marie
Děkuji za rychlou odpověď :) To jsem si nemyslela, že je převoz včel taková věda... :( na veterinární správu jsem psala před 3 dny zatím bez odpovědi..
Kdy si myslíte, že je pro včely nejlepší doba na stěhování?
16.3.2017 (14:00) | Kaven
Státní správa dokáže udělat vědu z čehokoli ... Je lepší tam zavolat, maily jsou málo vlezlé a úředníci je občas řeší příliš laxně.
Nejlepší doba na stěhování je podle mně právě teď , případně ještě o pár týdnů dřív. Včely se teprve rozkoukávají, mapují terén a hledají zdroje snůšky, takže jim nevadí když je budou hledat někde úplně jinde. Navíc je v úlu nejméně zásob z celého roku, takže to nebude tak těžké na nošení. Ne že by jindy včely přenášet nešlo, ale teď je to docela vhodné.
16.3.2017 (14:00) | Ivo
Dobrý večer, jsem také "čerstvý" včelař, dovolím si jen k převozu včel doplnit, abyste si nejdříve ověřila, že v místě, ze kterého budete včely převážet, není žádné veterinární opatření. Pokud se jedná o spolehlivý zdroj, má dotyčný i potvrzení z veteriny, že jsou jeho včely v pořádku. Pokud by nedej bože byl v místě nákupu včel mor, máte smůlu a byť by byly včely zdravé, nesmíte je přemístit.
16.3.2017 (14:00) | Marie
Děkuji za informaci :) Dobré vědět..
12.3.2017 (16:45) | Vašek
Zdravím, především díky za skvělý web. Začínám včelařit a hledám co nejjednodušší způsob. Myslíte, že by bylo možné aplikovat provozní metodu, při které bych vždycky počkal na uvolnění horního nástavku (tj. zaplnění zásobami), jeho odebrání a podložení dospod? Včely by tak během snůšky soustavně "cestovaly" dolů. Chápu, že výhos by asi nebyl optimální, ale to mě netrápí.
Zdravím. No, to je v podstatě to, co dělám já. Funguje to pokud je snůška dostatečná na to, aby se aspoň ten jeden nástavek naplnil. A je lepší když je snůška spíš dlouhodobá a plynulá, než silná a jednorázová.
12.3.2017 (16:45) | Vlastimil
Dobrý den.
Dala by se tato metoda podkládání popsat nebo dát odkaz kde by se o tom dalo něco bližšího najít?
Je to zřejmě pro včely přirozené a pro včelaře efektivní způsob včelaření.
Děkuji Vlasta
12.3.2017 (16:45) | Kaven
Pointa je v zásadě v tom, že na jaře jsou včely na nejstarších plástech v nejhornějším nástavku, pod sebou mají aspoň jeden nástavek s mladšími plásty nebo mezistěnami. Jak na jaře začnou nosit, tak se horní nástavek plní zásobami, což včelám zabírá prostor a ty jsou stlačovány do nižšího nástavku. Při vytáčení se vezme všechno v horním nástavku, a počítá se s tím, že ho včely celý naplnily a teď už tam není plod, pouze zásoby. </p><p>
</p><p>
Buď jednorázově na jaře, a nebo postupně během léta je potřeba přidávat nástavky tak, aby včely měly pořád dost místa (takže to na 39x24 znamená obvykle 3 nástavky, na nižší míře víc). Nové nástavky se přidávají vždycky dospodu, aby naspodu pořád byly ty nejmladší plásty a nahoře ty nejstarší. Po vytočení se všechny plásty rovnou vytaví, protože šlo o ty nejstarší a ty už by stejně bylo potřeba zlikvidovat. </p><p>
</p><p>
Dlužno podotknout, že když je snůška malá a horní nástavek se ani na konci léta nenaplní, tak to nefunguje, protože plod v horním nástavku pořád je. Zrovna loni jsem s tím měl problém a nemohl jsem plásty dostatečně obměnit. Z tohoto pohledu by to bylo lepší provozovat na nižší rámkové míře, kde jsou nástavky menší a tudíž větší šance že je včely zaplní i při slabší snůšce. Taky mě napadlo na jaře místo několika rámků v horním nástavku dát polystyrénový nebo dřevěný kvádr, aby tam bylo míň plástového prostoru a včely ho snáz zaplnily zásobami. Pokud bude špatná snůška i letos, tak už to udělám, ale předtím to vycházelo i bez toho.
12.3.2017 (16:45) | Vlastimil
Dobrý večer.
Děkuji za popis, připadá mi to vše logické a pro včely přirozené. Taky mi nejde o to, kolik vytočím medu, jsem hlavně rád, když si mohu po práci v klidu sednout k úlu a dívat se jak lítají a nosí pyl. To je relax
5.3.2017 (17:53) | Martin Č
Dobry den, obracim se na Vas opet s dotazem, coby uplny zacatecnik. Vloni jsem si privezl prvni oddelky, usadil je do ulu, doplnil ramky s mezistenami, zazimoval v jednom nastavku 29/34. Problem je v tom, ze plasty, na kterych jsem je musel usadit jsou priserny, stary az hamba, chtel bych se jich co nejdrive zbavit, ale jak to udelat? Jsou situovany v prostred nastavku, ke krajum jsem daval mezisteny, tam je ted panenske dilo se zasobymi. Napada me jen moznost je prevesit s plodem (ktery tam pravdepodobne na jare bude) do pridaneho nastavku nahoru a pockat az se plodove teleso posune dolu... Ale ty plasty jsou fakt hnusny, ani bych ten med z nich nechtel.... Nenapada me zadna finta jak se jich zbavit tak, aby byly zrovna prazdny. Existuje reseni?
Zdravím. Nojo, to teď moc nepůjde. V zásadě lze buď na podzim dát ty staré plásty dolů (v zimě se včely stáhnou nahoru a opustí je, na jaře budou prázdné), a nebo je teď dát nahoru a nechat plodiště stlačit zásobami. To bych udělal já, ale pak budete v těch starých plástech mít med. Ono moc nevadí když se med točí z tmavých plástů, ale to záleží na vás.
Teoreticky by šlo staré plásty omést (aby na nich určitě nebyla matka), dát je nad mateří mřížku, a počkat až se všechen plod vylíhne. Pokud do toho mezitím včely nenanosí zásoby, tak je pak budete moci rovnou odstranit. Jenže tohle bych dělal radši až když bude tepleji (včely musí plod v oddělených plástech udržet v teple), a to zase bude snůška, takže místo plodu v těch plástech stejně zase budou zásoby.
Takže já bych se smířil s medem v tmavých plástech a šel cestou vytlačení plodu zásobami. V tom případě by ty nejstarší plásty měly být v nejvyšším nástavku a pokud možno nas okrajích (včely dávají plod přednostně doprostřed). Pokud by toto uspořádání znamenalo nějaké přesuny rámku a roztrhávání plodiště, tak bych s tím počkal až když bude doopravdy jaro, kvůli tomu teplu.
5.3.2017 (17:53) | Martin Č
Dekuji za odpoved, pujdu cestou medu v tmavych plastech, trochu jste mne uklidnil, ze to neni takova tragedie
22.2.2017 (21:17) | Vašek
Rozhodl jsem se že začnu včelařit. Nejdřív jsem se pochopitelně pustil do četby teorie. Váš web se mě moc líbí. Hledal jsem právě pohled někoho kdo nevčelaří moc dlouho, jelikož má své začátky v živé paměti a staří ostřílení včelaři mnohdy nejsou schopni dostatečné empatie která je při výuce čehokoliv potřeba. Vedle rad mého kamaráda který včelaří též krátce budu v letošním roce kdy hodlám začít s chovem čerpat z vašich rad a snažit se svým selským rozumem najít vlastní cestu. Za vše Díky. Vašek
22.2.2017 (21:13) | 8.2.2017 (08:40) Odpovědět # X
Milada
Dobrý den, jsem laik a o včelách se teprve dovídám. Tyto stránky jsou moc hezké, přehledné, udělaly mi radost a ráda se tady vracím získávat informace.
cca v listopadu jsem zjistil, že mi jedny včely něco postavily do podmetu. Hodlám jim to zarazit (stavbu odstranit). Chci se jen zeptat, jestli mám počkat do začátku jara, nebo jim to mám odstranit raději teď, ale mám obavu, že je budu zbytečně moc rušit, i když mám možnost otevřít pouze podmet ze zadní strany - nástavky bych nerozebíral. Je zajímavé, že v horním nástavku se jim moc stavět nechtělo a spodek je pěkně postavený...
Přeji Vám i všem zdejším návštěvníkům mnoho štěstí a zdraví v novém roce!!!
Zdravím. Když to jde udělat zezadu a nebudete rozebírat dílo, tak můžete klidně teď; nebo prostě kdykoli dokud včely nelétají, aby se do toho nepletly. Moc to nemordujte, udělejte to rychle (vosk bude v zimě křehký a snadno se bude odlamovat), a včely to bez problému zvládnou.
Jinak pokud včely potřebují místo na plod, staví od hranice zásob směrem dolů. V takové situaci mohou mít nad sebou dvacet prázdných nástavků a stejně budou stavět dolů. Pokud jim příště budete chtít přidat místo na plodiště, je potřeba dávat nové nástavky pod něj a ne nad něj.
Za přání děkuji, a vám taky hodně včelařského zdaru!
8.1.2017 (17:54) | Ivo
Díky za radu, odstraním... S tou stavbou v medníku jsme tu již řešili, možná si vzpomenete, ale já jsem dělal chybu v tom, že jsem jim dal jen prázdné rámečky (mezistěny nemám a nechci dávat), souše jsem neměl. Narazil jsem na rady v diskusích o volné stavbě, tak snad to bude letos lepší. Aspoň teď si myslím, že vím jak na to, ale již tuším, že příroda si to udělá zase podle sebe :-)))
8.1.2017 (17:54) | Kaven
Jo, to je pravda. Žádná metoda nefunguje na 100%, a včely k tomu kdykoli můžou přistoupit jinak :-)
22.12.2016 (13:11) | Ondra K.
Dobrý den,
omlouvám se, že opět po čase otravuji...ale mám trochu nedorozumění se ZO ČSV. Nemohu na internetu nikde najít relevantní informace o povinnostech vůči místní organizaci, které nejsem členem. Spousta informací je protichůdných. Je nutné oznamovat ZO ČSV počty mých včelstev, umístění, nebo způsoby léčení? Já měl za to, že to je vše otázkou pouze pro Veterinární správu, a počty včelstev se hlásí na obecní úřad, s samozřejmě do Hradišťka. A jsem povinnen respektovat usnesení místní organizace, ikdyž nejsem členem?
Zdravím. Pro jistotu jsem se podíval sem, jestli se něco během poslední doby nezměnilo: https://dl.dropboxusercontent.com/u/86811452/Prezentace%20%C3%BA%C4%8Dastn%C3%ADk%C5%AF/CRHA%20KAREL/Kapesni_pruvodce_pro_zacatecniky_dil_1-4.pdf . Vypadá to že ne, dokument je stále na webu Šance pro včely veřejně prezentovaný. Když to vezmem striktně, pak skutečně všechny zákonem dané povinnosti máte vůči veterinární správě, obecnímu úřadu a Hradištku. ČSV při tom můžete využít jako prostředníka, ale taky nemusíte.
Nicméně z čistě praktického hlediska není dobré dělat okázale na ČSV dlouhý nos, jelikož jeho členové mají řadu způsobů jak vám znepříjemnit život. Dlouhodobě je určitě lepší se se včelaři "ve funkci" nehádat. Doporučil bych tedy udělat blbečka ("já to nevěděl"), vyslechnout si co všechno vůči ČSV musíte, splnit z toho to, co vás příliš nezatíží, a zbytek nějak zašulit. Ono samozřejmě je protivné když vás komanduje někdo, kdo na to z principu nemá právo. Nicméně oznámit předsedovi ČSV "mám 5 včelstev" nic nestojí, a předejde to problémům, i když to teoreticky dělat nemusíte.
22.12.2016 (13:11) | Ondra K.
Děkuji moc za informace. Přeju krásné svátky a vše nej do noého roku.
28.11.2016 (15:54) | Antonín
Jsem právě ve stadiu "Mám do toho jít?". Už jsem nakloněn na stranu že ano, ale mám ještě hodně pochyb. O včeličkách uvažuji už léta, ale až teď se naskytlo vhodné místo. Je tam ale problém: jak moc vadí drátěný plot ve směru výletu včel vzdálený asi 1,5 metru před úlem??
Zdravím, tak to je dobře že jste se odhodlal, to se chválí :-)
Plot - problém by s tím být neměl, akorát bych k plotu vysadil nějaké kytky nebo keř, aby bylo včelám jasné že to je překážka, která se musí přeletět, a neměly tendence narážet do drátů. Pokud to navíc pokvete, tak budou mít příjemný bonus.
14.11.2016 (11:09) | Modrá včela
Dobrý den, děkuji za Vaše milé stránky! Jsme moc ráda, že mám kam nahlédnout. Všude kolem nikdo včely nemá a když má, tak to jsou staří mistři:-) Já začnu až na jaře...Největší hrůzu mám, abych svojí nevědomostí včelám neškodila, no spoléhám na to, že budou chytřejší než já:-)
Včelám se nedá ublížit nevědomostí, je jim jedno kdo stojí vedle úlu :-) Jediné, co jim může ublížit, jsou nevhodné zásahy. A na to je jednoduchá pomoc - dělejte jen to, co vám připadá nezbytné, a zapojujte u toho selský rozum. Vždycky si pamatujte, že v běžných situacích si včely poradí i bez vás.
No a druhý rok už z toho nebudete tak vyjukaná, a budete vědět na co konkrétně se ptát, když něco nebude jasné. A nakonec si zvyknete i na to, že vám každý poradí něco jiného :-)
Držím palce!
7.11.2016 (09:58) | Martin
Dobrý den. Trochu přeskočím v čase... Rád bych se zeptal, jak naložit se situací, kdy na jaře, před snůškou, kontrolou zjistím velké množství zbylých zásob (cukr z krmení). Jde mi o to, aby zbylé cukerné zásoby nebyly doplněny snůškou a nedošlo k mísení medu a cukru? Děkuji, Martin
Zdravím. No, to je věc, kterou by měla řešit provozní metoda :-) Ani není potřeba dělat tu kontrolu, protože lze předpokládat, že včelám vždycky něco ze zimy zbyde (kdyby ne, pravděpodobně by to nepřežily).
Potřebujete prostě zajistit aby v nástavku, ze kterého pak budete med odebírat, staré zásoby nebyly - a nebo aspoň aby byly najisto medové a nikoli cukrové. Takže např. když přidáváte medník, dáte do něj jen plásty zcela bez zásob. Nebo jen mezistěny, aby si to včely dostavěly. Když víte, že v tom a tom nástavku před snůškou nebyly žádné staré zásoby, tak tam žádné staré zásoby nebudou ani po snůšce. A aby tam ty zásoby nebyly, to si musíte zajistit vhodnou metodou a vhodnou organizací úlu, tak, aby vám to sedělo do ostatních prací co děláte.
Druhé možnost je nekrmit cukrem, a nebo jím krmit pouze částečně a včelám nechávat do zimy i dost medu. Pak se lze spolehnout, že včely přes zimu přednostně jedly cukr (byl do plástů přinesen později, takže při konzumaci byl první na ráně), a to, co tam zbylo je (téměř) výhradně med. Pak už vám smíchání starých a nových zásob nevadí.
7.11.2016 (09:58) | Martin
Aha, rozumím. Avšak, když přidám nástavek (jakože přidám), nehrozí, že by včely zásoby přenosily výše, aby níže mohly plodovat? Vím, že zde uvádíte, že to včely s největší pravděpodobností neudělají, ale jiní včelaři zase udávají (menšina), že si zásoby včely přenosí. Tak právě z toho mám obavy, jestli je opravdu možné, že by to včely přeskupily.
7.11.2016 (09:58) | Kaven
Nepřenesou. Včely zásoby přenášet můžou, ale pokud by to už někdy dělaly, tak na podzim v rámci příprav na zimu. Během sezóny se zásoby neustále točí - něco se konzumuje, jiné zase přináší - takže odnášet zásoby aby udělaly místo nemá smysl. Když se jim zásoby nelíbí tam, kde jsou, tak je včely prostě přednostně snědí.
7.11.2016 (09:58) | Martin
Výborně, děkuji. Martin
24.10.2016 (21:38) | Petr Linhart
Dobrý den, opět otravuji s otázkou. Dnes jsem byl kouknout na včely, bylo sedm stupňů a v úlu byl klid. O to víc mě překvapilo, že z česna drze přede mnou vylezla vosa. Očkem jsem zkontroloval včely, jsou v chomáči v pořádku. Ihned jsem zmenšil česno. A teď dotaz. Zimuju v jednom nástavku s očkem otevřeným na větrání. Česno jsem zmenšil na šterbinku 5 cm širokou. Není to moc? Přece jenom včely při slunečních dnech dělají prolety a doteď měli česno široké 30 cm. Je normální, že se vosa procházela v klidu uvnitř úlu? Jako začátečník mám možná blbé otázky, ale prosím, můžete mi odpovědět? Díky. Petr
Tak to musela být nějaká zbloudilá vosa. Touhle dobou už mají být vosí hnízda vymřelá, a žít jenom matky, které jsou někde zalezlé a čekají na zimu. Teď už vosy řádit nebudou, není třeba se jich bát.
Velikost česna - já jim ho zmenšuju na takovou tu nižší škvíru, která je ale přeci jen skoro přes celou šířku nástavku. Předpokládám že těch 5cm by včely taky nerozházelo, ale přeci jen bych jim to radši zvětšil.
24.10.2016 (21:38) | Petr Linhart
Moc díky, docela jsem si oddychl. Už jsem se bál, jak vyloupí úl. Česno tedy opět zvětším. Díky. Petr
24.10.2016 (21:34) | 13.10.2016 (10:00) Odpovědět # X
Ondra Kotouček
Dobrý den,
měl bych po čase opět jeden dotaz, tentokrát k zimování. Mám oddělky od letošního června. V srpnu jsem zjistil, že dva byly vyloupeny, tak jsem krmil a krmil. O víkendu jsem kontroloval stav zásob a rozložení, a každý oddělek má zhruba 8-9 rámků 39x24 zásob, některé zavíčkované, některé ne, a vždy 4-5 ve spodním nástavku a 4 v horním. Budou jim tyto zásoby stačit? A je to rozložení takto v pořádku, nebo bych měl všechny zásoby převěsit do jednoho z nástavků ? Děkuji moc za odpověď.
8-9 rámků se zásobama by jim mělo stačit. Rozložení - no, je divné že si to včely rozhodily takhle do dvou nástavků. Normálně to nechávám pouze na nich, ale v tomto případě bych asi opravdu zásoby převěsil tak, aby byly všechny v horním nástavku a u sebe. To je ten stav který na zimu potřebují. Je zvláštní že si to takto neudělaly samy od sebe, ale možná k tomu byl nějaký vnější důvod ... těžko říct.
24.10.2016 (21:34) | OK
Diky moc za odpověď, hned o víkendu to zkontroluji a převěsím.
Hezký den
OK
29.9.2016 (10:08) | Dana Růžičková
Moc Vám děkuji za tento web, získala jsem z něho nejsrozumitelnější info. Myslím, že konečně chápu nejzákladnější záležitosti ohledně včelek. Letos jsem pořídila dva oddělky, tak doufám, že přežijí zimu...Mějte se krásně a ještě jednou DÍKY
Tuto informaci tu nenajdete proto, že není smyslem webu dělat někomu reklamu, a proto, že nežiju ani v západních ani v jižních čechách. Možná napíše někdo jiný, já skutečně nemám představu kdo vykupuje propolis. Které informace prosím považujete za zcela zbytečné? A na jaké řešení jste přišel ohledně plesnivění rámků?
13.9.2016 (19:00) | fišer
Každá informace do diskuze je důležitá, asi jsem se jenom neštastně vyjádřil, proto pardon. Ale ty informace ohledně výkupu propolisu mě docela zajímaly i další včelaře. Já mám doma asi 2 kg a sám spotřebuji cca 25 dkg. Na myšlenku odstranění mě přivedla diskuze s jedním letitým včelařem. Který prohlásil "vršek úlu nesmí v zimě vychladnout, aby se tam nesrážela vlhkost a pak nestýkala dolů. To pak dělá tu plíseň"Proto letos dám na horní rámky kolmo 3 laťky asi 2 cm silné. Na ně sololitovou desku /lepší by asi byla děrovaná/ a potom vrstvu polystyrenu.
Ten můj "radil" tam dává staré hadry a nikdy plesnivinu nemá. To vše do prázdného nástavku, který tímto prakticky zaplní. Okolo sololitové desky
stoupá vodní pára - vlhkost a vrstva hadrů je velice savá. Vršek úlu je teplý a proto se tam voda nesráží.
Nahoru samosebou těsné střešní víko. Napadlo mě taky použít talíř s kuchyňskou solí, ta rovněž váže vodu. Toť můj příspěvek do diskuze plísně v úlu.
Fišer
13.9.2016 (19:00) | Kaven
Jo, na plíseň znám taky tyto dvě možnosti - buď dát nahoru něco ssavého (sůl je zajímavý nový nápad, to jsem ještě neslyšel), a nebo umožnit větrání. Já mám radši to větrání, nicméně funguje obojí.
5.9.2016 (14:51) | Martin Čermák
Dobrý den. Mírně bych navázal na Iva - mám dotaz na zimování. Často čtu o používání tzv. uteplivek, které se dávají pod strop. A dále se lze dočíst různých způsobů práce s nimi - někdo je má celou zimu, někdo dává až na jaro, aby matka začala dříve plodovat (vychází zřejmě z předpokladu, že se prostor úlu dříve prohřeje) apod. Má to nějaký zásadní význam? Za sebe bych řekl, že nemá...
Zdravím. Coby zateplení to má význam až na jaře, kdy už je dost teplo aby včely rozpustily zimní chomáč, ale ráno bývá dost zima na to, aby včely musely být hodně uvnitř a zahřívat. Zateplení jim potom během chladného rána pomůže udržet teplo v úlu.
Přes zimu to má smysl jako "houba", která saje vlhkost. Taková tlustá vrstva pórovitého koberce je schopná nacucat celkem hodně vody, která potom nevlhčí zbytek úlu a nezpůsobuje plesnivění.
Obojí nicméně není nic rozhodujícího. Důsledky použití nebo nepoužití uteplivky nejsou velké, je to prostě jedna z těch věcí co se můžou ale nemusí dělat.
Komentáře