Kolik stojí včelaření?
Podívejte se po googlu na dotaz "ekonomika včelaření", nebo "pořizovací náklady včelaření". Najdete nemálo stránek s tabulkami a výpočty, se závěrečnou sumou kolem 20 tisíc Kč (a to se ještě krotím). I autoři se u té cifry trochu zarazí, takže následuje vysvětlení že jde o jednorázové náklady, které se nám brzy vrátí v zisku z medu a navíc můžeme dostat dotace. Jenže ...
- Začátečník nemůže jen tak vypláznout 20 tisíc. Jelikož neví, jak mu to vůbec půjde, tak zisky z medu budou někde v nedohlednu. V okamžiku, kdy začíná, musí taky velmi reálně počítat s tím, že toho po pár letech nechá; nemá ještě představu jak mu to se včelama půjde a co to bude obnášet. Suma 20000 Kč na start včelaření znamená, že dost lidí se rozhodne nevčelařit.
- Soudný člověk dostává osypky jen vidí slovo "dotace". Protože to je pravidelně doprovázeno úřední buzerací, a i kdyby ne, tak se jedná o peníze ukradené někomu jinému. Jestli chceme včelařit pro zábavu nebo pro vlastní malou produkci medu, tak nás nemůže příliš hřát na srdci, že kdyby se nám sousedi na včely nesložili prostřednictvím dotací, tak nemáme nic.
Jinými slovy, chceme-li někoho dokonale odradit od včel, ukažme mu takovýto přehled včelařských nákladů.
Proč je to tak drahé?
Včelaření není drahé z principu; je drahé kvůli tomu jak lidé uvažují. Ano, známe vychytané nástavkové úly, známe medomety, mezistěny a krmení cukrem, a víme, že to všechno dohromady zvedne výnosy medu na jedno včelstvo. Máme i vypočítáno, že pořízení toho všeho se po několika letech provozu vrátí, a tudíž je ekonomicky výhodné. Ekonomická teorie potom praví, že za těch okolností je nelogické včelařit jiným než tímto nejvýnosnějším způsobem. Stejně uvažují i zkušení včelaři.
Začátečník takto ovšem z dobrých důvodů neuvažuje. Počáteční náklady nemůže brát jako investici, protože na začátku sám nemá tušení jak mu včelaření půjde; a nebo vůbec nemá v úmyslu med prodávat. Počáteční náklady musí pro tu chvíli považovat za odepsané, jako kdyby si tím zadotoval svého koníčky. A dost lidí, kteří by včelařit mohli, si takový výdaj prostě nemůže dovolit. A i kdyby jakž takž mohli, velmi dobře se rozmyslí než je jen tak zbůhdarma vyhodí.
Alternativu jim ovšem nikdo nenabídne. Mělo by jít o možnost včelařit třeba málo efektivně, ale s minimálními náklady, aby si mohli včelaření osahat. Každý se pak bude moci rozhodnout jestli si nechá včely jako koníčka (kde malá efektivita nevadí), nebo jestli chce investovat a chov zkvalitnit. V době rozhodování už bude vědět o čem se rozhoduje, protože to bude mít vyzkoušené.
Jak tedy včelaření zlevnit?
Nabídnu tu možnosti v takovém pořadí, jak velký odklon od včelařského "mainstreamu" znamenají. Čím níže v seznamu, tím více se odchylujete; ale tím více snižujete náklady.
- Nakoupit staré vybavení. Včelaři tu a tam umřou a vybavení po nich zbyde. Pokud se rodina včelám dále nevěnuje (což je časté), pak vše rozprodá za relativně nízkou cenu. Když to ve vaší vesnici dobře vyhmátnete, můžete se takto dostat k velmi výhodnému nákupu; já jsem takto třeba pořídil medomet za 500Kč. Vybavení bude staré, nicméně dokud je funkční, tak nám to může být jedno. Koneckonců, copak na tři včelstva potřebujeme nutně šestirámkový nerezový zvratný medomet? Brát takto staré úly se ovšem nedoporučuje kvůli přenosu nemocí - toto blíže popisuji v Kde vzít včely?.
- Vyrábět rámky svépomocí. Nástavkový úl obsahuje rámky, skládající se ze čtyřech stlučených latěk, mezerníků a včelařského drátku. Pokud chcete ušetřit, kupte si pouze přířezy, drát a mezerníky, a zkompletujte si je sami. Pokud na to máte vybavení, tak si můžete sami udělat i ty přiřezy. Ušetříte takto třetinu až polovinu nákladů na rámky. Bude vás to stát víc času, ale je to příjemná práce, do které můžete zapřáhnout i rodinu a brát to jako relaxaci od vaší běžné práce.
- Zapomenout na "nutnost" pravidelné výměny matek, a tedy i jejich nákup. Skoro nic se nestane, včely nejlépe vědí jak dobrou matku mají a kdy ji vyměnit. A vychovají si ji samy.
- Vypustit používání mezistěn a omezit krmení cukrem. Obojí jsou sice menší, ale při více včelstvech přesto citelné náklady. Z mých zkušeností omezení použití mezistěn nemá prakticky žádné následky; z jedné mezistěny nařežu tenké proužky a natavuji pouze je, jako nápovědu včelám kde mají stavět. Takto spotřebujete jednu mezistěnu tam, kde byste jich normálně potřebovali deset i víc. Nekrmení cukrem (a tedy zimování včel na medu) má následky v podobě znatelně nižších výnosů medu; nicméně zkusit to můžete. Snížíte tím náklady a včely vám jen poděkují.
- Vyrobit si úly svépomocí. V takovém případě doporučuji si aspoň jeden úl koupit (a nebo třeba půjčit od souseda), oměřit ho a vyrábět pak kopie. Pokud ho chcete zlevnit, nezateplujte ho polystyrenem a udělejte jen jednoduchou dřevěnou stěnu. Včely se z toho nezblázní (takovéto úly mají i svoje zastánce) a bude to levnější i jednodušší na výrobu. Česno nemusí být nijak složité, stačí bedýnka se škvírou nebo jen několika provrtanými otvory.
- Vykašlat se na medomet. Med nechte vykapávat nebo ho vymačkávejte. Zbytky nezapomeňte vylouhovat a vykvasit z toho medovinu. Když rezignujete na medomet, ušetříte aspoň 10 tisíc.
- Nepoužívat celé rámky, ale pouze horní loučky. Ušetříte tak velkou část nákladů na rámky. U louček je třeba včelám proužkem vosku nebo tvarem loučky naznačit, kde mají stavět plást, jinak budou stavět napříč (je to blíže popsané v textu Medná kráva). Takovéto plásty se nedají vytáčet medometem a je nutné je vymačkávat nebo vykapávat.
- Přejít na Mednou krávu. To je v podstatě podobné nástavkovému úlu s horními loučkami rámků, ovšem samotná konstrukce úlu je ještě jednodušší. A tudíž levnější.
- Přejít na japonský úl, košnice nebo kláty, a včelařit tomu odpovídajícím způsobem (jeden z možných mám popsaný v textu Historická provozní metoda). Toto jsou nejlevnější varianty včelaření (pokud tedy vypustíme brtě, tedy včelaření v lese v přirozených dutinách). Potřebné vybavení je minimální, úl si vyrobíte sami celkem z ničeho. Toto není vhodná varianta do města, ovšem sedlákovi na vesnici se může šiknout, neboť materiál na úly snadno někde sežene. POZOR, tyto úly nemají rozběrné dílo (rámky ani nic podobného). Pokud se u vás objeví podezření na vážnou včelí nemoc (např. mor), může vám kontrola přikázat včelstva ihned zlikvidovat, pokud nejste schopní jí ukázat jednotlivé plásty. Včelařit takto dlouhodobě a ve velkém je tedy jisté riziko, ovšem na začátek včelaření to může mít smysl.
Vidíte tedy, že od počátečních desítek tisíc Kč vstupních nákladů jsme se dostali k ceně špalku a pár zimních večerů na jeho vydlabávání. Vstup do včelaření tedy zdaleka nemusí být tak drahý, jak vám ostatní tvrdí.