Domácí včelařství

Hledání

Aktuality

Počet návštěv od 27.12.2013

statistiky

Komentáře

Autor:
E-mail:
29.4.2021 (23:52) | Honza (jenax@centrum.cz)
Dobrý den, mohu se prosím zeptat, jak jste předělal to trafo od notebooku na zatavování mezistěn?
reagovat
30.4.2021 (07:17) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Jen jsem ustříhnul ten konektor co se strká do notebooku. Jsou tam dva dráty, tak ty jsem oddělil od sebe, oholil konce, a opravil je tak, aby se daly snadno přikládat k drátkům. To je celé.
17.4.2021 (15:19) | Eva (ryeva@email.cz)
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli už vyndaváte podložku, jelikož jsem slyšela, že někteří včelaři ji vyndavají už v únoru, ale přijde mi, že je na to příliš velká zima. A další otázka se týká vody. V těch několika málo hodinách, ve lterých mohly tento týden vyletět, jsme si všimli, že mají opravdu velkou žízeň. Nemáme pítka uvnitř úlů, jelikož jsme je zatím nepotřebovali, ale teď mi to přijde, že bych je asi měla začít zhánět. Díky předem za rady. Hezký víkend Eva
reagovat
17.4.2021 (19:07) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Podložku ... to myslíte u zasíťovaného dna? Já nemám zasíťované žádné dno, tudíž jakoby všechny úly měly podložku pořád. Tohle je jedna z těch věcí, které nijak zásadní nejsou; funguje to tak i tak, a nerozhoduje to o bytí nebo nebytí včelstva. Za sebe tedy můžu říct, že kdybych měl zasíťované dno, vyndával bych podložku až když bude najisto teplo.

Co se vody týče - já doufám že ta zima nebude na věky. Jakmile budou moct lítat ven, tak si donosí co potřebují (zdrojů vody teď budou mít dost :-) ). Takže já žádná zvláštní opatření nedělám, a doufám, že se počasí brzy umoudří.
17.4.2021 (10:09) | Petr (petr_havrda@centrum.cz)
Dobrý den po zimě, jaru se moc nechce, dnes teplota 3°C. Chtěl jsem se zeptat, loni v tuhle dobu v druhé půli dubna, kdy kvetou třešně ptáčnice jsem už přidával první mezistěny po zimě a přehazoval nástavky. Teď už ptáčnice kvetou, ale je pořád kolem 3 - 6 °C. Ohrozil bych včely, kdybych jim tedka přidal nástávky a mezistěny? Mrznout asi už nebude. Děkuji. Petr
reagovat
17.4.2021 (11:58) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
No, do včel se má lézt až když je venku 10 stupňů. V zásadě přidat nástavek se dá docela rychle, takže to by se risknout dalo, ale jakékoli rozebírání včelstva silně nedoporučuju. Ony v tomhle počasí stejně prakticky nelétají, takže o nic nepřicházíte. Ani s tím stavěním to není tak žhavé, protože včely buď nosí a staví, a nebo nedělají ani jedno. Takže já bych řekl, že můžete vcelku bez následků počkat na větší teplo.
9.4.2021 (10:12) | Goro (vcelargoro@gmail.com)
Peter klobúk dolu, super web, skvelé spracované informácie a trpezlivé odpovede včelárom... nechcem sa nič pýtať, len poďakovať a držím palce aby ťa to ešte dlho bavilo... a nech sa darí včelám...
reagovat
9.4.2021 (21:52) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Díky :-) Tak hodně zdaru přeju!
21.1.2021 (10:09) | Ivo (ivo.zeman@outlook.cz)
Z popisu vaší metody chápu dobře, že nepoužíváte mezistěny?
reagovat
21.1.2021 (10:19) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Jen trochu - mezistěnu rozřežu na podélné pruhy široké asi 2cm, a ty natavím do rámku nahoru. Jde o to naznačit včelám kam mají stavět, protože bez toho proužku na čistých rámcích nastaví plásty napříč. Všechno ostatní si staví samy. Pokud recykluju už používané rámky, tak z nich staré plásty odstraňuju tak, aby v horní části rámku trochu plástu zbylo. To včelám slouží dostatečně jako vodítko, a už nemusím používat ten proužek mezistěny.

Všechno to vzniklo z více důvodů. 1) Chtěl jsem to zkusit. 2) Nechtěl jsem nakupovat mezistěny, chtěl jsem si vystačit co nejvíc sám. 3) Vosk jsem chtěl produkovat, nikoli spotřebovávat. Protože ho používám např. při činění kůží nebo na voskování sýra, a chtěl jsem používat vlastní.
21.1.2021 (10:27) | Ivo (ivo.zeman@outlook.cz)
Děkuji, já jsem stále začátečník, vaše stránky moc rád sleduju... Já také nechávám včely stavět bez mezistěn, mám NN Optimal, ale letos budu zkoušet jeden vyšší nástavek, bude to vlastně systém Dadant a mám trochu obavu, jak včely vystaví vysoký rámek bez mezistěny.
21.1.2021 (10:41) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
No podle všeho by to mělo fungovat. Pokud jsou v rámku drátky, tak včely by to na ně nakonec měly přilepit (ze začátku ne, ale nakonec přilepí), takže vyztužení tam bude. Možná plást nedostaví až dolů, ale to je v pořádku, budou stavět tolik, kolik potřebují.

Já to teda mám ozkoušené jen na mých 39x24 .

Je spíš otázka odkud se budou včely na ty vysoké rámky rozšiřovat. Plásty se totiž musí vždycky stavět shora dolů. Takže když včely mají obsazený nástavek nahoře, a prázdný pod sebou, tak je to v pohodě. Pokud ale mají ten prázdný nad sebou, tak po nich vlastně chcete aby celý ten volný prostor přeskočily, a v novém nástavku začaly zase stavět shora. No a s tím jsem měl jeden rok problémy, ani na 39x24 to včely udělat nechtěly, takže od té doby je nechávám stavět zásadně jen dolů.
7.1.2021 (22:37) | Dana (dana.svihalkova@gmail.com)
Dobrý den, smím-li se zeptat, jaká je Vaše provozní metoda? Nemohl byste, prosím, sepsat zjednodušeně metodiku - co, kdy a jak děláte? Z vašich stránek lze mnoho vyčíst,  třeba že základem je " nechat včely na pokoji"  ale stručně sepsat každou činnost (jak, kdy, co) by mi pomohlo. V rubrice Provozni metoda nám začátečníkům dáváte hodně na výběr, což je dobře, já bych však ráda znala ten váš postup, konkrétně tedy u úlů 39x24. Děkuji za váš čas a rady, jste supr!
reagovat
8.1.2021 (08:07) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)

No, já jsem svoji metodu nechtěl nikomu vnucovat, protože to dělá kdekdo. A taky jsem chtěl podporovat čtenáře webu aby se nenechali metodou omezovat a hledali si vlastní cestu. Ale budiž

1) Na jaře mám včelstvo ve třech nástavcích 39x24, přičemž obsazují nejhořejší nástavek, případně ještě zasahují do druhého shora. V nejhornějším nástavku je taky zbytek zásob, ale jsou především medové, protože to je to, co jim zbylo z loňska (cukrové zásoby měly až pod nimi). Trochu cukru tam být může, ale málo.
2) Takto je nechám být až do začátku srpna. Včely plní horní nástavek zásobami, a postupně si stlačují plodiště do spodních dvou nástavků.
3) Během té doby nicméně do včelstva trochu zasahuju. Jednak udělám oddělek (pokud je včelstvo dost silné), a jednak přeložím staré zásoby (pokud jsou) a kousek plodiště o patro níž. Cílem je trochu včely "motivovat" k posunu dolů, i když třeba zásob není tolik. Tohle je operace s jednotlivými rámky (a ne s celými nástavky, což je preferované), ale dělám to současně s výrobou oddělků, takže to zase taková práce není.
4) Pokud jde všechno dobře, je na začátku srpna horní nástavek plný medu, a dolní dva nástavky obsahují plodiště a ještě trochu zásob. Takže horní nástavek odeberu, vytočím, plásty vyřežu z rámků, odmočím ve vodě (na medovinu) a poté vytavím. Prostě vše z horního nástavku se zlikviduje.
5) Včely potom nakrmím na zimu, a nástavek s novými prázdnými rámky dám dospod úlu. Takže zase jsem v situaci že plodiště je úplně nahoře (a nebo se tam přesune přes zimu, protože tam budou zásoby).

Dělám to takto proto, že
- Nechci používat mateří mřížku, protože mi přes ní včely moc neprocházely.
- Chci vytočené plásty odmáčet na medovinu, takže bych měl vytáčet ty nejstarší, které se mají zlikvidovat.

Pokud je dostatečná snůška, tak to funguje pěkně. Problém je, že když snůška dostatečná není (jako třeba loni), tak se plodiště o patro níž nestlačí, a v horním nástavku zůstanou promíchané zásoby a plod. V tom případě holt při vytáčení neberu celý nástavek, ale jen čistě zásobní plásty (jsou -li nějaké) ... a to zase omezí výměnu díla (protože včely se na čisté neposunou). Takže metodu občas trochu měním a přizpůsobuju, aby se to nějak kompenzovalo. Nemám na 100% zaručeno, že se do medu nedostane žádný cukr, nicméně ho je vždycky tak málo, že to ve výsledku není poznat. Nekrmím tak moc jako jiní, tak 10-15kg na včelstvo (podle velikosti), protože včelám vždycky zůstává ještě kus medových zásob které měly ve druhém nástavku. Takže pak vím, že přes zimu drtivou většinu cukru snědly.
17.12.2020 (10:58) | Petr (p.barta@cbox.cz)
Dobrý den,
díval jsem se n amednou krávu už v loni a myslím, že jsem udělal dvě chyby. Za prvé tam musí být přepážka aby včely byly v měnším prostoru. Jde o teplo. Za druhé je potřeba aby měly 15-20kg zásob, 5kg je opravdu málo. Pokud do podzimu nezesílí je potřeba to řešit a nenechat je zimovat. Slabochy spojit, nebo zavčas krmit, v létě pršelo, neměli toho moc v přírodě z čeho by to nanosili. Mějte se.
reagovat
17.12.2020 (13:36) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Jo, letos to byla obecně s medem bída. Já jsem nevytočil vůbec nic, akorát jsem krmil. Ale nakonec dobře že tak, mnozí včelaři v květnu vytočili, a pak jim včelstva umírala, protože už neměla kde brát zásoby.

5kg zásob je na zimu málo, ale menší včelstvo by si mělo vystačit s 10kg, když na to přijde. Samozřejmě, pokud má člověk na výběr, tak je lepší dávat rezervy, s tím naprosto souhlasím. Pokud lze včely nestresovat nedostatkem, tak je to lepší.

Přepážka kvůli teplu nutná není, včely to zvládnout i ve velkém nepřehrazeném prostoru ... ale samozřejmě musí mít ty zásoby.
13.12.2020 (15:31) | Leoš Dvorský (leosdvorsky@tiscali.cz)
Čím víc mladých "bláznů" mezi včelaři, tím líp. Stačí se podívat z okna, co z toho světa a včelami udělali ti tzv. normální. Hezký web. Vše dobré.LD
reagovat
7.12.2020 (15:54) | Dana (dana.svihalkova@gmail.com)
Moc moc děkuji za Váš web. Články a informace v něm jsou přehledné, jasné a hlavně dodávají odvahu začátečníkovi.

Ráda bych se zeptala na Váš názor a předem za něj děkuji. Dostala jsem darem od přátel tři včelstva, která jsou zatím stále na původním místě v jejich včelíně. Otázka zní, kdy a především jak je podle Vás nejlepší přesunout včelky z původních úlu do mých? Měl by se nejdříve udělat přesun v rámci úlů převěšením rámků a až po nějaké době přesun v rámci zahrad? ( cca 500m). Úly jsem pořídila se stejnou rámkovou mírou, ale i tak mi to příjde jako obrovský zásah, který vyžaduje skvělé načasování. Jak byste postupoval vy?

Také by mě ještě zajímalo, zda pro včelstva nebude dost velká změna, když moje metoda včelaření nebude úplně stejná jako metoda mých přátel, kteří včelaří velmi tradičně. Nebude také vadit přesun ze zateplených úlů včelína do neuteplených úlů venku?

Zimu trávím čtením a je fakt, že čím víc čtu, tím víc mám z chovu včel respekt. Proto ještě jednou děkuji za váš web. Ten mi dodal odvahu a je pro mě do začátku zdrojem cenných informací.
reagovat
7.12.2020 (20:34) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Pokud by se přenášely celé úly, tak někdy hodně brzo na jaře, třeba v únoru. Dřív než včely začnou vyletovat. Protože až vyletí, tak si budou znovu mapovat okolí, a je dobře, když to může být už na finálním stanovišti. Pokud je přenesete v létě, tak se můžou stát, že se začnou vracet na původní místo, protože jsou na to prostě zvyklé.

Pokud musíte přerovnávat rámky do svých úlů, tak to nemůžete dělat dřív než se oteplí (aspoň 10 stupňů ve stínu několik dní po sobě). I tak bych to ale udělal co nejdřív to půjde. Úl bych následně zavřel (očka na větrací mřížku, nechceme je udusit), převezl na finální stanoviště, den je tam nechal zavřené, a až pak otevřel ... navíc navečer, aby už nechtěly vylétnout. Jelikož přesun 500m není tak daleko, tak doufejte, že se nebudou chtít vrátit.

Nejlepší by asi bylo převézt je v tom únoru v původních úlech, a pak jim na jaře postupně vyměňovat staré nástavky za nové. Ale nevím jestli to je ve vašem případě přijatelné.

Každopádně rozebrání a přerovnání včelstva určitě velký zásah je, ale pokud jim rámky srovnáte do stejného pořadí, v jakém původně byly, tak jim žádné dlouhodobé poškození nezpůsobíte. Že mají kolem sebe trochu jiné "krabice" než předtím jim nevadí.

Přesun ze včelína ven by jim vadit mohl, ale taky to nebudete dělat ve dvacetistupňových mrazech. Pokud budete rámky přerovnávat, tak to stejně můžete dělat až když bude těch aspoň 10 stupňů. A i když přesunete celý úl, tak to stejně nebudete dělat v těch nejhoších mrazech ... a pár stupňů mínus v pohodě zvládnou.

No a jinak včely podle mě stejně chápou každou novou sezónu "nanovo", takže jak se s nimi včelařilo předtím by mělo být celkem jedno.

Držím palce!
18.10.2020 (00:59) | Petr (petr_havrda@centrum.cz)
Zdravím Vás, dnes spíše než dotaz, tak mírné zanaříkání. Občas nahlédnu do skupiny včelařů na facebooku a denně tam teď řeší náhlé zmizení včel z úlů plných zásob, úhyny. Mám už také stejnou zkušenost teďko z týdne, zmizely mi včely a po prozkoumání prázdných souší z úlu jsem všude viděl spoustu napadaných kleštíků, tak je ta varroáza vážně potvora, kdo nezažije nevěří a já moc nevěřil. Včelařím krátce, tak jsem za tuhle zkušenost na jedné straně rád, ale trochu to bodne u srdce, protože člověk ty včely bere jako svoje. Je teda děsné, že dosud není žádný postup, jak takové situaci s jistotou zabránit. Někdo říká, léčit co nejméně, další léčit co nejvíce a stejně to postihne včely každého z nich. Tak snad to máte letos se včelami dobré a úhyny se Vám vyhnou. Líbil se mi jeden názor u komentářů k úhynům, že "Kdysi platilo, že kdo neléčí, nevčelaří a dnes platí, kdo nevytváří oddělky, nevčelaří." Protože oddělkům a mladším včelstvům se úhyny více vyhýbají. Tak asi tímto směrem také půjdu, protože se mi příliš chemie do včel dávat nechce, anebo budu vytáčet jen jednou v červnu, nebo začátku července aby byl med bez chemie a pak už budu jenom léčit, abych připravil včely na zimu. Petr.
reagovat
18.10.2020 (08:32) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Nojo, s varroázou je to těžké. Ono léčení sice spoustu kleštíků zabije, ale není to dlouhodobé řešení, protože včely si je brzo namnoží znovu. Současné léčení je spíš permanentní bránění katastrofě, než opravdové léčení. A různí lidé, podle své nátury, mají na ten přístup různý názor. Někdo tvrdí, že za to můžou včelaři, kteří neléčí důsledně, takže vždycky někde nějaký kleštík přežije aby se znovu namnožil. (Nojo, jenže léčením se za 50 let nepodařilo vyhladit kleštíka nikde na světě). Jiný tvrdí, že léčení není cesta, a že potřebujeme vyšlechtit včely, které si s ním poradí samy. Další tvrdí že šlechtit nepotřebujeme, protože včely se s kleštíkem už vyrovnat umí, akorát moderní způsob včelaření jim v tom brání.

Mně jsou sympatické ty druhé dva postoje, jenže ani ty nejsou schopné nabídnout dokonalé řešení. Kupodivu dokonce ani není spolehlivě otestované co se stane, když necháte včely dlouhodobě zcela bez péče. Někdo tvrdí že všechny umřou, jiný že jich hodně pomře a pak se vzpamatují, další že se jim začne rovnou dařit lépe. Zjevně v různých podmínkách lidi dostávají různé výsledky, a testuje se to spíš namátkou než systematicky. Takže nic spolehlivého stejně nemáme, a nakonec zůstane jen na úsudku toho kterého včelaře jak si s tím poradí.
9.10.2020 (00:23) | Petr (petr_havrda@centrum.cz)
Hezký den. Tvrdí se, že při rojení včely opouští úl s půlkou nasbíraných zásob co si nastřádaly. Tak si říkám, bývá to vážně půlka? Byla na to nějaká studie? V tom případě by měly včely úžasný přehled o tom kolik toho v úlu mají a určité aritmetické dovednosti.
reagovat
9.10.2020 (16:53) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Jestli byla studie to nevím, ale není to samozřejmě pravda. Možná to autor myslel jako nadsázku. Včely si z principu nemůžou odnést víc než poberou, takže závisí na velikosti roje. Roje mají běžně mezi 1-3kg, a můžeme počítat že třetina z toho může být med. Takže roj toho fakticky zase tolik neodnáší (prý jim to ale vystačí až na 20 dní). Hlavní ztráty způsobené rojením plynou z toho, že včely místo nošení sladiny chystají to rojení.
4.10.2020 (22:11) | Petr (petr_havrda@centrum.cz)
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jak by to bylo, kdyby byly takové vysoké podzimní teploty i nadále a třeba i v listopadu, to se budou stále rodit "podzimní generace včel"?, anebo ustane kladení matky, když přestane přísun pylu, bez ohledu na vyšší teploty 15°C? V takovém teplém podzimu jaký teď je mám obavu, abych nezačal přikrmovat, včely pořád odněkud nosí pyl..a když bude teplý říjen a listopad, tak budou stále velmi aktivní, ale nektar v přírodě nebude a zásoby půjdou rychle pryč. Děkuji
reagovat
5.10.2020 (13:24) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Zdravím. Můžu mluvit jen ze svých zkušeností. Teplý podzim sice plodování prodlouží, ale u nás to nebyla nikdy tak zásadní věc. Víc vadí teplá zima, v kombinaci s pozdním nástupem jara.

Je ovšem pravda, že teď už včely pyl nějakou dobu nenosí, takže moje podmínky jsou určitě jiné než vaše. I tak bych ale dokrmování v říjnu nemůžu nedoporučoval.
13.9.2020 (15:50) | Hajdalak
Tak jsem si hezky početl a hrrr koupit úl a včely!!!
Dělám si legraci, ale celkem mě to nadchlo. Hlavně bych asi zužitkoval propolis a vosk. Med ani moc nemusím. Vystačím si s dvěma sklenkama na rok. :-)
reagovat
13.9.2020 (20:14) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Tak to je dobře. Přes zimu si to nechte projít hlavou, a na jaře můžete pořídit včely. Držím palce! :-)
20.8.2020 (12:58) | Petr (petrhavrda@centrum.cz)
Dobrý den. Nevíte proč se nesmí používat Formidol41 o teplotě vzduchu víc jak 25°C. Chtěl jsem ho teď dát do úlu, ale teplota je pořád vysoká a do konce srpna asi bude pořád nad 25 °C. Mohu s formidolem počkat až na září, až bude pod 25°C? Anebo formidol letos nedávat a použít v září rovnou gabon, aby byla zimní generace včel ok.. Letos jsem ještě neléčil, včely jsou ok.Děkuji.
reagovat
20.8.2020 (21:04) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Zdravím. K léčení se zásadně nevyjadřuju, a samozřejmě pokyny výrobce je nutné dodržovat. Nicméně když se podívám sem: https://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2019/04/PI_Formidol-41g.pdf , tak tam nic o maximální teplotě vzduchu není. Akorát skladovat by se to nemělo při vyšší teplotě, ale používat se může.
10.8.2020 (13:58) | Milan (milan.roubicek@seznam.cz)
Dobrý den,neví kde jsem udělal chybu,ale letos jsem bez medu .Včelařím v n.v.900 m,vytáčím jen jednou začátkem srpna.Třetí nástavky prázdné a v druhých plod a něco zásob.Co jsem zjišťoval, tak i jiní na tom nejsou lépe.Děkuji za odpověď Milan Krušné hory.
reagovat
10.8.2020 (20:41) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Můžu vás potěšit, že jsem na tom stejně. Letos jsem poprvé za svou včelařskou kariéru nevytočil naprosto nic. Jednak bylo ve druhé půlce sezóny dost špatné počasí, a jednak ani stav okolní lesů moc nenahrává medovici (letos se tu od jara kácí kůrovci). Z ovocných stromů včely docela nanosily, ale po zbytek léta už to jenom jedly.

No, ale přeci jen jsem na tom líp, než řada lidí kteří točí dvakrát. Vytočili ten první med, ale pak jim začala umírat včelstva, protože už neměla co jíst.
11.8.2020 (12:46) | Jiri GrandPa
Já vcelařím u Bratislavy v n. m. 130 metru a taky to letos byla bída. Na jaře ještě bylo něco málo z ovocných stromu, trochu řepky a smitec. Mám nové matky takže když se rozjeli tak to co přinesli stihli sníst. Ani lípa které tu je požehnaně nemedovala. Prý to muže být tím, že jak byly v dubnu mrazy co spalili meruňky tak poškodili i pupeny lip.
Ale nevadí, tento rok byl o rozvoji. Všechny matky z oddelku se úspěšně vrátili ze snubnich letů a kladou na 6-7 ramcich. Krmim až od srpna má zimní zásoby, zato 3x víc než vloni na stejnou váhu úlu.
3.8.2020 (06:22) | Milan (milan.roubicek@seznam.cz)
Dobrý den,prosím o váš názor ohledně vrácení vytočených rámků zpět do nástavku k vylízání.
Děkuji za odpověď.
reagovat
3.8.2020 (07:52) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Je to možné a není to nutné. Je to jeden ze způsobů jak využít poslední zbytky medu, co se nedají z plástu vytočit. Protože by bylo škoda je nevyužít. Můžete plásty včelám vrátit na pár dní, počkat až je vyberou, a pak odstranit. Nebo, pokud to vyhovuje vaší provozní metodě, je prostě vrátíte do včelstva a necháte jim je (a odstranění starých plástů vyřídíte jinak). A nebo je včelám vůbec nedáte, plásty vylámete z rámků, dáte je do nádoby, zalijete vodou, necháte odmočit, procedíte, a máte materiál na výrobu medoviny. To je to, co dělám já, a co se dělalo historicky (kdy se bez rámků plásty nedaly vracet vůbec).

Medovinová varianta je i způsob jak snadno využít melicitózní med ... ale zase to nemusí vyhovovat vaší provozní metodě.
28.7.2020 (08:35) | Dominik (gdzie.info@rzeszow.com.pl)
Váš web je velmi zajímavý, mnoho pozdravů!
http://www.gdzie.info.pl/
reagovat
20.7.2020 (17:24) | Jan (jankrempek@seznam.cz)
zdravim mam dotaz mam uly na rm 39x24 s varoa dnem je tam pod sitem zasouvaci podložka nekteři včelaři ji tam maji jini ne kdy bytam podle vas mela byt a kdy ne děkuji za odpoved
reagovat
20.7.2020 (18:27) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
No rozhodně tam musí být když měříte spad roztočů, např. po léčení. Jindy ... no, na to jsou různé názory. Někdo tam tu podložku nedává ani přes zimu a funguje mu to. Já ji tam mám naopak pořád, protože se mi nezdá že by to nějak zvlášť hrálo roli. Je to jedna z těch věcí, na kterou mají různí včelaři různý názor. V takových případech vám nezbývá než si to vyzkoušet, a pak zvolit variantu která se vám líbí víc.
28.6.2020 (21:51) | Monika (stastnamon@seznam.cz)
Dobrý večer, lze vytočit ze zcela zavíčkovaných rámků nezralý med? Med je řídký a prakticky ihned během několika dnů začal krystalizovat. Děkuji za odpověď.
reagovat
28.6.2020 (21:58) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Jestli to včely zavíčkovaly, tak to bude v pořádku. To znamená, že včely usoudily, že už se to může nechat do zimy a nezkazí se to. Já bych jim věřil, ony na to sázejí svůj život :-) Některé medy jsou řidší a žádné následky to nemá. Zvlášť když to zkrystalizovalo - krystalky cukru z principu nemůžou být moc řídké. Pokud je med normálně "krystalicky tuhý", tak to je další znamený, že je vše v pořádku.
28.6.2020 (23:23) | Monika (stastnamon@seznam.cz)
Děkuji, ještě mám jeden problém. Mám 4 včelstva v 2/3 langstroth,v době medobraní 5 nástavků . Předpoklad 3x plodiště 2x medník. V medníku však bylo plno plodu a med jen na 3 rámcích. Je možné že mají med ve spodních nástavcích tedy pod plodem? A je nějaká šance,že to do druhého medobraní přeskládají, nebo budu muset při posledním medobraní rozebrat celý úl až na dno? Děkuji
29.6.2020 (07:02) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Zespoda nahoru to pravděpodobně nepřeskládají. Ono taky není jisté jestli dole vůbec něco je. Letos je problémové počasí, a během deště toho včely ze zásob dost snědí. Takže já bych počkal na pěkné počasí, a pak aspoň jeden úl rozebral až dolů, ať si uděláte představu.
24.5.2020 (07:47) | Ivo (ivo.zeman@outlook.cz)
Dovolím si doplnit poznatek k rojení (původní příspěvek níže 8.5.) Chycenému roji se zdá se daří - staví jak divý.. ale, další týden se včely rojily znovu (ty stejné), ale vytvořily malinký roj jako dětská hlavička, ale ten pak uletěl neznámo kam. Mrknul jsem do úlu a tam bylo jen malinko zavíčkovaného plodu, ale samá sladina a ještě dva matečníky. Nechal jsem to tak, ať si holky poradí... Je to tak normální?
No a předevčírem jsem na stromku objevil roj další a ten se mi podařilo smést do nástavku a zatím vypadá dobře. Samozřejmě nepoznám, ze kterého úlu se vyrojily, ale předpokládám, že je to ten samý, jelikož tam byla 5 let stará matka, takže si myslím, že došlo k totální výměně a přitom místa měli dost.
reagovat
24.5.2020 (07:56) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Mohl to být tzv. poroj. Ve zdrojovém včelstvě se vyrojí stará matka, a zbydou tam matečníky, ze kterých se vylíhne několik matek. Ty si to mezi sebou můžou vyříkat různě, ale jednou z (ne moc častých) možností je, že se některá z nich vyrojí znovu. Já jsem to měl loni poprvé, byl to opravdu takový rojík co by se vešel do dlaně. Pokusně jsem ho usadil do úlu, ale nic z něj nebylo.
24.5.2020 (13:18) | Jiri GrandPa
Tomu opakovanému vyrojení se dá zabránit tak, ze je zakrmite klasickým cukrovým roztokem. 3 litry stačí. Funguje na 95%.
Ten matečník tam nechejte jenom jeden. Pokud dokážete určit který byl zavickovany jako poslední tak nechte ten. Pokud ne tak ten větší.
V každém případě bych tuto matku nahradil jinou, nerojivou. Nebo vylamte ty matečníky a spojte přes noviny s jiným včelstvem.
28.6.2020 (21:27) | Monika (stastnamon@seznam.cz)
Dobrý den, je možné vytočit nezralý med ze zcela zavíčkovaných rámků? Med je řídký vpodstatě ihned začal krystalizovat, bojím se aby se nezkazil.
Medu bylo málo i v medných nástavcích byl plod.
Děkuji
Monika