Domácí včelařství

Hledání

Aktuality

Počet návštěv od 27.12.2013

statistiky

Komentáře

Autor:
E-mail:
2.8.2022 (11:18) | Jitka (jitka.szitas@gmail.com)
Dobrý den, nevíte prosím jaký výškový rozdíl v doletu včela zvládne? Mám úly v 750 m n.m. v chráněné krajinné oblasti. Zajímalo by mě, jestli ty moje holky doletí dolů do údolí na kvetoucí pole a zahrady. Vzdálenost je 5 km, to určitě není problém, ale výškový rozdíl je 200 m. Nikde jsem tuto informaci nenašla. Děkuji předem za odpověď. Jitka
reagovat
2.8.2022 (18:03) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Nikdy jsem neslyšel, že by výškový rozdíl hrál nějakou zásadní roli. Ale spíš bych měl obavu z těch 5km. Ano, je to v dosahu létavek, ale spíš u jeho horní hranice. Snůšku chcete mít pokud možno blíž, aby včely byly při nošení efektivnější.
24.7.2022 (00:37) | Jarda (jari.pl@volny.cz)
.dobrý den, jaký je váš názor na používání tepelné komory při léčbě varoózy plodu nebo snad i včel?
reagovat
24.7.2022 (06:52) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Zdravím. No, vcelku žádný. Já to nepoužívám a nemám s tím žádné zkušenosti, takže nevím.
20.7.2022 (08:46) | Jitka (jitka.szitas@gmail.com)
Děkuji. Ta jarní varianta se mi líbí více. Teď ještě, abych to udělala dobře. Zimuji na 3 nástavcích 35x18. Takže: na jaře dám dolu bednu s mezistěnami 39x24, nad ní dám stávající prázdný nástavek 35x18 (za pomoci nějaké redukce), do něj přendám z původní sestavy plásty s plodem a zásobami (předpokládám, že nějaké ze zimy zbydou) doplním plásty a sklepnu do něj všechny včely. Je to tak? J.
reagovat
20.7.2022 (09:08) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
No, je asi zbytečné úplně přendávat rámky z jednoho 35x18 nástavku do jiného. Včely se během zimy stáhnou na malý prostor, takže s trochou štěstí ten obsazený nástavek 35x18 bude jen jeden (sice zimujete na třech, ale to ještě neznamená že celou zimu bude včelstvo rozlezlé přes všechny 3 nástavky). Pokud budou obsazené dva, tak bych zkusil vymyslet jestli se obsazené plásty z jednoho nedají dorovnat místo neobsazených do druhého, prostě aby se včelstvo co nejvíc zmenšilo, a ideálně se narovnalo do jednoho nástavku. Sklepávat včely nebude nutné - drtivá většina jich bude na rámcích, a zbytek si do večera přeletí, až zjistí že ve svém nástavku nemají matku.

Potom ten jeden koncentrovaný nástavek 35x18 (nebo dva, pokud se to nepodaří zmenšit) dáte na připravené nástavky 39x24, a tím zkompletujete úl. Zbylé nástavky 35x18 necháte do večera poblíž, aby včely měly možnost přeletět si domů (přeletí si pokud tam už nebudou mít matku ani žádné plodové plásty).

BTW celou dobu počítám s tím, že se ty nástavky 35x18 dají bez velkých problémů štosovat na 39x24. Pokud ne, tak by mohlo být lepší přerovnávat rámky 35x18 do nástavků 39x24 a nějak je tam rafičit a podepírat aby to drželo. Tohle dost dobře neodhadnu co je lepší, musíte to rozhodnout sama. Každopádně o přesunu včelstav ze starých rámků na nové platí pořád totéž - buď přes zimu je do nových nechat vystoupat za zásobami, a nebo přes léto je ze starých nechat stlačit zásobami.
19.7.2022 (22:01) | Jarda (jari.pl@volny.cz)
dobrý den, chtěl bych vyrobit klát, mám smrk vysoký dva metry, průměr 70 cm..jak velký otvor bych měl vyříznout jako dutinu?
reagovat
19.7.2022 (22:19) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Pokud dovnitř chcete dávat rámky, tak podle velikosti rámků. Pokud to má být úplně klasický klát bez rámků, tak to může být v podstatě libovolná dutina, včely se přizpůsobí. Nicméně pokud se chcete od něčeho odpíchnout, tak naše běžná rámková míra je 39x24 cm, nástavky jsou čtvercové (tj. 39x39, a 24cm na výšku, vše samozřejmě plus rezervy asi 1-2cm ke každému rozměru), a na včelstvo dáváte dva až tři takové. Běžný český nástavkový úl má tedy vnitřní rozměry cca 39x39x48 a nebo vyšší. Klasické kláty nicméně byly obvykle menší, protože v době, kdy se používaly, bylo zvykem chovat menších včelstva, a výnosy dohánět jejich množstvím.

Zdůrazním ještě, že včely jsou přizpůsobivé, a dokáží se usadit skoro v jakékoli dutině. Ta samozřejmě taky vůbec nemusí být hranatá.
19.7.2022 (16:58) | Jitka (jitka.szitas@gmail.com)
Já jsem myslela to jaro, kvuli tomu, že nemám souše. Ony by mezisteny vystavěly i teď? J.
reagovat
19.7.2022 (18:01) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Pokud nebudou mít jiné místo, tak ano (vygooglete si "norské zimování"). Ale opravdu to neznamená že je nutné dělat to teď. Pokud to chcete nechat na jaro, tak by se dal naopak starý nástavek postavit nad nové. V tom případě by ho včely měly přes léto zanést medem, a samy sestoupit do nižšího nástavku, přičemž se stavbou mezistěn dole nebudou mít přes léto problém. Horní nástavek pak vytočíte a můžete ho odstranit. Akorát ne vždycky to takto vyjde - snůška musí být dostatečná a přitom spíš plynulá než nárazová. I když nástavek 35x18 není moc velký, takže ho zanesou snadněji než 39x24.
19.7.2022 (08:22) | Jitka (jitka.szitas@gmail.com)
Dobrý den, díky moc, za odpověď. Z toho co píšete chápu správně, že byste převod včelstev udělal nyní? Já nemám souše budou jen mezistěny, (vše budu teprve kupovat) tak jsem si myslela, že bych s tím procesem na začátku snůšky, aby mohly holky v klidu stavět. Je to správná úvaha?
Pak jsem se ještě chtěla zeptat jak se díváte na zateplené úly. Já mám včelstva 750 m n.m. Stávající úly jsou nebo spíše byly zateplené polystyrenem, ale stěhují se tam mravenci, vykousávají a vynáší ho ven. Kdybych měla úly nezateplené, mravenců se zbavím. Je reálné, aby to holky v té výšce daly i v nezateplených úlech? Včelstva nemám venku, ale ve včelíně. Děkuji, Jitka
reagovat
19.7.2022 (12:22) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Je to správná úvaha, akorát krmení je pro včely totéž co snůška. Samozřejmě není nutné to dělat teď, můžete to dělat až příští rok. Jde jen o to využít faktu, že před zimou se včely stáhnou dohromady na místo, kde mají zásoby. Pokud jakýmkoli způsobem zajistíte, že budou mít ty zásoby už v nových rámcích, tak se vám tam přes zimu přesunou, a vy ty staré budete moci na jaře odstranit.
Zateplení - včely v zásadě zateplení nepotřebují, protože přes zimu stejně nevyhřívají celý úl. Ale možná vám budou přes zimu spotřebovávat víc zásob. Takže - není to zásadní rozhodnutí co rozhoduje o přežití, ale může to být rozhodnutí, řekněme, ekonomické.
18.7.2022 (14:32) | Jitka (jitka.szitas@gmail.com)
Dobrý den, poprosila bych Vás o radu jak převést včelstva na jinou rámkovou míru. Převzala jsem včelstva s atypickou rámkovou mírou 35x18 a ráda bych přešla na velikost 39x24, protože na ni mohu vše potřebné koupit.
Vzhledem k tomu, že jsem začátečník, mám strach, abych nějakým přešlapem holkám neublížila.
Jinak děkuji za Vaše stránky, které jsou skvělé, a hlavně pro nás začínající naprosto srozumitelné. V podstatě díky Vám jsem se odvážila přijmout nabídku a pustila se do včelaření. Nelituji, je to krásná práce. Děkuji, Jitka
reagovat
18.7.2022 (19:28) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Zdravím. No to jsem, po pravdě řečeno, nikdy nedělal. Ideální by bylo, kdyby se daly nové nástavky nějak narafičit na ty staré. Pak bych dal staré včelstvo dolů, na to nový nástavek se soušemi nebo mezistěnami, a pak krmil. Včely by krmení měly ukládat nahoru (jen tam mají místo), a přes zimu se na to stáhnout, takže na jaře se bude moct spodní nástavek vyhodit. Pokud na sebe ty nástavky nedokážete rozumě postavit, tak bych asi obsazené rámky ze staré míry přerovnal do nového nástavku ... jakkoli, klidně i našikmo, nebo nějak provizorně narafičit, třeba něčím podepřít zespodu. A pak bych zase krmil a udělal to úplně stejně. Důležité je, aby při krmení měli místo jen v nových rámcích, a aby ty nové byly nad starými (včely se snaží ukládat nad plod).
1.6.2022 (14:24) | Ivo (ivo.zeman@outlook.cz)
Zdravím vás a prosím o radu. Včelstvo zřejmě přišlo o matku (žádný plod), vypadá to, že klade trubcokladná - jsou tam sem tam zavíčkované vypouklé buňky. Mohl bych k těmto včelám přidat plást s larvičkami z jiného včelstva s tím, že si matku vychovají novou? Nebo je to blbost... Děkuji
reagovat
1.6.2022 (15:11) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Zdravím. Blbost to úplně není, ale pravděpodobně se to nepovede. Plást s larvičkami by to zachránil, kdybyste ho přidal nedlouho poté, co o matku přišli. Ale když už tam je hrboplod, tak to znamená že jsou bez matky hodně dlouho. Takže teoreticky ano, je to způsob jak je zachránit. Prakticky se mi nikdy trubcokladné včelstvo zachránit nepodarilo, takže to už ani nezkouším.
22.5.2022 (09:15) | Karel (Kraustol@seznam.cz)
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem ohledně vlhkosti medu. Vytočil jsem řepkový med a refraktometrem jsem naměřil vlhkost 19%. Vlhkost medu by se měla pohybovat mezi 15-18%, poradíte mně co s tím? Děkuju.
reagovat
29.3.2022 (22:39) | Johana (Johana.Kozlova@email.cz)
Děkuju...ještě vyvstal jeden dotaz. Mám přislíbený jeden oddělek a dva roje, pokud bych je ale nechala u sebe resp. v těsné blízkosti, tak hrozí, jak jsem se před chvilkou u vás dočetla, že by mu silnější včelstvo vykradlo zásoby a do pár dnů zlikvidovalo, pokud by jej zmerčilo, což zcela jistě...?Takže špatný nápad, hádám...? Buď rozdělit (jak daleko od sebe?) nebo pouze roje či pouze oddělky? No plácám se v tom. Díky moc.
reagovat
30.3.2022 (07:05) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Ono moc nezáleží na tom jestli to bude 5 metrů nebo 50 metrů, protože to si včely snadno dolétnou. Loupeži spíš zabráníte tím, že oddělkům zmenšíte vchod do úlu (roje to nebudou potřebovat, roje jsou dost silné samy o sobě). Malý vchod znamená, že si to včely mnohem snadněji ubrání. U nástavkového úlu dělám to, že úplně zavřu česno, a nechám otevřené jenom očko. Oddělku to stačí, a otvor je dost malý aby si ho uhlídali. Až se začnou líhnout první včely z nového plodu, tak jim otevřete česno a očko zase zavřete.

Jinak dát úly dál od sebe je obecně dobré, protože to omezí zalétávání (jakože se včela vrátí do jiného úlu než odkud vylétla). Stačí nechat mezi nimi nějakou mezeru a třeba je natočit do trochu jiných úlů. Ovšem ono se to obvykle nedá moc realizovat, protože chcete mít včely na jednom místě ... Takže pokud je pro vás snadné je trochu rozdělit, tak to udělejte, ale pokud ne, tak se tak moc nestane.
29.3.2022 (16:27) | Johana (Johana.Kozlova@email.cz)
Dobrý den, Petře, líbí se mi Vaše stránky, konečně na mě někdo mluví srozumitelným jazykem;)) Jsem úplně na začátku.. Je něco proti něčemu, když dám vedle sebe jednoho japonce a dva klasické úly? Vycházím z toho, že "není hloupé otázky". Děkuju.
reagovat
29.3.2022 (18:20) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Zdravím. Tož včelám je to samozřejmě jedno. Problémy s více typy úlů jsou spíš v tom, že nemůžete rámky z jednoho úlu přendat do druhého, takže se hůř dělají oddělky, je těžší znovupoužívání rámků po vytočení a tak dále. Nicméně 1) se čtyřmi úly to ještě není tak hrozné, člověk to vždycky nějak skoulí . 2) U japonského úlu žádné rámky nejsou, takže je to úplně jedno :-)
12.10.2021 (12:00) | eva (ryeva@email.cz)
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Včera jsem se podívala do úlů abych vyházela KM, a v jednom úle byla taková vlhkost, že by se ten nosič dal ždímat. Je to známka nějakého problému, když je v úle taková vlhkost? Máme 4 včelstva, ale jen u toho jednoho to bylo tak markantní. Děkuji
reagovat
12.10.2021 (19:10) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
A nenateklo vám někudy do úlu? Nebo nevylil se tam krmící roztok? Přes zimu vlhkost v úlu stoupne (a dobře to není), ale tak zásadní by to být nemělo. Jinak obecně proti vlhkosti pomáhá jeden prázdný nástavek přidaný nahoru (vlhkost se hromadí v něm a ne na včelách), na "větračku" otevřený úl i v zimě, případně někdo dává pod strop savou podložku (např. tlustší jekor), aby se vlhkost hromadila v ní.
27.8.2021 (00:32) | Petr (petr_havrda@centrum.cz)
Zdravím, dosud jsem používal Formidol 41, ale je drahý, chtěl bych zkusit kyselinu štavelovou, jaké máte prosím zkušenosti s oběma kyselinami? která funguje lépe? Uvažuji přestat kupovat Formidol 41, kvůli vyšší ceně, a koupil bych kyselinu mravenčí ve flašce, přijde mi, že vyjde o dost levněji než formidolové desky, ale, jestli by byla lepší kyselina šťavelová, koupil bych ji. Tak si nechám poradit. Děkuji
reagovat
27.8.2021 (07:57) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
K léčivům se zásadně nevyjadřuji, protože se v nich nevyznám a ani se o to nesnažím. Takže na léčiva se ptejte někoho jiného.
15.8.2021 (14:03) | Eva (ryeva@email.cz)
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jaké množství cukerného roztoku považujete za dostačující. Četla jsem na různých forech, že dokud berou a že je to až i více než 20kg, což mi přijde hodně. Minulý rok, vzhledem k počasí, jsem jim dala až 18kg na včelstvo a na jaře jsme našli v nejsilnějším mvčelstvu skoro celý nástavek plný zásob.
reagovat
15.8.2021 (15:03) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Zdravím. Někdo změřil že včelstvo za zimu spotřebuje cca 10-11kg zásob (malé včelstvo méně). Můžou tam samozřejmě být nějaké výkyvy. Vím že řada včelařů krmí přes 20kg, ale já to nikdy nedělal - maximálně 15.
12.8.2021 (21:25) | Petr (petr_havrda@centrum.cz)
Zdravím Vás, jak jste letos dopadl s medem? Případně, jak to vypadá jinde v republice s medem, jestli máte zprávy? Včely mě překvapily, letos totiž nic nebylo a to jsem měl za to, že je průběh jara a začátek léta pro včely skvělý, žádné extra pařáky, voda v přírodě, vše krásně kvetlo. Ve městě jsem měl o něco víc medu ze zahrad než v zemědělské krajině za městem, respektive včelstvo za městem pěkné, ale med žádný, jen trochu v plodišti. Nenanosily vůbec ani řepkový a lány řepky měly včely pár metrů. Už je raději krmím cukrem. Tak teď špekuluji, jestli je to matkou, nebo počasím.
reagovat
12.8.2021 (22:40) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
No vidíte, a já neměl vůbec nic loni, zato letos skoro dvakrát tolik než několik předchozích let. Pár včelstev mi umřelo, ale ty zbylé nanosily na můj standard dost. U nás to svádím vždycky na medovici. Když je, mám medu dost, když není, tak ani okolní ovocné stromy to nezachrání (řepku tu nemáme). Ale to je opravdu o místních podmínkách, jinde to může být úplně jinak.
1.8.2021 (13:33) | Petr (petr_havrda@centrum.cz)
Dobrý den, vytáčím rámky, které jsem přidával začátkem července a med je tmavší a má ostrou chuť, o jakou snůšku se může jednat? Lokalita je centrum města a je tu blízko park s velkou alejí líp, ale i akáty a smrky. Med ostrý až mírně štiplavý, může jít o lipový? V těch chutích se ještě nevyznám, co která plodina dělá za chuť, vím jen, že luční med je jemný, tenhle je vyloženě ostrý. Děkuji Petr
reagovat
1.8.2021 (16:26) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Nemám tušení, možná by věděl nějaký zkušenější včelař. Já točím jednou za rok, a v medu je pak všechno, co včely během sezóny potkaly. Mě to tak chutná víc než různé jednodruhové medy, takže se o ně už vůbec nesnažím. Jinak tmavý med obvykle znamená medovici (ale ne vždycky), a ta může být ze smrků i z lípy. Nebyly pod stromy na listech vidět takové zaschlé kapičky, co jsou po olíznutí sladké? Jestli jo, tak bylo medovice hodně, a v tom případě je stopro jisté, že na ni včely lítaly. Množství medovice taky dost závisí na okolnostech, množství vláhy atd., takže některé roky je jí hodně, a jindy skoro nic. To by mohlo vysvětlovat proč jste ji loni neměl. Ale je to ode mě takové vaření z vody.
2.8.2021 (13:11) | Petr (petr_havrda@centrum.cz)
Tak jsem se ještě ptal a Lípa prý bývá takto výrazná a může být doplněna i medovicí. Ty kapičky u lípy jsem nezkoušel, ale zkusím příště. Myslel jsem, že medovice je až v pozdním létě.
2.8.2021 (13:23) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
To spíš že v pozdním létě už není nic jiného než medovice :-). Nezačíná úplně na jaře, musí být trochu teplo a čas aby se mšice namnožily. Ale ke konci května třeba už může medovice být, a červen+červenec určitě.
29.6.2021 (12:58) | Petr (petr_havrda@centrum.cz)
Děkuji za odpověd. Jen mě napadlo, že kdybych je spojil přes papír, jak to dopadne s trubčicí, případně trubčicemi, pokud jich tam může být více? Nemohou zabít matku až se přes papír včely prokoušou? pokud trubčice pojí síla přežít, tak by mohla bojovat s matkou. Je mi záhadou že v tom včelstvu nebyli trubci, pokud jsem nepřehlédl.
reagovat
29.6.2021 (14:32) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Ti trubci se třeba ještě nestihli vylíhnout. Jinak mám zkušenost že pokud jsou ve včelstvu trubčice i normální matka, tak trubčice se stáhnou někam na okraj, tam si chvíli kladou, a nakonec zmizí. Ale pokud chcete mít jistotu, tak to vymetení včelstva na zem a zavření úlu je nejjistější.
28.6.2021 (22:31) | Petr (petr_havrda@centrum.cz)
Hezký den, stala se mi s jedním včelstvem takováto věc. po zimě na konci dubna jsem se do něho díval a včelstvo nemělo žádný plod, včelstvo působilo unyle, sem tam vylétla nějaká včela, žádná energie, tak jsem si řekl, že patrně nemají matku. Z jiného včelstva jsem vzal dva rámky s nezavíčkovaným plodem a dal jsem jim to tam, s tím, že si jako osiřelé včelstvo udělají matku. Teď jsem se tam díval znovu po měsíci a půl a je to to samé, včely působí unyle, jak kdyby nic neřešily, občas nějaká vylétne a pak zase zaleze, nemají žádný dělničí plod, ani žádné zásoby, ale místy je vidět trubčina, ale roztahaně, ale mezi včelami jsem trubce neviděl,ta trubčina je po kouscích, není ji vůbec tolik, jak bývá vidět na fotkách u včelstev, kde je trubcokladná včela. Je mi záhadou, že si nevytvořily matku, když jsem jim tam dal plodový rámek. O co se může jednat? Může tam matka být matce trvat, než se rozklade? Subjektivně na mě působí včelstvo lenivě. Kdyžtak včelstvo pak na konci léta spojím s jiným silnějším přes novinový papír. Děkuji. Petr
reagovat
29.6.2021 (07:48) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
To, co popisujete, vypadá opravdu jako hrboplod. Včelstvo s hrboplodem je už prakticky v háji. Kdyby měli tu matku hodně opožděnou, tak je teoreticky ještě možné že se teprve rozjede, ale spíš bych na to nesázel. Spíš si myslím že měli smůlu, a přišli i o tu druhou matku. V takové situaci se už včelstvo prakticky zachránit nedá, a spojit je přes papír je asi to nejlepší co se dá udělat. A nebo je prostě všechny vysypat ven, úl zavřít, a nechat je ať se vnutí do ostatních úlů. Tohle je dobré v tom, že trubčice nelétají, takže ty na zemi už zůstanou, a do ostatních úlů se vnutí akorát regulérní dělnice.
27.6.2021 (13:49) | Petr (petr_havrda@centrum.cz)
Zdravím, právě jsem udělal oddělek, původně jsem ho chtěl převézt na jiné stanoviště, aby se včely nevracely do svého původního údajně. Chci se zeptat, Je to vážně nutné, pokuď oddělek nechám 24 hodin zavřený, třeba si zvyknou a nebude potřeba je dávat na jiné místo a nechám je kousek od původního včelstva. Jak to vidíte? Nepřeletí k matce? Děkuji. Petr.
reagovat
27.6.2021 (14:41) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Když ho přesunete, máte to jistější. Ale pochopitelně pokud máte včely na jednom místě, tak to není dost dobře realizovatelné. Takže já to dělám jak píšete, udělat a 24h zavřít (otevírají se pak večer když už padá tma, takže stejně hned nevylítnou). Není to stoprocentní, ale v drtivé většině případů se to povede. Pokud ale máte možnost, tak je aspoň dejte na opačný konec řady, nebo kousek vedle jinak natočené, nebo tak něco.
8.6.2021 (16:28) | Petr (petr_havrda@centrum.cz)
hezký den. Můžu udělat oddělek tenhle týden, není už pozdě? Respektive, kdy je nejzazší termín pro oddělky? Myslím oddělky, kdy si udělají matku sami z ranného nezavíčkovaného plodu. Dal bych 2 rámečky s plodem a zásoby a souš s vodou a potom je podněcoval cukrem. Stihnou si do podzimu udělat matku? Děkuji
reagovat
8.6.2021 (19:36) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Zdravím. Pozdě není, tak cca do konce června je to dobré. Může to trvat až 2 měsíce než budou mít plodící matku, ale to je pořád čas na to, aby si vychovaly zimní generaci včel.
8.6.2021 (19:40) | Petr (petr_havrda@centrum.cz)
Děkuji, tak ještě počkám, nechám ještě včely, aby byly v plné síle a neoslabil jsem je, když teď budou kvést lípy. Zatím moc květového medu není. Pak z nich udělám oddělek.