1. V sekci ke krmeni píšete, ze používáte poměr 2:3 vody a cukru. Jedná se o poměr váhový nebo objemový?
2. Proč je nutné začít ihned krmit po vytočení? Pokud je stále snůška (tu v okolo Bratislavy tohoto pořad kvete spousta, slunečnice teprve teď odkvétá. Denní přírůstek váhy úlu mám okolo 1 kg (podle počasí), dnes bylo azuro a přibyly skoro dvě kila sladiny.
Je mi jasné, ze je to velmi závisle na přírodních podmínkách v daně lokalitě. V mem případě (nížina jižního Slovenska) - nestačilo by zhodnotit stav zásob koncem srpna a podle toho dokrmit?
1) Váhový, přičemž u vody je to jedno, protože 1l = 1kg. Prostě na 3 kila cukru 2 litry vody.
2) Důvody jsou dva. Zaprvé nechcete včely zbytečně nechávat delší dobu bez zásob, protože to pro ně bude stresující a omezí kvůli tomu plození. Pokud je kolem pořád bohatá snůška, dobré počasí, a včelám jste aspoň něco nechal, tak tam nějaká pauza být může.
No a zadruhé - pokud krmíte až v době, kdy snůška už není, tak včelám prodlužujete plodné období, a to nahrává roztočům varroa. Ti se můžou množit jen na včelím plodu, takže když plodí včely, množí se i roztoč. Zimní pauza je období, kdy se včelstvo zbaví velkého množství roztočů (staří umírají a mladí se nemůžou líhnout, protože nemají včelí plod). Jenže pokud jim pozdním krmením zimní pauzu zkrátíte, tak to roztočům usnadníte.
Takže by se mělo krmit když je pořád ještě snůška a včely by plodily stejně, i bez krmení. Kdy snůška definitivně končí je různé, a samozřejmě to můžete přizpůsobit svým podmínkám. Ale počítejte s tím že krmení nějakou dobu trvá.
8.8.2019 (17:13) | Petr_ho
Dobrý den, měl bych dotaz k plodišti. Po dlouhé době jsem se podíval do dvounástavkového plodiště a první nástavek od země v celkem třínástavkovém úle je téměř prázdný, překvapilo mě to, jak kdyby ho nepoužívaly, žádný plod, ani zásoby, pusto, všechen život a čilý ruch se děje jen v tom druhém nástavku nad kterým je mateří mřížka a živo je i v medníku. Na zimu jsem chtěl včelky nechat ve dvou spodních nástavcích-v plodišti. Když je teď začnu krmit cukrem, zorganizují si to včely v úlu tak, že si zaplní zásoby i ten prázdný nástavek? Může být prázdnost dolního nástavku nějakým signálem, že jim třeba něco nevyhovuje? Děkuji. Petr
Pravděpodobně je všechno v pořádku. Jelikož nevím co všechno jste dělal, tak můžu jen hádat. Obecně včel prostě asi není tolik, aby obsadily všechny tři nástavky, a dost možná po vytočení se přesunuly nahoru do volných nástavků v medníku (pokud tam nemáte mateří mřížku). To je stoupání za zásobami, a je to vcelku normální. Akorát bych tipnul že jste po posledním vytáčení dal delší pauzu před krmením, což není úplně dobře. Znamená to že necháte nějakou dobu včely jen s malým množstvím zásob, na což přirozeně reagují omezením plození ... což je lepší když nenastane. Takže pokud hádám správně, tak doporučuju hned třeba druhý den po posledním vytáčení začít krmit.
V každém případě když teď začnete krmit, včely si všechno uspořádají jak potřebují.
8.8.2019 (17:13) | Petr_ho
Děkuji. Ano, je to jak říkáte, tu pauzu po vytáčení mají, nechal jsem jim ale původně něco zásob a myslel si, že budou ještě nosit medovici a v medníku pořád něco je, to chci vzít, kvůli případné meliciozitě. Tak tedy začnu už krmit cukrem. Mohu ještě udělat prohození plodiště? To prázdné jim dám nahoru? Díky
8.8.2019 (17:13) | Kaven
Můžete. Srovnejte si nástavky jak je chcete finálně mít a pak začněte krmit. Včely si to uloží jak budou potřebovat.
8.8.2019 (17:11) | Kaven
Jedno včelstvo přes zimu spotřebuje cca 10-11kg zásob. Ale protože nikdy nechcete jít nadoraz a nikdy nevíte jaké počasí bude, doporučuju aby měly aspoň 15kg. Do toho se samozřejmě počítá všechno, co jim tam po vytáčení zbylo (pokud jste jim nějaké zásoby nechala). Pokud jde o malé včelstvo (např. letošní oddělek), tak může na zimu dostat míň, protože nebude mít takovou spotřebu. Tam by se těch 10kg sneslo, i když bych stejně radši dal trochu víc.
Kdy krmit - nejlépe hned po vytáčení a dát jim rychle po sobě všechno co jim chcete dát (pokud to zvládají odebírat; pokud ne, tak s pauzama). Důležité je mít na paměti že fakticky nejde ani tak o krmení, jako o doplnění zásob do skladu. Takže jim ty zásoby můžete dát teď, a včely je budou jíst až se k nim dopracují. No a krmit se doporučuje během srpna proto, že to je ještě běžná snůška, takže včelám neprodlužujete aktivní období, což by vyhovovalo varroáze.
neměl jsem nějak čas, takže medobraní bylo dnes, ale med se mi zdá strašně hustý - neprošel přes uhelonové síto (netočím, ale lisuju). Nevíte, čím to je? Může med v zavíčkovaných plástech ještě houstnout? Máme tady les a stromy, louku, řepka je daleko, tu asi nenosily...
To je melicitózní med. Letos je ho spousta. Detailnější info viz. tady: http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelari-a-vcelareni/melicitozni-med.html
19.7.2019 (18:07) | Jiri GrandPa
Zdravim ze Slovenska.
Mam takove dilema. Vytocil jsem z mych dvou ulu plasty a samozrejme na nich jeste neco malo zbylo. Zkuseny vcelar mi radi, abych je dal do ulu, ze to holky vycisti. Jenze, protoze je u nas (okoli Bratislavy) porad jeste snuska (slunecnice je tu na okoli hodne a holky letaji cele zlute), tak misto toho, aby je vycistily, zacaly je zanaset (pritom maji v medniku (treti nastavek) jeste spoustu mista). Rikam si, radsi at poradne zanesou ten 3. nastavek a doplni oba spodni nez zase zacinat na 4. Chtel bych je zimovat jenom na 2.
Možností je víc. Počkat až skončí snůška lze, ale to znamená že ty plásty musíte mezitím někam uložit, a v mezičase vám do toho nalezou mravenci, zavíječi nebo něco podobného. Takže - pokud med vrátit včelám, tak bych ten nástavek přidal dolů, nikoli nahoru. Nevím jak rychle ho vyčistí, ale nakonec (až snůška nebude) ano. Další možností je dát plásty do nějakého jiného menšího včelstva, třeba oddělku, pokud ho máte.
Pokud jsou plásty už tmavé a chcete je zlikvidovat, tak existuje ještě jedno pěkné řešení. Plásty vyřežete/vylámete z rámků, dáte je do velké nádoby s vodou a necháte odmočit. Po přecezení získáte medovou vodu, ze které se dá vyrobit medovina. Tohle je historický postup jak využít z plástu opravdu všechno, a já ho používám pravidelně. (v historických úlech nebylo možné plásty vracet zpátky když jste je už jednou vybral)
19.7.2019 (18:07) | Jiri GrandPa
Děkuji pěkné za odpověď. Ještě upřesňující otázka - myslíte dospodu medniku (tedy zaměnit 3. a 4. nástavek nebo dospodu celého úlu?
19.7.2019 (18:07) | Kaven
Myslel jsem dospod úlu. Plus mínus na začátku medníku je hranice mezi plodem a zásobami. Prostor nad ní je určen pro zásoby, prostor pod ní pro plod. Takhle to víceméně včely chápou. Takže rámky co jsou dole nebudou včely zanášet zásobami (resp. někdy budou, ale to se teď už asi nestane).
19.7.2019 (18:07) | Jiri GrandPa
Tak umístění dospodu úlu nevyšlo. Holky pokračovaly v zanášení i tak, navzdory tomu, ze ve třetím (medníku) furt mají místo. Faktem je, ze se matka pořádně rozjela a našel jsem např. plný plást zavíčkovaného plodu i v medníku (nepoužívám mřížku). Nevadí, tak budou zimovat ve třech nástavcích.
Faktem je, že snůška je pořad velice slušná. O tom výše.
19.7.2019 (18:07) | Kaven
Tak to je zajímavé, pod plod obvykle zásoby nedávají dokud mají nahoře místo. No, ale co naděláte, mají vlastní hlavu. Můžete počkat až snůška skončí, a pak zanesé plásty zespoda vyměnit s nějakými prázdnými nahoře. A nebo, jak říkáte - nechat to jak to je, zimovat ve třech nástavcích, a řešit to až na jaře.
11.7.2019 (11:29) | eva
Dobrý den, </p><p>
chtěla jsem poprosit o radu. Vytočili jsme předevčírem poslední med a po tom, co to včelky vyčistí jim už plánuju dát krmení. Mám 4 úly a 3 jsou na 3 nástavkách, ale ten nejsilnější je pořád na 4 nástavkách. Mám to úplně hormí patro, kde jsou i nějaké rámky s nezavíčkovaným medem stáhnou tn a 3 a zakrmit nebo se můžou nechat na 4 nástavkách. Slyšela jsme, že 4 jsou už moc. A pokud by se to tedy muselo na 3 stáhnout, můžu ten nezavíčkovaný med nějak "skladovat" do jara? Nezkvasí? Abych jim ještě nezadělala na nějaké problémy. Předem děkuji za reakci.
Jestli opravdu mají všechny 4 nástavky obsazené, tak je v tom nechat můžete. Včelám velký prostor nevadí, a budete moci při krmení dát o ty ponechané zásoby méně cukru. Je ale možné že mají třeba dole nástavek kde nic není; ten v tom případě můžete odebrat a mít klidné svědomí že zůstanou jen ve třech nástavcích.
Jinak skladovat zásoby (natož nezavíčkované) přes zimu není moc dobrý nápad - koledujete si o to že vám to zežerou škůdci a nebo to zkvasí. Nejlepší je nechat zásoby ve včelstvu, případně je můžete přendat nějakému jinému slabšímu.
7.7.2019 (02:35) | Petr
Dobrý den, měl bych několik otázek 1) v oddělku se 7 rámky mezi 5 a 6 postavily krásnou divočinu. Plást v prostoru přes 1/2 délky rámku, musel jsem před týdnem do toho omylem drcnout a nevšimnout si, že 5 a 6 šly od sebe. Už to zanášely, vzal jsem prázdný rámek a zkusil jsem divočinu vmáčknout do drátku, s tím, že si zbytek dostaví, lámalo se to, ale podařilo se. Divočina mi přišla křehká, víc než dílo z mezistěn, bylo mi líto ji včelám vzít. Viděl jsem kdysi u známého, že divočinu vytahoval, nevím důvod, tehdy jsem nevčelařil a neptal se. Neudělal jsem blbost? </p><p>
</p><p>
2) Přidal jsem dnes do toho samého oddělku plást s cukerným roztokem, který jsem měl od jara uskladněný v lednici, byl od včel, které někam zmizely, jak jsem tady už psal. Odvíčkoval jsem a dal ho jako poslední rámek a začaly se o něj zajímat. K otázce, mohu jít do zimy s letošním oddělkem na 8 rámcích v jednom nástavku ? Nebo je to moc? Počítám s tím, že je zakrmím na zimu 10 kg. </p><p>
</p><p>
3) V červnu jsem zkusil "vytočit" med lisováním přes tkaninu, ze zpackaného pokusu zůstal "bochník vosku s medem". Mohu to ještě využít, dát to před úl, aby si z toho něco včely vzaly? neboť medu v tom bude dost, nebo to v téhle formě nezužitkují? </p><p>
</p><p>
4) Všiml jsem si u velkého včelstva, že rámek u vchodu v plodišti je prázdný, tak jsem ho vytáhl a přendal tam rámek s plodem a na uvolněné místo jsem dal mezistěnu. Udělal jsem tenhle manévr kvůli obavě z nedostatku souší. Je možné ještě v tuto dobu dávat mezistěny, aby včely stavěly? </p><p>
</p><p>
5) Jakým způsobem uchováváte přes zimu souše a jak je chráníte, aby přes zimu neztmavly, neboť jsem slyšel, že do tmavých plástů matka nerada klade, ale nevím, v přírodě jim to taky nikdo nevyměnuje? Děkuji za poradění. Petr
Odpověděl jsem do mailu, tady by to bylo hodně textu.
7.7.2019 (02:35) | Kaven
No, tak maily se mi vrací jako nedoručitelné. Pošlete mi prosím mail na kavan.petr@seznam.cz z vaší funkční adresy.
7.7.2019 (02:35) | Jiri GrandPa
Dobrý den. Já bych se přimlouval o veřejné odpovědi. Taky mne Petrovi otázky zajímají. Možná by to Petr mohl rozdělit na jednu otázku na jeden příspěvek aby to bylo přehlednější. Děkuji!
7.7.2019 (02:35) | Kaven
No dobře, přesvědčil jste mě :-)
1) Divočina je špatně proto, že bývá nastavěna napříč přes rámky, takže
se pak žádný rámek nedá vytáhnout. To samozřejmě znemožní včelaři
rozebírat dílo, takže to tam mít nechce. Druhý důvod je ten, že pokud
divočina není nastavěná přesně do rámku, tak není zpevněná drátky, a při
vytáčení se bude bortit. Nicméně pokud divočina v rámku je, tak je
naprosto v pořádku, a ani bych tomu neříkal divočina. Včely se dají
přesvědčit aby stavěly "divočinu" přesně do rámku tak, že použijete
speciální tvar horní loučky s výstupkem (podobně jako tady:
Jak to funguje v přírodě - doporučuju vygooglit si "Rašovskou metodu",
tam je to pěkně popsané. Pointa je v podstatě v tom, že když se na zimu
včely stáhnou do zimního chomáče, tak velkou část úlu opustí. Opuštěné
plásty se potom stanou kořistí myší, zavíječů (na jaře) a podobně, které
je sežerou tím radši, čím jsou tmavší (a tedy čím víc je v nich
organických zbytků). Na jaře tedy včelstvo velkou část úlu nemá, a musí
si ji znovu stavět.
Další velmi významný bod přírodní obměny díla je rojení - velká část
včelstva vyletí do nové dutiny, kde si postaví kompletně nové dílo.
Tohle je obzvlášť důležité u včel které zimní pauzu nemají, protože žijí
někde v tropech. Staré včelstvo může klidně několik let existovat, a
potom umře, třeba i na nemoci ze špinavých plástů. To nevadí - během
svého života vyprodukovalo spoustu rojů, které se usadily do čistého.
Když zdrojové včelstvo umře, škůdci plásty po mrtvém včelstvu velmi
rychle zlikvidují, a roj odjinud se do původní dutiny bude moct zase
usadit.
Včelař žádné škůdce v úlu pochopitelně nechce, takže proto je to na něm
aby staré plásty likvidoval on. Koneckonců likvidace starých plástů je
taky zdrojem vosku, takže to pro včelaře není zadarmo, něco z toho získává.
30.6.2019 (22:10) | Petr
Zdravím Vás, dnes jsem si všiml, že už včely vyhazují z úlu trubce, docela drsný pohled na chudáky trubce. Není to nějak brzo? Neznačí to, že jsem udělal nějaký nevhodný zásah do včelstva? Děkuji.
Je to docela brzo, ale nenapadá mě žádný zásah kterým byste to mohl vyvolat. Ledaže by možná měly hodně málo zásob ... mají dost? A byl to určitě trubec? Nepraly se třeba dvě dělnice mezi sebou?
30.6.2019 (22:10) | Petr
Byli to trubci, a bylo to u oddělku, který jsem dělal letos, tak se do něho zítra podívám, jak to mají se zásobama. Máte pravdu, že někdy jsou vidět i dělnice jak spolu zápasí, usuzuji, že to bývá boj místní dělnice s vykrádačkou z cizího včelstva.
29.6.2019 (08:57) | Vlasta
Děkuji za radu ohledně doby medování.
Z rána mám ale ještě jeden poznatek.
Dnes jsme koukali do medníků a mysleli že něco vytočíme, ale med byl ještě nezralý, tak jsme ho včelkám ještě nechali na dosušení.
Pouze jeden úl měl tak z 80 % plný medník, ale i tam se jednalo o nezralý a nezavíčkovaný nektar. U tohoto včelstva (je to po těch rojeních letošní oddělek se starou matkou) jsem ještě kouknul do podmetu a ten byl plný prověšených včel a byly tam i vyslavěné jazyky divočiny. Nevím jestli správně, ale se synem jsme uvážili, že je úl pro tolik včel již malý (jeden nástavek jako plodiště, mateří mřížka a jeden nástavek jako medník z 80 % zanesený nektarem) a měli jsme obavu, aby se pro nedostatek místa ještě znovu nevyrojily.
Plodiště jsme tedy prošli. Našli zavíčkovaný i nezavíčkovaný plod i vajíčka. Matku jsme neviděli. Zjistili jsme ale, že i v těch jazycích prostavěných na spodních loučkách do podmetu byly naneseny vajíčka, zřejmě tedy již matka neměla kam klást.
Vyřešili jsme to tak, že jsme přidali ještě jeden nástavek jako plodiště a plásty nazebrovaly do obou nástavků tak, že jsme do spodního přidali 5 mezistěn a do horního 6 mezistěn. Museli jsme dát mezistěn, protože souše již žádné nemáme.
Mohu poprosit o názor? Včely pořád nektar nosí, začaly tento týden kvést lípy a na okolních zahradách je spousta květin, navíc začal kvést mák na poli vzdáleném cca. 3 km vzdušnou čarou, tak si myslím, že by měli stále nosit jak nektar, tak i stavět... Ale chybí nám zkušenosti, tak nevíme jestli ta intuice s rozšířením koncem června nebyla špatná volba. Našli jsme v plodišti několik misek, ty jsme vylámali. Matečníky tam nebyly.
Zdravím. Ohledně vytáčení - lidi to dělají různě, já točím jen jednou v roce, na začátku srpna ... což je +- konec sezóny. Takže lze bez problémů vytočit až o měsíc později. </p><p>
</p><p>
Stavění do podmetu - včely potřebovaly víc prostoru na plod, a tak nastavěly plásty do toho zbytku co měly. Směrem dolů staví plodiště, takže dává smysl že tam byl i plod (je škoda ho ničit, ale co člověk nadělá). Řešení je jednoduché a přišli jste na něj sami - dám jim dolů další nástavek. Zebrovat je v podstatě zbytečné (ale nevadí to), včely ten prostor dolů ochotně zabíraly už v podmetu, takže si ho zaberou i v nástavku. A souše nepotřebovaly - když si vesele staví do podmetu, tak budou vesele stavět i do nástavku. Takže je vlastně všechno v pořádku, akorát příště by bylo lepší jim dát ten nástavek včas ... klidně ho tam můžete dát výrazně dřív, včelám volný prostor nevadí. Zaberou si ho až to uznají za vhodné.
29.6.2019 (08:57) | Vlasta
To tedy znamená, že jsme celou věc mohli i vyřešit tak, že jsme plodiště vůbec nemuseli rozebírat a zebrovat do dvou nástavků, ale jen stávající plodiště podstavit dalším nástavkem plným mezistěn?
29.6.2019 (08:57) | Kaven
Přesně tak :-)
29.6.2019 (08:55) | Kniha od Bl
Vlasta
Dobrý den.
Aktuální dotaz. Je nutné vytáčet med pouze po ránu? Vím, že se to doporučuje protože přes noc včely nektar odvětrání a sníží se vlhkost v medu. Ale když vytočím med odpoledne nebo k večeru, bude opravdu problém? Starý pán od kterého mám včely vytáčí kdy se mu to zrovna hodí a nikdy s kvašením neměl problém.....
Při vytáčení by se měly brát jen plásty, které mají víc než polovinu zavíčkovaných buněk. Pokud tohle dodržujete, tak jste v zásadě v pohodě ve kteroukoli denní dobu.
Pokud na to jdete ráno, tak teoreticky najdete víc zavíčkovaných buněk v poměru k nezavíčkovaným, a ty nezavíčkované budou mít trochu menší obsah vody. Pokud ale berete dostatek zavíčkovaných, tak je vám to skoro jedno. Nicméně i tak mi přijde lepší vytáčet aspoň během dopoledne.
17.6.2019 (19:21) | Petr_hor
Dobrý den, dnes jsem vytáčel med a překvapila mě jeho barva, je úplně tmavá, očekával jsem světlý med, může tohle být už medovicový? už takhle brzo? Mám včely v Praze, kolem jsou zahrady, lípová alej a lesopark. Posílám fotku tady v odkazu. https://ibb.co/HxWwfn3 Díky.
Zdravím. Určitě může být medovicový. U nás je medovice už minimálně měsíc, a to jsem u Trutnova, kde je rozhodně chladněji než v Praze. Pokud je to první točení, tak je to pravděpodobně namíchané i s květovým medem ... což nevadí, podle mě takový směsný med chutná úplně nejlíp ze všech.
17.6.2019 (19:21) | Petr_hor
Zdravím a děkuji za info.Je to mé první vytáčení v životě, tak jsem byl barvou znejistěn:) Měl bych ještě jeden dotaz na praxi, bral jsem na vytáčení rámky, kde jedna strana byla plně zavíčkovaná a druhá jen 1/3, rámek byl celkově pěkně těžký. Neudělal jsem chybu, neměl jsem to spíše ještě nechat, aby tu jednu stranu dozavíčkovaly? Díky.
17.6.2019 (19:21) | Kaven
Spíš neudělal. Je takové pravidlo že když je aspoň polovina buněk na plástu zavíčkovaná, tak že se to může vytočit.
12.6.2019 (15:45) | eva
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli se dělají v těhle úmorných vedrech nějaké zásahy, aby se třeba úl zchladil nebo se to nechává na přírodě. Děkuji předem za radu.
Nedělají, včely si poradí samy. Umějí máváním křídel udělat proudění vzduchu, které jim vyvětrá ... to jsou ty shluky včel, které sedí na česnu (nebo očkách) a usilovně bzučí.
25.5.2019 (13:14) | Petr
Dobrý den, nevíte, co znamená toto chování včel? Dnes před úlem je jich hojně lezoucích po zemi a některé jsou i na dřevěných prknech, která tam mám poskládaná, některé jakoby odpočívaly, ohřívaly se na sluníčku, další včelky se srocují v malých hloučcích, po pěti, sedmi včelách a komunikují spolu, nejprve jsem myslel, že ty hloučky včel sají něco sladkého v tom místě, co to by tam odněkud káplo, protože jsou hlavama k sobě, ale jsou tam jedině tůje metr a půl od nich, tak jestli něco sladkého z nich nepadá, nevím. Situace nepůsobí, že by včely byly nemocné, nebo zasažené nějakou chemií, včely i na té zemi a na prknech působí vitálně, i v úle to vypadá pohodově. Děkuji za názor.
Po pravdě řečeno nevím. Včely někdy pokrývají přední stěnu úlu a dělají takové hrozny kolem oček, ale to nevypadá jako to, co popisujete, a je to normální. Před rojením se zase drží uvnitř, a v úlu to rozhodně normálně nevypadá. Takže nemám páru. Ale jestli jinak všechno vypadá normálně, tak je nechte být, a uvidíte.
22.5.2019 (09:30) | Láďa
Dobrý den,
začínám včelařit a pořídil jsem si zánovní nezateplené dřevěné úly (rámky 39x24). Od známého včelaře se mi povedl získat roj, který jsem usadil. A teď asi hloupý dotaz. Dno je zespoda tvořeno hustým pletivem a vytahovacím plechem směrem dozadu. Mám tam ten plech nyní nechat, nebo ho odstranit, aby úl více větral? Děkuji za názor.
Dovoluji si odpovědět, jelikož se mi žádná odpověď nezobrazuje a udělala jsem stejnou chybu. Nemám plech, ale plastové desky a bylo mi řečeno, že se vytahují už v únoru!!! Jinak hrozí, že úl nebude větrat a taky se mi v jednom úle (vytáhla jsem je někdy v polovině dubna) objevila na dně plíseň, naštěstí se ukázalo, že rámky a všechno ostatní je v pořádku. Dna se prý používají (kromě zimních měsíců) jen jako kontrola po zaléčení.
22.5.2019 (09:30) | Láďa
Díky za odpověď. Tak teď nevím. Jeden (starší) včelař mi řekl ať to tam nechám celý rok, druhý včelař řekl, že je to jedno (včely klimatizují a když jim vyndám plech je to jako bych otevřel okno) a názor od Vás je vyndat. Tak teď babo raď.
22.5.2019 (09:30) | Kaven
Aha, tak tenhle dotaz jsem nějak minul. No, ale vítejte mezi včelaři - každý říká něco jiného :-) Faktem je, že tohle není nijak zásadní věc, a bude to fungovat ať s plechem uděláte cokoli. Teď přes léto klidně může být vytažený, protože včely potřebují spíš větrat než hřát. Ale i když ho tam necháte, tak i tak budou větrat dostatečně, protože si to prostě umějí zařídit. Akorát to budou mít trochu těžší. No mně osobně se úl s dírou naspodu zdá divný (čistě emocionálně), takže u toho jednoho úlu, kde vytahovací desku mám taky, ji tam nechávám celý rok.
11.5.2019 (22:02) | Martin
Dobry den, registruji zajimavou situaci. Me nejsilnejsi vcelstvo (3 nastavky 29x34) je plne vcel, avsak je tam obrovska hromada trubcu. Hodne trubciho plodu, ale i delnici plod, mladusky take. Vcelstvo se jiz rojilo a ma narazene matecniky rojove i takove ty misky. Jeden rojovy byl cerstve odvickovany, jeste tam bylo to vicko. Predpokladam, ze tam mohla byt stara matka, ktere dochazi spermie (je to mozne??). Tak chci zeptat - je to tak, ze matka klade oplozene nebo neoplozene vajicko podle velikosti bunky, tedy, ze mnozstvi trubcu urcuji delnice podle toho, zda stavi trubcinu nebo delnicinu?
Matecniky jsem nechal vsechny, citim, ze vcely potrebuji vyresit nejaky problem...
Matka si může vybrat jestli chce naklást oplodněné nebo neoplodněné vajíčko. Množství trubců určují dělnice i matka, je to takový úlový konsenzus. Dělnice můžou připravit buňky v plástu, ale matka je nemusí zaklást.
Matečníky - pokud jsou zavíčkovné a je to max. pár dní po rojení, tak může jít o nové matky, které se ještě nevylíhly. V tom případě je všechno v pořádku a probíhá to tak jak má. Pokud se objevily nové nezavíčkované matečníky a jsou v nich červíci, tak se buď chtějí rojit znova (to se neděje moc často), a nebo se mladá matka ztratila při proletu a včely se snaží vychovat novou. V každém případě bych udělal to co vy - nechal to být a počkal co se z toho vyvrbí. Když člověk neví co se děje, tak je lepší nesnažit se nic zachraňovat.
11.5.2019 (22:02) | Martin
Děkuji za odpověď, nechám to na nich:-)
10.5.2019 (22:48) | Petr_hor
Dobrý den, rád bych navázal na poslední dotazy k rojení a měl bych 2 otázky. Mám včely také na třech nástavcích jako Vlasta. Naposledy jsem se díval do včel 22. dubna a to jsem přidával mřížku, stavební rámky, souše a medník a do plánu jsem si dal další prohlídku až v druhé polovině května, s tím, že bych šel jen do medníku vzít med a přidat souše(podotýkám, že netuším, jak rychle včely umí medník zanést medem, když je počasí jaké je). Včely jsem chtěl nechat prostě měsíc v klidu a neměl jsem vůbec v plánu na dlouhou dobu rozebírat plodiště, ale teď, když už se lidem včely rojí, asi bych se měl podívat do plodiště a projít rámek za rámkem kvůli matečníkům, jestli tam jsou a případně je zlikvidovat a zabránit tak vyrojení. Je to správná úvaha? anebo stačí pracovat jen s medníkem, vzít jim med a hodit jim tam pro jistotu stavební rámek, at se rozptýlí stavbou ? 2) Mám pod varroa dnem pořád podložku, mám ji vyndat kvůli proudění vzduchu, i přesto, že česno mám plně otevřené a raději jsem už otevřel ve všech nástavcích očka, aby včely mohly větrat a byla menší pravděpodobnost vyrojení z tepla. Děkuji za radu. Petr
Když už tam jsou matečníky (s plodem), tak podle mě už je nejlepší to nechat být. I když budete ničit matečníky, včely si udělají další, a budete je o to déle udržovat v "předrojovém" režimu. Řada lidí je přesvědčena, že je potřeba bránit rojení jakýmikoli prostředky, ale já ne. Když nechcete roj, tak je rozumné dělat prevenci PŘEDTÍM než se objeví matečníky - dělat oddělky, zvětšovat prostor, dávat stavební rámky. Ale když už včely přeci jen začnou rojení chystat, tak je nejlepší ho využít, pokud můžete. Nechte ho vyletět, chyťte ho, a máte nové včelstvo.
10.5.2019 (22:44) | 10.5.2019 (20:22) Odpovědět # X
Vlasta
Dobrý večer.
Tak dnes se nám jedno včelstvo vyrojilo. Bohužel než jsem přijel z práce, bylo pryč.
Zítra tedy z tohoto včelstva sundáme medník a zmenšime ho na dva nástavky 39x24.
Uděláme také prohlídku a myslel jsem, že už tam bude mladá matka, ale nyní jsem se dočetl, že tam budou zatím jen zavíčkované matečníky. Jak to vlastně je? Včelstvo se vyrojí až když je v úle mladá matka, nebo když jsou tam matečníky?
Zdravím. Zkuste se za dne projít po okolí, koukat nahoru do stromů, a poslouchat jestli tam něco podezřele nebzučí. Roj se někde usadí a několik dní tam sedí. Moje roje nikdy nebyly dál než 100m od úlu, obvykle spíš do 50m. Rozhodně máte šanci je najít. Usazený roj není už tak hlasitý jako letící, ale pořád bzučí asi stejně jako úl.
Stará matka vylétá o něco dřív než se vylíhne ta nová, ale přiznám se že nevím o kolik. Rozhodně to bývá několik dní.
2.5.2019 (12:12) | eva
Dobrý den, chtěla jsem zeptat. Vyrojily se mi minulý týden včely (byla jsem dost v šoku, jelikož mi všichni tvrdili, že je to moc brzo, asi to teplo opravdu vše o měsíc posunulo) a mám teď o jeden úl víc. Nicméně změna oproti 3 úlům je neuvěřitelná. Zahrada je najednou plná včel (to opradu před tím nebylo), sousedi začínají být nervozní (viděli ten roj proletět, tak se jim ani nedivím) a já jsem si říkala, že bych udělala ještě oddělek, který bych darovala a spojila roj zpět se zdrojovým úlem. Ale každý úl má teď plod už ve dvou nástavcích tudíž bych měla plodiště ve 4 nástavcích. Dá se to nebo by bylo lepší roj jako hotové včelstvo rovnou někomu dát. Bojím se, že při jarním rozvoji už těch včel bude příliš. Už teď je to opravdu velký rozdíl oproti minulému roku. Díky za radu.
Pokud jste minulý rok měla oddělky, tak to nebude ani tak tím rojem, jako spíš skutečností že z oddělků už jsou velká plnohodnotná včelstva. Ale pokud se chcete nějakého včelstva zbavit, tak rozhodně darovat celý roj. Je to mnohem lepší něž složitě oddělkovat a spojovat.
1.5.2019 (22:38) | petr_hor
Ještě dotaz na praxi, jakou s tím máte zkušenost. V medníku, který jsem dal před 10 dny je pootevřené očko, ale včely si ho moc nevšímají. V podstatě ho (ještě?) nevyužívají. Bývá to takhle v praxi, že až bude větší snůška, tak budou nosit do medníku i přes to očko? Logika mi říká, že to mají přes očko nejpohodlnější a nejpřímější, než přes česno, kdy musejí obtěžkány nektarem vylézt nahoru a prodrat se přes mateří mřížku až do horního medníku. Všiml jsem si na netu, že si jeden včelař pod očky připevnil malá česílka, přistávací plochy. To by mohlo být praktické. Děkuji za info.
A chodí do toho medníku vůbec? Většinou to včely berou ven nejkratší cestou. Přistávací plochy pod očky některé úly mají, ale je to v zásadě zbytečné. Může to tam být a nemusí, ničemu to neškodí, ale žádnou zásadní změnu to neznamená.
1.5.2019 (22:38) | petr
Ano chodí do medníku, bylo jich tam několik, ale ne moc. Viděl jsem, že chodí zespoda přes mateří mřížku. Myslel jsem, že alespoň některé rámky v medníku budou obsypané včelami, podobně jak to bývá v plodišti, ale žádná sláva to nebyla. Napadá mě, že jestli si nezanášejí nejprve volné souše v plodišti a až poté začnou nosit do medníku?
1.5.2019 (22:38) | Kaven
To je možné. A nebo taky prostě nechtějí nad mřížku zásoby ukládat, protože ji považují za příliš velkou překážku. Tohle je ta zkušenost, kterou jsem měl s mřížkou já.
30.4.2019 (23:59) | petr_hor
Měl bych na Vás s dovolením zase dotazy. Dnes jsem se podíval do dvou úlů, kde včely nepřežil zimu, jak už jsem tady psal a pátral po možném důvodu. Všiml jsem si, že na některých rámcích jsou pořád ještě zavíčkované zásoby ze zimy. Myslel jsem si, že si to včely z okolních úlů rozeberou a přenesou v předjaří, protože ten úl navštěvovaly.Je možné, že to bude známka nekvalitních zásob, v opačném případě by to vše vyloupily? Uvažuji, že bych jeden rámek se sladinou dal oddělkům a něco jako zimní zásoby. Druhý dotaz: když se narodí mladušky, vylétávají na chvíli před úl?Dnes létalo před česnem moc nějakých menších tmavých včel. Děkuji Petr
Nekvalitní zásoby neexistují; jakmile je to aspoň trochu sladké, tak to včely snědí. Teoreticky je možné mít nedostatečně zahuštěnou sladinu, která časem zkvasí, ale něco takového by včely nezavíčkovaly. Okolní včely to nevybírají nejspíš proto, že na jaře moc velkou touhu loupit nemají; začnou se o to snažit během léta a hlavně na podzim. Takže já bych to oddělkům klidně dal. Můžete si do zavíčkovaných zásob rýpnout prstem a ochutnat, pokud si nejste jistý. Když je to sladké, je to dobré.
Mladušky pokud vím ven nelétají. Ale když začnou vyletovat nové mladé létavky, tak z toho je za pěkného počasí před úlem velké "rojení" a bzučení, tak to možná bylo ono. Vyletující trubci taky umí udělat docela mumraj. Ale jestli ty včely vypadaly úplně jinak než vaše (jinak zbarvené) tak to musí být jiný druh včel a tedy cizí včely odjinud. Těžko říct, musíte si je dobře prohlédnout.
30.4.2019 (23:59) | Petr__hor
Rýpl jsem do toho a bylo to ok, dám to oddělku. Dva pěkné rámky se sladinou ze zimy jsem dal na tu chvíli do lednice, oddělek chci zkusit udělat tak na konci května, tak jim to pak dám. Tamto byly asi nové létavky, jak píšete, dnes zase vylétly, a v houfu létaly před úlem, jako kdyby se učily pohled na úl zpředu:-)Byl to příjemný relax pohled.
Komentáře