Dobrý den, zajímalo by mě, jak vidíte tuto záležitost ohledně používání mateří mřížky? Je nějaký rozdíl v produkci medu při užití mateří mřížky či včelaření bez ní? Přemýšlel jsem o tom,jak vlastně mohou včely vyhodnotit přítomnost mateří mřížky pod medníkem, po nějaké době přítomnosti mřížky v úlu si mohou (jako inteligentní hmyz) uvědomit, že matka nemá šanci se přes mřížku dostat k zásobám nahoře v úlu a vlastně je ohrožena její existence přes zimu, kdy se včely stěhují nahoru k zásobám. Nemůže být nakonec použití mřížky v systému spíše demotivující pro včely, aby prostor nad mřížkou zanesly medem? Jasně že v praxi to s mřížkou funguje, ale nějak mi nesedí to, že by na to včely nepřišly, že se matka na zimu nedostane do teplejší části úlu a k zásobám.Díky za názor.
No, mně osobně to s mřížkou nefungovalo, takže jsem ji přestal používat. Objevuje se to často, že včely nechtějí procházet a ukládat zásoby nahoru ... proto jsou na to finty s převěšováním plodu nahoru, a různé lepší typy mřížek atd. Takže včelám se nad mřížku opravdu často nechce, ale proč, to se neodvažuju hádat. Jestli je to s mřížkou nebo bez ní produktivnější nevím, osobně bych hádal že pokud mřížka funguje dobře, tak to vyjde nastejno. Samozřejmě pokud nefunguje, tak se včely pohybují v omezeném prostoru a míchají plod se zásobami, takže pak to s medným výnosem není zrovna žhavé.
23.4.2019 (20:16) | Petr_hor
děkuji za informace. No, budu to zprvu zkoušet s mřížkou, přijde mi, že se takhle nemusí příliš zasahovat do včelstva a rozebírat rámky v plodišti a hledat tam med mezi plodem. Prostě uvažuji, že co si nanosí pod medník, to jim nechám a nad mřížkou odeberu. Ještě k těm fíglům, to jsem teď o víkendu udělal, že jsem jim dal do medníku druhý rámek s plodem z druhého nástavku, na poslední chvíli jsem si ale všiml, že na rámku je matka, trochu ve mně zatrnulo, tak jsem rámek opatrně vrátil zpátky a vzal třetí rámek s taky zavíčkovaným plodem a ten dal do medníku, měl jsem za to, že po důkladném zakouření se půjde matka schovat dolů do prvního nástavku a ejhle ono ne, rejdila si to vesele nahoře.Tak mám aspoň ponaučení, být ještě víc opatrný a raději se třikrát přesvědčit:)
20.4.2019 (00:32) | Petr hor
Dobrý den, 1) tak se po týdnu na to vrhnu a změním letní stavbu na zimní a jelikož mám nástavky čtvercové, tak vlastně nemusím vůbec do rámků zasahovat, jak jsem se toho obával, ale jen otočím spodní dva (plodové)nástavky o 90°,usuzuji, že včely si už poradí a zorganizují si to jak potřebují, nemýlím se tímto postupem? Tím že otočím nástavky o 90° už nebudou obě očka ve předu nad česnem, ale to si myslím, že je jedno, protože tato dvě očka nechám zavřena a po většinu doby snůškového období budou mít jen dva otvory, tzn. otevřené česno na plno a pak očko u medníku. U změny na zimní stavbu jen přehodím rámky v medníku. Snad mám postup správný. Dnes jsem do medníku jen letmo nahlédl, abych zkontroloval, jak to vypadá s divočinou kvůli tomu volnému prostoru bez souší(zítra už souše do volného místa doplním, sehnal jsem).Co mě ale dnes překvapilo a znejistilo bylo to, že včely byly hodně naštvané a hodně hučely a to jsem pouze nahlížel do medníků a dále mě překvapilo, že jich v medníku bylo hodně a doufám,že je to jen z toho důvodu, že jsem jim před týdnem dal do medníku rámek s otevřeným ale i se zavíčkovaným plodem a doufám, že jsem nedal omylem do medníku nad mateří mřížku i matku, což asi poznám zítra, pokud budou další souše v medníku s novým plodem. Snad to bude v pořádku a doufám, že po zakouření úlu ze shora šla matka rychle dospod do úlu se schovat, když jsem vytahoval rámek s plodem a dával nad mateří mřížku.
2) Mám ještě dotaz, hovoří se o zákonu česna, ve smyslu, že včely dávají zásoby co nejdál od česna. Nedělám chybu, že nechávám otevřeno v medníku, vždyť je to pro včely stejný vstup do úlu, jako česno. Pokud zákon česna platí, měla by matka klást co nejdále od otevřených míst. Děkuji a krásné Velikonoce. Petr
1) Pokud je očko zavřené a určitě ho nebudete chtít otevírat, tak je jedno na kterou stranu je natočené. Chci upozornit že to není "letní a zimní" stavba, ale "studená a teplá". Nepředpokládá se že stavbu před zimou měníte, rámky máte natočené vůči česnu stejně po celý rok. Taky termíny "studená a teplá" stavba jsou trochu nevhodně emocionáloně podbarvené, a je lepší nad nimi uvažovat jako nad "lépe a hůře větratelnou" stavbou.
1,5) Ty vzteklé včely mohly být i trubci, jestli jste tam dal trubčí plod. Ti vždycky daleko víc létají a bzučí než ostatní. Pokud můžou z medníku očkem ven, tak to je v pořádku.
2) Tohle jsme tady zrovna nedávno řešili. Včely chtějí mít plod co nejblíž u vchodu, zásoby co nejdál, ale přitom pořád v kontaktu s plodem. Pokud zavřete horní očka, tak to ponouká matku aby kladla směrem dolů. Na druhou stranu zavřená očka znnamenají horší větrání při zahušťování medu. Já jsem vždycky očka nechával otevřená, letos zkouším ty horní zavřít, tak uvidíme co to udělá. Možná by mělo smysl otevřít medník během intenzivní snůšky (třeba ovocné stromy) ale pak ho zase zavřít.
20.4.2019 (00:32) | petr_hor
Děkuji a za upozornění též. Spletl jsem ty pojmy:).Tak už jsem jim ty dva spodní nástavky otočil a následně v medníku jim to přehodil na studenou stavbu. Má nějaký význam pobídka matky přes uzavření očka,aby kladla směrem dolů v případě použití mateří mřížky, protože klást vzhůru stejně matka nemůže? Děkuji.
19.4.2019 (00:00) | Monika
http://www.domaci-vcelarstvi.cz/navs
Dobrý večer, prosím o vysvětlení.
Chápu že se nástavky se zimnímy zásobami na jaře dávají dolů aby se cukr nedostal do medu.
Chápu že se nástavky na jaře dávají dolů a že je včely nosí nahoru, čímž se podnítí v bezsnůškovém období.
Ale nechápu jak nesmíchám cukr s medem, pokud mi ho zase nanosí zpět.
Tak ... popsaný postup nemusí být zrovna takhle. Metod je spousta. Hodně často se na jaře přidává prázdný medník nahoru - takže cukrové zásoby jsou po zimě nahoře, ale nové medové budou ještě výš.
No a druhá věc - tuhle metodu jsem nikdy nezkoušel, ale nezdá se mi že by včely cukrové zásoby opravdu přenášely. Přenášet zásoby sice umějí, ale obvykle to nedělají, a teď když už je teplo a snůška, tak tomu ani nemají důvod. Takže podle mě když máte cukr dole, tak tam taky zůstane (resp. dokud ho včely nesnědí). Obecně k jarnímu podněcování jakýmkoli způsobem jsem silně skeptický a podle mě to není vůbec potřeba. Mám ale dojem že v této metodě se plodištní nástavky prohazují hlavně proto, aby se celé plodiště posunulo níž (matka se přesune do nejnižšího nástavku) a tím nahoře udělalo místo pro zásoby. Případné podnícení je jen vedlejší efekt.
18.4.2019 (23:56) | 12.4.2019 (16:12) Odpovědět # X
Petr_hor
Hezký den přeji, včelkám se ochladilo a dnes téměř nelétají a to už tady třešen u úlu pěkně kvete. Dnes jsem přidal mateří mřížku a nad ní třetí nástavek jako medník. Chtěl bych se zeptat na tři nejasnosti, jestli jsem něco začátečnicky nepokazil.První věc je, že nad mateří mřížku do medníku jsem dnes dal na třetí místo rámek, kde byl jak zavíčkovaný tak otevřený plod a po krajích tohodle rámku bylo něco málo trubčiny(vycházím z toho,že plod včely přitáhne do medníku a po vylíhnutí bude rámek sloužit jako zásobní). Teď doma jsem si uvědomll, že až se trubci vylíhnou,tak chudáci neprojdou skrz mřížku.Mám tam za pár dní kouknout a eventuálně na chvíli dát mřížku pryč a smést trubce do spodního nástavku?Nebo mám v medníku otevřít očko a oni si přelezou níž? Druhý dotaz se týká rozmístění rámků v tom medníku, rámky jsem dal takto, na první a druhé místo jsou souše, třetí místo ten zmiňovaný plod a na čtvrté místo rámek s nějakou sladinou a pak ještě 2 souše, ale další rámky jsem už neměl,tak jsem nechal v medníku na konci v poslední třetině volný prostor bez rámků, kam později přidám ještě 5 souší.(mám je slíbené tak do měsíce) Nebude včelám vadit, že je medník zaplněný rámky jen z polovic ve předu a vzadu bude nějakou dobu volný prostor? Respektive, nezačnou tam stavět divočinu? Třetí nejasnost se týká toho,že 22.bžezna jsem podsadil nástavkem se soušemi, dnes v tom nástavku včely byly, ale vůbec tam nebyl plod, ani sladina, tak nevím, co tam dělají, domníval jsem se, že za tu dobu už tam něco dají, když bylo teplo.Nespěchám na ně moc? Rámky dávám v úlu od česna za sebou vzad(myslím že se tomu říká teplá stavba)-Děkuji za pomoc. Petr.
2) Chybějící rámky včelám vadit nebudou, ale divočinu tam dost možná postaví. Pokud vážně nemáte rámky a tak do týdne je neseženete, tak bych do toho prostoru strčil něco, co ho vyplní ... kus trámku třeba. Pak se to sice bude dost blbě dostávat ven, ale lepší než likvidovat divočinu. Divočina je sice hezká, ale znemožní vám jakoukoli práci s rámky nebo nástavky.
3) Včely prostě nástavek zatím nevyužívají. Důležité je že ho tam mají, takže až budou potřebovat prostor, tak si ho prostě obsadí.
4) Teplá stavba je špatná. Zní to sice hezky (kdo by nechtěl aby včelám bylo teplíčko), ale přes léto včely potřebují především větrat a teplo je naopak nepřítel. Takže bych to co nejdřív přerovnal na studenou stavbu, která větrání pomáhá. POZNÁMKA: kdyby nebylo rámků a mezistěn, včely by si plásty nastavěly našikmo vzhledem k česnu. Takže kompromis mezi teplou a studenou stavbou.
18.4.2019 (23:56) | Petr_hor
Děkuji moc za informace, díky jim je naděje, že mé první pokusy se včelařením nepovedou k tomu, že se včely naštvou a uletí mi:) Očko v medníku trubcům příští týden otevřu a nechám ho otevřené až do pozdního léta, současně asi už s plně otevřeným česnem. Stačí dva otvory v 3 nástavkovém úlu, nebo bych měl otevřít i další dvě očka? 2)Tu teplou stavbu bych jim změnil na studenou až někdy v září, teď v tom jednom nástavku s plodem, ve kterém přečkaly zimu to mají tak pěkně všechno zorganizované stavebně, že bych z toho měl nervy, kdybych jim to měl poničit vytáhnutím 11 rámků a bál bych se, abych něco neudělal matce.3) Do toho medníku, jak jsem tam z plodiště přendal jeden rámek s plodem, nevadí, že jsem dal jen jeden rámek s plodem, stačí to k nalákání do medníku? Některý ten plod byl ještě nezavíčkovaný a byly to pěkné baculaté larvičky, počítám s tím, že si dělnice přelezou k tomuto rámku a postarají se o nezavíčkovaný plod. Je to správná úvaha? Děkuji. Petr
18.4.2019 (23:56) | Kaven
Ohledně oček je spousta názorů ale není to až tak zásadní. 2 očka otevřená budou určitě v pořádku, zavírají se pak v pozdějším létě a hlavně při krmení, kdy chcete co nejvíc omezit vykrádání.
2) Teplá a studená stavba - naopak, právě teď je vhodná chvíle k přerovnání (resp. až se udělá teplo; u nás právě teď leží sníh). Zásoby v úlu jsou minimální a brzo přijde velká snůška, kterou si včely budou moct organizovat podle svých přestav. Takže předtím než ta snůška přijde máte ideální šanci úl přerovnat. Můžete si třeba vedle dát prázdný nástavek, přerovnávat to do něj, a pak nástavky vyměnit. Včely potřebují větrání (a tedy studenou stavbu) právě hlavně v létě, přes zimu je to skoro jedno. Je teda pravda že včeli si poradí i s tou teplou, ale přeci jen se studenou jim bude líp, takže bych to přeci jen přerovnal.
3) Rámky s plodem se dávají většinou dva, ale jo, i jen jeden by měl stačil. Včely si o svůj plod pečují velmi důsledně a jen tak umřít ho nenechají.
7.4.2019 (08:23) | Vlasta
Hezký den.
Někteří včelaři v tuto dobu přehazují (rotují) nástavky. Mě to připadá jako nepřirozený zásah do včelstva, ony si to nějak vystavěly, nanosily jak potřebují a teď jim to někdo celé zpřehází... Mohu poprosit o názor?
Zdravím. Dělá se to proto, abyste včelstvu zajistili úlový prostor v místech, kde ho budou potřebovat (nahoře nebo dole), aby zajistili oddělení zásob a plodu, abyste přesunuli staré plásty do míst, odkud je pak budou moct odebrat, a podobně. Tohle všechno jim zajistit chcete, ale každá provozní metoda to dělá trochu jinak.
Je to samozřejmě nepřirozený zásah do včelstva, protože cokoli, při čem otevíráte úl, je nepřirozený zásah do včelstva. Na druhou stranu včelař potřebuje mít včely nějak uspořádané, aby jim zajistil patřičnou hygienu a životní prostor, a aby z nich později snadno získal med. Přičemž hygiena a životní prostor se zase promítají do toho medu. Včely by si poradily i bez toho, ale s horším rozvojem a hlavně pokud by jim člověk nic nebral. Ale protože chcete ze včel mít nějaký výnos, tak to radši uděláte.
Závěr - nevadí mi to, a zcela respektuju, že existuje hodně možných provozních metod, protože ne všem vyhovuje to samé. Když už k šachování s nástavky musí dojít, tak teď je docela vhodná příležitost - protože staré zásoby pro včely přestávají být důležité (už nosí nové), a přestává být tak důležité i jejich umístění (protože je teplo a můžou se libovolně pohybovat po úlu). Pro porovnání - s historickými kláty byste teď vyřezával a likvidoval polovinu plástů, bez ohledu na to co v nich je (obvykle zásoby i plod). To je daleko drastičtější zásah než i to nejdivočejší rotování nástavků, a i s tím se dá dlouhodobě včelařit.
3.4.2019 (12:11) | Láďa
Díky za napsané články "Začínáme včelařit" a další. Konečně něco, co je jednoduše napsané a pomohlo mi se rozhodnou zkusit včelařit.
To je dobře a proto jsem to psal :-) Hodně zdaru přeju!
25.3.2019 (16:08) | eva
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, na pítka pro včely. Minulý rok jsem to na jaře vůbec neřešila a v létě jsem nadělala všude po zahradě "pítka" a moje včelky stejně chodily kamsi jinam. Tento rok jsem se dočetla, že je to na jaře velice důležité a na diskuzích to každý včelař řeší jinak a je těžké, pro mě začátečníka :), se v tom zorientovat. No ale minimálně jsem se dočetla, že je na jaře dobré dávat do vody trošku medu (?) a potom ji solit a včelky se na slanou vodu naučí prý spolehlivě. Tak jsem se chtěla zeptat na váš názor a zkušenosti.
Tak dokud jsou v dosahu nějaké kaluže, zahradní jezírka nebo tak něco, tak to včelám stačí. Když jim dáte na výběr, tak si zaručeně vyberou tu nejhnusnější vodu v okolí - zablácené kaluže, kaluže na hnojišti, hnijící rostliny v jezírku atd. Je to proto, že právě v takové vodě jsou minerály, které včely chtějí. Teoreticky se vám to může nelíbit, a můžete jim místo toho nabídnout krásně čistou vodu, do které přidáte tu sůl kvůli minerálům. Já po pravdě řečeno nevím jaký to má smysl. Včely docela dobře vědí co je pro ně dobré, a když jim chutná voda z hnojiště, tak jim to nehodlám vymlouvat.
25.3.2019 (16:08) | Vlasta
Já otázku pítka řeším už třetí rok. Jde mi o to, že včelky nejraději létají k sousedům do bazénu a těm se to po několika žihadlech přestávalo líbit. Zkoušel jsem mělké i hlubší nádoby s vodou osolenou, potom s medem, pak jsem jim tam nasypal kravince a zalil vodou.... Letos mají starou pozinkovanou vaničku naplněnou rašelinou a je v ní i ztrouchnivělý pařez a nasypal jsem jim tam sušený kořen kozlíku lékařského, který pěkně smrdí a musím naznat, že si stejně létají jinam. Pár jich tam vždy bývalo a bývá ale hlavně když je pošmourné a chladné počasí. Myslím si že v ty studené dny se jim logicky nechce létat daleko, tak berou vodu z pítka deset metrů vzdáleného, ale když je hezký a teplý den, tak jich do pítka létá minimum a raději volí jiný zdroj. Inu jsou to svobodní tvorové :-)
23.3.2019 (08:42) | Vlasta
Hezký den.
Mám dva poznatky od starších včelařů a rád bych si přečetl Váš názor. Prý když se nechají očka od jara do zimy úplně zavřená, takže musí včely lézt do úlů pouze česnem ve dně, tak to prý je protirojové opatření v tom smyslu, že musí prolézat kolem matky, tím ji cítí a nemají tendenci k rojení jako když lezou třeba vrchním očkem a tolik ji necítí.
Navíc matka prý ráda klade tam kde cítí vzduch, tedy co nejblíže česnu (když jsou očka zavřená) a tím pádem nemá tendenci chodit klást nahoru do medníku (když se včelaří bez mateří mřížky). Přirozeně včely třeba v klátu stromu mají zásoby také co nejdále od vletového otvoru a plod naopak blíže k vzduchu.
Někto říká že přes zimu nechávají otevřené česno a očko v horním nástavku v poloze na malé větrací dírky (aby úl větral a neplesnivěl) a na jaře při rozšiřování všechna očka zavřou a nechají otevřené na plno jen česno.
Zdravím. To prolézání kolem matky - nevím, nezkoušel jsem to. Může to fungovat. Ale očka včelám výrazně pomáhají při odvětrávání, což je docela důležité. Že má při zavřených očkách matka větší motivaci klást směrem dolů než nahoru je pravda.
Porovnání s přirozenými dutinami ale trochu pokulhává, protože přirozené dutiny mají obvykle velké vchody. Takže vchod sám je dost velký jako dvacet otevřených oček, a umožňuje včelám vlézt přímo i k horním částem plástu.
23.3.2019 (08:32) | Petr hor
Dobrý den,poraďte mi prosím.Dnes 23.3. jsem podstavil nástavek se soušemi pod loňský oddělek přezimující v jednom nástavku a zjistil jsem,že téměř všechny rámky jsou ještě plné zásob až na první u česna a poslední dva v 11 rámkovém nástavku.Na třetím rámku je uprostřed už trochu zavíčkovaný plod,ale všude kolem buňěk s plodem jsou ještě zásoby(nejsou ale pylové) a mám obavu, jestli nedostatek místa pro plod na třetím rámku, ale i rámcích ostatních kvůli velkým zásobám z dokrmování na podzim není pro včely problém. Vycházel jsem z rady,že čím víc dám cukernatého roztoku tím lépe.Jestli jsem jim toho nedal na podzim moc.Nepodtrhnu je ve vývoji přemírou zásob na úkor místa pro plod?Mám do toho nějak zasahovat,nebo si to včely upraví sami a zásoby přenesou do dolního nově doplněného nástavku,aby si uvolnily místo pro plod?Pyl už nosí v rouskách,ale nikde na rámku jsem ho teda neviděl. Mám jim něco odebrat,nebo to nechat? děkuji za informaci.Petr
Zdravím. Velké množství zásob jim rozhodně nevadí, právě naopak. Ale pokud nemají místo na plod, tak to je špatně. Takže místo na plod byste jim měl zajistit. Samozřejmě se to dá udělat odebráním zásob, ale to je skoro škoda a nebudete je mít kam dát (leda možná jiným včelstvům). Vysloveně se nabízí přidat nový nástavek ... ale musíte ho přidat DOLŮ. Včely zásoby nepřenesou, takže prostor nad zásobami je pro plodiště nevyužitelný. Jestli používáte tři nástavky, tak bych prostě přidal oba dva, jeden dolů a jeden nahoru, a tím se to vyřeší.
23.3.2019 (08:32) | Petr_hor
Díky moc za info, tak jim ponechávám všechny zásoby.Myslel jsem,že včely zásoby přenášejí i v rámci úlu,jak potřebují,na to jsem si říkal,jak by se pak poznalo,jestli se vytáčí čerstvý med,nebo zbytky zimních zásob:).Dnes jsem jim teda dolů dal nástavek se soušemi a dvěma stavebními rámky.Ten třetí nástavek, jak říkáte, tak jsem uvažoval dát až někdy po půlce dubna,až toho bude hodně kvést,abych jim dnes bydlení nerozšířil o tolik prostoru.Někde jsem četl, že u oddělku rozšíření o nástavek nahoru může rozhodit termoregulaci.Mám počkat, nebo můžu ten třetí nástavek hodit už teď?A mezistěny byste dal kdy a do prvního či druhého nástavku při této metodě tří nástavku?Děkuji za názor Petr.
23.3.2019 (08:32) | Kaven
Přenášení zásob - ony to umějí, ale dělají to jen málo, většinou když se chystají na zimu.
Třetí nástavek dejte tak, jak jste si to naplánoval. Obecně jsem přesvědčený že velký prostor včelám nevadí a klidně bych ho přidal rovnou, abych na to pak nemusel myslet ... ale to neznamená že to musí vyhovovat každému. Každý nástavek se ale rovnou přidává i s rámky a mezistěnami (pokud je používáte). Nástavek bez rámků v podstatě nemá smysl, a jen si koledujete o to, že vám tam mezitím včely nastaví divočinu. To je sice hezké a má to něco do sebe, ale nakonec to rozebírat a napravovat je peklo.
23.3.2019 (08:32) | Petr_hor
dobře, dnes odpoledne jim tam dám horní třetí nástavek rovnou. Z vašich zkušeností byste poskládal mezistěny jak? Je to nástavek na 11 rámků. Mám nějakou mezistěnu dát i do spodních dvou nástavků?Děkuji a pěkný den.Petr.
23.3.2019 (08:32) | Kaven
Tak určitě nikdy nemůžete dávat úplně prázdné rámky, protože jinak vám to včely nastaví napříč. Když budete mít nějak zajištěno aby napříč nestavěly, tak záleží na vás jestli chcete mezistěny používat nebo ne (a nebo jenom trochu). Víc o tom píšu tady: http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelari-a-vcelareni/mezisteny.html
18.3.2019 (04:23) | 4.3.2019 (13:36) Odpovědět # X
eva
Dobrý den,
jelikož váš web je opravdu velice užitečný a hodně mi pomáhá, chtěla jsem se zeptat na radu. Mám 3 včelstva. 2 mi zimují ve 3 nástavkách a 1 ve dvou, jelikož jsou to mladé včely. Nicméně, vypadá to, že ty mladé včely jsou nejsilnější, a že se mi do těch dvou nástavků dnas ani "nevejdou". Strašně nerada bych aby se mi vyrojily, tak jsem se chtěla zeptat, jestli můžu přidat nahoru nástavek s rámky už teď, kdy ještě není úplně teplo nebo se čeká, až něco rozkvete. Děkuji předem
Zdravím. V tuhle chvíli se vám určitě nevyrojí a počasí až tak hezké není ... takže bych počkal až bude vysloveně teplý a slunečný den. Ale pak nástavek klidně přidat můžete. Včelám nevadí velký prostor, takže rozšiřovat můžete s předstihem. Já třeba ve třech nástavcích i zimuju, takže na jaře pak nic přidávat nemusím.
18.3.2019 (04:23) | eva
Moc díky. A ještě toho rychle využiju :). Včelařím bez mateční mřížky na doporučení jednoho včelaře. Jsou nějaké výrazné výhody včelaření bez ní? Díky
18.3.2019 (04:23) | eva
Chtěla jsem napsat s ní :).
18.3.2019 (04:23) | Kaven
To se nedá moc říct, obojí má svoje pro a proti. Já taky včelařím bez mřížky, protože se mi to víc líbí, a protože se mřížkou jsem kdysi měl trochu problémy (včely skrz ní nechtěly moc procházet). Rozhodně obojí je možné.
28.2.2019 (13:06) | Vlasta
Dobrý den.
Dnes je opravdu krásný den. Včely už skoro dva týdny nosí pyl a z rozkvetlých vřesovců zřejmě i nějaký nektar.
Chtěl jsem se dnes podívat jak jsou na tom se zásobami. Zvrchu, když sundám fólii, tak je vidět, že pod horními loučkami mají zavíčkované zásoby, chtěl jsem se ale podívat, jestli jsou plásty ještě plné zásob a kolik ale ony je včely asi tak přitmelily, že nejdou vytáhnout... Když jsem je zkoušel z jedné strany, tak se jen podařila utáhnout horní loučka na rámku. Zkusil jsem to tedy z druhé strany, tam se mi přeci jen podařilo udělat trochu místa a jeden rámek povytáhnout. Viděl jsem, že zásoby tam ještě mají a tak jsem je už nechtěl víc dráždit. Tento, nyní vrchní nástavek (zimuji na dvou 39x24) bude později medník, mám ale obavy jak budu plásty dostávat ven....? Jsou jak přibité.
Je na to potřeba rozpěrák. Podívám se kterým krajním rámkem se dá trochu posunout směrem k okraji. Pak pomocí rozpěráku zapáčím tak, abych ho ne zvedal, ale posouval - nejdřív na jednom konci, pak na druhým. Tím jsem s rámkem pohnul, a začnu ho páčením nadzvedávat. Jakmile trochu vyleze, tak ho beru rukama a opatrně táhnu nahoru.
Když chci vyndat víc rámků, tak ten první vytáhnu úplně ven, a pak je jeden po druhém páčím směrem do volného prostoru, a pak teprve nadzvedávám a vyndávám.
28.2.2019 (13:06) | Vlasta
Rozpěrákem jsem to dělal a nevyndával jsem rámky poprvé, takže, jistá zkušenost (i když ne velká) tu je, ale tyhle jedny ty rámky snad zalily do takového jakoby tekutého skla... Až je bude potřeba vyndat, bude to zřejmě boj....
27.2.2019 (13:53) | petr_hor@centrum.cz
Dobrý den,můžu se zeptat na Váš názor na tuto situaci?Musím nejprve upozornit, že včelařím teprve třetím rokem. Při kontrole 14. února jsem zjistil, že ve dvou úlech (každý o 2 nástavcích a oba úly jsou vedle sebe) po zimě nejsou včely, jen málo mrtvých tělíček na dně, zmizely dvě včelstva, která ještě na začátku listopadu za teplejších dní vylétala a byla silná s dvou ročními královnami.Zjistil jsem teď, že zavíčkované zásoby v prázdném úlu byly jen místy a to v drobných plochách na rámcích, ostatní zásoby byly nezavíčkované. Když jsem se podíval na měl v prosinci, tak tam žádný nebyl, úplně čistá deska, přisuzoval jsem to tomu, že byla špatně zasunuta a že vše mohlo sklouznout pod úl, do úlu jsem se díval až teď a mám dojem, že si včely dělaly zásoby, ale nedodělaly je a vyletěly pryč ještě před zimou. Je možné, že by se včely vyrojily ještě na podzim a, že by se to stalo </p><p>
takhle u dvou úlů (včelařím na 4 úlech, další dva mám v blízkosti a včely tam jsou vitální), mohly včely z těch dvou úlů přejít k těm sousedním dvěma? Překvapilo mě, že mrtvých včel je v úlech velmi málo. Děkuji za názor.
Zdravím. Tož na podzim se včely nevyrojí, ale můžou se vnutit do jiných úlů. Není to nějaký organizovaný přelet, prostě postupně se začnou vracet jinam než domů. Tohle ale neudělají pokud je doma všechno v pořádku. Mně se to stalo jednou (pokud si pamatuju), a bylo to tím, že přišly o matku a nedokázaly si vychovat novou. Nějakou dobu ještě žily ve svém úlu a nosily zásoby, ale na podzim to vzdaly a postupně přelétaly k sousedům. Obsah úlu pak obvykle vykradou sousední včely, jakmile není hlídaný.
V listopadu je ale už dost pozdě na to aby se tyhle věci děly. Kdy jste je naposledy kontroloval?Je možné že to, co tam na podzim létalo, byly vykrádačky odvedle. Pak by to znamenalo že včely už dlouho předtím přišly o matku a nedlouho předtím přeletěly jinam.
Kdyby se včely vyrojily, tak by v úlu něco zůstalo spolu s novou matkou; roj znamená množení, ne stěhování.
27.2.2019 (13:53) | petr_hor@centrum.cz
Dobrý den, tak dnes jsem pečlivěji okoukl ten prázdný úl a všiml si, že nikde nebyl zbytek nevylíhlého plodu, tak zřejmě byly už v září/říjnu bez královny.Jestli úl napadly vykrádačky, muselo se to odehrát ještě v říjnu a vyletující včely jsem považoval za domácí, protože pak jsem dal pod úl podložku někdy v listopadu a ta by po vykrádání během teplých dnů měla na sobě zbytky po odvýčkování, ale byla čistá.(vzpomínám, že při zářijovém krmení bylo u cukerného roztoku v úle docela dost vniklých vos, tak jestli už tohle nemělo být varování a mě to nenapadlo). Jen se divím, že by přišly o matky obě včelstva, která byla vloni silná. Všiml jsem si, že byla hodně vystavěna divočina do podmetu a dosud jsou v buňkách nezavíčkované zásoby, tak se divím, že to vykrádačky nevzaly všechno, dalšího jsem si všiml, že těch několik málo mrtvých včel v podmetu jsou včely s drobným tělem.Tak jestli i toto může něco naznačovat? Přemýšlím ještě, jestli by mohl být za problémem kleštík, jestli nebyla nákazová situace ve včelstvu tak silná v říjnu, že oslabené vylétly a umřely venku. Prosincovou fumigaci jsem už patrně nechal dělat do prázdného úlu. Myslíte si, že je to bude jen náhoda, že by dvě včelstva přišla o matky? Děkuji.Petr
27.2.2019 (13:53) | Kaven
Hm, tak vystavěná divočina je divná, ale teď zpětně se už těžko pozná čím to bylo. Roztočema asi ne, na ty se neumírá venku (roztoči jsou nebezpeční hlavně pro plod, a způsobí že se pak líhnou zdeformované včely. Ty samozřejmě taky můžou ven, ale většinou umírají v úlu). Osobně bych to teď nechal být, mohl to být nějaký jeden náhodný výkyv. Ale víte že se to stalo, takže tento rok když bude zvenku něco vypadat divně, tak úl radši zkoukněte, ať problém poznáte hned.
27.2.2019 (13:53) | petr_hor@centrum.cz
děkuji
15.2.2019 (16:16) | Kamilka
Dobrý den,
ještě nejsem včelař, ale už nějakou dobu se nad tímto tématem zamýšlím...
Dnes jsem poprvé otevřela internet, že si něco přečtu a našla vaše stránky... nádhera :-)
Fakt moc hezky o včelkách píšete. Jsem rozhodnutá intenzivněji získávat informace a přitom zrát ke včelaření.
Snad se mi to povede. Sama jsem zvědavá...
Děkuji za inspiraci a přeju, ať se vám i vašim včelám daří.
Díky, a vám přeju nejprve hodně odhodlání, a následně hodně zdaru :-)
7.2.2019 (17:24) | Petan
Kaven, nízké nástavky nemám, mám zrovna těch 39x 24, spoléhám na silnou snůšku ze zahrad sousedů a z parků (tam jsou lípy a akáty).Doporučte mi prosím případnou alternativní metodu k té medné komoře.Máte pravdu, když nebude příliš velká snůška, tak bych byl s mednou komorou asi nahraný, velmi spoléhám na ty lípy tady, je tu v parku přes 50 úžasných stoletých lip.
Metodu si musíte vybrat vy. Ona teoreticky funguje každá, jde o to jestli zrovna vám zrovna ve vašich podmínkách bude sedět. A to už si musíte vyzkoušet.
6.2.2019 (13:20) | Petan
Dobrý den,děkuji za tyto fajn a naučné stránky. Měl bych jako začínající včelař dotaz. Oddělek mi teď přezimuje v jednom nástavku. Na konci března bych podsadil jeden nástavek se soušemi a nadstavil bych medník se soušemi, pod který dám mřížku. Je to správný postup, nebo byste doporučili jiný? Mám včely ve městě, tak se obávám, aby se dobře oddělek rozvinul, tady nikde poblíž řepka neporoste, ale očekávám snůšku z líp v červnu, kterých je tady mnoho.Díky za názor.Petan
Zdravím. No, to všechno záleží na tom jakou "provozní metodu" hodláte používat. Pokud tápete, tak asi nejjednodušší co můžete udělat je to co píšete - přidat jeden nástavek s mezistěnami dolů a druhý nahoru (a pod ten ještě strčit mřížku). V tom případě včely mají prostor na rozvoj směrem nahoru i dolů a nic je neomezuje. Takto můžete zvládnout první rok, a během něj se pro nějakou metodu rozhodnout (a pak už se řídit podle ní).
Co se snůšky týče ... to uvidíte. Ve městě včely obvykle žijí z květů na zahrádkách a v parcích, a z medovice na stromech v parcích. Sám uvidíte jak se jim bude dařit, ale předpokládám že když to funguje lidem v Praze, tak to bude fungovat i vám, ať už bydlíte kdekoli.
6.2.2019 (13:20) | Petan
Kaven, děkuji moc za odpověď. Chtěl bych poté používat metodu s rotací mednou komoru, přijde mi logická a přehledná, ale stejně ještě tápu. Těch informací je prostě strašně moc:-)
6.2.2019 (13:20) | Kaven
No jasně ... ono to po prvním roce všechno začne dávat větší smysl. Medná komora je vhodnější na nízké nástavky. Pokud máte 39x24 nebo něco podobného, tak to sice jde taky, ale ne vždycky. Potřebujete na to hodně silné včelstvo a hodně velké snůšky.
31.1.2019 (20:32) | Vlasta
Díky. Také mi to přijde jako pohodové včelaření. Já zase právě kvůli zalidněnému okolí beru jako plus tu nerojivost. Loni jsme měli jeden roj a bylo to rodeo pro celé okolí. Ještě si sedly na sousedovu jabloň a tak blbě a vysoko, že se k nim nedalo dostat. Při sklepávání do rojochytu nám spadly z větší části na hlavy.... Sousedi vyvalení v oknech... No groteska. Pobodaní jsme z boje odtáhli a pod stromem nechali rojáček. Nějakou shodou náhod v něm ale uvízla matka, protože za dvě hodiny byl roják plný včel. :-D Tohle už néé ;-) </p><p>
Proti rojení obecně působí 1) dát včelám vždycky dost místa, ať se mají kam rozšiřovat 2) Nechat je stavět co potřebují (to jsou ty stavební rámky) . A to se dá udělat i s jinými metodami.
Ale přiznávám že dramatické sundávání roje už jsem si zažil taky. Akorát bydlím v lese, takže na mě naštěstí nikdo nekoukal :-)
31.1.2019 (20:30) | Kniha od BlueB
Vlasta
Dobrý den.
Dnešní dotaz je trochu ze široka, ale myslím si, že by Vaše poznatky mohly zajímat i další začínající včelaře.
Jedná se o takové shrnutí, jak by to snad mělo jít i docela jednoduše, nebo alespoň bez zbytečných přidávání problémů.
Jestli dovolíte, pokusím se Vám popsat metodiku, jakou včelaří náš pan prodavač včelařských potřeb a samozřejmě i letitý včelař a zajímal by mě Váš názor.
- Jedná se o míru 39x24.
- Zimuje ve dvou nástavcích.
- Na jaře, za pěkného dne, přibližně když začne kvést divoká třešeň ptáčnice, podloží pod tyto dva truhlíky nástavek plný mezistěn, doplněný na pozicích 2 a 10 stavebními rámky pro stavbu trubčiny.
- Do prostředního truhlíku vloží také dva stavební rámky ve stejných pozicích jako dole.
Jedná se zároveň i o první prohlídku po zimě (pokud samozřejmě není z nějakého důvodu nutné kouknout do včel dříve).
- Když po určité době zjistí, že matka již neklade ve vrchním nástavku, kde většinou po zimě s kladením začíná, ale klade v prostředním nástavku, vloží mezi první (vrchní) a druhý truhlík mateří mřížku a vznikne mu tak již medník.
- Včelstvo se přirozeně rozvíjí směrem dolů, vystaví mezistěny ve spodním, na jaře přidaném nástavku a matka klade jak v tom prostředním, tak i spodním a má tedy dost prostoru.
- Jelikož jsou tam celkem čtyři stavební rámky na kterých mohou včely vystavět trubčiny, tak nedochází k rojení, protože množství trubců zaměstnává krmičky a spotřebovává velké množství krmné kašičky, čímž nevzniká rojová nálada.
- Včely při snůšce zanáší nektar do horního nástavku (medníku), zbylé dva slouží jako plodiště.
- Pokud je velká snůška a medník je plný medu, ale ještě není zralý k vytočení, podloží pod něj druhý medník plný mezistěn a přendá do něj jen dva tři plásty s nejmladší sladinou z toho vrchního medníku, aby se prostor propojil a včely rychleji vystavěly mezistěny v nově přidaném medníku a mohly do něj ukládat med.
- Po ukončení snůšky a vytočení medu se postupně medníky zruší, mateří mřížka odstraní, včelstvo nakrmí na zimu a připraví na léčení.
Plusy (alespoň z mého pohledu):
- Po celou dobu není nutný zásah a rozdělávání (kontrola) plodiště. Pokud k tomu samozřejmě nenastane důvod.
- Dochází k přirozené výměně matky tzv. tichou výměnou.
- Tím, že se každé jaro podstaví truhlík plný mezistěn, dochází z 1/3 k obnově díla. Plásty z medníků se po vytočení vytaví.
Mě se na této metodice líbí, že je jednoduchá, nemusí se zbytečně vrtat do včel, rozdělávat plodiště a nehrozí tedy poškození nebo ztráta matky tím, že ji včelař při kontrole přimáčkne.
Myslím si, že by tu šlo i včelařit bez mateří mřížky, protože pokud budou ve spodních dvou truhlících stavební rámky s vystavěnou a zakladenou trubčinou, tak prý matka do medníku klást nepůjde, protože se drží tam, kde jsou trubci. Což by mělo tu výhodu, že se matka zjara nemusí sledovat, zda již přestala klást v horním nástavku a klade níže, aby se mohla mateří mřížka vložit.
Ještě doplním údaje o mém stanovišti:
- Stanoviště 510 m.n.m. Čtvrť na okraji města plná zahrádek s trvalkami a keři kvetoucími hojně od časného jara až do nástupu zimy. Tři obrovské lípy, les, pole, louky, vše v doletu do půl kilometru.
Pane Kavene, jakožto zkušeného včelaře se Vás chci tedy zeptat, co na výše psané říkate, případně co se Vám na tom líbí či nelíbí.
Jedná se z velké míry o postup, jak to dělá jmenovaný včelař, kde jsem si ale nebyl jistý, tak jsem i něco vydedukoval ... třeba tu možnost včelaření bez mateří mřížky.
Na odpověď prosím nijak nechvátám, klidně až budete mít čas a náladu, tak mi odepište, pokud Vás mohu o posouzení věci požádat.
Tak na to odpovím hned a krátce - to je s drobnými obměnami to, co dělám já, takže to považuju za dobré :-)
Já tam nedávám tu mřížku, takže při mizerné snůšce se mi matka zase vrátí zpátky nahoru. Což není úplně dobře, ale zase tolik to nevadí. A místo mezistěn dávám jen proužky vosku v horní části rámku, tudíž všechny moje rámky jsou stavební. Jinak se v podstatě shodujem, a jo, podle mě je to dobrá, funkční a přitom jednoduchá metoda. A roj už jsem taky neměl několik let ... což je skoro škoda, protože kvůli tomu nemám co dát do medné krávy :-)
31.1.2019 (20:30) | eva
Dobrý den, chtěla jsem se ještě zaptat k tomuto popisu. Znamená to, že nevyřezáváte trubčinu? Slyšela jsem, že se to dělá z důvodu prevence proti varoáze, jelikož trubec jako velká včela, má těch parazitů víc. Díky Eva
27.1.2019 (09:32) | Vlasta
Dobrý den.
Někde jste (alespoň mám ten dojem) zmiňoval, že včelaříte bez mateří mřížky. Mohu se zeptat jak je to s plodem v medníku? Opravdu včely zanesou vrchní nástavek celý medem a matku tam nepustí ke kladení? Chtěl bych to vyzkoušet, ale mám obavy aby při potřebě vytáčet, nebyl v plástech s medem i plod... Dá se to zakladení případně i nějak eliminovat?
Zdravím. Využívá se toho, že včely vždycky chtějí plodiště držet vcelku. Takže když je nad plodištěm vrstva zásob, tak můžete přidat nástavek nahoru, a máte jistotu, že do něj nezačnou klást (protože by musely mít plodiště ve dvou částech). Na tomhle principu funguje medná komora Leoše Dvorského (http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelari-a-vcelareni/provozni-metoda.html) . Já zase využívám toho, že když je průběžná snůška, tak včely ukládají zásoby do horní části plodiště a tím ho aktivně stlačují dolů. Nicméně musím říct že poslední dva roky to moc nefunguje (přeci jen počasí je jiné a snůška je pak taky jiná), takže letos to zkusím trochu přeorganizovat.
Nicméně i když máte pomíchaný med a plod, tak to bývá tak, že na kraji nástavku jsou plásty jen s plodem, a pomíchané je to ve skutečnosti jen na několika prostředních plástech ... kde zásoby můžete nechat, aby měly do simy i trochu medných zásob. Ale samozřejmě se to nedá jednoznačně doporučit, výnosy jsou pak znatelně menší.
27.1.2019 (09:32) | Vlasta
Dobrý večer.
V posledním odstavci píšete: Nicméně i když máte pomíchaný med a plod, tak to bývá tak, že na kraji nástavku jsou plásty jen s plodem, a pomíchané je to ve skutečnosti jen na několika prostředních plástech...
Já měl za to, že ty krajní plásty v nástavcích, budou spíše plné zásob a ne zaplodované jak zde uvádíte....
27.1.2019 (09:32) | Kaven
To jsem se nějak upsal, omlouvám se. Máte naprostou pravdu. Ale myslel jsem to dobře :-) Krajní plásty právě bývají s těmi zásobami, takže i z pomíchaného nástavku se něco dá vytočit - právě z toho kraje.
27.1.2019 (09:32) | Vlasta
Děkuji ???? alespoň je poznat, že jsem se už něco přiučil, když jsem odhalil Vaše upsání ☺️.
16.1.2019 (17:23) | Vlasta
Dobrý den.
Dnes mi přišel balík s objednaným včelařským materiálem.
Byly tam kovové mateří mřížky, všude říkají, že jsou lepší než ty umělohmotné které jsme měli doposud. Potom umělohmotné mezerníky, to jsou takové plastové návleky na horní loučku a vrchní roh boku rámku a uděláte tím z klasického rámku rámek Hoffmanův. My totiž měli ze začátku v úlech plechové hřebeny, aby jsme nemuseli mít klasické mezerníky, které jsou přeci jen někdy nepraktické a překáží. Hřebeny nebyly špatné, ale nedalo se posouvat s rámky a při léčení Gabonem nešla udělat mezera. Tak jsme postupně hřebeny vyndali, zrušili je a nasazením těch umělohmotných návleků udělali vpodstatě Hoffmanovy rámky. Ty se nám zdají fajn.
No a taky nám přišla uteplivka z ovčí vlny a difuzní strůpková fólie. Ta má spoustu malých dírek a měla by z úlů odvádět těmito průduchy vlhkost.
Jelikož se dnes udělalo docela hezky, tak jsem sundal z úlů víka která máme zateplená 4cm polystyrenem a pod kterými jsou ještě ty sololitové poklopy které se dodávají k úlům. Rychle jsem sundal původní klasické strůpkové fólie, místo nich dal ty nové difuzní na ně ty sololitové poklopy které jsou asi 3cm vysoké, takže do nich přesně zapadla uteplivka z ovčí vlny (ta prý také absorbuje vlhkost). Nahoru jsem ještě vrátil ty velké dřevěné víka, tedy střechy s polyesterenovou výplní a teď by měly mít včelky nahoře pěkně teplo.
U jednich byla v rohu strůpkové fólie sražená voda, to se někde uvádí, že už možná plodují...
Každopádně obě včelstva se zdají silná, obsedají asi pět uliček. Jen si říkám, jestli je normální, že jsou už v horních truhlících (máme je ve dvou nástavcích) to už v tom spodním mají zásoby vebrané a přesunuly se do horního? Nebo se zase vrátí dolů a pokud tam ještě něco zbylo, tak to později doberou?
Dávali jsme jim 18 kg cukru a ještě jim nechali nějaký med který si nanosily (asi 5 kg) bude jim to stačit? Na podzim někteří včelaři psali, že zakrmili a v září když ještě koukali do včel, tak zjistili, že tím jak byl dlouhý podzim, ale žádná snůška, tak byly včelstva bez zásob... To se mi ale moc nezdá. Když jsme je koncem července zakrmili a ještě jim nechali jejich med, tak snad není možné aby už v září měly prázdno...
Samozřejmě jsem dnes vrchní nástavek nesundával, abych zjistil, jestli v tom spodním ještě mají zásoby, ale je normální, že jsou už nahoře?
Zdravím. Včely si normálně ukládají zásoby nahoru a na zimu se na ně přesunou - takže to je naprosto v pořádku. Krmení vypadá naprosto dostatečně. Úl v každém případě rozebírejte až na jaře při teplotě min. +10 stupňů. Plodit teď už můžou, je sice sníh, ale ne velký mráz, takže se jim do toho chce víc.
Komentáře