Domácí včelařství

Zdravím. Velikost buňky je jen jedním z faktorů, a i z velkých buněk se můžou líhnout malé včely. Přiznám se že se mi nepodařilo zjistit proč se to děje. Možné příčiny jsou roztoči varroa či nějaká nemoc, ale malé včely jsou jinak vitální, takže se mi to nezdá. taky to mohl způsobit nedostatek pylu při vývoji červíků. A taky to může být přirozené včelí chování, kdy z nějakého důvodu začnou plodit malé včely, protože to je pro ně výhodnější. Spolehlivé vysvětlení jsem nikde nenašel. Pokud je včelstvo jinak v pořádku, tak to není potřeba řešit.

Vajíčka jsou vidět špatně, takže toho bych se tak nebál. Navíc včely matku vychovají i z červíka, nemusí začít nutně s vajíčkem. Takže myslím že to bude v pořádku. Pokud chcete mít jistotu, tak počkejte několik dní, a pak se do oddělku podívejte znovu, měla byste najít nouzový matečník. Pokud bude, tak včely matku z něčeho vychovávají. Pokud nebude, tak máte pořád možnost vzít odněkud nový plod a přidat jim ho tam, aby dostali druhou šanci.

Tak tady se omlouvám, ale k nemocem a léčení se nechci vyjadřovat. Tohle jsou otázky pro někoho fundovanějšího. Navíc já léčím Varidolem, takže s Formidolem ani nemám zkušenosti.

Zdravím. No, jednoduše naplním demižon převařenou medovou vodou, nasypu na to (skrz to úzké hrdlo demižonu) pytlíček sušeného droždí, a zašpuntuju špuntem s kvasnou zátkou. To je celé, během několika málo dnů to začne pěkně kvasit, což se pozná podle bublinek. Vám to nekvasí vůbec? Jinak cílem není "bouřlivé kvašení" - když to kvasí pomalu ale vytrvale, tak je to taky dobře. Problém může být i ne v kvasinkách, ale v medovém roztoku ... nemáte ho příliš hustý? Velké množství medu brání kvašení. Případně v teplotě kde máte demižon - v teple to kvasí výrazně lépe.

Zdravím. Ode mě ne, letos je potřebuju všechny. Pokud nemáte v blízkém okolí nějaké včelaře, tak si zjistěte kdy a kde se u vás schází včelařský spolek, a zeptejte se tam. Tohle je jedna z věcí na které je včelařský svaz užitečný (u jiných už tak úplně přesvědčený nejsem :-) )

Tak přiznám se že s řepkovým medem nemám zkušenosti, protože tady ve Chvalči jsme mimo řepkovou oblast. Předčasně tvrdnoucímu medu se říká taky "melicitózní", a píšu o něm tady: http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelari-a-vcelareni/melicitozni-med.html . Byl jsem přesvědčený že melicitózní med je jen z medovice a ne z květů, ale jelikož řepku tu nemáme, tak se můžu mýlit.

Každopádně - ztvrdlý med není na vyhození, jen je obtížněji zpracovatelný. Vytáčet med každý týden je dost divoký přístup a já bych to rozhodně nedělal. Já točím jednou ročně na konci sezóny (na začátku srpna), a pokud tam je větší množství melicitózního medu (což se mi stalo zatím jen jednou, i když tady máme hodně snůšky z medovice), tak toho prostě víc zbyde na medovinu. Ono když budete točit každý týden, tak budete mít spoustu nedostatečně odpařeného medu, takže by vám to mohlo začít kvasit, a stejně to nakonec bude jen na tu medovinu.

Za sebe bych řekl - neplašit, vytočit jednou nebo dvakrát za rok v obvyklých časech. Málokdy ztvrdne úplně všechno, takže něco nakonec vytočíte, no a ten zbytek bude na jiné využití (medovina, krmení oddělků ... )

Zdravím. No, jestli to byly nouzové matečníky, tak to skutečně vypadá, že mřížku považují za neproniknutelnou hranici a ty nahoře si připadají jako oddělené. V tom případě vylamování matečníků nic nevyřeší (po pravdě řečeno vylamování matečníků nevyřeší nikdy nic). Rojit by se v tomto případě nezačaly, ale začaly by v medníku žít jako oddělek.

Řešením by bylo udělat mřížku průchodnější a nebo ji přestat používat. Nevím jakou mřížku máte, ale pokud takovou tu plochou plastovou co se vloží mezi nástavky, tak jediné, co můžete udělat, je dát si pozor aby její otvory byly souhlasně s mezerami mezi rámky, a ne napříč. Pokud tak jsou a nepomáhá to, tak můžete pořídit kovové mřížky, které jsou lepší a včely je tolik jako překážku neberou. Ale stoprocentně spolehlivé to taky není.

No a nebo začít včelařit bez mřížky, což je to, co jsem udělal po podobných zkušenostech já. Můžete to zkusit u toho jednoho problémového včelstva, zatímco u ostatních si mřížku necháte když funguje, a do příštího roku zhodnotíte co bylo lepší.

Zdravím. Jde, ale většinou se to nedělá, protože s medem je už tak hodně práce, a ještě aby člověk řešil oddělky. Ale možné to je.

Tak můžete to určitě sníst. Možná v tom plavou kousky vosku, ale to jedovaté není. Můžete to dát i včelám - třeba to dejte do misky, navrch nějakou trávu aby na tom včely mohly stát, a strčte jim to do podmetu, nebo nahoru do nového prázdného nástavku. Nebo z toho můžete udělat medovinu - já byl taky abstinent, než jsem si vykvasil svoji první medovinu a ocenil její kvality :-) No a taky z toho můžete udělat fakt dobrý ocet - viz http://www.domaci-vcelarstvi.cz/vceli-produkty/vyroba-medoveho-octa.html

Zkusil bych ten ocet. Jen mi prosím napište jaké má ocet využití? Jako klasický ocet na okyselení některých jídel, nebo se užije i jinak?

Tak teoreticky ho můžete použít na jakékoli technické věci (barvení, činění kůží ...), ale to je skoro škoda. Ocet není tak silný jako běžný kupovaný, zato je mnohem chutnější. Výborný je třeba do salátů, nebo kamkoli, kde může chuťově vyniknout. Narozdíl od standardního "kvasného lihového" kupovaného octa je vysloveně dobrý, není to jen na okyselení, ale má to i chuť. Třeba kdysi prý oblíbená italská snídaně - bílé pečivo mírně polité octem, olivovým olejem a osolené - vypadá pro nás sice divně, ale s domácím octem je to překvapivě dobré.

Když obsazuje aspoň jeden celý nástavek 39x24. Ze slabšího bych to nedělal, i když je to možné.

Zdravím. No, to určitě můžete. Dejte pozor aby tomu zdrojovému včelstvu zbylo i po odebrání pořád dost zásob, a aby ty vytáčené plásty byly opravdu aspoň způlky zavíčkované (aby v medu pak nebylo moc vody a nekazil se). Ale jinak je to pohodě, a můžete plásty klidně odebrat třeba teď.

To je dobře, tak hodně včelařského zdaru! :-)

Zdravím. No, mně se zavíječ do včelstva za provozu nikdy nepustil, jedině do prázdného úlu (s plásty, ale bez včel, např. když umřelo včelstvo). Silné včelstvo si se zavíječem poradí. Pokud máte podezření, tak úl otevřete a plásty prohlédněte, budete vědět na čem jste.

Ještěrka včelám nic neudělá, tu si tam nechte :-)

Bílé mrtvolky můžou znamenat hromadu věcí, a nebo taky nic. Dvě nejsou moc, a není potřeba panikařit. Ale rozhodně bych se do toho úlu podíval a hledal cokoli podezřelého. Už ta přítomnost zavíječe by mohla znamenat že je včelstvo z nějakého důvodu na umření. Ale dokud se dovnitř nepodíváte, nebudete vědět víc.

Tak ona to není taková věda ... Rámek je asi o něco lepší dát dolní loučkou dopředu, ale v zásadě je to jedno, já to většinou neřeším. A jo, první stranu je lepší nevytočit úplně na plné obrátky, pak to otočit, druhou stranu udělat úplně, a pak se k první vrátit. Ale to zjistíte rychle, že se vám pak plásty často zhroutí, když to tak neuděláte :-) Resp. pokud z té druhé strany je méně medu, tak to není potřeba dělat, ale u takových těch plástů nacpaných k prasknutí je to rozhodně lepší.

Tak to bohužel nemohu sloužit. Používám prastarý třírámkový na kliku, a jiný jsem nikdy neměl :-)

A mohu se prosím zeptat kolik včelstev máte a jak náročné je vytočit med na ručním medometu. Také jsem původně chtěla ruční co nejlevnější, ale včelaři kterých se ptám na názor mne od toho zrazují. Plánuji v budoucnu zhruba pèt včelstev.

Podle situace tak 5 - 10 včelstev. Náročné to není, Zatím vždycky jsem to vyřídil v jednom dni. Elektrický čtyřrámkový medomet samozřejmě je pohodlnější. Člověk to třeba může zapnout a jít mezitím odvíčkovávat další rámky, nebo jít vybírat další včelstvo, a ono se to mezitím vytočí. Ale 14 tisíc zase není žádný pakatel, za to byste pořídila aspoň pět dalších včelstev i s úlama a se vším.

U medometu na kliku je nejlepší to dělat ještě s někým, že jeden točí a druhý odvíčkovává. Pak to jde rychleji.

Zdravím. Jo, určitě můžete dát jen mezistěny, včely si s tím poradí.

Ohledně předstihu - já bych jim medník dal určitě radši dřív, není důvod to neudělat. Ale co se týče toho stavění díla ... včely obecně staví když je snůška. Když je velká snůška, tak staví hodně. Když snůška není, tak nestaví. Takže úvaha "teď nemusí nosit, takže budou mít čas stavět" je sice lidsky logická, ale včely se podle toho nechovají.

Takže Vy by jste doporučil přidat medníky klidně už nyní?

Myslím že včelaříme v podobných klimatických podmínkách jako u Vás, Jihlava 500 m. n. m. Dokvetly jarní cibuloviny, tedy sněženky a bledule, začíná kvést zlatý déšť a narcisky. Vypadá to, že příští týden začnou kvést švestky.

A ten medník osadit hned plný rámků, nebo jen třeba šest a postupně doplňovat?

Ano, já bych řekl klidně teď, a rovnou se všemi rámky. Nemá smysl to kouskovat, je s tím zbytečná práce navíc. A prostor navíc včelám nevadí, prostě ho využijí až když ho budou potřebovat.

Jeśtě se zeptám jaký máte názor na mateří mřížku? Vložit mezi vrchní nástavek plodiště a medník, nebo nechat včelstvo aby si kladení matky řídilo samo?

Používal jsem ji ze začátku, pak jsem pokusně u pár včelstev přestal, přišlo mi to lepší, a teď ji nepoužívám. Na druhou stranu ji ani nekritizuji, je to prostě volba každého včelaře. Pokud to máte od začátku naplánované s mřížkou, tak ji použijte, vyzkoušejte to s ní, a experimentujte až od příště.

Ze začátku včelaření je nejlepší chytit se jednoho postupu a toho se držet. Na konci sezóny zhodnotíte jak moc to bylo úspěšné, možná vás napadne že nějaké věci by se daly dělat jinak, nebo se vám zalíbí jiná metoda, a tak ji další rok vyzkoušíte. Po první včelařské sezóně získáte spoustu praktických zkušeností, po kterých vám začne dávat smysl leccos, co předtím třeba nedávalo.

Díky ☺️

Tak včera jsme prošli včelstva aby jsme vyřešili ty medníky. U loňského oddělku nebyl problém, našli jsme matku, plod i vajíčka.

U toho včelstva jak jsme včelky dostali na dlouhých rámkách a ty nám čouhají do dna, jsme zásah dělali složitější. Museli jsme je celé rozebrat, aby se nám zase dva dlouhé rámky podařilo odstranit a stavbu trochu přeložit.

V tomto druhém včelstvu jsme také našli plod i vajíčka, ale vůbec jsme neviděli matku, která je značená a dá se tedy najít vcelku dobře. Myslím že jsme se synem hádali vcelku pečlivě ale neviděli ji.

Chci věřit, že jsme ji opravdu přehlédl, ale kdyby náhodou opravdu náš zásah nepřežila, myslíte že v tuhle dobu by si již včelstvo vychovalo novou? Vajíček měly spoustu i trubčiny již zavíčkované tam měly dost.

Děkuji za odpověď a přeji hezký letní víkend

Vlasta

Přehlédnutí je opravdu nejpravděpodobnější. Nicméně pokud mají plod, tak si novou matku dokážou vychovat stejně jako v oddělku. Pokud jste v plástech viděli vajíčka, tak to znamená, že ještě před čtyřmi dny tam matka musela být (cca 4 dny trvá než se z vajíčka vylíhne larva)