Domácí včelařství

Hledání

Aktuality

Počet návštěv od 27.12.2013

statistiky

Komentáře

Autor:
E-mail:
19.3.2020 (17:50) | Eva (ryeva@email.cz)
Debra den,chtěla jsem požádat o radu. Včera jsme přeléčovali včelstva a zjistili, že jeden úl je bez matky. bylo mi doporučeno, abych spojila včesltvo se silnějším a chystám se na to, co nejdříve. Jenže to bude poprvé, tak bych jim tam nerada vše špatně přeorganizovala. Byo mi řečeno, že se dá slabé včesltvo v jednom nástavku na silnější, přes mateční mřížku a novny. Co ale nevím je stavba toho úlu po akci. Silnější včelstvo je ve 3 nástavcích, z toho jeden jsou zásoby. Takže je to pak tak, že je jeden nástavek silné - mřížka - noviny - slabé - zásoby jeden nástavek? Nebo 2 nástavky silné včesltvo . mřížka - noviny - slabé - zásoby? Moc díky předem za radu.
reagovat
19.3.2020 (18:10) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
No, rozhodně nechcete těm silným rozdělit plodiště, ale ani je nechcete nechat bez zásob. Takže já bych silné včelstvo nechal jak je, na to dal noviny, a na to obsazený nástavek slabého včelstva. Když dáte zásoby až nad noviny, tak to znamená, že silné včelstvo se k nim nedostane, a to je špatně. Když to dopadne dobře, tak včely ze slabého včelstva nakonec sestoupí do plodiště silného včelstva a zapojí se do úlového provozu. Jejich původní nástavek by měly nakonec opustit, a pak ho můžete buď odstranit, a nebo ho nechat jako druhý medník, pokud to ve vašem provozu má smysl.
18.3.2020 (17:58) | Petr (petr_havrda@centrum.cz)
Dobrý den, mohu mít tři dotazy? Velstvo zimu přežilo ve dvou vyšších nástavcích, ještě jsem nedělal změny v nástavcích, i když počasí k tomu láká, mám obavu, abych něco neuspěchal, byť už jsou teploty vyšší a dokonce kvetou v okolí třešně ptáčnice. První dotaz 1) kdy je skutečně nejvhodnější udělat první zásah ve včelstvu, tedy přehodit nástavky, vyměnit plástve, přidat nástavek, podle čeho se orientovat? ptáčnice kvetou, ale pořád je pouze půlka března. Druhý dotaz 2) Poprvé jsem přezimoval ve 2 nástavcích, tak se raději ptám, jestli je tento postup správný? První zásah ve 2 nástavkovém včelstvu bych udělal tak, že současný horní nástavek podsadím, na něm bude původní spodní a rovnou bych dal mateří mřížku a na vrch medník se soušemi. V těch dvou dolních nástavcích dám nějaké mezistěny a stavební rámky. Je tento postup ok? Třetí dotaz 3) Podsazení současného druhého nástavku pod první na jaře je z jakého důvodu? Četl jsem, že to takto někdo dělá, ale zároveň jsem četl, že včely se rozšiřují dolů, nikoliv nahorů, kde jsou jenom v zimě kvůli zásobám. Předpokládám, že v těchto teplých dnech se včely už drží v obou nástavcích, ale nedíval jsem se do nich. Tak proč to podsazování, jaký má význam? Děkuji.
reagovat
18.3.2020 (21:24) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Včely můžete otevřít když je teplota aspoň 10 stupňů ve stínu, což teď asi je. Sice je lepší vyšší teplota, ale za slunečného dne je to ok.
1) Obvykle potřebujete přeorganizovat nástavky před hlavní snůškou. Ta začíná téměř všude s květem ovocných stromů - z nich se nosí první velké zásoby. Jestli už kvetou třešně, tak to asi začalo, takže si myslím že vhodná doba k přeorganizování bude. Podle kalendáře je to teda docela brzo, ale jestli ovocné stromy už kvetou ...
2, 3) Jaké jsou správné operace s nástavky záleží na provozní metodě; a těch je spousta a každá jiná. Když prohazujete nástavky, měl byste mít představu proč to děláte a čeho se tím snažíte docílit. Nástavky se obvykle přehazují proto, aby s využitím úlové dynamiky ( http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelach/usporadani-a-dynamika-ulu.html ) dosáhly nějakého požadovaného uspořádání úlu. To, co se pravděpodobně snažíte udělat vy, je buď roztrhnout plodiště, aby to včely donutilo jednorázově obsadit větší prostor; a nebo se snažíte přesunout staré plásty někam, odkud potom později půjdou snadno odebrat. Hádám že to první. Donutíte tím včely aby se roztáhly po celém prostoru dvou nástavků, ale zase pokud ještě udeří větší zima, tak by měly problém udržet veškerý plod v teple, protože bude daleko od sebe. Já osobně plodiště netrhám, protože si myslím, že to včely dvakrát netěší. Ale dělává se to. Nedá se říct že by to byla chyba.
18.3.2020 (21:34) | Petr (petr_havrda@centrum.cz))
Děkuji za odpověď. Ještě jsem se chtěl zeptat, jak máte otevřená očka v úlu? Dnes jsem poprvé otevřel očka v dolním nástavku, když bylo sluníčko, ale navečer je raději zase zavřel, kdyby byla zima, tak ať je studený vzduch neohrozí. Jak to máte Vy? Díky.
18.3.2020 (21:43) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Včely ve skutečnosti daleko víc ohrožuje nemožnost větrání a krádeže, než studený vzduch. Takže na jaře, jak je jasné že už je hezky a létá se, klidně otevřete očka naplno. Po konci snůšky z ovocných stromů je rozumné očka přiměřeně zmenšit až zavřít, protože to už začíná hrozit vykrádání od sousedních včelstev.

Další věc je, že plně otevřené očko se často chová jako v podstatě česno, a včely ho hlavní česno vlastně vůbec nepoužívají. Někdy je to jedno, ale někdy to může narušit to jak chcete aby si to včely vevnitř organizovaly. Takže někdy můžete chtít horní očka dát jen "na větračku", aby to včely donutilo lézt česnem. Ale s tím si teď nelamte hlavu. Očka teď budou fungovat jakkoli otevřená, jen je nezapomeňte včas zmenšit proti tomu vykrádání.
28.2.2020 (23:12) | Jiri GrandPa
To jsem fakt rád, ze to tu zase funguje. Já myslel, ze už to bude jenom na čtení.
Tady na jižním Slovensku v Much dvou uzlech matky plodují už od konce ledna. Byly asi 4 únorové dny s teplotou nad 15 stupňů, na slunci před 20. U úlu to bzucelo jako v dubnu a pyl přinesla tak každá čtvrtá přilétající včela.
Zima v podstatě nebyla...
Ještě štěstí, ze jsem holkam nechal přes 20 kg zásob.
Vím, ze se nechcete vyjadřovat k léčení ale řekl bych, ze je to téma nade vše důležité v dnešních časech. Co je nám platná veškerá péče, když z ničeho nic úly osiří.
Vím, ze i léčebné postupy jsou ovlivněny lokální situací ale přesto by byla výměna zkušenosti s kolegy přínosná.
reagovat
15.2.2020 (13:10) | Martin (Cermon@centrum.cz)
Dobrý den, jak hodnotíte předchozí sezónu z hlediska uhynu vcelstev? Mě zůstal jen roj, ktery jsme si odchytil a špatně jsou na tom skoro všichni vcelari ve Středočeském kraji...
reagovat
15.2.2020 (19:00) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Jak ostatní nevím, ale mně přes zimu zatím padlo jen jedno včelstvo, což je dobré. Jaro ale ještě není, tak to nechci zakřiknout.
16.2.2020 (22:57) | Martin (Cermon@centrum.cz)
Děkuji za odpověď, to zní slibně. Já přišel o včely již na konci léta. Zásoby v zlu zůstaly, včely nikoli...
28.2.2020 (23:15) | Jiri GrandPa
U mne dobrý. Ale mám jen dvě včelstva neb jsem vloni teprve začínal.
Ale poctivě jsem na podzim i v listopadu a prosinci léčil (aerosol) s pomocí zkušeného kolegy.
13.2.2020 (03:15) | Petr (petr_havrda@centrum.cz)
Máte, prosím, zkušenost s tím, kdy je nejbezpečnější převážet celé včelstvo, abych ho neohrozil, kdyby se třeba stalo něco královně? Potřebuji přemístit dvounástavkové včelstvo cca 15 km a od silnice povezu ještě kus cesty úl na kolečku a horším terénem, tak to bude drncat, holt jinak se tam nedostanu. Hledám vhodný termín, abych minimalizoval případné škody na včelstvu, kdyby se třeba nechtěně přimáčkla královna. Chtěl bych to zvládnout do začátku dubna, před hlavní snůškou. Tipuji, že bezpečnější bude převoz na konci března než třeba teď v únoru (i když jsou teploty spíše březnové a patrně matka ploduje, když teď odněkud nosily pyl), kdyby se něco stalo při přepravě s královnou, tak by to včely zvládly lépe na konci března, kdy bude snad více plodu v úlu, ale zase tam bude více včel, než je teď v únoru. Díky.
reagovat
13.2.2020 (07:31) | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Nehoda se může stát vždycky, takže to neovlivníte. Podle mě je to nejlepší na konci zimy - když jsou ještě všichni v úlu, ale už se dělá lepší počasí, takže není tak klíčové držet zimní chomáč a plod nevychladne tak rychle. Nějaký plod pro případné vychování nové královny tam bude už teď, takže to zase takový problém nebude.
25.12.2019 (20:36) | Petr_hor 
Dobrý den, dnes jsem viděl plot na kterém byl rozsáhlý, krásný a kvetoucí břečtaň tolik včel na něm bylo, bzukot byl slyšet na dvacet metrů. Dočetl jsem se, že na břečtan létají včely kvůli mšicím je z toho tmavý medovicový med, ale tady bylo vidět, že sosají z tisíce květů. Jaký bývá břečtanový- květový med?? Doufám teda, že nenosily jen pyl. Ten břečten by byla taková výzva, že bych si ho nejraději vysadil u domu. Pohled na včely byl úchvatný. Děkuji.

reagovat
25.12.2019 (20:36) | Kaven
Tak to nevím, u nás břečťan neroste. Možná odpoví někdo jiný?

25.12.2019 (20:36) | Jiri GrandPa
Já mám velký dvoubarevný břečťan u domu a teď teprve začíná kvést.

Skutečně jsou včely na kvetech a bzučí to tam jako u úlu. Ovšem plán teď něco vytáčet nemám. Ať si holky užijí.

7.9.2019 (15:46) | Petr_hor 
Děkuji. Nechám jim jen očko a budu sledovat co se tam děje. Byly dny horka, tak to možná i trochu zkvasilo, zjistím.

reagovat
7.9.2019 (11:37) | Petr_hor 
Dobrý den, včelky mi připravily další překvapení, totiž v pátek 30.8. jsem jim dal v kýblu prvních 6 kg cukru ve vodě( 3:2) a šel jsem se na ně mrknout po 7 dnech a zjistil jsem, že si sladiny v kýblu vůbec nevšímají, nedotkly se ho. Včelky obsedají všechny rámky v horním nástavku a i ty ve kterých nic nemají( prázdných souší je dost) ale jsou v nich a něco na nich kutí. Současně s krmením jsem jim toho 30. 8. dal do úlu i Apiguard, tak jestli může mít jeho intenzivní zápach vliv na to, že jím třeba načichl roztok a kvůli tomu ho včely nechtějí? to je můj subjektivní názor, protože je ten Apiguard hodně cítit. Ovšem, ve vedlejším úlu jsem dal také krmení zároveň s Apiguardem a včely za ten týden roztok prakticky vybraly do dna. Co mají včely za lubem, když se nabízené sladiny ani nedotkly? Ještě jsem si všiml, že jak jsem ten úl po kontrole zavřel, začalo kolem něho slídit dost vos, tak jen doufám, že to není předzvět toho, že by se mělo jednat o včelstvo, které není v dobré kondici. Ale to mě jen napadlo. Každopádně, úl jsem utěsnal, zúžil česno už minulý týden. Kýbl jsem jim tam nechal, jen jsem ho ještě promíchal. Co by tohle odmítání krmení mohlo znamenat? děkuji Petr.

reagovat
7.9.2019 (11:37) | Kaven
No, na jaře se může stát že krmení neodebírají, ale na podzim u normálního včelstva se mi to nestalo nikdy. Takže bych měl podezření na nějaký problém. Pokud mají zásob v plástech málo a ubývá, tak jsou pravděpodobně terčem intenzivního vykrádání. Když už nic neodebírají z krmení, tak už na tom budou dost špatně, a ty kutící včely na plástech jsou cizí vykradačky. Univerzální opatření proti vykrádání je zmenšit česno (třeba i česno úplně zavřít a otevřít jen očko), ale jestli je včelstvo už hodně zničené, tak to nepomůže.

Vosy můžou vykrádat taky, a někdy dokážou včelstvo úplně zruinovat. Stejně jako proti včelám, i tady pomáhá zmenšení česna, ale v určité fázi už to není jak zachránit.

Na druhou stranu netvrdím že to je ten případ, to takhle na dálku těžko zjistím. Může se taky stát že delší dobu ležící roztok začne kvasit, a včely ho už pak nechtějí, to by ale po týdnu bylo moc rychle. Může se stát že už mají plásty plné, a můžou odebírat krmení jen tak rychle, jak rychle dokážou stavět. S apiguardem zkušenosti nemám, takže k tomu se nemůžu vyjádřit.

4.9.2019 (18:17) | Vlasta 
Dobrý den.

Začátkem srpna jsem zde zmiňoval léčbu gabonem, jak místní organizace "nařídila". Spad byl na začátku léčby u čtyř včelstev od cca 50 až do 300 kleštíků denně. Nyní po 24 dnech se spad ustálil. V posledních sedmi dnech je ve dvou včelstvech denní spad 2 - 6 brouků a ve druhých dvou kde byl na začátku léčby spad kolem 300 ks denně nyní najdu na podložce 10 až 20 ks denně.

Přijde mi, že je to stále hodně. Gabon se dle návodu nechává 24 dní, pokud je na začátku léčby ještě ve včelstvu trubčina (nezjišťoval jsem), může se nechat 30 dní a když spad pokračuje ve větším množství (předpokládám že těch 10 až 20 ks je možné považovat za větší množství) tak se může gabonem léčit ještě o dva týdny déle, celkem tedy šest týdnů.

Na besedě ale někteří doporučovali léčbu gabonem po 24 (30) dnech ukončit a nasadit formidol (kyselinu mravenčí). Druzí zase radí pokračovat s gabonem až na těch 42 dní a pokud by spad byl i potom nad 5 kleštíků denně, tak potom nasadit KM.

Mohu poprosit o Váš úsudek?

Osobně si myslím, že když už tam ten Gabon je a kleštíci padají, tak bych ho tam nechal celých těch šest týdnů a pokud by spad pokračoval, tak ještě přeléčit KM. Ale nejde mi do hlavy, kde se tam pořád ten varoa bere...?

reagovat
4.9.2019 (18:17) | Kaven
Omlouvám se, k léčení se ze zásady nevyjadřuju. Různí včelaři léčí různými způsoby, a všechno to víceméně funguje, takže je pochopitelné že na to každý bude mít jiný názor. Pokud narazíte na několik rozdílných doporučení, kde každé má své zastánce, tak obecná rada zní - moc na tom nezáleží, prostě si vyberte co se vám víc líbí.

Nezapomeňte že před včelami je dlouhé zimní období, kdy by velká většina roztočů měla stejně pomřít kvůli pauze v plození (můžou se množit jen na včelím plodu). Takže co nezabijete léčením, to by mělo z velké části prostě pojít stářím. Na druhou stranu - odkud se ti kleštíci pořád berou? No, budou tam vždy a všude a žádné léčení to nespraví. "Léčení" je ve skutečnosti jen tlumení. Kdyby se dala varroáza nějak zcela vyléčit, tak už u nás po těch padesáti letech usilovného léčení dávno není.

4.9.2019 (16:04) | Libor
Krásný den včelaři,

jsem začínající učeň včelař a proto mi zkušení jistě odpustí, pokud budu mít otázky při kterých jim budou cukat koutky úst. Letos v létě jsem si pořídil svůj první oddělek (6 rámečku 39x24). Včelstvo bylo silné a brzy se začalo prověšovat do podmetu. Doplnil jsem tedy zbývajících 5 rámečků systémem jeden rámeček nový a za ním jeden rámeček "starý" na prý tzv. teplý způsob (rámečky jsou napříč vletovému česlu). Po velmi krátké době byly tyto rámečky vystavěny, zaneseny plodem a já neměl opět v úlu místo pro rozvoj. Přidal jsem tedy druhý nástavek a rámečky opět rozdělil dle výše popsaného (1nový / 1 starý). Náledně jsem z důvodu podpory stavby a částečně i pro budování zásob na zimu začal zakrmovat prostřednictví třílitrové sklenice s perforovaným víčkem (80 direk) cukerným roztokem. Nejprve postupně 5 sklenic (15kg rozpuštěného cukru) týden pauza a následně 3 sklenice (9kg cukerného roztoku - 1kg cukru varem rozpouštim v 1/2 litru vody). Minulý víkend jsem úl kontroloval a zjistil, že včeličky nestaví, ale plní buňky zásobama (většina je již zavíčkovaná). Prosím o rady, jak přimět včelky aby dostavěly rámečky. Jinak budu přezimovávat s cca 1,5 plným nástavkem (kde budou zazásobeny všechny buňky v rámečku) a zbytek rámečků je zatím dostavěno tak z 1/3 až 1/2.

Děkuji za radu.

Libor

reagovat
4.9.2019 (16:04) | Kaven
Zdravím. Tož ... doporučil bych používat studenou stavbu. Ono to zní hrozně, ale teplo ve skutečnosti není největší včelí problém, větší je větrání a cirkulace vzduchu kvůli odstranění vlhkosti. Představte si kolit litrů vody musí z doneseného nektaru odpařit a vyvětrat! A na to je právě teplá stavba špatná, zatímco studená dobrá. Ani přes zimu se o ně bát nemusíte, včely umějí zahřívat velmi dobře. Ale teď už to neměňte, kdyžtak až na jaře.

24kg cukru je dost (skoro bych řekl až až), takže nedostatečného nakrmení se bát nemusíte.

Střídání mezistěn a vystavěných plástů moc rád nemám, ale není špatně ... na jaře a v létě. Dělat to před zimou bych moc neporučoval. Rozhodně nechcete aby měly včely naplněný plást, pak jeden prázdný, a pak zase naplněný - protože v zimě tu mezeru bez zásob nedokážou překonat (drží se v uzavřeném chomáči a pohybují se pomalu, namůžou si jen tak lítat kam je napadne). Nevím kdy jste ty mezery dělal, ale pro jistotu bych se teď ještě do úlu podíval, a pokud tam ty mezery budou, tak bych zase staré rámky nastrkal k sobě a nové dal někam k okrajům. Chcete aby zásoby byly v kompaktní oblasti v horním nástavku. Včely samy od sebe si to tak dělají, ale tím roztahováním jste jim to mohl narušit. Pro příště během předzimního krmení už včelám s rámky nehýbejte ... maximálně přidávejte nástavky, ale nechte včelám zásoby tam, kam si je daly. Dělají všechno proto aby tu zimu přežily, lepší je jim to nekazit.

Není nutné včely nutit aby si něco dostavěly. V přírodě by touto dobou už nestavěly, hlavní stavěcí boom je během hlavní snůšky (v pozdnějším jaře a v létě). Teď akorát chcete, aby v úlu měly dost zásob, a ve vašem případě i zásoby dobře rozmístěné. Pokud mají, mají tam i místo na plod, a už nedonášejí nové zásoby, tak stavět nebudou, protože nemají proč. Ničemu to nevadí.

3.9.2019 (13:09) | Petr 
Dobrý den, dnes chystám letošnímu oddělku, který při krmení cukrem (12 kg) začal stavět hodně divočiny přidat nástavek se soušemi a s dvěma zásobními rámky pod současný nástavek, aby tam matka mohla klást dlouhověké včely. Nový nástavek dám dolů, takže do zimy půjde oddělek ve dvou nástavcích. Trochu mě překvapilo, že ač staví a zanášejí divočinu medem, tak v původním nástavku ještě volné místo mají. Snad si to v úlu nějak ošéfují a uspořádají. Je tento postup v pořádku? Děkuj. Petr. Tady fotka divočiny. https://ibb.co/8XDwCDT

reagovat
3.9.2019 (13:09) | Kaven
Jestli divočinu stavěli nahoru a zanášeli medem, tak by ten nový nástavek byl lepší nahoře. Takhle ten nový nástavek nemá okamžitý efekt - plod nakonec prostor zásobám uvolní, ale bude mu to trvat dlouho. Proč staví divočinu když prostor ještě mají nevím, ale věřil bych že si to srovnají jak potřebují.

3.9.2019 (13:09) | Petr
Děkuji. Jdu na to, dám jim nový nástavek nahoru. Zřejmě pak ty zásoby na zimu dají ze spodního nástavku nahoru, jestli se nepletu.

2.9.2019 (21:26) | Zdeněk 
Dobrý den, jsem totální začátečník a příští rok bych is rád pořídil včelstva. Zatím studuji. Máte pěkné stránky a je to super inspirace. Hlavně rubrika začínáme včelařit. Moc mi to pomohlo. Díky. Zdeněk

reagovat
2.9.2019 (21:26) | Kaven
Díky, a do dalšího roku přeju hodně zdaru!

2.9.2019 (21:24) | Petr_hor
děkuji moc. Dám jim tam nástavek. Petr.

reagovat
2.9.2019 (21:24) | Kaven
Včely můžou zimovat klidně ve třech nástavcích, protože přes zimu udržují teplo jen uvnitř zimního chomáče, nikoli v celém úlu. Takže jim prostor kolem nevadí. Může to hrát jistou roli na jaře, kdy už je dost teplo aby nedržely zimní chomáč, ale ráno začnou létat až když se jim úl prohřeje. Ale to není nijak zásadní. Někdo (např. já) naopak záměrně zimuje ve více nástavcích, protože to vylepšuje výměnu vzduchu během zimy, což zase zabraňuje zbytečnémnu vlhnutí a plisnivění plástů někde v rozích. A taky nemusíte řešit kde nástavky skladovat přes zimu.

Ad divočina - včely měly málo "konvenčního" místa v rámcích, tak začaly stavět do "nekonvenčního". Jestliže stavěly nahoru, tak se snažily dělat místo na zásoby. V nástavkovém úlu je nejlepší se divočiny vyvarovat, a dávat včelám vždy dost standardního rámkového prostoru - když chtějí stavět, tak je to vždycky dobře, jen chcete aby stavěly do rámků. Jakékoli stavění do krmícího nástavku nebo do podmetu znamená, že měly dostat standardní nástavek navíc. Pro pořádek - včelám divočina nevadí, pro ně je to normální plást. Ale vadí včelaři.

Ad překrmení - včely se nedají překrmit, můžete jim jen do zimy dát víc nebo míň zásob. Jestli je potřeba krmit dál musíte rozhodnout podle toho co mají. Jeden rámek 39x24 z obou stran zcela naplněný zavíčkovanými zásobami obsahuje 2-2,5 kg zásob (obvykle spíš k těm 2). Dospělé včelstvo přes zimu zkonzumuje cca 10-11kg zásob, ale vždycky chcete aby mělo víc, protože nikdy nechcete aby včely jely "na doraz".

reagovat
23.8.2019 (23:48) | Petr_hor
Dobrý den, zajímal by mě Váš názor na tuto situaci. Kdyby v tuto dobu na konci srpna zmizela z úlu matka, v úlu by bylo čerstvě zakladeno, ale zásoby byly pryč. Co by se s tím dalo dělat? Slyšel jsem názor, že si včely ještě matku mohou z plodu udělat, ale není to nesmysl takhle pozdě? měl jsem za to, že v podletí si včely už matku neudělají a i kdyby, tak, kde vezmou trubce na oplodnění. V úlech jsem už trubce neviděl. Neoplodněná matka znamená, že nebudou dělnice. Dále jsem slyšel, že vyrabovanému včelstvu se nemá pomáhat, že se má nechat dožít, což mi přijde poněkud kruté, anebo, jim rozdělat úl a oni si přeletí k sousedům. Osobně bych to řešil spojením s jiným včelstvem přes novinový papír. Názory některých včelařů mně přijdou podivné, ale jsem začínající, tak si raději zjišťuji víc informací. Děkuji za názor. Petr

reagovat
23.8.2019 (23:48) | Kaven
No, vývoj matky trvá 16 dní, takže by to stihly. Horší je to s trubci, vůbec není jisté jestli by se stihla oplodnit. Jednou jsem takhle, právě na konci srpna, zkoušel zachraňovat včelstvo pomocí koupené matky (to je ještě lepší než kdyby si ji museli vychovat samy), a nepomohlo to. Takže já bych byl spíš skeptický.

Vyrabované včelstvo sice teoreticky můžete zachránit tím, že je nakrmíte znovu, ale prakticky to nefunguje - sousedi je prostě vyrabují znovu. Takže pokusy o záchranu obvykle stejně neuspějí, a pokud to není vaše jediné včelstvo tak nemá cenu se o ně pokoušet. Spojit včelstva přes papír lze, ale to rozebrání je něco podobného. Taky o včely nepřijdete a připojíte je k jiným úlům, akorát nemůže řídit ke kterým.

Obecný poznatek je, že zachraňovat včelstva z některých situací je zbytečně náročné a s nejistým výsledkem. Takže pokud včelstev máte víc, tak se vám to nevyplatí a je jednodušší je nechat dožít, nebo spojit s jinými atd. Není to tím že by pokusy o záchranu byly nějak škodlivé - jde jen o to, že je to zbytečná námaha, protože se to většinou stejně nepovede.

15.8.2019 (22:38) | Jiri GrandPa
Dnes jsem narazil při kontrole zásob na zahradu.

V medníku jsem našel na 3 plástech, přičemž na jednom z nich to bylo téměř třetina plochy, hrboplod. Tak jsem si říkal ajeje asi jsem matku ztratil při posledním vytáčení.

Současně jsem ale v medníku našel taky jeden plást Normálního zavíčkovaneho plodu.

Tak jsem se pustil do kontroly plodiště jestli tam najdu malé larvicky eventuálně vajíčka a taky ze jo.

V plodišti byl poměrně velký počet normálního za víčkovaného plodu i různě starých larev včetně vajíček.

Takže evidentně matka v úlu je. Kde se tam vzal ten hrboplod?

reagovat
15.8.2019 (22:38) | Kaven
Hm, a byl to určitě hrboplod?

Něco takového se může stát pokud je včelstvo dlouho bez matky a pak ji získá ... ale to se normálně nestane, protože čas potřebný k vychování nové matky je docela krátký. Taky může být matka nějaká špatná a nešířit dostatek toho hormonu, který dělnicím brání v dospění. Jenže pokud matka dostatečně plodí, tak bude asi zdravá. Souhlasím, že je to záhada :-)

Buď jak buď, pokud je v úlu normální matka, tak ta trubčice se odsune někam do kouta, nějakou dobu si tam plodí a pak umře. Takže s tím asi není potřeba dělat nic, přes zimu by se to mělo vyřešit samo.

15.8.2019 (22:38) | Jiri GrandPa
Hrboplod to určitě je. Potvrdil to můj učitel. Mám to k vyfocené, škoda ze se sem nedá připojit.

15.8.2019 (22:38) | Jiri GrandPa
Měl bych update k té záhadě. Můj učitel si mysli, že mohlo dojít k tiché výměně matky. Nějaký čas byly v úlu dvě matky. Ta mladá než se “rozklade” tak v tom prý má trochu chaos a muže sem tam naklást trochu hrboplodu. Faktem je, ze toto včelstvo bylo trochu slabší až do půlky června a najednou se rozjeli tak, ze jsem nechápal. Nová matka by to vysvětlovala.

15.8.2019 (22:38) | Kaven
Aha, díky, za info. Že může nová matka naklást hrboplod jsem nevěděl. Jestli se to tím vysvětluje, tak je vše v pořádku.

15.8.2019 (19:28) | Vlasta 
Dobrý den.

Mám dotaz ohledně množství spadu varoa.

Až do cca. 20. července jsem prováděl monitorování spadu na varoa podložkách v našich čtyřech včelstvech. Spad by 0 až vyjímečně 2 kusy kleštíka za den. Koncem července jsme vytočili poslední med a zakrmili. Poslední dávku cukerného roztoku jsme dali 9. srpna a hned druhý den jsem vložil podložky a zjistil, že ve dvou včelstvech byl přirozený spad 3 kleštíci a v zbylých dvou 9 a 13 brouků

Místní organizace "nařídila" plošinou léčbu gabonem. Proto jsme 10. srpna dali gobon a množství spadu rapidně vzrostlo hned od druhého dne na 200 až 300 brouků denně u těch dvou které měli 9 a 13 přirozený spad a u těch s třemi brouky se pohybuje spad po léčbě 10 a 60 kusů.

Není těch brouků nějak moc? Poradí si včely s takovým napadením?

Vím, že se k problematice léčby nerad vyjadřujete, ale tady mi spíše jde o to množství které se ze včel po gabonu začalo sypat.

Děkuji za odpověď a přeji hezký letní čas V.

reagovat
15.8.2019 (19:28) | Kaven
Tak jakmile se začne léčit, tak brouci umírají a padají, to dává smysl. Dokud se neléčilo, tak padali jen ti co v kruhu příbuzných tiše zesnuli přirozenou smrtí :-) Je toho dost, ale když léčíte, tak to je stejně to jediné, co s tím teď můžete dělat. Jestli si s tím včely poradí nebo ne se neodvažuji hádat, to se ukáže.

15.8.2019 (19:28) | Vlasta
Ano, nedá se dělat nic jiného než čekat. Dá se alespoň určit za jak dlouho bude jasno jestli přežijí nebo ne?

A taky mě zaráží ten prudký nárůst během dvou týdnů z 0 až 2 za den na až 13 kusů. Je tedy nutné sledovat spad průběžně celý rok, krom zimy téměř každý den?

14.8.2019 (20:28) | Martin 
Dobrý den, rád bych se zeptal na jednu věc. Začal jsem krmit včely, ale zároveň doufám, že vystaví prázdné ramky , které jsem jim vložil místo poškozeného díla, které jsem po vytočení vytavil. Budou mit vcely jeste stavebni pud v tuto dobu?

Děkuji, Martin

reagovat
14.8.2019 (20:28) | Kaven
Pokud skutečně budou potřebovat prostor, tak stavět budou. Ale jestli mají dost jiné plástové plochy, tak to není tak jisté. Pro jistotu bych na to po krmení ještě kouknul, a případné nepostavené rámky dal někam na stranu - aby v zimě neměly mezi zásobama mezery.

14.8.2019 (20:28) | Martin
Děkuji za odpoved

9.8.2019 (17:13) | Jiri GrandPa
Dobrý den. Díky za všechny vaše rady.

Měl bych dva dotazy ke krmení.

1. V sekci ke krmeni píšete, ze používáte poměr 2:3 vody a cukru. Jedná se o poměr váhový nebo objemový?

2. Proč je nutné začít ihned krmit po vytočení? Pokud je stále snůška (tu v okolo Bratislavy tohoto pořad kvete spousta, slunečnice teprve teď odkvétá. Denní přírůstek váhy úlu mám okolo 1 kg (podle počasí), dnes bylo azuro a přibyly skoro dvě kila sladiny.

Je mi jasné, ze je to velmi závisle na přírodních podmínkách v daně lokalitě. V mem případě (nížina jižního Slovenska) - nestačilo by zhodnotit stav zásob koncem srpna a podle toho dokrmit?

reagovat
9.8.2019 (17:13) | Kaven
1) Váhový, přičemž u vody je to jedno, protože 1l = 1kg. Prostě na 3 kila cukru 2 litry vody.

2) Důvody jsou dva. Zaprvé nechcete včely zbytečně nechávat delší dobu bez zásob, protože to pro ně bude stresující a omezí kvůli tomu plození. Pokud je kolem pořád bohatá snůška, dobré počasí, a včelám jste aspoň něco nechal, tak tam nějaká pauza být může.

No a zadruhé - pokud krmíte až v době, kdy snůška už není, tak včelám prodlužujete plodné období, a to nahrává roztočům varroa. Ti se můžou množit jen na včelím plodu, takže když plodí včely, množí se i roztoč. Zimní pauza je období, kdy se včelstvo zbaví velkého množství roztočů (staří umírají a mladí se nemůžou líhnout, protože nemají včelí plod). Jenže pokud jim pozdním krmením zimní pauzu zkrátíte, tak to roztočům usnadníte.

Takže by se mělo krmit když je pořád ještě snůška a včely by plodily stejně, i bez krmení. Kdy snůška definitivně končí je různé, a samozřejmě to můžete přizpůsobit svým podmínkám. Ale počítejte s tím že krmení nějakou dobu trvá.

8.8.2019 (17:13) | Petr_ho 
Dobrý den, měl bych dotaz k plodišti. Po dlouhé době jsem se podíval do dvounástavkového plodiště a první nástavek od země v celkem třínástavkovém úle je téměř prázdný, překvapilo mě to, jak kdyby ho nepoužívaly, žádný plod, ani zásoby, pusto, všechen život a čilý ruch se děje jen v tom druhém nástavku nad kterým je mateří mřížka a živo je i v medníku. Na zimu jsem chtěl včelky nechat ve dvou spodních nástavcích-v plodišti. Když je teď začnu krmit cukrem, zorganizují si to včely v úlu tak, že si zaplní zásoby i ten prázdný nástavek? Může být prázdnost dolního nástavku nějakým signálem, že jim třeba něco nevyhovuje? Děkuji. Petr

reagovat
8.8.2019 (17:13) | Kaven
Pravděpodobně je všechno v pořádku. Jelikož nevím co všechno jste dělal, tak můžu jen hádat. Obecně včel prostě asi není tolik, aby obsadily všechny tři nástavky, a dost možná po vytočení se přesunuly nahoru do volných nástavků v medníku (pokud tam nemáte mateří mřížku). To je stoupání za zásobami, a je to vcelku normální. Akorát bych tipnul že jste po posledním vytáčení dal delší pauzu před krmením, což není úplně dobře. Znamená to že necháte nějakou dobu včely jen s malým množstvím zásob, na což přirozeně reagují omezením plození ... což je lepší když nenastane. Takže pokud hádám správně, tak doporučuju hned třeba druhý den po posledním vytáčení začít krmit.

V každém případě když teď začnete krmit, včely si všechno uspořádají jak potřebují.

8.8.2019 (17:13) | Petr_ho
Děkuji. Ano, je to jak říkáte, tu pauzu po vytáčení mají, nechal jsem jim ale původně něco zásob a myslel si, že budou ještě nosit medovici a v medníku pořád něco je, to chci vzít, kvůli případné meliciozitě. Tak tedy začnu už krmit cukrem. Mohu ještě udělat prohození plodiště? To prázdné jim dám nahoru? Díky

8.8.2019 (17:13) | Kaven
Můžete. Srovnejte si nástavky jak je chcete finálně mít a pak začněte krmit. Včely si to uloží jak budou potřebovat.