Domácí včelařství

Hledání

Aktuality

Počet návštěv od 27.12.2013

statistiky

Komentáře

Autor:
E-mail:
8.8.2019 (17:11) | Kaven
Jedno včelstvo přes zimu spotřebuje cca 10-11kg zásob. Ale protože nikdy nechcete jít nadoraz a nikdy nevíte jaké počasí bude, doporučuju aby měly aspoň 15kg. Do toho se samozřejmě počítá všechno, co jim tam po vytáčení zbylo (pokud jste jim nějaké zásoby nechala). Pokud jde o malé včelstvo (např. letošní oddělek), tak může na zimu dostat míň, protože nebude mít takovou spotřebu. Tam by se těch 10kg sneslo, i když bych stejně radši dal trochu víc.

Kdy krmit - nejlépe hned po vytáčení a dát jim rychle po sobě všechno co jim chcete dát (pokud to zvládají odebírat; pokud ne, tak s pauzama). Důležité je mít na paměti že fakticky nejde ani tak o krmení, jako o doplnění zásob do skladu. Takže jim ty zásoby můžete dát teď, a včely je budou jíst až se k nim dopracují. No a krmit se doporučuje během srpna proto, že to je ještě běžná snůška, takže včelám neprodlužujete aktivní období, což by vyhovovalo varroáze.

reagovat
28.7.2019 (20:31) | Ivo 
Dobrý den,

neměl jsem nějak čas, takže medobraní bylo dnes, ale med se mi zdá strašně hustý - neprošel přes uhelonové síto (netočím, ale lisuju). Nevíte, čím to je? Může med v zavíčkovaných plástech ještě houstnout? Máme tady les a stromy, louku, řepka je daleko, tu asi nenosily...

reagovat
28.7.2019 (20:31) | Kaven
To je melicitózní med. Letos je ho spousta. Detailnější info viz. tady: http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelari-a-vcelareni/melicitozni-med.html

19.7.2019 (18:07) | Jiri GrandPa
Zdravim ze Slovenska.

Mam takove dilema. Vytocil jsem z mych dvou ulu plasty a samozrejme na nich jeste neco malo zbylo. Zkuseny vcelar mi radi, abych je dal do ulu, ze to holky vycisti. Jenze, protoze je u nas (okoli Bratislavy) porad jeste snuska (slunecnice je tu na okoli hodne a holky letaji cele zlute), tak misto toho, aby je vycistily, zacaly je zanaset (pritom maji v medniku (treti nastavek) jeste spoustu mista). Rikam si, radsi at poradne zanesou ten 3. nastavek a doplni oba spodni nez zase zacinat na 4. Chtel bych je zimovat jenom na 2.

Co s tim? Pockat az skonci snuska?

reagovat
19.7.2019 (18:07) | Kaven
Možností je víc. Počkat až skončí snůška lze, ale to znamená že ty plásty musíte mezitím někam uložit, a v mezičase vám do toho nalezou mravenci, zavíječi nebo něco podobného. Takže - pokud med vrátit včelám, tak bych ten nástavek přidal dolů, nikoli nahoru. Nevím jak rychle ho vyčistí, ale nakonec (až snůška nebude) ano. Další možností je dát plásty do nějakého jiného menšího včelstva, třeba oddělku, pokud ho máte.

Pokud jsou plásty už tmavé a chcete je zlikvidovat, tak existuje ještě jedno pěkné řešení. Plásty vyřežete/vylámete z rámků, dáte je do velké nádoby s vodou a necháte odmočit. Po přecezení získáte medovou vodu, ze které se dá vyrobit medovina. Tohle je historický postup jak využít z plástu opravdu všechno, a já ho používám pravidelně. (v historických úlech nebylo možné plásty vracet zpátky když jste je už jednou vybral)

19.7.2019 (18:07) | Jiri GrandPa
Děkuji pěkné za odpověď. Ještě upřesňující otázka - myslíte dospodu medniku (tedy zaměnit 3. a 4. nástavek nebo dospodu celého úlu?

19.7.2019 (18:07) | Kaven
Myslel jsem dospod úlu. Plus mínus na začátku medníku je hranice mezi plodem a zásobami. Prostor nad ní je určen pro zásoby, prostor pod ní pro plod. Takhle to víceméně včely chápou. Takže rámky co jsou dole nebudou včely zanášet zásobami (resp. někdy budou, ale to se teď už asi nestane).

19.7.2019 (18:07) | Jiri GrandPa
Tak umístění dospodu úlu nevyšlo. Holky pokračovaly v zanášení i tak, navzdory tomu, ze ve třetím (medníku) furt mají místo. Faktem je, ze se matka pořádně rozjela a našel jsem např. plný plást zavíčkovaného plodu i v medníku (nepoužívám mřížku). Nevadí, tak budou zimovat ve třech nástavcích.

Faktem je, že snůška je pořad velice slušná. O tom výše.

19.7.2019 (18:07) | Kaven
Tak to je zajímavé, pod plod obvykle zásoby nedávají dokud mají nahoře místo. No, ale co naděláte, mají vlastní hlavu. Můžete počkat až snůška skončí, a pak zanesé plásty zespoda vyměnit s nějakými prázdnými nahoře. A nebo, jak říkáte - nechat to jak to je, zimovat ve třech nástavcích, a řešit to až na jaře.

11.7.2019 (11:29) | eva 
Dobrý den, </p><p>

chtěla jsem poprosit o radu. Vytočili jsme předevčírem poslední med a po tom, co to včelky vyčistí jim už plánuju dát krmení. Mám 4 úly a 3 jsou na 3 nástavkách, ale ten nejsilnější je pořád na 4 nástavkách. Mám to úplně hormí patro, kde jsou i nějaké rámky s nezavíčkovaným medem stáhnou tn a 3 a zakrmit nebo se můžou nechat na 4 nástavkách. Slyšela jsme, že 4 jsou už moc. A pokud by se to tedy muselo na 3 stáhnout, můžu ten nezavíčkovaný med nějak "skladovat" do jara? Nezkvasí? Abych jim ještě nezadělala na nějaké problémy. Předem děkuji za reakci.

reagovat
11.7.2019 (11:29) | Kaven
Jestli opravdu mají všechny 4 nástavky obsazené, tak je v tom nechat můžete. Včelám velký prostor nevadí, a budete moci při krmení dát o ty ponechané zásoby méně cukru. Je ale možné že mají třeba dole nástavek kde nic není; ten v tom případě můžete odebrat a mít klidné svědomí že zůstanou jen ve třech nástavcích.

Jinak skladovat zásoby (natož nezavíčkované) přes zimu není moc dobrý nápad - koledujete si o to že vám to zežerou škůdci a nebo to zkvasí. Nejlepší je nechat zásoby ve včelstvu, případně je můžete přendat nějakému jinému slabšímu.

7.7.2019 (02:35) | Petr 
Dobrý den, měl bych několik otázek 1) v oddělku se 7 rámky mezi 5 a 6 postavily krásnou divočinu. Plást v prostoru přes 1/2 délky rámku, musel jsem před týdnem do toho omylem drcnout a nevšimnout si, že 5 a 6 šly od sebe. Už to zanášely, vzal jsem prázdný rámek a zkusil jsem divočinu vmáčknout do drátku, s tím, že si zbytek dostaví, lámalo se to, ale podařilo se. Divočina mi přišla křehká, víc než dílo z mezistěn, bylo mi líto ji včelám vzít. Viděl jsem kdysi u známého, že divočinu vytahoval, nevím důvod, tehdy jsem nevčelařil a neptal se. Neudělal jsem blbost? </p><p>

</p><p>

2) Přidal jsem dnes do toho samého oddělku plást s cukerným roztokem, který jsem měl od jara uskladněný v lednici, byl od včel, které někam zmizely, jak jsem tady už psal. Odvíčkoval jsem a dal ho jako poslední rámek a začaly se o něj zajímat. K otázce, mohu jít do zimy s letošním oddělkem na 8 rámcích v jednom nástavku ? Nebo je to moc? Počítám s tím, že je zakrmím na zimu 10 kg. </p><p>

</p><p>

3) V červnu jsem zkusil "vytočit" med lisováním přes tkaninu, ze zpackaného pokusu zůstal "bochník vosku s medem". Mohu to ještě využít, dát to před úl, aby si z toho něco včely vzaly? neboť medu v tom bude dost, nebo to v téhle formě nezužitkují? </p><p>

</p><p>

4) Všiml jsem si u velkého včelstva, že rámek u vchodu v plodišti je prázdný, tak jsem ho vytáhl a přendal tam rámek s plodem a na uvolněné místo jsem dal mezistěnu. Udělal jsem tenhle manévr kvůli obavě z nedostatku souší. Je možné ještě v tuto dobu dávat mezistěny, aby včely stavěly? </p><p>

</p><p>

5) Jakým způsobem uchováváte přes zimu souše a jak je chráníte, aby přes zimu neztmavly, neboť jsem slyšel, že do tmavých plástů matka nerada klade, ale nevím, v přírodě jim to taky nikdo nevyměnuje? Děkuji za poradění. Petr

reagovat
7.7.2019 (02:35) | Kaven
Odpověděl jsem do mailu, tady by to bylo hodně textu.

7.7.2019 (02:35) | Kaven
No, tak maily se mi vrací jako nedoručitelné. Pošlete mi prosím mail na kavan.petr@seznam.cz z vaší funkční adresy.

7.7.2019 (02:35) | Jiri GrandPa
Dobrý den. Já bych se přimlouval o veřejné odpovědi. Taky mne Petrovi otázky zajímají. Možná by to Petr mohl rozdělit na jednu otázku na jeden příspěvek aby to bylo přehlednější. Děkuji!

7.7.2019 (02:35) | Kaven
No dobře, přesvědčil jste mě :-)

1) Divočina je špatně proto, že bývá nastavěna napříč přes rámky, takže

se pak žádný rámek nedá vytáhnout. To samozřejmě znemožní včelaři

rozebírat dílo, takže to tam mít nechce. Druhý důvod je ten, že pokud

divočina není nastavěná přesně do rámku, tak není zpevněná drátky, a při

vytáčení se bude bortit. Nicméně pokud divočina v rámku je, tak je

naprosto v pořádku, a ani bych tomu neříkal divočina. Včely se dají

přesvědčit aby stavěly "divočinu" přesně do rámku tak, že použijete

speciální tvar horní loučky s výstupkem (podobně jako tady:

http://www.domaci-vcelarstvi.cz/vcelarske-pomucky/ul-medna-krava.html )

a nebo - což používám já - natavíte na drátky pouze úzký proužek

mezistěny, který bude sloužit jako vodítko

(http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelari-a-vcelareni/mezisteny.html ).

Takže závěr - taky by mi bylo líto divočinu ničit, a pokud se ji

podařilo úspěšně namáčnout na drátky, tak to bude ok.

7.7.2019 (02:35) | Kaven
2) Nepíšete jakou máte rámkovou míru ... Včely tam musí mít dost místa

na ty zásoby které jim dáte. Pro orientaci jeden plný zavíčkovaný plást

39x24 by měl obsahovat 2-2,5kg medu. Takže na těch 10kg potřebujete

prostor na cca 5 plástů (mimochodem, dal bych těm včelám tolik, aby měly

kompletní zásoby is medem tak 13-15kg. Pro jistotu.) Včely ovšem leccos

nastrkají kolem plodu, takže nebudou mít tolik čistě zásobních plástů, a

ty tři volné plásty by měly bohatě stačit. Vůbec nevadí jestli jsou

zatím jen s mezistěnami - včely jsou schopné si je v případě potřeby

docela rychle vystavět.

7.7.2019 (02:35) | Kaven
3) Asi jste použil moc hustou tkaninu ... ona by to fakticky neměla být

tkanina, spíš síto. Tekutosti medu lze pomoct taky tím, že dáte

"bochník" do hrnce s pokličkou na sluníčko, aby se med rozehřál a víc

tekl. A ještě lépe dát ten bochník do hrnce na sítko, takže tekoucí med

bude vykapávat. Taky je možné, že je med melicitózní, tj. předčasně

zcukernatěl

(http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelari-a-vcelareni/melicitozni-med.html

) - letos je melicitózy docela dost, zvlášť když máte kolem les. V tom

případě nahřívání a odkapávání moc nepomůže a stejně vám v "bochníku"

hodně medu zbyde. Včely z něj něco dokážou vybrat, ale ne dost. Podle mě

je nejlepší bochník rozmáčet ve vodě, procedit, a z medové vody udělat

medovinu

(http://www.domaci-vcelarstvi.cz/vceli-produkty/vyroba-medoviny.html ).

Tohle se totiž naprosto běžně dělalo, jelikož při vymačkávání

nedostanete všechen med ven ani když jde všechno úplně ideálně.

7.7.2019 (02:35) | Kaven
4) Je jednoduché pravidlo - včely staví pokud mají snůšku. Je to trochu

paradox, protože kdysi jsem si říkal třeba "tak teď zrovna tři dny prší,

to nevadí, včely si aspoň zatím nastaví plásty do zásoby ...", ale tak

to nefunguje. Pokud nosí, tak i staví (mezi což se počítá i krmení), a

pokud nenosí, tak ani nestaví. Dokonce existuje tzv. norské zimování,

kdy se včely na konci sezóny přemetou kompletně na úplně čerstvé

mezistěny a teprve pak se začnou (pravda, intenzivně) krmit. A funguje

to, včely si během krmení postaví všechno co potřebují.

7.7.2019 (02:35) | Kaven
5) Uchovávám je v nadbytečných nástavcích složených na půdě, ale obecně

jich neuchovávám moc, protože většinu toho, co včelám odeberu, rovnou

vytavím. Plásty netmavnou tím, že leží přes zimu! Plásty tmavnou v úlu

za provozu, a to proto, že se v nich hromadí odpad z vyvíjejícího se

plodu. Takže když si na podzim schováte bílý nepoužitý pást, tak na jaře

bude pořád bílý a nepoužitý. Hlavní problém tmavých plástů je ten, že

pomáhají šířit nemoci ... je to jako kdyby včely bydlely na skládce.

Takže je v zájmu každého včelaře tmavé plásty odebírat a likvidovat

(vytavit), a nechávat včely stavět nové

(http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelari-a-vcelareni/stavet-ci-nestavet.html

).

Jak to funguje v přírodě - doporučuju vygooglit si "Rašovskou metodu",

tam je to pěkně popsané. Pointa je v podstatě v tom, že když se na zimu

včely stáhnou do zimního chomáče, tak velkou část úlu opustí. Opuštěné

plásty se potom stanou kořistí myší, zavíječů (na jaře) a podobně, které

je sežerou tím radši, čím jsou tmavší (a tedy čím víc je v nich

organických zbytků). Na jaře tedy včelstvo velkou část úlu nemá, a musí

si ji znovu stavět.

Další velmi významný bod přírodní obměny díla je rojení - velká část

včelstva vyletí do nové dutiny, kde si postaví kompletně nové dílo.

Tohle je obzvlášť důležité u včel které zimní pauzu nemají, protože žijí

někde v tropech. Staré včelstvo může klidně několik let existovat, a

potom umře, třeba i na nemoci ze špinavých plástů. To nevadí - během

svého života vyprodukovalo spoustu rojů, které se usadily do čistého.

Když zdrojové včelstvo umře, škůdci plásty po mrtvém včelstvu velmi

rychle zlikvidují, a roj odjinud se do původní dutiny bude moct zase

usadit.

Včelař žádné škůdce v úlu pochopitelně nechce, takže proto je to na něm

aby staré plásty likvidoval on. Koneckonců likvidace starých plástů je

taky zdrojem vosku, takže to pro včelaře není zadarmo, něco z toho získává.

30.6.2019 (22:10) | Petr 
Zdravím Vás, dnes jsem si všiml, že už včely vyhazují z úlu trubce, docela drsný pohled na chudáky trubce. Není to nějak brzo? Neznačí to, že jsem udělal nějaký nevhodný zásah do včelstva? Děkuji.

Děkuji za radu.

reagovat
30.6.2019 (22:10) | Kaven
Je to docela brzo, ale nenapadá mě žádný zásah kterým byste to mohl vyvolat. Ledaže by možná měly hodně málo zásob ... mají dost? A byl to určitě trubec? Nepraly se třeba dvě dělnice mezi sebou?

30.6.2019 (22:10) | Petr
Byli to trubci, a bylo to u oddělku, který jsem dělal letos, tak se do něho zítra podívám, jak to mají se zásobama. Máte pravdu, že někdy jsou vidět i dělnice jak spolu zápasí, usuzuji, že to bývá boj místní dělnice s vykrádačkou z cizího včelstva.

29.6.2019 (08:57) | Vlasta 
Děkuji za radu ohledně doby medování.

Z rána mám ale ještě jeden poznatek.

Dnes jsme koukali do medníků a mysleli že něco vytočíme, ale med byl ještě nezralý, tak jsme ho včelkám ještě nechali na dosušení.

Pouze jeden úl měl tak z 80 % plný medník, ale i tam se jednalo o nezralý a nezavíčkovaný nektar. U tohoto včelstva (je to po těch rojeních letošní oddělek se starou matkou) jsem ještě kouknul do podmetu a ten byl plný prověšených včel a byly tam i vyslavěné jazyky divočiny. Nevím jestli správně, ale se synem jsme uvážili, že je úl pro tolik včel již malý (jeden nástavek jako plodiště, mateří mřížka a jeden nástavek jako medník z 80 % zanesený nektarem) a měli jsme obavu, aby se pro nedostatek místa ještě znovu nevyrojily.

Plodiště jsme tedy prošli. Našli zavíčkovaný i nezavíčkovaný plod i vajíčka. Matku jsme neviděli. Zjistili jsme ale, že i v těch jazycích prostavěných na spodních loučkách do podmetu byly naneseny vajíčka, zřejmě tedy již matka neměla kam klást.

Vyřešili jsme to tak, že jsme přidali ještě jeden nástavek jako plodiště a plásty nazebrovaly do obou nástavků tak, že jsme do spodního přidali 5 mezistěn a do horního 6 mezistěn. Museli jsme dát mezistěn, protože souše již žádné nemáme.

Mohu poprosit o názor? Včely pořád nektar nosí, začaly tento týden kvést lípy a na okolních zahradách je spousta květin, navíc začal kvést mák na poli vzdáleném cca. 3 km vzdušnou čarou, tak si myslím, že by měli stále nosit jak nektar, tak i stavět... Ale chybí nám zkušenosti, tak nevíme jestli ta intuice s rozšířením koncem června nebyla špatná volba. Našli jsme v plodišti několik misek, ty jsme vylámali. Matečníky tam nebyly.

reagovat
29.6.2019 (08:57) | Kaven
Zdravím. Ohledně vytáčení - lidi to dělají různě, já točím jen jednou v roce, na začátku srpna ... což je +- konec sezóny. Takže lze bez problémů vytočit až o měsíc později. </p><p>

</p><p>

Stavění do podmetu - včely potřebovaly víc prostoru na plod, a tak nastavěly plásty do toho zbytku co měly. Směrem dolů staví plodiště, takže dává smysl že tam byl i plod (je škoda ho ničit, ale co člověk nadělá). Řešení je jednoduché a přišli jste na něj sami - dám jim dolů další nástavek. Zebrovat je v podstatě zbytečné (ale nevadí to), včely ten prostor dolů ochotně zabíraly už v podmetu, takže si ho zaberou i v nástavku. A souše nepotřebovaly - když si vesele staví do podmetu, tak budou vesele stavět i do nástavku. Takže je vlastně všechno v pořádku, akorát příště by bylo lepší jim dát ten nástavek včas ... klidně ho tam můžete dát výrazně dřív, včelám volný prostor nevadí. Zaberou si ho až to uznají za vhodné.

29.6.2019 (08:57) | Vlasta
To tedy znamená, že jsme celou věc mohli i vyřešit tak, že jsme plodiště vůbec nemuseli rozebírat a zebrovat do dvou nástavků, ale jen stávající plodiště podstavit dalším nástavkem plným mezistěn?

29.6.2019 (08:57) | Kaven
Přesně tak :-)

29.6.2019 (08:55) | Kniha od Bl
Vlasta 

Dobrý den.

Aktuální dotaz. Je nutné vytáčet med pouze po ránu? Vím, že se to doporučuje protože přes noc včely nektar odvětrání a sníží se vlhkost v medu. Ale když vytočím med odpoledne nebo k večeru, bude opravdu problém? Starý pán od kterého mám včely vytáčí kdy se mu to zrovna hodí a nikdy s kvašením neměl problém.....

reagovat
29.6.2019 (08:55) | Kaven
Při vytáčení by se měly brát jen plásty, které mají víc než polovinu zavíčkovaných buněk. Pokud tohle dodržujete, tak jste v zásadě v pohodě ve kteroukoli denní dobu.

Pokud na to jdete ráno, tak teoreticky najdete víc zavíčkovaných buněk v poměru k nezavíčkovaným, a ty nezavíčkované budou mít trochu menší obsah vody. Pokud ale berete dostatek zavíčkovaných, tak je vám to skoro jedno. Nicméně i tak mi přijde lepší vytáčet aspoň během dopoledne.

17.6.2019 (19:21) | Petr_hor 
Dobrý den, dnes jsem vytáčel med a překvapila mě jeho barva, je úplně tmavá, očekával jsem světlý med, může tohle být už medovicový? už takhle brzo? Mám včely v Praze, kolem jsou zahrady, lípová alej a lesopark. Posílám fotku tady v odkazu. https://ibb.co/HxWwfn3 Díky.

reagovat
17.6.2019 (19:21) | Kaven
Zdravím. Určitě může být medovicový. U nás je medovice už minimálně měsíc, a to jsem u Trutnova, kde je rozhodně chladněji než v Praze. Pokud je to první točení, tak je to pravděpodobně namíchané i s květovým medem ... což nevadí, podle mě takový směsný med chutná úplně nejlíp ze všech.

17.6.2019 (19:21) | Petr_hor
Zdravím a děkuji za info.Je to mé první vytáčení v životě, tak jsem byl barvou znejistěn:) Měl bych ještě jeden dotaz na praxi, bral jsem na vytáčení rámky, kde jedna strana byla plně zavíčkovaná a druhá jen 1/3, rámek byl celkově pěkně těžký. Neudělal jsem chybu, neměl jsem to spíše ještě nechat, aby tu jednu stranu dozavíčkovaly? Díky.

17.6.2019 (19:21) | Kaven
Spíš neudělal. Je takové pravidlo že když je aspoň polovina buněk na plástu zavíčkovaná, tak že se to může vytočit.

12.6.2019 (15:45) | eva 
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli se dělají v těhle úmorných vedrech nějaké zásahy, aby se třeba úl zchladil nebo se to nechává na přírodě. Děkuji předem za radu.

reagovat
12.6.2019 (15:45) | Kaven
Nedělají, včely si poradí samy. Umějí máváním křídel udělat proudění vzduchu, které jim vyvětrá ... to jsou ty shluky včel, které sedí na česnu (nebo očkách) a usilovně bzučí.

25.5.2019 (13:14) | Petr 
Dobrý den, nevíte, co znamená toto chování včel? Dnes před úlem je jich hojně lezoucích po zemi a některé jsou i na dřevěných prknech, která tam mám poskládaná, některé jakoby odpočívaly, ohřívaly se na sluníčku, další včelky se srocují v malých hloučcích, po pěti, sedmi včelách a komunikují spolu, nejprve jsem myslel, že ty hloučky včel sají něco sladkého v tom místě, co to by tam odněkud káplo, protože jsou hlavama k sobě, ale jsou tam jedině tůje metr a půl od nich, tak jestli něco sladkého z nich nepadá, nevím. Situace nepůsobí, že by včely byly nemocné, nebo zasažené nějakou chemií, včely i na té zemi a na prknech působí vitálně, i v úle to vypadá pohodově. Děkuji za názor.

reagovat
25.5.2019 (13:14) | Kaven
Po pravdě řečeno nevím. Včely někdy pokrývají přední stěnu úlu a dělají takové hrozny kolem oček, ale to nevypadá jako to, co popisujete, a je to normální. Před rojením se zase drží uvnitř, a v úlu to rozhodně normálně nevypadá. Takže nemám páru. Ale jestli jinak všechno vypadá normálně, tak je nechte být, a uvidíte.

22.5.2019 (09:30) | Láďa
Dobrý den,

začínám včelařit a pořídil jsem si zánovní nezateplené dřevěné úly (rámky 39x24). Od známého včelaře se mi povedl získat roj, který jsem usadil. A teď asi hloupý dotaz. Dno je zespoda tvořeno hustým pletivem a vytahovacím plechem směrem dozadu. Mám tam ten plech nyní nechat, nebo ho odstranit, aby úl více větral? Děkuji za názor.

reagovat
22.5.2019 (09:30) | eva
Dovoluji si odpovědět, jelikož se mi žádná odpověď nezobrazuje a udělala jsem stejnou chybu. Nemám plech, ale plastové desky a bylo mi řečeno, že se vytahují už v únoru!!! Jinak hrozí, že úl nebude větrat a taky se mi v jednom úle (vytáhla jsem je někdy v polovině dubna) objevila na dně plíseň, naštěstí se ukázalo, že rámky a všechno ostatní je v pořádku. Dna se prý používají (kromě zimních měsíců) jen jako kontrola po zaléčení.

22.5.2019 (09:30) | Láďa
Díky za odpověď. Tak teď nevím. Jeden (starší) včelař mi řekl ať to tam nechám celý rok, druhý včelař řekl, že je to jedno (včely klimatizují a když jim vyndám plech je to jako bych otevřel okno) a názor od Vás je vyndat. Tak teď babo raď.

22.5.2019 (09:30) | Kaven
Aha, tak tenhle dotaz jsem nějak minul. No, ale vítejte mezi včelaři - každý říká něco jiného :-) Faktem je, že tohle není nijak zásadní věc, a bude to fungovat ať s plechem uděláte cokoli. Teď přes léto klidně může být vytažený, protože včely potřebují spíš větrat než hřát. Ale i když ho tam necháte, tak i tak budou větrat dostatečně, protože si to prostě umějí zařídit. Akorát to budou mít trochu těžší. No mně osobně se úl s dírou naspodu zdá divný (čistě emocionálně), takže u toho jednoho úlu, kde vytahovací desku mám taky, ji tam nechávám celý rok.

11.5.2019 (22:02) | Martin 
Dobry den, registruji zajimavou situaci. Me nejsilnejsi vcelstvo (3 nastavky 29x34) je plne vcel, avsak je tam obrovska hromada trubcu. Hodne trubciho plodu, ale i delnici plod, mladusky take. Vcelstvo se jiz rojilo a ma narazene matecniky rojove i takove ty misky. Jeden rojovy byl cerstve odvickovany, jeste tam bylo to vicko. Predpokladam, ze tam mohla byt stara matka, ktere dochazi spermie (je to mozne??). Tak chci zeptat - je to tak, ze matka klade oplozene nebo neoplozene vajicko podle velikosti bunky, tedy, ze mnozstvi trubcu urcuji delnice podle toho, zda stavi trubcinu nebo delnicinu?

Matecniky jsem nechal vsechny, citim, ze vcely potrebuji vyresit nejaky problem...

Dekuji, Martin

reagovat
11.5.2019 (22:02) | Kaven
Matka si může vybrat jestli chce naklást oplodněné nebo neoplodněné vajíčko. Množství trubců určují dělnice i matka, je to takový úlový konsenzus. Dělnice můžou připravit buňky v plástu, ale matka je nemusí zaklást.

Matečníky - pokud jsou zavíčkovné a je to max. pár dní po rojení, tak může jít o nové matky, které se ještě nevylíhly. V tom případě je všechno v pořádku a probíhá to tak jak má. Pokud se objevily nové nezavíčkované matečníky a jsou v nich červíci, tak se buď chtějí rojit znova (to se neděje moc často), a nebo se mladá matka ztratila při proletu a včely se snaží vychovat novou. V každém případě bych udělal to co vy - nechal to být a počkal co se z toho vyvrbí. Když člověk neví co se děje, tak je lepší nesnažit se nic zachraňovat.

11.5.2019 (22:02) | Martin
Děkuji za odpověď, nechám to na nich:-)

10.5.2019 (22:48) | Petr_hor 
Dobrý den, rád bych navázal na poslední dotazy k rojení a měl bych 2 otázky. Mám včely také na třech nástavcích jako Vlasta. Naposledy jsem se díval do včel 22. dubna a to jsem přidával mřížku, stavební rámky, souše a medník a do plánu jsem si dal další prohlídku až v druhé polovině května, s tím, že bych šel jen do medníku vzít med a přidat souše(podotýkám, že netuším, jak rychle včely umí medník zanést medem, když je počasí jaké je). Včely jsem chtěl nechat prostě měsíc v klidu a neměl jsem vůbec v plánu na dlouhou dobu rozebírat plodiště, ale teď, když už se lidem včely rojí, asi bych se měl podívat do plodiště a projít rámek za rámkem kvůli matečníkům, jestli tam jsou a případně je zlikvidovat a zabránit tak vyrojení. Je to správná úvaha? anebo stačí pracovat jen s medníkem, vzít jim med a hodit jim tam pro jistotu stavební rámek, at se rozptýlí stavbou ? 2) Mám pod varroa dnem pořád podložku, mám ji vyndat kvůli proudění vzduchu, i přesto, že česno mám plně otevřené a raději jsem už otevřel ve všech nástavcích očka, aby včely mohly větrat a byla menší pravděpodobnost vyrojení z tepla. Děkuji za radu. Petr

reagovat
10.5.2019 (22:48) | Kaven
Když už tam jsou matečníky (s plodem), tak podle mě už je nejlepší to nechat být. I když budete ničit matečníky, včely si udělají další, a budete je o to déle udržovat v "předrojovém" režimu. Řada lidí je přesvědčena, že je potřeba bránit rojení jakýmikoli prostředky, ale já ne. Když nechcete roj, tak je rozumné dělat prevenci PŘEDTÍM než se objeví matečníky - dělat oddělky, zvětšovat prostor, dávat stavební rámky. Ale když už včely přeci jen začnou rojení chystat, tak je nejlepší ho využít, pokud můžete. Nechte ho vyletět, chyťte ho, a máte nové včelstvo.

10.5.2019 (22:44) | 10.5.2019 (20:22) Odpovědět # X
Vlasta 

Dobrý večer.

Tak dnes se nám jedno včelstvo vyrojilo. Bohužel než jsem přijel z práce, bylo pryč.

Zítra tedy z tohoto včelstva sundáme medník a zmenšime ho na dva nástavky 39x24.

Uděláme také prohlídku a myslel jsem, že už tam bude mladá matka, ale nyní jsem se dočetl, že tam budou zatím jen zavíčkované matečníky. Jak to vlastně je? Včelstvo se vyrojí až když je v úle mladá matka, nebo když jsou tam matečníky?

Děkuji za odpověď

Vlasta

reagovat
10.5.2019 (22:44) | Kaven
Zdravím. Zkuste se za dne projít po okolí, koukat nahoru do stromů, a poslouchat jestli tam něco podezřele nebzučí. Roj se někde usadí a několik dní tam sedí. Moje roje nikdy nebyly dál než 100m od úlu, obvykle spíš do 50m. Rozhodně máte šanci je najít. Usazený roj není už tak hlasitý jako letící, ale pořád bzučí asi stejně jako úl.

Stará matka vylétá o něco dřív než se vylíhne ta nová, ale přiznám se že nevím o kolik. Rozhodně to bývá několik dní.

2.5.2019 (12:12) | eva 
Dobrý den, chtěla jsem zeptat. Vyrojily se mi minulý týden včely (byla jsem dost v šoku, jelikož mi všichni tvrdili, že je to moc brzo, asi to teplo opravdu vše o měsíc posunulo) a mám teď o jeden úl víc. Nicméně změna oproti 3 úlům je neuvěřitelná. Zahrada je najednou plná včel (to opradu před tím nebylo), sousedi začínají být nervozní (viděli ten roj proletět, tak se jim ani nedivím) a já jsem si říkala, že bych udělala ještě oddělek, který bych darovala a spojila roj zpět se zdrojovým úlem. Ale každý úl má teď plod už ve dvou nástavcích tudíž bych měla plodiště ve 4 nástavcích. Dá se to nebo by bylo lepší roj jako hotové včelstvo rovnou někomu dát. Bojím se, že při jarním rozvoji už těch včel bude příliš. Už teď je to opravdu velký rozdíl oproti minulému roku. Díky za radu.

reagovat
2.5.2019 (12:12) | Kaven
Pokud jste minulý rok měla oddělky, tak to nebude ani tak tím rojem, jako spíš skutečností že z oddělků už jsou velká plnohodnotná včelstva. Ale pokud se chcete nějakého včelstva zbavit, tak rozhodně darovat celý roj. Je to mnohem lepší něž složitě oddělkovat a spojovat.

1.5.2019 (22:38) | petr_hor 
Ještě dotaz na praxi, jakou s tím máte zkušenost. V medníku, který jsem dal před 10 dny je pootevřené očko, ale včely si ho moc nevšímají. V podstatě ho (ještě?) nevyužívají. Bývá to takhle v praxi, že až bude větší snůška, tak budou nosit do medníku i přes to očko? Logika mi říká, že to mají přes očko nejpohodlnější a nejpřímější, než přes česno, kdy musejí obtěžkány nektarem vylézt nahoru a prodrat se přes mateří mřížku až do horního medníku. Všiml jsem si na netu, že si jeden včelař pod očky připevnil malá česílka, přistávací plochy. To by mohlo být praktické. Děkuji za info.

reagovat
1.5.2019 (22:38) | Kaven
A chodí do toho medníku vůbec? Většinou to včely berou ven nejkratší cestou. Přistávací plochy pod očky některé úly mají, ale je to v zásadě zbytečné. Může to tam být a nemusí, ničemu to neškodí, ale žádnou zásadní změnu to neznamená.

1.5.2019 (22:38) | petr
Ano chodí do medníku, bylo jich tam několik, ale ne moc. Viděl jsem, že chodí zespoda přes mateří mřížku. Myslel jsem, že alespoň některé rámky v medníku budou obsypané včelami, podobně jak to bývá v plodišti, ale žádná sláva to nebyla. Napadá mě, že jestli si nezanášejí nejprve volné souše v plodišti a až poté začnou nosit do medníku?

1.5.2019 (22:38) | Kaven
To je možné. A nebo taky prostě nechtějí nad mřížku zásoby ukládat, protože ji považují za příliš velkou překážku. Tohle je ta zkušenost, kterou jsem měl s mřížkou já.

30.4.2019 (23:59) | petr_hor 
Měl bych na Vás s dovolením zase dotazy. Dnes jsem se podíval do dvou úlů, kde včely nepřežil zimu, jak už jsem tady psal a pátral po možném důvodu. Všiml jsem si, že na některých rámcích jsou pořád ještě zavíčkované zásoby ze zimy. Myslel jsem si, že si to včely z okolních úlů rozeberou a přenesou v předjaří, protože ten úl navštěvovaly.Je možné, že to bude známka nekvalitních zásob, v opačném případě by to vše vyloupily? Uvažuji, že bych jeden rámek se sladinou dal oddělkům a něco jako zimní zásoby. Druhý dotaz: když se narodí mladušky, vylétávají na chvíli před úl?Dnes létalo před česnem moc nějakých menších tmavých včel. Děkuji Petr

reagovat
30.4.2019 (23:59) | Kaven
Nekvalitní zásoby neexistují; jakmile je to aspoň trochu sladké, tak to včely snědí. Teoreticky je možné mít nedostatečně zahuštěnou sladinu, která časem zkvasí, ale něco takového by včely nezavíčkovaly. Okolní včely to nevybírají nejspíš proto, že na jaře moc velkou touhu loupit nemají; začnou se o to snažit během léta a hlavně na podzim. Takže já bych to oddělkům klidně dal. Můžete si do zavíčkovaných zásob rýpnout prstem a ochutnat, pokud si nejste jistý. Když je to sladké, je to dobré.

Mladušky pokud vím ven nelétají. Ale když začnou vyletovat nové mladé létavky, tak z toho je za pěkného počasí před úlem velké "rojení" a bzučení, tak to možná bylo ono. Vyletující trubci taky umí udělat docela mumraj. Ale jestli ty včely vypadaly úplně jinak než vaše (jinak zbarvené) tak to musí být jiný druh včel a tedy cizí včely odjinud. Těžko říct, musíte si je dobře prohlédnout.

30.4.2019 (23:59) | Petr__hor
Rýpl jsem do toho a bylo to ok, dám to oddělku. Dva pěkné rámky se sladinou ze zimy jsem dal na tu chvíli do lednice, oddělek chci zkusit udělat tak na konci května, tak jim to pak dám. Tamto byly asi nové létavky, jak píšete, dnes zase vylétly, a v houfu létaly před úlem, jako kdyby se učily pohled na úl zpředu:-)Byl to příjemný relax pohled.

23.4.2019 (20:16) | Petr_hor
Dobrý den, zajímalo by mě, jak vidíte tuto záležitost ohledně používání mateří mřížky? Je nějaký rozdíl v produkci medu při užití mateří mřížky či včelaření bez ní? Přemýšlel jsem o tom,jak vlastně mohou včely vyhodnotit přítomnost mateří mřížky pod medníkem, po nějaké době přítomnosti mřížky v úlu si mohou (jako inteligentní hmyz) uvědomit, že matka nemá šanci se přes mřížku dostat k zásobám nahoře v úlu a vlastně je ohrožena její existence přes zimu, kdy se včely stěhují nahoru k zásobám. Nemůže být nakonec použití mřížky v systému spíše demotivující pro včely, aby prostor nad mřížkou zanesly medem? Jasně že v praxi to s mřížkou funguje, ale nějak mi nesedí to, že by na to včely nepřišly, že se matka na zimu nedostane do teplejší části úlu a k zásobám.Díky za názor.

reagovat
23.4.2019 (20:16) | Kaven
No, mně osobně to s mřížkou nefungovalo, takže jsem ji přestal používat. Objevuje se to často, že včely nechtějí procházet a ukládat zásoby nahoru ... proto jsou na to finty s převěšováním plodu nahoru, a různé lepší typy mřížek atd. Takže včelám se nad mřížku opravdu často nechce, ale proč, to se neodvažuju hádat. Jestli je to s mřížkou nebo bez ní produktivnější nevím, osobně bych hádal že pokud mřížka funguje dobře, tak to vyjde nastejno. Samozřejmě pokud nefunguje, tak se včely pohybují v omezeném prostoru a míchají plod se zásobami, takže pak to s medným výnosem není zrovna žhavé.

23.4.2019 (20:16) | Petr_hor
děkuji za informace. No, budu to zprvu zkoušet s mřížkou, přijde mi, že se takhle nemusí příliš zasahovat do včelstva a rozebírat rámky v plodišti a hledat tam med mezi plodem. Prostě uvažuji, že co si nanosí pod medník, to jim nechám a nad mřížkou odeberu. Ještě k těm fíglům, to jsem teď o víkendu udělal, že jsem jim dal do medníku druhý rámek s plodem z druhého nástavku, na poslední chvíli jsem si ale všiml, že na rámku je matka, trochu ve mně zatrnulo, tak jsem rámek opatrně vrátil zpátky a vzal třetí rámek s taky zavíčkovaným plodem a ten dal do medníku, měl jsem za to, že po důkladném zakouření se půjde matka schovat dolů do prvního nástavku a ejhle ono ne, rejdila si to vesele nahoře.Tak mám aspoň ponaučení, být ještě víc opatrný a raději se třikrát přesvědčit:)

20.4.2019 (00:32) | Petr hor
Dobrý den, 1) tak se po týdnu na to vrhnu a změním letní stavbu na zimní a jelikož mám nástavky čtvercové, tak vlastně nemusím vůbec do rámků zasahovat, jak jsem se toho obával, ale jen otočím spodní dva (plodové)nástavky o 90°,usuzuji, že včely si už poradí a zorganizují si to jak potřebují, nemýlím se tímto postupem? Tím že otočím nástavky o 90° už nebudou obě očka ve předu nad česnem, ale to si myslím, že je jedno, protože tato dvě očka nechám zavřena a po většinu doby snůškového období budou mít jen dva otvory, tzn. otevřené česno na plno a pak očko u medníku. U změny na zimní stavbu jen přehodím rámky v medníku. Snad mám postup správný. Dnes jsem do medníku jen letmo nahlédl, abych zkontroloval, jak to vypadá s divočinou kvůli tomu volnému prostoru bez souší(zítra už souše do volného místa doplním, sehnal jsem).Co mě ale dnes překvapilo a znejistilo bylo to, že včely byly hodně naštvané a hodně hučely a to jsem pouze nahlížel do medníků a dále mě překvapilo, že jich v medníku bylo hodně a doufám,že je to jen z toho důvodu, že jsem jim před týdnem dal do medníku rámek s otevřeným ale i se zavíčkovaným plodem a doufám, že jsem nedal omylem do medníku nad mateří mřížku i matku, což asi poznám zítra, pokud budou další souše v medníku s novým plodem. Snad to bude v pořádku a doufám, že po zakouření úlu ze shora šla matka rychle dospod do úlu se schovat, když jsem vytahoval rámek s plodem a dával nad mateří mřížku.

2) Mám ještě dotaz, hovoří se o zákonu česna, ve smyslu, že včely dávají zásoby co nejdál od česna. Nedělám chybu, že nechávám otevřeno v medníku, vždyť je to pro včely stejný vstup do úlu, jako česno. Pokud zákon česna platí, měla by matka klást co nejdále od otevřených míst. Děkuji a krásné Velikonoce. Petr

reagovat
20.4.2019 (00:32) | Kaven
1) Pokud je očko zavřené a určitě ho nebudete chtít otevírat, tak je jedno na kterou stranu je natočené. Chci upozornit že to není "letní a zimní" stavba, ale "studená a teplá". Nepředpokládá se že stavbu před zimou měníte, rámky máte natočené vůči česnu stejně po celý rok. Taky termíny "studená a teplá" stavba jsou trochu nevhodně emocionáloně podbarvené, a je lepší nad nimi uvažovat jako nad "lépe a hůře větratelnou" stavbou.

1,5) Ty vzteklé včely mohly být i trubci, jestli jste tam dal trubčí plod. Ti vždycky daleko víc létají a bzučí než ostatní. Pokud můžou z medníku očkem ven, tak to je v pořádku.

2) Tohle jsme tady zrovna nedávno řešili. Včely chtějí mít plod co nejblíž u vchodu, zásoby co nejdál, ale přitom pořád v kontaktu s plodem. Pokud zavřete horní očka, tak to ponouká matku aby kladla směrem dolů. Na druhou stranu zavřená očka znnamenají horší větrání při zahušťování medu. Já jsem vždycky očka nechával otevřená, letos zkouším ty horní zavřít, tak uvidíme co to udělá. Možná by mělo smysl otevřít medník během intenzivní snůšky (třeba ovocné stromy) ale pak ho zase zavřít.

20.4.2019 (00:32) | petr_hor
Děkuji a za upozornění též. Spletl jsem ty pojmy:).Tak už jsem jim ty dva spodní nástavky otočil a následně v medníku jim to přehodil na studenou stavbu. Má nějaký význam pobídka matky přes uzavření očka,aby kladla směrem dolů v případě použití mateří mřížky, protože klást vzhůru stejně matka nemůže? Děkuji.