Domácí včelařství

Tak držím palce a přeju hodně zdaru!

Asi za to může počasí, přeci jen je pořád hezky. Tohle ale stejně musíte nechat na včelách, nic s tím nenaděláte.

Tak ti trubci byly ve včelstvu až do jeho skonu začátkem roku. V podmetu byla stále spousta mrtvých včel i trubců a to až do konce roku 2018. Na podložkách ale bylo vidět den ode dne méně uliček z víček až druhého ledna nic. Úl jsme rozebrali, vymetli z varoa dna lopatku mrtvých včel v nichž byla stále asi třetina trubců, také mrtvých. Zásob měly dostatek, ale poslední mrtvé včely na jednom plástu měly hlavy v buňkách a zemřely hladem. Přitom pět cm nad nimi byly na tom samém rámku v rohách zavíčkovaný med a ostatní rámky také plné zásob, dostaly 18 kg cukru. V jednom plástu byl ještě mrtvý zavíčkovaný plod a na některých plástech měly naražené misky na matečníky. Jednalo se o včelstvo které se nám ten rok vyrojily, mělo mladou matku a ta pěkně plodovala, pak to ale vzalo takový konec..

Tak to je smůla. Chápu správně že ti živí trubci tam najisto byli i v zimě? Že to nebyly jen mrtvolky, které tam zůstaly ležet z podzimu? Jestli je to tak, tak je to hodně podivné a včelstvo se rozhodně nechovalo normálně. Ale Ať to bylo co to bylo, včelař tohle neměl šanci spravit.

A včelstvo bylo od podzima pořád živé? Totiž během zimy včely vůbec neměly plodit a už vůbec ne zakládat matečníky. Jak to popisujete, tak mi to připadá jako když po vyrojení přišli o matku (asi při oplodňovacích letech), bez plodu si nemohly vychovat novou, a tak prostě přežívaly bez matky až postupně umřely. To by možná vysvětlovalo i ty trubce - pokud je včelstvo hodně dlouho bez matky, tak některé dělnice pohlavně dospějí v tzv. trubčice, které se chovají jako matky, kladou vajíčka, ale líhnou se z nich jen trubci. Je to poznat podle toho jak vypadají plodové plásty, viz tady: http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelach/vceli-pohlavi.html .

Není to hezké, ale v říjnu se s tím nedalo stejně už nic udělat. I v září už bylo pozdě. Jednou jsem se pokoušel v září takovéto včelstvo zachraňovat koupenou matkou, ale k ničemu to nebylo a stejně přes zimu umřeli.

Pro mě je to taky záhada.

Včelstvo se vyrojilo 18.června. Roj jsme chytli do rojáku a nechaly ho v něm do druhého dne. Druhý den jsme v rojáku starou matku nenašli ale v úle z kterého vylétly jsme mladou matku viděli. Přendali jsme tedy rámky se včelami z rojáku do nástavku a přes noviny je spojili (vrátili) zpět do včelstva. Po měsíci začalo včelstvu nabývat na síle a byl v něm klasický dělničí plod. Ale od toho října se v něm objevovalo stále spoustu trubců a živí byli na česně ještě začátkem prosince. Už od konce listopadu se ale v podmetu narozdíl od zbývajících dvou včelstev které máme, objevovalo mnohem víc mrtvých včel a trubců. Ti živí trubci tam podle mě museli být spolu se zbytkem včel až do konce prosince, kdy jsem na podložce našel poslední jednu uličku měli. Kontroloval jsem měl pravidelně po týdnu a z původních pěti uliček začátkem prosince se to rychle zmenšovalo až po novém roce nebylo na podložce nic a v podmetu lopatka mrtvých včelek a trubců. Ti tam museli všechny padnout až poslední prosincový týden, protože jsem mrtvolky ze sítě v podmetu pravidelně vymetal.

Včelstvo nijak silně varoa napadeno nebylo, přirozený spad do dvou brouků za dva dny. Při čištění úlu byl jeden rámek pěkně zaplodován dělničím plodem, žádný hrboplod jako když klade trubčice. Je ale pravda, že jsme ve včelstvu od červnového vyrojení nebyli, viděli jsme jen, že tam plod je a že jde do síly. Ten plást s plodem který jsme tam nyní našli, tam tedy mohl být už třeba od září. Zakrmování vybrali vždy nejrychleji ze všech tří včelstev a bez problémů zpracovali 18 kg cukru v roztoku...

No a ty matečníkové misky tam mohly také už třeba být od podzimu...

Bylo to ale takové trochu jiné včelstvo než ty zbylé dvě. Chováním i sílou. Po zimě 2018 bylo nejslabší, potom ale rychle zesílilo, vyrojilo se, dalo znovu dokupy a zemřelo...

Moje teorie mi připadá nejpravděpodobnější. Mladá matka po vyrojení v úlu byla, ale když létala za trubci, tak ji někdo sezobnul. Včelstvo bylo silné, takže vydrželo až do podzimu, ale mezitím se v něm objevily trubčice. Takové včelstvo už prostě není normální, tak na podzim nezabilo trubce, a nakonec umřelo z důvodu vysokého věku dělnic, které postupně stárly a neměl je kdo nahradit. Pokud ty zbytky mrtvého plodu vypadají jako hrboplod, tak by to byl úplně jasné.

No, jeden plást znamená cca 2 - 2,5kg zásob. Je to lepší než nic, malému oddělku by to i mohlo stačit, ale celkově nic moc. No, dělat se včelama v tomto počasí cokoli je blbý, ale krmení je asi míň blbý než spojování. Pokud do nich ještě dokážete nacpat aspoň 5kg, tak by to mělo stačit. Pokud ne, tak buď spojovat, a nebo doufat že to nějak zvládnou. No a pro příště - tuhle inventuru je potřeba dělat nejpozději v půlce září, ale radši ještě v srpnu. Je na to dobrá mnemotechnická stará včelařská moudrost - "v září úl zavři" ... a už do něj nelez.

Zdravím. Pokud si nejste jistý, tak si jistou představu můžete udělat jen otevřením horního nástavku, pohledem mezi uličky (jsou tam vidět zavíčkované zásoby?) a případně vytažením jednoho dvou plástů. Taky jim můžete pro klid duše pár kilo přidat jen tak "naslepo". </p><p>

</p><p>

Nicméně já bych se toho nebál. Stát se samozřejmě může kdeco, ale včely si zásoby dlouhodobě ukládají, a důležité je, že je dostaly. Kdybyste jim je dal na jaře, tak by to dopadlo stejně. Je pravda, že když mají hodně zásob, tak se můžou hodně rozplodovat a tím zvýšit spotřebu. Přesto ale včely mají stejný cíl jako vy - jít do zimy s dostatečným množstvím zásob. Já bych jim věřil že si to zařídily dobře ... koneckonců konec července je doba, kdy snůška obecně značně poklesává, takže pokud by těch 18kg měly z přírody a ne z krmení, tak by je stejně nemohly jen tak sníst a počítat s tím, že si to ještě nanosí.

Děkuji, to co jste napsal je naprosto logické. Není přece možné aby za necelé dva měsíce snědly 18 kilo co jsem jim dal, plus pět kilo co jsme jim nechali. Navíc bydlíme ve čtvrti kde je plno zahrad s trvalkama, tak je předpoklad, že krom pylu nosí stále i nějaký nektar. Nebo myslíte, že ty co se vrací do úlů bez pylových rousek nosí jen vodu, nebo se jen tak proletují?

Tak to nevím :-) Ale pokud ještě něco kvete, tak se dá čekat že i nosí. Ale nosičky vody jsou mezi nimi určitě a pátračky taky.

Zdravím. K problematice léčení se zcela záměrně nevyjadřuju, protože k tomu nejsem fundovaný. Léčím Varidolem stejně jako všichni okolo, a s jinými léčivy neexperimentuju. Takže pokud chcete fundované vyjádření k problematice léčiv, ptejte se někoho jiného. Osobně mám na nemoci a léčení svůj názor, který jsem shrnul tady: http://www.domaci-vcelarstvi.cz/o-vcelach/vceli-nemoci.html . Přesto ale neexperimentuju a dělám to, co je doporučeno, stejně jako bych dělal to, co by mi doporučil lékař, ohledně mého vlastního zdraví.

Ještě doplním informaci, mrtvolek bylo včera asi necelý čtvrt litru. Dnes ráno ani jedna na očkách klid a mír včely nosí plné košíčky pylu ze slunečnice a jetele, roztok odebírají. Tak mi to prosím vysvětlete.?! Velice děkuji.

Zdravím. No, tlustá vrstva mrtvolek obvykle značí vymírání včelstva. Důvod těžko říct, ale určitě bych prohlédnul plásty, jestli tam nebude nějaký zřetelný problém. Pokud ne, tak to taky mohl být nějaký jednorázový loupeživý nájezd, který už skončil.

No, velké předzimní krmení se snad vždy a všude dělá roztokem, protože to je nejméně nákladné. Problém s těstem bude asi v tom, že na jeho odebírání potřebují nosit vodu. Z tohoto pohledu je pro včely přirozenější cukrový roztok, protože ten se aspoň podobá tomu, co nacházejí v přírodě (nacházejí řídké sladké roztoky a odpařují si je). Osobně bych si těsto nechal na případné přikrmení na jaře, a krmil je tím roztokem.

Ad stálý přísun - včely si cukrový roztok ukládají do plástů a odtud pak berou. Takže stálý přísun si zajistí tak nějak samy.

Ventilace se nechat může, ale nemělo by to být průchodné.

Moc jsem nepochopil problém s tím krmením. Chápal bych že na vršek úlu dáte nový nástavek bez rámků, a do něj tu flašku. To by bylo v pořádku, včely budou odebírat a nosit si to do plástů dole. Ale jestli v horním nástavku rámky jsou, tak kam potom dáte tu flašku? Jestli tam bude několik rámků a vedle nich místo na flašku, tak to nedoporučuju, protože se klidně může stát že včely kolem té flašky nastaví divočinu a už ji nevyndáte. Dejte nahoru ještě jeden úplně volný nástavek. A nebo, pokud krmíte lahví s děrovaným víkem obráceným dnem vzhůru. tak můžete nahoru místo střechy dát jen desku s kulatou dírou malinko menší než je ta lahev, a lahev nechávat úplně venku nekrytou nástavkem - hlavou dolů na té díře v desce.

Zdravím. To máte nějak drsné včely, nejsou to ty afrikanizované, co jsou ochotné pronásledovat člověka kilometr daleko? :-) Tak můžete to udělat tak, že rámky (po pár dnech, takže už obrané) jen vytaháte ven bez ometání včel a necháte je položené na trávě. Dojdete si pro ně pak navečer, když už budou včely zalezlé. Druhá možnost je zvednout horní nástavek s těmi prázdnými rámky, strčit pod něj nějakou neprůchodnou fólii nebo desku (ne igelit, něco co neprokoušou), a otevřít horní očko. Navečer včely zjistí že nejsou u plodu a přeletí si do dolní části. A vy pak můžete horní odebrat zcela bez problémů.

Jinak je taky možné plásty příště nevracet, nýbrž je vylámat z rámků, v nádobě zalít vodou a nechat vylouhovat. A tím získat základ na medovinu a nebo medový ocet. Je to způsob, jak zbytky medu na plástech může využít člověk místo včel.

S gabonem vám neporadím, ohledně léčení to chce většího odborníka.

Přidání nástavku - to je dobře, není důvod nedávat včelám dost místa.

Matka bude plodovat dokud bude nějaká snůška, což bývá obvykle déle než do konce srpna. Konec plodování neznamená že "plástve místo plodu zaplní zásobami". Zásoby už v plástech dávno jsou, a včely je tam ve většině případů nechávají, i když jsou někdy schopné si je přenosit do jiných míst na plástu. Rozumná chvíle kdy kontrolovat množství zásob na zimu je během srpna (lépe na začátku, aby případné krmení bylo do konce srpna hotové). Včely v tu dobu budou ještě plodit a i nosit něco zvenku, ale to nevadí. Když mají na konci srpna dost zásob na zimu, tak je to v pořádku a nic dalšího (kromě toho léčení) není potřeba dělat.

Jinak podle popisu (plně obsazený nástavek 39x27.5) včelstvo určitě dost silné je, myslím že není třeba se bát.

Tak to gratuluju! Já nebudu mít letos skoro nic, protože mám snůšku hlavně z medovice, a ta letos asi vůbec nebyla.

Krmení - Leoš Dvorský změřil, že včelstvo za zimu spotřebuje cca 11kg zásob. Včelař chce mít samozřejmě rezervu, a navíc nikdy není dobře když včelstvo jede "na doraz", takže se dává min. 15kg, často 20kg. Když vy nakrmíte 15kg a 5kg tam už mají, tak by to mělo s přehledem stačit. Potenciálně samozřejmě je možné krmit víc ... ty zásoby se neztratí, včely je budou moct používat klidně i příští rok. Ale nutné to není.

Jestli dělat přestávky - někdo dělá, někdo ne. S přestávkama včely obvykle uloží krmení jinak než bez přestávek (protože plodiště má čas klesat atd.). Některé provozní metody s tím počítají, jiné ne. Rozhodně chyba není ani jedno, včelám bude fungovat obojí.

Zdravím a gratuluji k prvním úspěchům. Tož - já mám zkušenosti jen s 39x24, a je pravda že nízké nástavky by tam mohly držet lépe. Ovšem 39x24 se bez drátů při vytáčení prakticky jistě vytrhne z rámku. Pokud je to starší tmavý plást (vyztužení zbytky z plodu), tak je docela slušná šance že vytrhnutý plást zůstane pohromadě, a jen se "zakousne" do mřížky medometu. Pokud je to panenský plást, tak ten se hodně pravděpodobně rozdrtí na cucky. Vždycky je to i otázka otáček - čím menší otáčky, tím menší odstředivá síla, a tím větší šance že to plást vydrží. Ale když na to jdete zase moc opatrně, tak toho moc nevytočíte.

Je taky pravda, že plásty postavené kompletně na mezistěně jsou pevnější. Moje včely staví bez mezistěny, takže mám plásty křehčí.

No, měl byste nejlepší buď sehnat starý levný medomet, a nebo poprosit nějakého místního včelaře jestli byste u něj nemohl zkusit vytočit jen pár svých plástů. Na tom uvidíte jestli to bude fungovat nebo ne.

To je hodně obsáhlý dotaz, odpověděl jsem po mailu.

Moc se omlouvám, ale zatím mi mail nedorazil.

Předem moc děkuji

Protože jsem zapomněl použít vaši adresu, a odpověděl jsem na adresu návštěvní knihy :-) Omlouvám se, teď už to snad bude lepší.

Moc díky za odpověď

Zdravím. Není to nutné. Roj je soběstačný, a očekává že z nuly bude stavět nový úl. Za tím účelem si s sebou nesou včely plné medné váčky zásob, a všechny jsou celé nažhavené stavět. Je to přirozený včelí způsob množení, a tudíž z principu musí být soběstačný.

Určitě ale bude dobrý nápad tak týden po usazení roj zkontrolovat, čistě pro jistotu; protože ne vždycky jde všechno dobře. A v případě potřeby dokrmit.

Hmmm ... přidávácí klícky jsou dělané tak, že z nich nakonec (po prokousání delšího medocukrového špuntu) královna sama vyleze. Není potřeba klícku otevírat a královnu ručně vyndávat. Takže tohle mi připadá jako nějaká podivná operace. Nicméně - nedá se dělat nic, královnu nemáte šanci najít. Můžete doufat že se vrátí. Oddělek se rozhodně nezvedne a neodletí jako roj; tvorba roje je dost specifická věc, kterou si včely musí připravovat dlouho dopředu. Oddělek se prostě bude chovat jako kdyby o matku přišel. Bude dál žít bez matky a slábnout, a nakonec se v něm objeví trubčice.

Zdravím. No, sice jsem to nikdy nezkoušel, ale nevěřím že medomet může přežít plod v jakémkoli stádiu vývoje. Ta odstředivá síla je vážně dost velká. Pokud se plod dostane do medometu, tak se to prostě bere že už je po něm. Pokud plásty vytavujete, tak je prostě vytavíte i s červíkama. Pokud je vracíte, tak tam plod obvykle necháte a včely si ho uklidí. Protože typicky jde opravdu jen o pár nedopatřením zapomenutých červíků; neznám nikoho, kdo by dával do medometu plásty které jsou z půlky zanešené plodem.

Zdravím. Já mám jednoduché rámky s mezerníkovými "špuntíky", kde tenhle problém není. Zato se ale mezerníky zachytávají a zasouvání posledního rámku do úlu je někdy dost divoké, což zase u hoffmanu není. Obecně majitelé hoffmanů chválí hoffmany, zatímco majitelé mezerníků chválí mezerníky. A je to tím, že se každý naučil vypořádat se svými zvláštnostmi, a už mu to nevadí.

Bez vlastních osobních zkušeností můžu říct jen to, že pokud se rámek zužuje až pod úrovní očka, takj mi to opravdu připadá špatné.

Zdravím. No, máte různé možnosti

1) Vrátit do úlu. Včely si to oberou samy a můžou plásty nadále využívat.

2) Vylámat z rámků, odmočit, a z medové vody udělat medovinu, nebo i ocet.

3) Skladovat je teoreticky možné - pokud byl med dostatečně zahuštěný, tak ani na teple nebude kvasit nebo plesnivět. Je potřeba ty plásty ale zavřít OPRAVDU DOBŘE , protože si na to brousí zuby kdekdo, zavíječem počínaje, a myšma konce. Většinou se staré plásty od medu neskladují, protože to potřebuje spoustu místa.

4) Naházet rámky před úly a nechat včely ať si to vyberou. Jo, podporuje to krádeže, v podstatě tím včely učite že si můžou brát z plástů mimo svůj úl. Na druhou stranu to nezpůsobí katastrofu. Já obvykle po vytáčení vytavuju plásty dlouhodobě ve slunečním tavidle, takže po tu dobu mám rámky vyrovnané venku a včely se na ně horlivě slétají. Více medové části jsem už předtím vylámal do medoviny, ale na tom zbytku pořád nějaký med je. Včely se na to vrhají, a možná potom i snáz kradou; dokud ale jsou všechna včelstva dost silná, resp. mají česno a očka zmenšená úměrně jejich síle (aby si to ubránily), tak to vykrádací kalamitu nezpůsobí.